Tohle by opravdu pršet nemělo...

         V létě roku 2001 se v indickém spolkovém státě Kerala přihodilo něco zvláštního. Dne 25. června v časných ranních hodinách vystrašil obyvatele v okrese Kottayam hlasitý ostrý zvuk, odlišný od hromobití - ostatně v tu dobu nebyla žádná bouřka. Někteří vědci zvuk později interpretovali jako sonický třesk meteoritického tělesa vstupujícího do atmosféry. Jenže to nebyl konec, nýbrž začátek. Pouhých několik hodin po události se na Kottayam snesl rudý déšť. A nebyla to ojedinělá událost. Podobné podivné deště, zabarvené drobnými částicemi, byly zaznamenány na více než stovce míst na velké části území státu Kerala, na přibližně eliptické území o rozměrech 450x150 km. Nejvíce jich spadlo během prvních pěti dnů, později četnost krvavých přeháněk exponenciálně klesala, poslední se však objevily ještě po 50 dnech. Jednalo se o jednotlivé krátké přepršky, omezené vždy na území o rozloze nejvýše několika km, a s ostrou hranicí oddělující je od oblastí, kde padal déšť normální. Jev netrval nikdy déle než pouhých 20 minut. Ne ve všech případech se jednalo o rudou vodu, vzácně se objevily i deště jiných barev. Objevily se i barevné kroupy. Příčinou zabarvení byly očividně jakési neznámé částice.

 

       Původní teorie byly v podstatě tři - prvním podezřelým byl pouštní písek ze západní Asie, dalším pylová zrna, a někteří si spojili jev s pádem meteoritu a označili materiál za mimozemský.

       Již 30. června se v BBC objevil článek o události (http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/1465036.stm). Zachycenou dešťovou vodu zkoumali vědci z CESS (Centre for Earth Science Studies). Ředitel instituce, M. Baba soudil, že se nejspíše jedná o prach anebo pylová zrna, v tu dobu však ještě nebyly k dispozici žádné konkrétní výsledky.

       CESS postupně došlo k názoru, že prach mohl být meteoritického původu, čemuž nasvědčovalo jeho náhlé a masové objevení bezprostředně po sonickém třesku. Později však stáhlo svá tvrzení, že rudé deště byly způsobeny meteorietm. Materiál v nich obsažený byl totiž "identifikován" jako jakési výtrusy, náležející patrně houbám neznámého druhu. M. Baba však přiznal, že mechanismus, jakým mohlo obrovské množství téměř čistého materiálu napadat na relativně ostře ohraničené území není znám.

        Chemické analýzy odhalily následující prvky - C, Si, Ca, Mg, Al, Fe, Na, K, a stopová množství P, Ti, Cr, Mn, Cu a Ni. Článek ze 7. srpna v The Indian Times (http://www1.timesofindia.indiatimes.com/cms.dll/articleshow?art_id=1008083877) zachycuje tuto změnu názorů stejně jako jisté rozpaky vědců. (V článku je i zmínka o "záhadném" hromadném zavalování studní v Kerale, které však podle všeho nesouviselo ani s meteoritem, ani s rudými částicemi, ale spíše jednoduše se silnými dešti nezávisle na jejich barvě! Anebo že by třesk i částice nepocházely z vesmíru, ale naopak z hlubin země?)

        Posléze se do věci vložila jiná instituce, Vikram Sarabai Space Centre (VSSC) v Thiruvanandapuramu, a celou záhadu "vyřešila" ještě jinak. Na základě satelitních snímků a radarových pozorování zavrhla možnost, že by se jednalo o spory hub, a vrátila se k hypotéze, že šlo o pouštní prach, jak dokládá článek z 19. července 2003 (http://web.mid-day.com/news/nation/2003/june/56384.htm). Nicméně tak učinila bez zkoumání samotných částic, a tak bylo později o těchto závěrech rovněž pochybováno.

        Rozhodně největší pozornost však vzbudily výzkumy a tvrzení, které přinesli Godfrey Louis a A. Santosh Kumar z Univerzity Mahátma Ghándího v Kottayamu. Jejich závěr byl jasný - částice pocházely z meteoritu, současně se však opravdu jednalo o spory jakýchsi organismů. Nezůstali však u toho, a pustili se ve svých výzkumech ještě mnohem dál.

        Dalekosáhlý omyl? Kolosální podvod? Anebo největší objev všech dob?

        Základní publikace těchto vědců, shrnující výsledky jejich výzkumu, je volně přístupná zde, vč. obrázků: (http://www.citebase.org/cgi-bin/fulltext?format=application/pdf&identifier=oai:arXiv.org:astro-ph/0601022)

        Polemizují zde s vysvětleními "houbovou" a "pouštní" teorií - podle nich bylo množství a čistota materiálu příliš velké, než aby se mohlo jednat o výtrusy hub, pokračovaly během dlouhého období, jednotlivé případy rudého deště byly velmi úzce lokalizované a vysoce koncentrované, navíc se všechny udály ve vymezené oblasti a ne jinde, což podle nich nenasvědčuje tomu, že by šlo o oblak pouštního prachu.

        Dokládají, že materiál, který by se hromadil v atmosféře a byl vyplaven deštěm, by se měl objevit nejspíše po období jasného počasí při prvních následných srážkách. Naproti tomu rudé částice se objevily vprostřed období vydatných dešťů.

       Jinými slovy - jejich rozmístění a časové rozložení napovídá tomu, že jejich zdrojem byly úlomky jakéhosi vesmírného tělesa kometárního původu, které uvolnily husté mraky částic do stratosféry, a kdykoli tyto oblaky dosáhly oblačnosti, padal koncentrovaný barevný déšť. Minimální celkové množství částic odhadli na 50 tun.

       Mikroskopické pozorování částic ukázalo zrnka o velikosti 4 - 10 mikrometrů, téměř průhledné červené barvy, ojediněle i lehce namodralé nebo nazelenalé. Nabývaly široké palety tvarů od kulatých až po protáhlé. Podobaly se jakýmsi mikrooranismům s velmi silnou buněčnou stěnou a bez jádra.

       Spektrofotometrické studie ukázaly, že tyto "buňky" výrazně absorbují UV záření při 200 nm vlnové délky.

       Transmisní elektronový mikroskop (TEM) potvrdil komplikovanou strukturu. "Buňky" sestávají ze silné vnější vrstvy, v níž je uložena vnitřní kapsle.

       Scanovací elektronový mikroskop (SEM) ukázal, že tvary buněk jsou zhusta promáčknuté, podobně jako je tomu u červených krvinek. Nemají žádné bičíky, ale jen tenkou slizovitou vrstvu na povrchu.

       Testy na přítomnost DNA pomocí ethidium bromidu byly negativní.

       Rentgenová chemická analýza EDAX ukázala následující složení (zaokrouhleno): cca 50% uhlík, 45% kyslík, 3% křemík, dále Fe, Na, Al a Cl. Analýza CHN ukázala 43% uhlíku, 4,5% vodíku a 2% dusíku.

       V závěru práce je zmíněna možnost, že buňky by mohly představovat zástupce mimozemského života, šířícího se panspermicky z planety na planetu.

      Tato zpráva (ve skutečnosti co do data uveřejnění poslední)  však není jediná a rozhodně ne nejfantastičtější. Druhá zpráva totiž zachází mnohem dál a doplňuje původní závěry pozorováními tak fantastickými, že se musí jednat buď o šílenou mystifikaci, anebo neuvěřitelný objev (http://www.citebase.org/cgi-bin/fulltext?format=application/pdf&identifier=oai:arXiv.org:astro-ph/0312639).

      Oba vědci zde popisují, že se jim podařilo rudé spory přimět k růstu - při teplotách přesahujících bod varu a na exotických živných médiích. Píší zde doslova:

      "V kombinaci s vodou následující materiály jako: transformátorový olej, cedrový olej, benzín, glycin (aminokyselina, poz. překl.), sulfamová kyselina (NH2SO2OH) s CO2, povidonový jód (Betadin), etanol, metanol, manganistan draselný (hypermangan, pozn. překl.) a několik dalších anorganických a organických sloučenin podporují růst těchto organismů v rozdílném stupni aktivity. Silikagel, uhličitany vápníku a hořčíku byly identifikovány jako látky růst podporující. Ale chlorid sodný jejich růst brzdí. Mohou růst v úplné tmě a růst není podporován světlem."

      Optimální podmínky pro růst nalezli - a teď se držte - při teplotě 300°C!!! Dokonce ani teplota 380°C tyto "organismy" nezahubila, ačkoli pří ní bylo zničeno i těsnění v pokusné nádobě!

      Přitom nejextrémnější známé bakterie na Zemi přežijí při 121°C a za teoretický limit pro pozemský život je považována hodnota "pouhých" 160°C!

      Růst byl dále zkoumán v roztoku 1 ml 5% Betadinu, 2 ml etanolu a 10 ml vody při teplotách 70 a 90°C. Ukázalo se, že vykazuje prvky srovnatelné s pozemskými mikroby, tedy lag-fázi (období, kdy se mikroby adaptují na nové podmínky a nerostou), růstovou, stacionární i odumírací fázi při následném vyčerpání živin.

      Tyto bizarní bytosti se rozmnožují pomocí ještě bizarnějších životních cyklů, při cyklech A a B jednotlivé buňky nerostou do velkých (30-50 mikrometrů) útvarů podobných kapénkám nebo golfovým míčkům, z nichž se pak následně uvolní značné množství drobných dceřiných buněk. Zdá se tedy, že tyto organismy se nemnoží dělením jako standardní bakterie.

      Třetí cyklus zahrnuje tvorbu spor (což jsou částice, které byly nalezeny v dešťové vodě). Organismy se shlukují do dvojic a trojic a společně se opouzdří za vzniku odolných útvarů popsaných výše. Znovu ožijí teprve naleznou-li dlouhodobě vhodné podmínky.

      Byly opakovány testy na DNA pomocí ethidium bromidu a Dische Difenylalaminového činidla. DNA opět nebyla nalezena. Ačkoli vědci nevylučují, že by mohla být pouze maskována nějakými vazebnými molekulami, dodávají, že absence fosforu znamená i absenci DNA. (Nutno dodat, že podle starších výsledků z CESS fosfor alespoň ve stopách přítomen byl!) Spekulují tedy, že je přítomna nějaká exotická informační molekula, analog DNA, neobsahující fosfor a nerozpadající se za vysokých teplot. Jako jednu z možností zmiňují PNA - obdobu DNA, kde je kostra ze sacharidů a fosfátů nahrazena aminokyselinami.

     Proteiny se v těchto organismech vyskytly, a byly potvrzeny xanthoproteinovou reakcí (možná znáte z laboratorních cvičení na základní či střední škole, kde se činidlo kape na vaječný bílek, který zežloutne).

     Zarážející bylo, že tyto částice se nerozkládaly, dokonce ani po čtyřech letech při pokojové teplotě na nich nebyly patrné známky rozkladu.

      V závěru si pouštějí fantazii na špacír, a spekulují o možnosti, že pozorované organismy jsou široce rozšířeny v mezihvězdném prostoru, masově kolonizují komety a že byly první formou života, která na mladou Zemi přišla z kosmu a postupně se vyvinula do podoby všech dnešních organismů. Navrhují pro ně vytvořit celou novou říši (!).

      Za jejich "zemi původu" označují planety, jejichž hvězdy se staly rudými obry, a jejichž zánik rozptýlil spory organismů do vesmíru.

      Existuje ještě jedno kratší pojednání (http://www.citebase.org/cgi-bin/fulltext format=application/pdf&identifier=oai:arXiv.org:astro-ph/0310120), kde podrobně zkoumají, jakým způsobem se mohly buňky z kometárního tělesa dostat do dešťových mraků. Dále popisují chemickou a tepelnou odolnost buněk, a dále se věnují možnostem panspermie.

      Je jasné, že o těchto tvrzeních mnoho lidí pochybuje ( viz http://www.world-science.net/exclusives/060104_specksfrm1.htm).

     Nutno dodat, že ke skeptikům jsem se po prvotním nadšení zařadil také já. Jak bylo správně poznamenáno, mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy. Mimořádným důkazem by bylo, kdyby pokusy zopakovala jiná, renomovanější pracoviště, a byly předloženy mnohem detailnější výsledky. K tomu však zatím nedošlo. Na druhou stranu, pokud je mi známo, tvrzení dvojice vědců zatím nikdo fundovaně nevyvrátil.

      Po prostudování jejich publikací jsem došel k závěru, že obsahují i jiné podivnosti než extrémní mikroby. Zdá se mi totiž, že fakta jsou uvedena dosti vágní formou, za kterou by se nemusela stydět ani proslulá věštírna v Delfách, což není ve vědecké práci příliš žádoucí, mnoho základních informací chybí a výsledky experimentů jsou výzkumníky přijímány evidentně nekriticky, bez zvážení možnosti omylu nebo chyby měření. To samozřejmě ještě nemusí znamenat, že jde o podvrh nebo nebetyčný omyl způsobený ledabylou prací, nicméně pravděpodobnost této možnosti se tím radikálně zvyšuje.

     O co konkrétně jde:

     Tvrzení o "absenci DNA" se mi zdají naprosto neopodstatněná. Dobře, byly provedeny testy, ale ty nemohou být označeny za 100% spolehlivé. Jak známo, absence důkazu není v žádném případě důkazem absence! O důkladném a vědeckém pohledu na věc nesvědčí ani skutečnost, že oba vědci prohlašují, že tam DNA ani fosfor (který je jejím stavebním kamenem) není nebo že nebyl zachycen, ale ani je nenapadne vymezit spolehlivost testů - tedy jak malé množství DNA, resp. fosforu by byli ještě schopni odhalit. A jak jsem říkal, testy citované Babou fosfor zahrnovaly.

      Proč nebyl proveden pokus o detekci nukleových kyselin metodou PCR, která umožní i jejich malá množství mnohonásobně zmnožit a tedy usnadnit detekci? Je to běžná metoda, používaná i v průmyslové a kriminalistické praxi. 

      A hlavně, kde ti dva berou svojí jistotu a neomylnost? V laboratorní praxi je běžné, že roztoky jsou kontaminovány, obzvláště často nukleovými kyselinami přímo z rukou vědců. V případě dešťové vody musely být přítomny i jiné nečistoty vč. pozemských bakterií. Je tedy téměř nevyhnutelné domnívat se, že přinejmenším některé testy na DNA musely být (kvůli kontaminaci) pozitivní - proč o tom indičtí vědci mlčí? Nebo snad byly metody tak málo citlivé, že neodhalily ani kontaminaci? Pak je třeba ptát se, k čemu vlastně byly!

     Zadruhé, není mi jasné, proč nebyly provedeny mnohem podrobnější rozbory, času na to bylo dost. Proč se ti dva chlapi babrali v neplodném tlachání na téma výskytu organismů v mezihvězdném prostoru a planetách rudých obrů, když místo toho mohli provést relativně jednoduché základní analýzy biomolekul, které by vnesly do věci jasno? Jsou-li v těch věcech proteiny, obsahují stejné aminokyseliny jako pozemské bílkoviny? Jaká je jejich optická aktivita, levotočivá nebo pravotočivá? Vyskytují se tam sacharidy? Lipidy? To všechno jsou dosti zásadní otázky, které by mohly poskytnout mnohem spolehlivější vodítka než testy na přítomnost DNA. Proč tyto klíčové informace chybějí? Nebyly k dispozici aparatury a činidla? Potom by bylo třeba důvodně pochybovat o úrovni pracoviště. Nebo to oba vědce, původem fyziky, ani nenapadlo?

      Dále chybějí tak základní věci jako přehled růstových médií a jejich rozdělení na ta, kde mikrobi rostou a kde nerostou. Uvedení látek, které zpracovávají, bez zmínky o jejich konkrétním namíchání a poměrech jsou bezcenné. Bez kterých prvků se jejich růst neobejde? Na čem nerostou? Pokud rostli ve směsi Betadinu a etanolu, kde potom brali křemík, vápník, železo a další složky svých buněk? Jak by mohly růst bez nich? Nebo je vědci přidali? Ať tak či onak, měli by to správně uvést!

     A úplně ústřední téma - byly "exobakterie" pěstovány v aerobním, nebo anaerobním prostředí? To je přece úplně zásadní věc, na kterou se každý rozumný mikrobiolog i exobiolog zeptá jako první. Pročpak nám to pánové zamlčují? Jsou to podvodníci, lajdáci, nebo skuteční objevitelé a jen něco ze svých nálezů tají?

     Další závažné otázky vyvolává sama biologie údajných mimozemšťanů. Jaké by bylo jejich mateřské prostředí, kde se tak hezky namnožily? Komety těžko, jejich teplota je bližší absolutní nule než údajnému optimu při 300°C.

     Planety typu Venuše? Tam ještě snad. Proč by ale pak v biomolekulách těchto organismů chyběla síra, která je na této planetě hojná, a všechny pozemské organismy ji používají jako užitečný komponent mnoha biomolekul? A pokud to jsou organotrofové, kde by na Venuši brali organickou hmotu?

     Atmosféra Jupitera? Tam by se jim v hlubších, horkých vrstvách líbit mohlo. Ale i tam je hojnost fosforu a síry, a bylo by nanejvýš podivné, aby život tam vzniklý tyto molekuly do sebe nezahrnul. A naopak křemík se tam nevyskytuje.

     Kde se jich vzalo celých 50 tun v malém (10 m) úlomku komety? Jestli byly rozptýleny v mezihvězdném prostoru, odkud se zabudovaly do vznikající komety, měla by být jejich koncentrace velmi malá. Jejich pomnožování v kometě do takové extrémní míry se mi taktéž nezdá.

     Kromě toho, vůbec to, že se oba dva pouští do vzletných spekulací o panspermiích a vzniku života na Zemi, aniž mají jednoznačné a vědeckou obcí uznávané důkazy o samotné existenci a kosmické povaze materiálu který studují, příliš nesvědčí pro jejich seriózní a objektivní přístup.

     Jak vidno, shledávám v logice a v postupech obou vědců dosti mezer a nejasností. To ovšem ještě samo o sobě neznamená, že se o mimozemšťany jednat nemůže - i kdyby se část tvrzení Louise a Kumara ukázala nepravdivá, stále ještě to nic nedokazuje ani nevyvrací. Přiznám se však otevřeně, že bych byl mnohem šťastnějším člověkem, kdyby se prokázalo, že rudý déšť NEMĚL S MIMOZEMŠŤANY VŮBEC NIC SPOLEČNÉHO!!!

     Proč? Jednoduše se mi vůbec nelíbí představa, že na Zemi prší "šmejd z vesmíru", který není rozkládán domorodými bakteriemi a je schopen přežít a množit se v podmínkách, kde pozemský život neobstojí. Zatraceně, vždyť kdyby se jediná z těch Louisových spor dostala, zaváta větry nebo zanesena mořskými proudy, někam do hydrotermálního vývěru, nebo jen byla splavena podzemní vodou do hlubokých a žhavých vrstev zemské kůry, rázem by mohly být všechny extrémně horké habitaty na Zemi zaplaveny rudým morem! A dost možná, že by dále zmutoval a vyhubil nebo radikálně zdecimoval původní pozemskou biosféru!!!

     To není žádné sci-fi, žádná extrémní možnost, ale logický následek existence exo-organismů tak, jak jsou v těchto pracech popisovány. Pokud tedy mají pravdu, čeká nás dost možná KONEC SVĚTA! Pro představu doporučuji shlédnutí sci-fi filmu Kmen Andromeda. (Ostatně, když jsme u toho, jak moc negativní je působení soli na ty věci? Zabila by je mořská voda? Bojím se že ne.)

     Je na pováženou, že oba Indy tento přirozený důsledek existence téměř nezničitelných a téměř všežravých potvor evidentně ANI NENAPADL!

     No jo, ale pokud na Keralu roku 2001 spadla kometa nadupaná mimozemšťany, pak logika hovoří pro možnost, že jiné takové padaly po celou dobu existence Země. Jak bylo řečeno, na naší planetě je spousta míst (sopky, gejzíry, černí kuřáci, dutiny v hlubinách zemské kůry), kdy by se tyhle potvory mohly dobře uchytit, a kde by jim naše bakterie nemohly vůbec konkurovat. Proč tam tedy nenalézáme masy rudých buněk, které by se tam za tu dobu musely mnohokrát dostat? Nebo tam snad jsou, jen je nikdo dosud nehledal?

     A nakonec záhada největší - proč není nikde na Internetu k nalezení žádná zpráva nějaké seriózní instituce, která by přinášela výsledky přezkoumání rudých fantomů, ať už negativní nebo (nedej Bože) pozitivní? Žádné vysvětlení mě nenapadá, kromě všelijakých konspiračních teorií, které jsou ovšem v příkrém rozporu s tím, že Louisovy práce jsou na webu volně k nalezení.

     Článek tedy zakončuji jedním velkým rozpačitým otazníkem. Nevylučuji možnost, že v Kerale skutečně napršeli Vesmířané, (tento případ dokonce považuji za nejvěrohodnější zprávu o nálezu aktivního mimozemského života na Zemi, jakou jsem kdy viděl), nicméně to po důkladném zvážení shledávám (bez dalších důkazů) krajně nepravděpodobným. Naštěstí.

     A co na úplný konec? Snad jen hláška na rozloučenou, vypůjčená z filmu Evoluce:

    Have a nice end of the World!

---

     

     Dodatek:

     Možná by bylo na místě dodat ještě jednu možnost, i když na první pohled není o nic méně fantastická než mimozemský původ organismů. Mohlo by totiž jít o dosud neobjevenou formu života pozemského, specializovanou na extrémní podmínky v hlubokých vrstvách zemské kůry, např. o zástupce "hluboké horké biosféry" Thomase Golda (viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Gold, i když ani on nehovoří o organismech schopných přežít 300 stupňů Celsia).

      Dokonce ani absence DNA by v tom případě nebyla tak nesmyslná - takový organismus by mohl od nestabilní a v superhorkém prostředí nepoužitelné DNA přejít na jiné informační médium. Vzhledem k tomu, že vědci se víceméně shodují na tom, že první život na Zemi neměl DNA, ale přešel k ní až druhotně, protože byla výhodnější než původní systém, nezdá se nemožné, že život by nemohl podobný krok učinit ve svém vývoji ještě jednou.

      Můžeme tedy mít na Zemi takové exoty? Proč ne. Objevování nových druhů bakterií se děje principiálně dvěma způsoby - buďto tak, že vezmeme vzorek, dáme jej na agarovou plotnu a sledujeme, co tam vyrostlo (přičemž valná většina organismů tam vůbec nevyroste), nebo tak, že vzorek rozmělníme a analyzujeme přítomnou nukleovou kyselinu (a pokud najdeme neznámé sekvence, snažíme se svízelně zjistit, z čeho jsou). Pokud by někde žily organismy, které by nerostly na agarových plotnách a neměly žádné nukleové kyseliny, byly by pro mikrobiology naprosto nezachytitelné - i kdyby se jimi planeta jen hemžila. Pokud by obývaly prostředí o teplotách kolem 300 stupňů v hlubinách Země, kde je nikdo nehledá, tím spíše.

      Samozřejmě to nevysvětluje, kde se ty mrchy vzaly v Keralském dešti (probíhala někde na Zemi v tu dobu nějaká sopečná erupce?!?), nicméně je to další alternativní teorie jejich původu.

      Zajímavé je, že Thomas Gold ve své Deep Hot Biosphere (viz výše) pokládá za jednu z neklamných známek přicházejícího výtrysku plynů z hlubokých vrstev zemské kůry právě zavalování studní, které bylo v Kerale pozorováno! Není tedy možné, že se organismy dostaly do mraků s výtryskem nějakého podzemního plynu? Ano, je to bizarní představa, ale ne bizarnější než jiná navržená vysvětlení!

     O záhadném jevu také (patrně jako první v ČR) informoval časopis 100+1 ZZ, číslo 7/2006

---

(c)2006 Tomáš Petrásek

Převzato: http://sweb.cz/expmag/RedRainKerala.htm