Modré jablko (31)
Při bližším prozkoumání zjistíme, že příběh Ukřižování je nabit slovy s hlubokými vědeckými spojitostmi, které dokládají mou A~tomickou tezi o Kristovi a hvězdné bráně. V Matoušovi Ježíš pronesl Eli, Eli, lama Saba Chtoni, (Pane můj, Pane můj, proč jsi mne opustil?), těsně před tím, než vypustil duši. Slovo Sa Ba upoutá naši pozornost. Není to původní hebrejské slovo. Už jsme ho viděli použito ve jméně Sabala ze středoasijského mýtu o hoře Meru a Shambhala. Když se zanoříme do významů tohoto slova, objevíme, že ve starém egyptském jazyce je Sa slovem pro posvátnou krev Isis. Stejně jako indický protějšek soma, činila faraóny nesmrtelnými. Tato krev obsahovala ducha Velké Matky veškerého posvátného vědění či inteligence (což Řekové nazývali nous). Ba znamená duše.Během svého obětování (sa-crifice) Ježíš 'vypustil duši', což je jedna z mála událostí Ukřižování, na níž se všichni čtyři pisatelé Evangelií shodují, že se stala. Pronesení Žalmu 22 naznačuje, že se mohlo jednat o odkaz k vypuštění Sa Ba, "ducha či duše veškeré posvátné moudrosti".
Je fascinující, jak původ slova obětování/sacrifice podporuje tuto domněnku. Sacrifice pochází ze sacer/posvátný, svatý, zasvěcený a facere/dělat, tvořit a znamená "obětování čehokoli božstvu jako pocta".
Facer znamená "ten, kdo je drzý či nestydatý". V Bibli "ten, kdo je drzý" je léčivý had vyzdvižený na pilíř Mojžíšem.
Tento 'červ' nebo hadí duše je předmětem, který Josef hledal, když se ptal po soma, což také znamená posvátnou krev bohyně a v Egyptě se nazývá Saba. Tento červ je hadí duší božské Moudrosti. Na základě naší studie o kobře faraónů uraeus a teosofické praktiky jasnovidné mikroskopie se můžeme dohadovat, že tento červ se vynesl z Ježíšova čela a do hlubin a~tomu.
BRÁNA MOUDROSTI
Další hledisko týkající se tohoto mrtvého/živého těla nebo krve života - otázka vyvstává ze skutečnosti, že slovo "kříž" se objevilo v Bibli až po roce 500. To vysvětluje, proč "latinský" (římský) kříž či kříž "Umučení", elementární ikona nebo emlém křesťanství se objevil v křesťanském umění také až kolem roku 600. V původní řecké verzi Nového zákona bylo pro Pilíř, na němž byl Ježíš Ukřižován, použito slovo Stau-ros.
Jak jsme viděli, v Egyptě bylo tau dalším jménem pro ankh, Kříž Života. Ros znamená moudrost a rosa. Sloučením těchto slovních významů získáme Stau-ros, "Pilíř nebo Kříž Života či Moudrosti", což je dokonale v souladu s konceptem Saba, egyptským termínem pro 'krev života', a soma, řeckým a indickým soma jako krví života či moudrosti.
Spodní částí ankh nebo Klíče Života je kříž. Co je ještě zajímavější, Klíč Života byl vyroben z větve ze Stromu Života, který rostl v Zahradě Eden. Církev tvrdila, že Pravý Kříž byl také vyroben z téhož dřeva, které rostlo jako Strom Života v Edenu. Stejně jako Klíč Života, Adam příhodně předával kříž po své rodové linii za speciálním účelem ukřižování Spasitele (jenž by byl v tomto případě a-tomem) kdykoli či kdekoli se objevil.
Egyptské označení pro Strom Života, jak jsme viděli, bylo Pilíř Djed, žebřík do nebes, zasvěcený Osirisovi a Hórovi, egyptské postavě 'spasitele'. Tento 'žebřík' je symbolem toho, po čem musí být vystoupáno, aby se dosáhlo Anu v Tule, jádrového Slunce za sluncem, za A-tumem. Bylo to popsáno jako žebřík, po kterém duše zemřelých konaly svou cestu k Mírovým Polím (která, shodou okolností, údajně ležela směrem na sever, stejně jako Tula).
V Pyramidálních textech, v nichž je popsána faraónova pouť k nesmrtelnosti, jsou ukázány dva TET pilíře na každé straně "Nebeské Brány". Dveře zůstávají zapečetěny, dokud faraon nevyřkne slovo síly. Pak se náhle "dvojitá brána do nebes otevře... štěrbina nebeských oken je rozevřena". A plachtícím vznášením se jako u velkých ptáků faraónovo Ka dostane do země žijících.

Na tomto znázornění z Horova Chrámu v Edfu v Egyptě, nakresleném učenou Napoleonovou armádou, vede 14 schodů nahoru k pilíři
Trnová koruna a Pilíř Stau-ros také propojují Ukřížování s komplexem Velké Pyramidy v Egyptě. Staří Egypťané tento komplex nazývali Ros-tau, zrcadlový odraz Stau-rosu. Komplex Giza-Rostau se nacházel na konci 'posvátné cesty neters', což nasvědčuje, že by mohlo jít o průchod používaný bohy pro vstup do Tuat či podsvětí. Ježíš mohl být poslední z jejich druhu. Zdá se, že nebyl prvním, kdo použil tento Pilíř k vytvoření výstupního portálu ze Země.
Koncept žebříku se objevuje mezi časem Hóra a Ježíše v příběhu, v němž Jákob vystoupil po Žebříku do Nebes. Významný sumerský mýtus o Anu, interpretovaný Sitchinem, popisuje podobný nástroj s identickými výsledky.
V ranním obřadu, ve kterém Anu opouští Zemi, čekají Enki a Enlil, dva synové Anu, na Anu v něčem, co je nazýváno "zlatá podpěra". Drží několik předmětů: "ten, který otevírá tajemství" (s nejvyšší pravděpodobností Klíč Života, který byl používán jako 'dálkové ovládání' ke Stromu Života), "Sluneční Disky" a "nádherné, zářící podstavce".
Zařízení "zlaté podpěry" je potaženo zlatým potahem.
Anu a jeho žena Antu stojí před zlatým suspenzorem, jenž může být jedině zlatou jehlou, Pilířem či Stromem Života. Zařízení obživne, brána se otevře a Anu a Antu vstoupí do Jícnu či Hlubiny (někdy zvaný Ryba Isis).

Ježíšovo Ukřižování. Bylo známo, že dva lidé stojí po stranách této třetí postavy, která stojí na kříži, hvězdné bráně.

Je neuvěřitelné, že Zecharia Sitchin zjistil, co by mohla znázorňovat vyobrazení této scény.
Sitchinův rozbor:
Při přednesu těchto skladeb ("Tomu, jenž se stává zářícím, nebeské planetě Pána Anu" a "Obraz Stvořitele povstal") ze zigguratu bylo podáváno víno bohům ze zlaté nádoby určené pro úlitbu. Poté kněží oznámili objevení se Jupiteru, Venuše, Merkuru, Saturnu, Marsu a Měsíce.
Následoval obřad mytí rukou, vodou nalévanou ze sedmi zlatých karaf, k poctě šesti velikánů noci plus Slunce denního času. Byla zapálena velká pochodeň "naftového ohně, do něhož bylo vhozeno koření"; všichni kněží zpívali chvalozpěv Kakkab Anu etellu shamame ("Planeta Anu povstala na nebi") a hostina mohla začít. Poté se Anu a Antu odebrali k nočnímu odpočinku a vůdčí bohové byli ustanoveni jako strážci až do doby ranního rozbřesku.
Pak byli "čtyřicet minut po východu Slunce" Anu a Antu probuzeni a "jejich noční pobyt byl ukončen". Ranní procesy započaly před chrámem, na nádvoří Bit Akitu (v akkadštině "Dům Oslav Nového Roku"). Enlil a Enki čekali na Anu u "zlaté podpěry" a drželi několik předmětů; akkadské termíny, jejichž přesný význam zůstává nepostižitelný, mohou být při nejlepší snaze přeloženy jako "ten, který otevírá tajemství", "Sluneční Disky"(množné číslo!) a "nádherné, zářící podstavce".
Anu pak přišel na dvůr doprovázen procesím bohů. "Vystoupil k Velkému Trůnu na dvoře Akitu a usadil se na něm čelem ke Strážcům Tajemství 113 vycházejícího Slunce". Pak se k němu připojil Enlil a posadil se napravo od Anu a Enki, jenž se posadil nalevo; Antu, Nannar/Sin a Inanna/Ishtar se posadili za Anu. Oznámení, že Anu se posadil "čelem k východu Slunce" nás nenechává na pochybách o tom, že obřad zahrnoval vymezení momentu spojeného s východem slunce v tento konkrétní den - první den Nissan (jarní rovnodennost) nebo první den Tishrei (podzimní rovnodennost).