Psychoenergetické zbraně a ututlaný skandál v bývalém SSSR

        Robert Becker v knize "Elektrické tělo" z r. 1984 byl zřejmě prvním Američanem, který zveřejnil přítomnost sovětského tzv. psychoaktivního signálu v USA, 4. července 1976. Robert Becker píše, že signál se neustále pohybuje mezi 3,26 a 17,54 MHz a je pulzován v několika pulsech za vteřinu. Jeho zdroj byl údajně vystopován u obrovského vysílače poblíž Kyjeva. Účinky signálu si Robert Becker není zcela jist, ale píše , že "dostupné důkazy naznačují že je to víceúčelové vysílání, které kombinuje komunikaci s ponorkami a pokusný útok na americký národ." Oficiálně nebyl ruský signál nikdy dešifrován, stejně jako signál vysílaný od 60. do 80 let na americké velvyslanectví v Moskvě, přestože k jeho analýze byl americkým vojenským námořnictvem zřízen výzkumný projekt Pandora. Robert Becker se zmiňuje i o možné americké odvetě. Píše o americkém reportéru Stefanu Rednipovi, který v roce 1978 tvrdil, že se mu dostaly do rukou dokumenty ukradené CIA, které "dokazovaly existenci tzv. operace Pique, která zahrnovala odrážení radiových signálů od ionosféry s cílem ovlivnit mentální funkce lidí ve vybraných oblastech, včetně východoevropských nukleárních zařízení. John Marks v knize "CIA a ovládání psychiky - hledání mandžuského kandidáta" (43) cituje jednoho z výzkumných pracovníků CIA z období projektu MKULTRA: "Zbytek světa si až do roku 1976 neklad druh otázek, před kterými jsme stáli v roce 1965... Kdekdo se bál, že vytvoříme supervojáka, který bude vykonávat rozkazy bez přemýšlení jako kamikadze".

        Je těžké odhadnout, která velmoc měla v této oblasti náskok v roce 1976 a která ho má dnes. Rozhodně od objevení se ruského signálu v USA se v americkém tisku objevila řada článků, které zveřejňovaly ruská státní tajemství vztahující se na vývoj či výrobu zařízení působících na lidskou psychiku. V sovětském tisku se zprávy naznačující americký výzkum v oblasti působení mikrovln (v té době mohlo ale jít o tepelné účinky vycházející z principu mikrovlné trouby), objevovaly jen na začátku 60. let.

       Podle informace, kterou se mi nepodařilo ověřit, vyšel už v listopadu 1976 v Los Angeles Herald-Examiner článek "Mikrovlny, které mění psychiku, Sověti studují neviditelný paprsek". V článku se píše: "Čerstvě odtajněná zpráva výzvědné služby ministerstva obrany říká - rozsáhlý sovětský výzkum mikrovln by mohl vést k vyvinutí metod způsobujících dezorientaci lidského chování, nervovým poruchám nebo dokonce srdečním mrtvicím."

       Další článek na toto téma napsal pozdější ředitel americké Národní laboratoře v Los Alamos John B. Alexander v roce 1980 pro americký vojenský měsíčník Military Review. Píše v něm: "Existují zbraně, které působí na schopnosti mozku... jejichž smrtící schopnost už byla demonstrována. Schopnost uzdravovat nebo způsobovat nemoci může být přenášena na dálku a způsobit tak nemoc nebo smrt bez zjevné příčiny...Tato schopnost by mohla umožnit programovat agenty, aniž by si to uvědomovali." V poznámkách odkazuje J.B. Alexander na neutajené dokumenty výzvědné služby amerického ministerstva obrany o sovětském výzkumu. O americkém výzkumu říká, že výzkumné projekty hrazené americkou vládou nebyly publikovány.

       V roce 1985 vysílal americká televizní stanice CNN pořad o ruských elektromagnetických zbraních. V první části pořadu se mluvilo o soustředěném radarovém paprsku o ultravysoké intenzitě, který je schopen uvařit lidi nebo vyřadit z provozu počítače a elektronická výzvědná a komunikační zařízení a o sovětských zkouškách radiofrekvenčních zbraní, které jsou schopny vyvolat výbuchy o rozsahu nukleárních výbuchů, ale bez radioaktivního záření. Američtí vojenští experti tvrdili, že Sověti mají v tomto oboru před USA náskok.

        V druhé části pořadu se hovořilo o ruském výzkumu ovládání lidského mozku radiofrekvenčními zbraněmi. Přesto, že se znovu od začátku mluvilo o tom, že SSSR má v této oblasti náskok, sdělovali američtí vědci vesměs své vlastní znalosti. Např. Jose Delgado řekl: "Jakoukoliv funkci v mozku - emoce, intelekt, osobnost, bychom snad mohli pozměnit touto ... technologií." Dále místo zaměstnance amerického vojenského námořnictva, který chtěl zůstat v anonymitě, hovoří herec, který opakuje ve stručnosti to, co řekl kapitán Tyler novinářce Kathleen McAuliffe o nahrazování drog elektromagnetickými signály a to, co napsal kapitán Tyler v knize "Konflikt o nízké intenzitě a moderní technologie".

        V dalším pokračování předvádí Wiliam van Bise a Elisabeth Rauscher na moderátorovi pořadu vyvolání zrakových halucinací radiofrekvenčními signály - moderátor, s páskou na očích, vidí hyperbolu a potom hrot, které mohou televizní diváci vidět na obrazovce přístroje W. Van Biseho. Ing. Van Bise a E. Rauscher tvrdí, že přístroj sestrojili na základě údajů z ruské vědecké literatury. Robert Becker ovšem ve své knize Křižující proudy píše, že je tento přístroj vynálezem těchto dvou vědců. Je také těžké uvěřit, že by se takový návod dal najít v ruské vědecké literatuře. V dalším pokračování tohoto pořadu CNN je možná poprvé v amerických sdělovacích prostředcích zveřejněna přítomnost ruského signálu v USA (CNN ovšem sledují jenom 4 % americké populace, protože je směrována do zahraničí).

       Robert Becker, v rozporu s tím co napsal ve své knize, říká, že ruský signál by měl mít příznivý vliv na zvířata. V závěru "Paul Tyler" a dr. Fraser z amerického vojenského letectva tvrdí, že pracovali na amerických projektech radiofrekvenčních zbraní působících na mozek, ale že práce na projektech byly zastaveny. S tímto tvrzením ale nejsou v souladu americké vojenské projekty citované v předchozí kapitole.

       V dubnu 1993 Rusko odtajnilo elektromagnetickou zbraň, schopnou zničit jakýkoli objekt v atmosféře "ať už raketu... letadlo nebo jiné umělé nebo skutečné nebeské těleso typu meteoritu", tedy jednu ze zbraní, o které se mluvilo v první části vysílání CNN. V předvečer setkání Borise Jelcina s Billem Clintonem nabídlo Rusko USA společné vybudování tohoto zařízení s tím, že bude levnější než americký projekt (systém HAARP, o kterém tu ještě bude řeč později, není výslovně uveden).

       Podle jiné zprávy, zpřístupněné americkou vojenskou zpravodajskou službou časopisu Enquirer (48), v Rusku byly pomocí mikrovln vyvolány srdeční mrtvice u žab (stejné experimenty prováděl podle R. Beckera Allan Frey) a u lidí bolesti hlavy, únava, menstruační poruchy, závratě, popudlivost, napětí, netečnost, nespavost, deprese a neschopnost soustředění. Podle zprávy mírového aktivisty Kima Bealyho ženy, které na přelomu 70. a 80 let blokovaly americkou základnu Greenhom Common ve Velké Britanii, trpěly bolestmi hlavy, netečností, menstruačním krvácením v nenormální době, dočasným ochrnutím, špatnou koordinací řeči, závratěmi, nechutenstvím, krvácením sítnice, poruchami spánku, neschopností se soustředit (vzpomeňme si na Rosse Adeyho), dezorientací, ztrátou paměti, popudlivostí a panikařením v situacích, které paniku nevyvolávaly. (Stejné obtíže jsem podtrhnul, je otázka jestli Američané někdy získali přístup k tajný sovětským materiálům). Stejnými obtížemi trpěli i jejich návštěvníci po dobu návštěv. V okolí základy byly naměřeny desetkrát vyšší hodnoty radiofrekvenčního záření než je obvyklé u vojenských zařízení tohoto typu.

      Koncem roku 1990 psal americký deník Washington Post: "ozbrojené síly a výzvědné organizace jsou znepokojeny tím, že Rusové zřejmě pracují na vývoji mimosmyslových schopností... daří se jim ovlivňovat jednání lidí, měnit jejich city a zdravotní stav, vyvolávat u nich stav bezvědomí a dokonce je i zabíjet (vzpomeňte si na dokument amerického vojenského letectva)... sovětské experimenty vnucují příjemci neklid spojený s dýchavičností (vzpomeňte si na kpt. Tylera) a pocitem zdrcujícího úderu do hlavy" (totéž uváděl A. Frey).

       Tentokrát, v podmínkách oslabení centrální moci za Gorbačovovy éry, ruský deník Komsomolská pravda zahájil pátrání po skutečnostech, které by mohly tento článek ospravedlňovat. V článku ze 14.11.1990  A Ochtarin, kandidát technických věd, vyslovil názor, že "zotročující stroj" je v zásadě možné zkonstruovat a že není vyloučeno, že se na jeho konstrukci pracuje. V článku z 25.1.1991 ale už ředitel Výzkumného ústavu vyšší nervové činnosti a neurologie sovětské akademie věd. P. V. Simonov Komsomolské pravdě řekl, že elektrickými signály je možné změnit náladu člověka, ale nikoli zlomit jeho sebeovládání (vzpomeňte si ale na elektrické ovládání mozku v podání Jose Delgada). Na otázku Komsomolské pravdy, jestli by bylo možné dosáhnout stejného účinku působením na elektromagnetické pole mozku, odpověděl, že o ničem takovém neví.

       Během pokusu o státní převrat v Moskvě, v srpnu 1991, generál Kobec varoval obhájce ruského Bílého domu před použitím psychotronických braní  a těsně po zmařeném puči zveřejnila Komsomolská pravda prohlášení Viktora Sedleckého, víceprezidenta Ligy nezávislých vědců SSSR. Viktor Sedleckij v něm sděloval: "Jako odborník a právnická osoba prohlašuji: V Kyjevě byla zahájena sériová (a to je velmi vážné) výroba psychotronických biogenerátorů a jejich zkoušky. Nemohu tvrdit, že během puče byly použity právě kijevské generátory... Nicméně skutečnost, že byly použity, je pro mne evidentní. Co to jsou psychotronické generátory? Je to elektronické zařízení, které vyvolává v lidském organismu efekt řízené kontroly. Zejména působí na levou a pravou hemisféru kůry hlavního mozku. Na tom je založen projet USA Zombie 5. Podobné práce se provádějí v Sovětském Svazu (částečně v Kyjevě v Ústavu pro výzkum materiálu...). Proč systém selhal ve dnech státního převratu? Pučisté, kteří s ním neměli zkušenost nevěděli o tom, že aby dosáhli potřebné reakce, nesměli dovolit, aby se "zpracovaní" vojáci smísili s davem na ulici".

       Když se novináři Komsomolské pravdy, po zveřejnění tohoto prohlášení, pokoušeli zastihnout Viktora Sedleckého, řekl jim. V. Trefilov, ředitel kyjevského Ústavu pro výzkum materiálu, kde byl V. Sedleckij zaměstnán, že po publikaci náhle někam odjel z Kyjeva a kdy se vrátí se neví a že jejich ústav žádné psychotronické generátory nemá (kuriózní je, že kdyby byl Viktor Sedleckij za vyzrazení státního tajemství postaven před soud, došlo by k potvrzení jeho prohlášení a tedy k vyzrazení státního tajemství). Ředitel jiného kyjevského ústavu mezioborového vědecko-inženýrského centra "Přírodní zdroje", A. Krasjaněnko, řekl novinářům, že zná v SSSR nejméně 10 týmů které jsou schopny takový přístroj sestavit a že i jejich ústav má k dispozici přístroj, který je schopen vyvolat u člověka stres, ochablost, nemoc nebo zesilovat jeho přání. Dodal ale, že k úplnému ovládnutí člověka by bylo třeba sestavit velmi složitý počítačový program a silnou aparaturu, které jejich ústav nemá.

      Dne27.9.1991 vydala Komsomolská pravda další článek, ve kterém byly zveřejněny části projektu vývoje těchto zbraní (Komsomolská pravda ho obdržela od člena korespondenta Akademie věd SSSR, E. Alexandrova): "Dálkové psychofyzické působení na vojska i obyvatelstvo torzními zářeními". (Komsomolská pravda připouští jako synonymum k "torznímu záření" "elektromagnetické vlnění"). Tyto úkoly byly zadány centru Vent, které zřídila Státní rada pro vědu a techniku. Centrum Vent bylo financováno ministerstvem obrany a podle jeho ředitele, A. Akimova, na výzkum, včetně příspěvků od Vojensko-průmyslové komise při ministerském kabinetu SSSR a KGB, byla vynaložena částka půl miliardy sovětských rublů.

       Pod řízením centra Vent pracovalo 26 vědeckých ústavů, ale především Kyjevský Ústav pro výzkum materiálu, kde byl zaměstnán Viktor Sedleckij a jehož ředitel popřel, že by jejich ústav měl psychotronické generátory. Seznam ústavů pracujících na výzkumu byl výsledkem pátrání novináře O. Volkova z Nězavisimoj gazety. Tyto informace potvrdil i deník Trud v článku z 10.4.1992. Ten našel potvrzení částky půl miliardy rublů v dekretu Výboru pro vědu a techniku SSSR ze 4.7. 1991, 30.11.1992 uveřejnila článek na toto téma i Pravda. A. Akimov, ředitel centra Vent v něm řekl, že "díky experimentální činnosti je již k dispozici vše potřebné k výrobě továrních prototypů" a že "torzní pole... jsou... schopna přenášet informace přes všechny překážky (55)." Tady už se ale zřejmě mluví o trochu jiném zařízení, nespíš o komunikačním systému, který ve svém patentu "nabízel" americkým tajným službám Patrick Flanagan, pokud ovšem termín "informace" není mínění v širším smyslu.