Hvězdná brána 2004 - 2012 a tranzit Venuše

        Podle celé řady velmi objektivních studií zažíváme zhruba od roku 1950 silný nárůst velmi extrémního projevu počasí včetně dalších nepříznivých planetárních projevů, jako jsou zemětřesení a nebo masivní erupce sopek o nebývalé intenzitě. Mnoho lidí vzhlíží k roku 2012 se smíšenými pocity a názory. Podle starověkých mayských mudrců má být konec pátého věku Slunce signalizován především velmi významným nárůstem zemětřesení. V tomto kontextu je velmi zajímavé, že sedm největších zemětřesných jevů ve 20. stol. se odehrálo po roce 1950. Máme-li být ještě více přesní pak ve skutečnosti k těmto jevům začalo docházet po roce 1960. Otázka tedy zní co se děje? Co je příčinou těchto zvláštních planetárních projevů. Jaký mechanismus stojí za tím vším. A hlavně co můžeme očekávat? Pojďme se tedy na některé aspekty této problematiky podívat.

       Frekvence a intenzita zemětřesení se analyzovala z dat, které obsahovaly asi 1900 zemětřesných projevů. V průměru každoročně vyšla následující statistika: 120 případů vyhodnocených jako silné zemětřesení (6-6.9 Richterovi stupnice), 18 velmi silných (7-7,9) a 1 extrémní zemětřesení. Situace v posledních patnácti letech je ještě markantnější. Jen v roce 1994 bylo evidováno celkem 161 silných zemětřesení, 13 velmi silných a 2 extrémní. Následující rok pak 185 silných zemětřesení, 22 velmi silných a 3 extrémní. V roce 2000 pak evidujeme 153 silných zemětřesení, 16 velmi silných a 4 extrémní.

      Již zběžnou analýzou zjistíme, že jak markantně se druhá polovina 20. stol liší od její první půlky. V letech 1900 - 1960 bylo jen velmi málo extrémně silných výbuchů sopek, ale za posledních 45 let se ohromující množství spících sopek uvedlo opět do aktivity.  Devadesátá léta minulého století pak poprvé zažila celé zemětřesné roje kolem celé zeměkoule. Potažmo s tím klimatický profil globálního počasí se také razantně změnil do stále extrémnějších projevů.

       Na světě existuje velmi významná výzkumná skupina, která pod vedením prof. Jose Arquellese zkoumá prastará mayská proroctví. Výzkum, který byl soustředěn na problematiku koncem věku tzv. Pátého Slunce objevil některé velmi zajímavé indicie. Tak především paradigma 2012 ve vztahu k různým proroctvím tohoto typu je spojeno s cyklem slunečních skvrn a pak také, což je možná pro mnohé překvapující s tranzitem planety Venuše 2004 - 2012.

      Ukazuje se, že tzv. mayští sluneční kněží si byli velmi dobře vědomi krátkého i dlouhého cyklu slunečních skvrn. Skupina došla k přesvědčení, že mayský systém pěti sluncí je součástí složitého kalendářního paradigmatu, který je velmi úzce provázán na precesní činnost o délce jednoho cyklu 26000 let (ve hře je ovšem ještě daleko více cyklických parametrů) a dále pak na parametry střídajících se ledových dob a interglaciálních období.

       Tzv. "dlouhý kalendář" označuje sluneční dráhu o délce jednoho pulsu v rozsahu 5150 let a pro tento Věk Pátého Slunce započal přesně v roce 3013 př.n.l. Předchozí Věk 4. Slunce měl skončit rozsáhlou povodní a současný věk má být ukončen kulminací zemětřesných jevů a dopady Vesmírných objektů na povrch Země přičemž tento proces ve svém konečném stádiu by měl odstartovat rok 2008.

        Výzkumná skupina si všimla, že tranzit Venuše nastal v červnu roku 2004 a pak se má objevit znovu v prosinci roku 2012 bylo zřejmé, že planeta Venuše je velmi zajímavým způsobem ve hře. Jen pro zajímavost uvádím, že v právě v červnu 2004 došlo k vyvrcholení jedné třetiny času mezi rokem 2000 a rokem 2012. Tato první třetina byla charakterizována přípravnými transformačními procesy na mentální úrovni jakéhokoliv projevu Vědomí a to nejen na planetě Zemi. Druhá třetina bude vrcholit v červnu roku 2008. je to tedy období ve kterém se právě nyní nacházíme a je charakteristické přípravnými transformačními procesy na psychické - tedy citově emoční úrovni. A pak červnem 2008 budou odstartovány přípravné transformační procesy na fyzické úrovni, které vyvrcholí rokem 2012. Právě v tomto období lze očekávat velmi aktivní viditelné a vnímatelné změny.

       Tranzit Venuše nastává ve chvíli, kdy tato planeta prochází přesně mezi Zemí a Sluncem. Jde o poměrně vzácný nebeský jev a ten nastává dvakrát po sobě s meziobdobím 8 let v cyklu, který se střídá vždy po 105 a 120 letech. Dobře tedy, když půjdeme přesně podle této jednoduché matrice do historie s překvapením zjistíme, že ke stejnému tranzitu Venuše došlo v letech 1518 a 1526. tedy přesně v období kdy nechvalně známý Cortéz napadl a podrobil si Mexiko. Mayští kněží ovšem dlouho, dlouho před tím toto období předpověděli se všemi jeho důsledky. Podle zajímavých historických podkladů se v tomto osmiletém  období objevilo velmi mnoho jakýchsi nadpřirozených jevů. Mnohé z těchto úkazů byly viditelné na obloze. Ohromné množství těchto jevů zadokumentoval španělský kronikář Bernardino de Sahagun. Ještě více otřesnější zážitky v tomto období ale nastaly v součinnosti se zatměním Měsíce. Je zaznamenáno, že došlo k výbuchu sopky Popocatepetl. Před tím ovšem byla tato sopka po velmi dlouho dobu spícím útvarem.

       K podobné situaci došlo v roce 1991. Obyvatelé mexického hlavního města ve chvíli kdy se dívali na zatmění Měsíce zároveň registrovali velmi neobvyklý a intenzivní jev v podobě masivní UFOs. Sopka Popocatepetl se probudila k činnosti a následně vybuchla nedaleká Colima, která je od té doby v činnosti. Intenzita sledování UFOs byla v tomto období tak silná, že se prý místní biskupové obraceli na Vatikán s žádosti co mají svým farníkům odpovídat na jejich stále častější dotazy ohledně tohoto jevu.

       Následující tranzit Venuše se konal v letech 1631 a 1639. bylo zjištěno, že v tomto období klesl počet slunečních skvrn prakticky na nulu přičemž došlo k poměrně silnému globálnímu ochlazení. Tento stav se udržel zhruba do období kolem roku 1710. Od této chvíle počaly zhruba po dobu 300 let sluneční skvrny narůstat s kulminací právě v šedesátých letech 20. století. Stále jasněji se ukazuje, že jedním z nejzásadnějších poselství od mayských kněží zaslaných pro nás do dnešní doby je důrazné upozornění na radikální změnu ve sluneční aktivitě. Ta jak známo je také charakterizována jedenáctiletým cyklem slunečních skvrn. Dnes je evidentně prokázaná souvislost mezi maximem těchto útvarů a prudkým nárůstem živelných katastrof, válečných konfliktů a ekonomických krizí na naší planetě. Tato skutečnost je zcela zjevná vezmeme-li v potaz poslední dva vrcholy. Ten předposlední nastal v období 1990 - 1991 a k poslednímu vrcholu došlo v letech 2000 - 2002. Zkuste prosím zapátrat co všechno se v tomto období stalo. Jen namátkou mohu hned uvést dramatický vzestup zemětřesní snad a to plošně po celé planetě, I. II. válku v Iráku a samozřejmě kauzu WTC v USA.      

       Příští sluneční maximum včetně slunečních skvrn je očekávané právě v roce 2012. Jenže?.. 

      Jenže v tomto období také dojde k avízovanému tranzitu Venuše a budou zároveň vrcholit snad všechny známé kosmické, planetární i systémové cykly včetně principiálních rytmů prostoru a času. Půjde tedy o situaci, která není nikde v žádných historických oficiálních i neoficiálních archiváliích zadokumentovaná. Velmi případným způsobem to okomentoval známý vědec prof. Dmitrijev, když sdělil:   ??"ví Bůh co bude, ale jedno nám všem by mělo být společné, musím věřit Přírodě."

       Ohledně tranzitů se má za to, že po určitou poměrně dlouho dobu dochází k narušení klasického toku sluneční energie směrem k Zemi. Je možné, že tento je pokud bude navíc potencovaný dalšími silnými okolnostmi může skutečně způsobit doposud nepředvídatelné účinky. V souvislosti s tím vším  se jako kritický ukazuje nejen rok 2008, ale i následné období 2010 - 2012.  V souvislosti s tím vším je očekáván v prostředí planety Země i výrazný vzestup paranormálních jevů. Jedno je ale jisté. Jsem přesvědčen o tom, že již za několik let budeme znát skutečnou Pravdu o mnohých událostech z různorodých hraničních oblastí lidské Vědy.