Modré jablko (10)

Henry William

Henry William

autor

16.03.2007 Exkluzivně

       Ihned po vstupu do domu mi Jean Luc ukázal některá ze stovek uměleckých děl, která nasbíral za desetiletí svých cest po celém světě. Některé z těchto předmětů byly egyptské. Obvykle, když mluvíme o Egyptě, přijdou nám na mysl kolosální monumenty. Nicméně, drobné sošky, které se mi dostaly do rukou, některé byly vysoké pouze 3 palce, byly zrovna tak působivé. Schopnost zaměřit pohled z opravdu velkého na opravdu malé je nedoceněným charakteristickým znakem egyptské mysli. Pro mne toto ilustruje koncept mikrokosmu a makrokosmu. Lidské tělo je doslova mostem či spojením mezi dvěma nekonečny - neuvěřitelně velkého a neuvěřitelně malého. Za jasné noci můžeme na nebi vidět miliardy galaxií. Skrze mikroskop můžeme zase vidět miliardy molekul, každá z nich je srovnatelná s miniaturní galaxií. Jako most umožňujeme, že toto nejsou dva světy, jeden neuvěřitelně velký, druhý neuvěřitelně malý, jsou Jedno. Nakonec jsme se usadili na pohovce v Jean Lucově obývacím pokoji. Ukázal na potrhaný exemplář Ztraceného horizontu na stole přede mnou a začal mluvit o Rennes. Moje senzory "dávej pozor, přichází sdělení" se zbláznily.

        Ztracený horizont je slavným románem Jamese Hiltona z roku 1930 o ztraceném svatém místě Shangrila - buddhistické jméno rajského domova Rex Mundi, King of the World, Krále Světa. Tak jako někteří křesťané, buddhisti věří, že se tato postava vrátí na Zemi jako novodobý hrdina drsňák-spasitel, který v oděvu Delta Force zatočí s bezvěrci a nakopne počátek nového Zlatého Věku.

       Když přepíšeme pár jmen v Ztraceném horizontu, mohl by to být příběh z Rennes: skryté údolí, kde hrstka dosáhne nesmrtelnosti či odročení apokalypsy.

       Na druhé straně, někdy mám sklony domýšlet si příliš mnoho.

       Jak jsem tak hloubal nad spojením Ztracený horizont-Rennes, Jean Luc mne úpěnlivě žádal, abych prostudoval souvislosti záhady v Rennes.

       Pobídl mě, abych na ni nepohlížel pouze jako na izolovaný ostrov, ale jako na součást něčeho velkolepějšího. Také zdůraznil, že Katarové jsou velmi podstatnou součástí záhady v Rennes.

       V raném 12.století se Katarové objevili v regionu Languedoc a Midi. Tato skupina duší sama sebe nazývala Bonhommes či Dobří Křesťané a 'čistí'.  Prohlašovali, že vlastní Knihu Lásky (AMOR), původní iniciační a kacířskou verzi Janovy knihy (jediné evangelium, které Katarové četli), která pravděpodobně obsahovala manuál instrukcí ke Knize Života. Toto učení, které dokázalo proměnit člověka v anděla, kdysi náleželo Abrahámovi, Mojžíšovi a Šalamounovi. Věřím, že Ježíš ho dal Máří Magdaleně.

       Languedoc přebírá své jméno z prastarého jazyka, Language of Oc, Jazyk Oc, 'ano' ve staré francouzštině.

       Jsem více než zvědavý na 'Jazyk Ano'.

       Obzvlášť jedna skutečnost nás informuje o nezbytnosti studovat Katary a tento Jazyk. Tedy, Katarové usilovali, aby byla Kniha Lásky a Ježíšovo evangelium pochopeny v Jazyce Ano, který se liší od hebrejštiny. Porozuměním Jazyku Ano budeme schopni pochopit tajemství Katarů.

       Možná začneme chápat posvátný jazyk Katarů, když prozkoumáme jeho zvláštní jméno - Oc. Toto slovo je foneticky identické s Ak nebo Akka. Termín Akadia nebo Arcadia je dlouhodobě spojován s oblastí Rennes. Jeden z pergamenů objevených na tomto místě odhalil tajemné poselství:

      "Já jsem v Arkádii." Pan, ďábel v Kostele Máří Magdaleny, je Králem arkádských satyrů.

       Acca je identické s řeckou bohyní Akka, 'Ta, jež formuje', Matka Akka, která vyvedla bohy z hloubky (kosmického oceánu) a stvořila lidstvo.  Byla stejná jako Akkadská Akka, 'Zachránkyně z vod', která přivedla bohy k životu, včetně Sargona, krále Akkad.

       Římané ji nazývali Acca a říkali, že byla chrámovou nevěstkou a jednou z vestálek (Vestal Virgins - dívky zasvěcené římské bohyni Vestě, pozn.překl.). Podle římské legendy, Acca pomáhala Rhee porodit Romula a Rema, dvojčata-zakladatele Říma, která byla utopena, jako Mojžíš, ve svém plovoucím koši na řece Tiber.

        Egyptští Faraonové byli také mistry Akh - faraonské slovo pro všechny aspekty světla, zejména 'transcendentální' světlo proměny. Podle Řeků je Amon-Ra totéž jako Pan.  Je více než pravděpodobné, že osvícení, jehož se Katarům dostalo z Oc, souvisí s faraonským slovem pro světlo, akh.

       Toto slovo akh se zapisuje jako piktograf zobrazující chocholatého ptáčka ibise, jemuž se také říkalo akh. Tento pták - zaměnitelný s volavkou - je ptákem Thotha, vynálezce jazyka a boha magie.

       Chochol či korunka tohoto ptáka, společně s tmavě zeleným opeřením protkaným třpytivě kovovými skvrnkami, zapříčinily nabytí významu 'zářit', 'být oslnivý', 'vyzařovat', - v kořeni akh v hieroglyfickém písmu.  Akh vyjadřuje všechna pojetí světla. Toto slovo je také využíváno pro označení 'třetího oka', kobry uraeus, hada dštícího oheň.

       Díky spojení s ibis cítím, že Jazyk Ano je totéž jako Jazyk či Řeč Ptáků. Korán praví, že tato řeč obdařila Šalamouna moudrostí a hojností všech věcí.  Podle Lucy Lamey je akh ('spirit', 'duch') v egyptských kosmogonických mýtech tím aspektem našeho ducha, který si dopředu představí, čím objekt stvoření bude. Akh vyzařuje z vyššího království, 'nebe'.

       Jazyk Akh je tedy jazykem stvoření. Nebo, jak říkají texty Pyramid, 'Akh značí nebe, kha ('soul', 'duše') značí zemi'. Je možné, že tato božská jazyková soustava byla mezi tajemstvími znovuobjevenými Templáři v ruinách Šalamounova chrámu, jenž, jak se tvrdí, vytvářel ve svém chrámu zlato za využití  alchymistických prostředků.

       Faraónové, Šalamoun a Gnostici však nejsou jediným zdrojem informací o Jazyce Akh. Jak píše Mircea Eliade v knize Šamanismus, sekvence iniciací u Eskymáků končí výrazem angakoq (nebo L'ang-ak-oq), což znamená 'osvícení'.

       Toto angakoq sestává ze: "záhadného světla, které šaman náhle pocítí ve svém těle, uvnitř své hlavy, uvnitř mozku, nevysvětlitelný světlomet, zářící oheň, jenž mu umožňuje vidět oběma očima, doslova, i v přeneseném smyslu, neboť nyní dokáže, i se zavřenýma očima, vidět ve tmě a vnímat věci a přicházející události, které jsou ostatním skryty". Skrze angakoq získává novic Svaté Světlo. To je přesně to, co Katarové údajně získali z Jazyka Oc a Egypťané skrze Akh.

       Katarové (jako byl za svého života Ježíš) jsou házeni do jednoho pytle s Gnostiky. Toto je velmi obecný termín pro filosofii oceánu živenou proudy z asijské a egyptské mytologie, astrologické doktríny, sumerské teologie, židovské tradice a řeckých bájí o Dionýsovi.

       Gnosticismus usiluje o spojení všech tradic v naději na znovuoživení Pravdy. Dnes by tato Pravda (Akh) mohla být označena Grál či Kristovo Vědomí.

- pokračování -


(c)2007 Translation: Alhambra

Přejímání textu pouze se souhlasem redakce

Další díly