Tajemství Vatikánu a čtyři obelisky (1)

Herschel Wayne

Herschel Wayne

autor

17.03.2008 Esoterika

            Vatikán sám o sobě je opředen ohromným množstvím tajemství. Mnohé skutečnosti naznačují, že esoterní pozadí této prazvláštní jako chameleón se chovající instituce, je středem velmi zásadních skrytých globálních aktivit různorodých institucí světa. Stále více se ukazuje, že oficiální role Vatikánu je pouhou umně vytvořenou rouškou zahalující jeho skutečný potenciál. V této reportáži se ovšem nebudeme věnovat těmto nepochybně vrcholně zásadním záležitostem neb mají dostatečný prostor v jiných mých reportážích. Tento materiál je prvním ze série, která bude prezentovat badatelskou činnost vynikající světového odborníka, který se jmenuje Wayne Herschel. Tento muž je světovou jedničkou ve výzkumu starověkých a pravěkých záznamů formovaných různými - především architektonickými stavbami a nebo přímo komplexy  které jsou přítomné na různých místech našeho světa. Tyto stavby včetně jejich vzájemného uspořádání a rozmístění v sobě nesou starobylé skryté kódy chránící unikátní záznamy obsahující informace týkající se původu lidské bytosti, charakteru lidské evoluce a mnohých dalších zajímavých témat. Materiál Wayne Herschela považuji  za vrcholně důležitý pokud se chceme posouvat v chápání klíčových okolností lidského původu a jeho vazby na skupinu klíčových kosmických hvězdných center. Obsahuje v sobě nejnovější modely a filozofie tohoto a příbuzných témat. A právě proto je aktuálně zařazen do výukové osnovy prestižní školy "Modré Světlo". (J.CH)

 

          Pokud patříte do skupiny těch, kteří se zabývají tajnými informačními záznamy, které jsou prezentované uvnitř chrámového komplexu Vatikánu, pak Vás jistě bude zajímat velmi kritická úvaha týkající se konceptu hvězdné mapy, která je implementována  v tomto prostředí. Pokud bychom potvrdili její existenci vrhlo by to velmi zajímavý pohled na esoterické pozadí tohoto ideologického církevního katolického gigantu.

         Mám za to, že jde o skutečný klíč (možná, že jeden z mnoha), který nás může významným způsobem přiblížit k starověkému tajemství Vatikánu. Mnozí z vás četli některou z knih Dana Browna a nebo jste se alespoň podívali na filmový snímek "Šifra Mistra Leonarda". Určitě vás provázely pochybnosti a ptali jste se sami sebe co je na tom všem opravdu skutečné a co je vymyšlená fikce. Existují skutečně tyto tajemné symboly. Kritici si dali velkou práci s tím, aby zesměšnili dílo Dana Browna, který píše o tajných kódech, symbolech a zakázaných vědomostech. Hned v úvodu této reportáže bych chtěl sdělit, že jeden z jeho materiálů - "Andělé a Démoni" se pří,o dotýká podivností a zvláštních reálií, které jsou spojené s existencí Vatikánu. (V současné době tuším, že započalo filmování právě této zmiňované knihy, pozn. J.CH.).

         Pakliže procházíte Vatikánem skutečně na každém kroku narážíte na tajuplný symbolismus, který se stává běžným prvkem toho místa. Jeho opojná, někdy až fluidická aureola energie dokáže zasáhnout snad každou část naší osobnosti, každý fragment naší fyzické i duchovní mysli. Existují pravěké síly aktivní i v naší přítomnosti, které na jedné straně přísně střeží a uchovávají specifické vědomosti a poznání, ovšem na straně druhé ty samé síly vynakládají někdy až gigantické úsilí k tomu, aby se nikdy toto vědění nedostalo do rukou veřejnosti.

          Proč tedy nemůže všichni  sdílet význam a smysl těchto symbolů, když s použitím církevní filozofie nám byly dány od Boha? Proč samotný Vatikán a jeho spojenci - různá skrytá společenstva sestavená s osazenstva těch nejmocnějších rodin tohoto světa se zuby nehty brání uvolnit jejich potenciál lidstvu? Proč je pro tyto síly, tak důležité udržovat lidstvo v hrubé nevědomosti týkající se znalostí a využití přirozeného potenciálu makrokosmu a mikrokosmu? Proč místo toho iniciovaly jakousi nahrážku, nazývající se "věda", která má za úkol uspokojovat hlad po informacích a která je prý oficiálním nástrojem lidského "pokroku"?

        Vraťme se ale k podstatě tohoto materiálu. V následujících odstavcích se pokusím nastínit výsledek mého výzkumu týkající se čtyř nejdůležitějších záchytných bodů které jsou prezentované v materiálu "Andělé a Démoni". Tento výklad se skutečně může stát inspirativních východiskem ke komplexnímu vyřešení, tedy rozluštění jedné ze základních symbolik Vatikánu.

        Naše cesta začíná, jak jinak v Římě v Itálii.

 

 

První obelisk

        Existuje skutečné tajemství čtyř obelisků. Jde o čtyři útvary, které se původně nacházely na území Starého Egypta. Tyto kamenné monumenty byly postupně a hlavně nenápadně převezené do Říma jako součást zakázaného tajemství. Dodnes není přesně známo, zda původní podnět k jejich převozu vzešel od templářů a nebo zda to byla přímo katolická církev.

        První den mého výletu do Vatikánu byl ve znamení turistického chaosu. Všude kolem se pohybovaly masivní davy turistů. Na rozdíl od mnoha jiných klasických návštěvníků tohoto mysteriózního místo jsem měl jasný cíl. Věděl jsem, že v existenci čtyř egyptských obelisků se skrývá hluboké tajemství. Oni totiž reprezentují originální a neoddělitelnou vazbu na můj výzkum týkající se existence stále se opakujícího globálního vzoru starověkých pyramidálních hvězdných map.

         Nejslavnější obelisk se nachází prakticky ve středu náměstí Sv. Petra, velkého náměstí před bazilikou. V této chvíli však nebylo možné zaznamenat detaily tohoto útvaru. Davy turistů byly skutečně všude. Místo toho jsem fotografoval zajímavé sochy, obrazy a jiné symbolické útvary. K tomu obelisku se vrátím zítra ráno a budu doufat, že zde bude menší množství lidí. Dnes to skutečně nejde.

 

 

Druhý obelisk

        Pustil jsem se tedy po své vlastní cestě za tajemstvím "Andělů a Démonů" v rámci lokalizace dalších obelisků. Taxíkem jsem se přepravil do místa, které se nazývá "Porto Del Popolo". Ke svému úžasu jsem nalezl přesně to v co jsem doufal. Nad pasáží "Porto Del Popolo" se nachází řezbářská práce, která ukazuje jak sedm kopců Říma se zvedá k hvězdě na obloze. To první co nás napadne se dotýká hvězdy, která hraje poměrně významnou roli křesťanském příběhu v souvislosti s tzv. "hvězdou Betlémskou" v souvislosti s narozením Krista. Já měl ovšem svůj vlastní názor na tématiku "sedmi kopců a hvězdy".

 


 

         Dávné civilizace z mnoha pro nás zatím tajemných důvodů měly zvláštní posedlost v napodobování hvězdných nebeských konstelací na zemi. Těchto sedm kopců mohlo hrát důležitou roli v souvislosti s lokalizací Říma. Těchto sedm geografických vyvýšenin mohlo vytvářet konkrétní geografický vzor, který mohl souviset s kosmickou konstelací sedmi nejjasnějších hvězd v hvězdokupě Plejád.

         (Dnes víme jakou extrémně důležitou roli v prehistorické mystice a filozofii mnoha národů světa hrálo uskupení sedmi jasných hvězd Plejád. Bohužel už zdaleka tak si nejsme jisti z jakého důvodu a proč zrovna toto kosmické centrum. Snad jediné v čem se shodujeme je role ústředního centrálního slunce Plejád - Alcyonu ve vztahu k naší Sluneční soustavě.

        Dnes i oficiálně se koketuje s myšlenkou, že naše Slunce jako poslední v řadě na nejvzdálenější orbitě patří do skupiny hvězd systému Plejád a rotuje kolem centrálního Alcyonu. Na této tezi je postavena filozofie "Platonova roku" a dokonce i mechanismus astrologických "věků", specifických dvanácti dílčích časových údobí. Určitě jsou tedy opodstatněné domněnky, které naznačují silné energetické vlivy pronikající do naší Sluneční soustavy právě z tohoto směru a nemám zde zdaleka na mysli pouze záležitost "Fotonového Pásu".

        Ve skutečnosti může jít o celé spektrum vlivů, které bohužel nejsme schopni svými současnými technickými prostředky zaznamenat a které mohou dramatický ovlivňovat tak kritické procesy jakým je třeba sama evoluce. Jsem přesvědčen, že tyto síly byli schopni naši předci vnímat a to díky silně rozvinutých psychickým a především mentálním schopnostem, které v důsledku mnoha nepříznivých vlivů máme v současné době ochromené. Pokud tomu tak je, pak není divu, že tu byla odvěká snaha upozorňovat různými prostředky a metodami na silové energetické centrum Plejád. A možná dokonce tyto skryté prostředky v sobě obsahují klíče k opětovnému využívání jemných silových meridiánů, které propojují náš sluneční systém s energetickým tělem Plejád čili "Sedmi Sester". Pozn. J.CH.).

        Moje úvaha o sedmi kopcích by ovšem byla platná tehdy pokud by byly patrné již z velké vzdálenosti. Nicméně ve skutečnosti jde spíše o nepatrné přírodní útvary. Dokonce podle historiků došlo v důsledku intenzivní lidské činnosti k změně jejich vzhledu a dalším úpravám. To se mi potvrdilo prokázat i za pomocí jednoduchého internetového prostředku jakým je známý "Google Earth". Dokonce i se speciálním nastavením významně zlepšující rozlišitelnost byly původní kopce jen těžko identifikovatelné.

        Nejzásadnější záchytný bod tedy spočíval v identifikaci a správné interpretaci velmi důležité hvězdy, která v západním světě vešla ve známost jako "Betlémská hvězda". Jak jsem během své postupné výzkumné činnosti zjistil, tento hvězdný útvar, ale našel své významné místo i u mnohých jiných civilizacích našeho světa.

 

 

Třetí obelisk

        Tak ten se nachází u náměstí "Della Rotunda" a následující záchytný bod nebylo snadné najít. Neobyčejný byl jeho design, který vypadal jako miniaturní verze Vatikánu. Další detail, který mi utkvěl v očích bylo jméno Agrippa v přední části Pantheonu. Neměl jsem v této chvíli čas zkoumat zda šlo o Heinricha Agrippa, jenž byl historickým součastníkem Leonarda Da Vinciho.

        I když by tak člověk mohl uvažovat, ale bylo velmi nepravděpodobné, že by s tímto místem měl něco společného Agrippa. V mnoha ohledech stavba, kterou jsem viděl před sebou měla charakter ohromné rotundy a vypadala jako bazilika. Alespoň měla velmi shodné rysy. Směřoval jsem k východní části Pantheonu, když mi něco padlo do oka.

        Všiml jsem si, že se všude nacházely mramorové dlaždice s klasický vzorem zdobící podlahu. Byly zarovnané s umístěním obelisku. Když jsem si ovšem podrobněji prohlédl vzorovou strukturu dlaždic zjistil jsem, že vytváří strukturu tří hvězd, které jsou například charakteristické pro "pás Orionu". I když tento symbolismus nebyl až tak dominantní jako tomu bylo v případě Plejád u předchozího obelisku nedal se jen tak hodit za hlavu. Systém tří hvězd je například charakteristický v souběhu s biblickou problematikou "Tří Králů" (velmi pěkně je téma "Tří Králů" jako symbolismus "pásu Orionu" rozvedené v první části filmu Zeitgeist, pozn. J.CH.).

 


 

         V této chvíli jsem cítil potřebu navštívit další a poslední lokalitu ve které je umístěn egyptský obelisk.

 

 

Čtvrtý obelisk

        Přišel jsem ke zřídlu čtyř řek. Toto bylo místo kde čtvrtý obelisk byl lokalizován v příběhu Dana Browna. Prostředí bylo charakteristické impozantním vodopádem s velkými kameny. Obelisk byl umístěn na velké skále. Rovněž v příběhu o založení Říma se hovoří o velké skále. Jediné vodítko, které Brown rozpoznal byla holubice s větvičkou v zobáku, která seděla na vrcholku obelisku. Věděl jsem o holubici s větvičkou, která hraje velmi důležitou roli v příběhu o Noemově Arše, který se také vztahuje k jistým koncepcím příběhu Genesis (bílá holubice a větvička myrty je extrémně důležitý symbolický prvek, skrytá informace pro jistou skupinu zasvěcených a tím pádem mocných skupin na tomto světě. Tento symbol (šifrovaná skrytá informace) je starobabylonského původu se objevuje v důležitých textech celého světa, pozn. J.CH.).

 

          Prvek holubice také souvisí s problematikou jeskyně v Lascaux. Ta hraje v souvislosti s prvkem Genesis roli velmi specifické mapy. Toto samozřejmě nemohla být jen shoda okolností.  Ve své knize "Andělé a Démoni" se Dan Brown zmiňuje o tom, že holubice se dívala směrem na západ. Vezmeme-li v potaz pozici "pramene čtyř řek" pak se díváme směrem k velké pevnosti "Castel Sant Angelo". Málokdo ví, že tato pevnost vždy sloužila jako přísně utajovaný archív Zednářů a Vatikánu.

 


 


 


 

        Tento den mi přinesl velmi slibné možnosti, ale vyčerpání, které jsem začínal pociťovat byla jeho daň. Když jsem se vrátil do hotelu cítil jsem, že den následující by mohl vydat ještě vetší poklady. Stále jsem neměl záchytný bod u prvního obelisku. Byl jsem proto rozhodnut se k němu zítra vrátit.

- pokračování -


(c)2007 Wayne Herschel

Původní zdroj: http://thehiddenrecords.com