!!!! SVĚTOVÉ UDÁLOSTI BEZ CENZURY - 23.4.2007

       Ruští a indičtí vědci jsou silně znepokojeni možným příchodech masivního zemětřesení v tzv. "subdukční zóně" v místě kde do sebe naráží pacifický talířovitý plát a indicko australský talířovitý plát. Zvláštní znepokojení vyvstalo se stále zvětšující se seizmickou aktivitou v Atlantském oceánu nedaleko Azorských ostrovů, kde jen v průběhu 24 hodi  došlo k několika zemětřesení o rozsahu 5.0 Richterovi stupnice a nebo dokonce ještě silnějšího průběhu. Jde v podstatě o pokračující roj zemětřesení , které začalo silnými otřesy 5. dubna 2007 o síle 6.3 Richterovi stupnice. V poslední době se stává, že dochází k výrazné pohybové aktivitě uvnitř planety na jedné straně, ale to vyvolá silné zemětřesení zcela na opačné straně světa. Tomuto fenoménu vědci ještě ne zcela rozumí a tak vyjadřují znepokojení nad novým vnitrozemským mechanismem, který ma na svědomí sérii silných zemětřesení, které doslova během několika týdnů obestřely prakticky celou zeměkouly.

 

       V kontextu těchto skutečností by bylo skutečně dobré osvěžit si trochu svou paměť. Nabízímě sérii zaznamenaných zemětřesných fenoménů, který v podstatě pouze v posledním měsíci obešly celý svět:

5. dubna 2007: zemětřesení o síle 6.8 udeřilo v Nové Kaledonii v oblasti Pacifického oceánu

3. dubna 2007: zemětřesení zasáhlo Afgánistán v Asii

2. dudbna 2007: zemětřesení o síle 8.1 udeřilo na Šalamounovy ostrovy

29. března 2007: zemětřesení o síle 5.9. zaznamenán v Tanzánii v Africe

25. březen 2007: hned dvě zemětřesení o síle 7.2 a 7.1 udeřilov oblasti jižního Pacifiku

25. března 2007 zemětřesení o síle 7.1. zasáhlo Japonské ostrovy

 

      Ačkoliv nejsou v těchto oblastech vědeckým světem zemětřesení považována za neobvyklá jejich koncentrace v posledních týdnech přece jen vyvolává velké otazníky. Do této problematiky jsou především zainteresováni ruští a indičtí vědci, kteří se snaží zabránit ničivým následkům takového jevu. Souviset s tím do určité míry může i unikátní objev amerických vědců ke kterému před nedávnem došlo.

       Zjistilo se totiž, že pod asijským kontinentem se nachází rozsáhlá vodní oblast, kzerá může mít velmi specifický vliv na nedávná zemětřesení. Seizmologové vytvořili 3D model seizmického vlnového brždění ke kterému dochází hluboko v zemském plášti. Na základě této anomálie odhalili hluboko pod zemským povrchem existenci rozsáhlé vodní plochy o objemu přinejmenším Arktického oceánu.

       "Toto je první důkaz o tom, že voda existuje hluboko v zemském plášti", nechal se slyšet Michael E. Wysession Ph.D, docent geofyzikálních a planetárních věd, který úzce spolupracuje s bývalým postgraduálním studentem Jesse Lawrencem. Jezero se nachází hluboko v zemském plášti v oblasti východní Asie.

       Ruští a indičtí vědci pokačují ve sporu ohledně globálního oteplování a to především v souvislosti s narustajicím potenciálem katastrofickým zemským změn. Na rozdíl od svých "zapadních" kolegů jsou Rusové přesvědčeni o tom, že globální oteplování Země není pouze interní součástí naší planety, ale podobný jev lze sledovat i na jiných planetách Slunečního systému. (Zájemce o tuto problematiku si mohou na nezávislém internetovém magazínu www.matrix-2001.cz prostudovat paralelní seriál pod název "Interplanetární den poté"). Jednoznačně nejhorší situace se nachází na Marsu.

       Někteří vědci - především australští jsou přesvědčeni, že oteplování na Marsu probíhá zhruva 4x tak rychleji jak na naší planetě a to v důsledku existence tzv. "návětrného prachu" a mechanismem odrážení slunečního záření, které se mění v teplo. V poslední době na této planetě extrémním způsobem kolísají teploty při jeho povrchu a to od - 87 stupňů Celsia k - 5 stupňům Celsia a to v závislosti na momentální převládající barvě povrchu tohoto tělesa.

       I když jsou ruští vědci v poměrné shodě s jejich západními protějšky pokud jde o oteplování Marsu nenachází ale společnou řeč ohledně příčinného mechanismu tohoto jevu. Mimochodem před nedávnem došlo i na této planetě k unikátnímu objevu rozsáhlých podzemních jezer vody. Ty by se stajeně jako u pozemského objevu měly nacházet v poměrně velké hloubce pod povrchem planety. V souvislosti s oteplováním povrchu a tím pádem i hlubších struktur pod povrchem může docházet k rozpínání těchto podzemích vodních moří. Toto pnutí může přenášet tlak přímo na podzemní tektonické pláty s velmi nežádoucími účinky jak již bylo naznačeno na začátku této reportáže. V souvislostí s těmito okolnostmi pak svým způsobem může být velmi mnoho reálného na starověkých bájích, které se svým obsahem dotýkají velkých a nebo dokonc globálních potop. Při podrobnějším zkoumáním těchto materiálu zjistíme, že prakticky ve všech těchto bájeslovných případech hrála důležitou roli tzv. "podzemní voda".

       Ať již jsou teze a dohady jakéhokoliv charakteru neměli bychom rozhodně brát ze zřetele finální otázku, která se snaží evokovat odpověď na to, co je příčinou procesu oteplování v celém našem Slunečním systému. Že by zde hrálo svou zvláštní roli naše Slunce? A nebo jsou ve hře ještě jiné mechanismy....?

---

Hlavní zdroj: http://www.whatdoesitmean.com/index1002.htm