Interview s novodobým alchymistou Johnem Reidem

       John je autorem spisu Minor Opus, díla zabývajícího se Rostlinnou Alchymií. Jsme potěšeni, že si John našel čas, aby na šestém výročním semináři Philosophers of Nature, který se konal v Colorado Springs, vedl prezentaci, svou první prezentaci pro nás. Tento interview probíhal pomocí emailu od 19. do 24. února 1997.

      Russ House: Johne, řekni nám prosím něco o sobě, jak ses začal zabývat Alchymií a kdo nebo co na tebe mělo největší vliv.

     John Reid: Do hermetiky mě uvedl jeden mág když mi bylo 23 let. První dvě knihy o tomto tématu byly Zasvěcení do Hermetiky od Františka Bardona a Kompendium Alchymických Procesů. Úplně první alchymický experiment, který jsem vyzkoušel, byl "Stříbro transmutované na zlato působením Světla". Samozřejmě to nefungovalo, ale postavit aparaturu a provést ten experiment byla zábava.

      Nějakou dobu potom jsem dostal svou první knihu od Bratra Alberta s názvem Alchymista z  Rocky Mountains. Zábavné na tom bylo, že jsem vlastně sháněl knihu Příručka alchymisty, kterou napsal také Albertus. Prodavač u Weiserů mi řekl, že už ji nemá, ale náhodou má výtisk podepsaného limitovaného vydání jiné knihy od téhož autora. Koupil jsem si ji a ona změnila můj život.

     Během tří let jsem měl knihovnu, která obsahovala kompletní sadu časopisů Alchemical Laboratory Bulletin, Parachemy and Essentia magazine a většinu dalších knih a materiálů publikovaných Albertem a dalšími. Mohu říci, že největší vliv na mě měl v Alchymii rozhodně Albertus.

     Ohromným vlivem na mě působila také kniha od Manfreda Junia o rostlinné alchymi. [The Practical Handbook of Plant Alchemy, publikováno nakladatelstvím Inner Traditions]. Lekce, které na prvním semináři PON (říjen 1992, Winfield, Illinois) dal k dispozici Jean Dubuis, mi úžasně pomohly. Také byli lidé, které jsem potkal během své cesty, kteří byli tak hodní, že mi vysvětlili některé složitosti této práce.

      RH: Tvoje kniha, Minor Opus, byla publikována na Internetu na význačné alchymické stránce Adama McLeana (http://www.levity.com/alchemy). Vzbudila zde značný zájem. Pro ty, kteří ji nečetli, o čem pojednává?

     JR: Záměrem za mým psaním bylo bezplatné sdílení všech informací a procesů týkajících se rostlinné a minerální práce, které mi byly odhaleny během mojí práce, kterou jsem prováděl v laboratoři.

     Doufám, že pomůže studentům porozumět rozdílům mezi tím, co je spagyrické a co alchymické. Zkráceně řečeno, moje kniha pojednává o výrobě rostlinných produktů podle spagyrických metod a dává podrobné instrukce na to, jak postupovat, včetně výroby spagyrického rostlinného kamene.

     Také se zde v krátkosti snažím uvést nováčka do umění alchymie. Dále jsem se pokoušel vysvětlit - věřím, že dosti jasně - filosofii alchymie, tři principy, tak jak já jim rozumím, a čtyři elementy.

     Poslední část knihy podává podrobné instrukce na přípravu archaea vody a na vytvoření alchymického rostlinného kamene - Opus Minor.

      RH: V čem vidíš základní rozdíl mezi spagyrií a alchymií? Jsou opravdu neslučitelné nebo mají alespoň něco společného?

     JR: Na jedné straně jsou spagyrické techniky základem alchymického umění, přinejmenším manuálních operací. Ale všechny spagyrické produkty rozhodně nejsou alchymické. V jistých kruzích probíhá menší debata o tom, která metoda přípravy rostlinných produktů si zasluhuje, aby byla nazvána skutečně spagyrickou. V podstatě spagyrika znamená separaci, purifikaci a rekombinaci složek matérie, se kterou pracujeme. Sama o sobě je tato operace velmi newtoniánská nebo mechanistická, ale když se z kombinuje s dalšími dvěma větvemi hermetické nauky, stane se něčím mnohem větším. Alchymie posouvá spagyrické postupy o krok dále; vyžaduje interakci mezi alchymistou a jeho matérií. Tato  interakce vzniká díky "vědomému záměru".

     RH: Je zde rozdíl v metodě?

    JR: Ano. Právě fakt, že alchymista cítí, že je schopen vstoupit do vzájemného působení se svou matérií, vytváří vztah mezi ním a matérií, který prostě není přítomen v mysli mechanického pracovníka. Přístup k dílu, který si alchymista vytváří, je organická, živoucí symbióza mezi jím samotným a jeho matérií.

     Díky tomu bude muset vyvinout velké úsilí, aby uměním svých rukou vyrobil všechny ingredience užívané při přípravě jeho Magisteria. To zahrnuje sbírání vody, která se používá v procesu fermentace, proces solve at coagula solí atd.

     Alchymista to dělá, protože si přeje zvyšovat éterickou vitalitu ve svém subjektu, ve skutečnosti vlastně hledá způsob, jak zvýšit jeho dobré vlastnosti. Tento vztah začíná jako pouhé intelektuální cvičení, ale časem tato práce praktikujícího člověka změní. Základní změna se děje ve vědomí alchymisty a v jeho vnímání změn ve světě. Uvědomuje si, že základní hnací silou, kterou Bůh neustále používá pro vytváření a udržování vesmíru, je láska. Také si uvědomuje, že protože Bůh ke všudypřítomný, je také původní síla lásky všudypřítomná. Je to tato energie, toto čchi, tato životní síla, po které alchymista pátrá, aby ji vložil do svých produktů.

     RH: Plánuješ znovu vydat svoji knihu?

    JR: V současnosti se moje kniha překládá do němčiny. Rád bych ji znovu vydal tiskem v anglické verzi. Pokud se tak stane, bude to rozšířená verze s podrobnějším popisem vodního díla a dalších experimentů v minerální říši.

     RH: Používáš ve své práci astrologii? Hraje u tebe hlavní nebo vedlejší roli?

    JR: Ano, správně používaná astrologie je nepostradatelnou pomůckou při práci, ale může se z ní stát velmi komplikovaná věc, která vám bude po mnoho let bránit v tom, abyste začali s prací. Z tohoto důvodu používám natální horoskop člověka, abych definoval, s jakými energiemi (nebo jejich nedostatkem) se tento člověk narodil. Můžete říct, že je to diagnóza.

     Když připravuji lék, dávám přednost používání astrocyklických pulsací vyjádřených v sedmi nebo dvanáctifázových cyklech, které prosazoval Albertus. Jejich používání rozumím následovně: sedmifázový cyklus reprezentuje mentální nebo spirituální energie, se kterými se má pracovat. Tyto fáze se vztahují k sedmi tradičním planetám a sedmi dnům v týdnu. Dvanáctifázový cyklus reprezentuje hmotné podmínky, fáze Měsíce a jeho přibližně 28 dní trvající cestu znameními zvěrokruhu. Podle potřeby mohou být sedmi a dvanáctifázové cykly, použity na časový interval mikrosekund nebo roků.

      RH: Je pro dosažení praktického úspěchu důležitá určitá znalost Kabaly?

     JR: Ano. Pokud spagyrika přestavuje mechanické operace hermetické vědy a pokud astrocyklické pulsace (astrologie) ukazují všudypřítomné éterické energie, které jsou zde k dispozici pro využití, potom Kabala nám dává systém pro rozeznávání, správné užívání a manipulace s těmito energiemi.

     Říká se, že Bůh na jedné straně reprezentuje nejhlubší zanícení nebo touhu, jakou si člověk může představit. A na druhé straně, On reprezentuje úplné a absolutní naplnění předešle zmíněné touhy. Tyto dvě části spojené dohromady tvoří blaženost, protože jakoukoli potřebu nebo touhu Bůh má, je automaticky a úplně uspokojena.

     Hermetická moudrost praví, že každá manifestace ve vesmíru má za svůj základní podnět lásku. Pokud se něco takto nejeví, je to důsledkem nedostatku porozumění na straně diváka. Věčná moudrost jde v této vizi ještě dál, když nám říká, že tento obraz zla ve skutečnosti pochází zevnitř nás. Lépe řečeno, přijetí takovéto iluze dává podobu a zdání věrohodnosti tomu, co je ve skutečnosti lež.

     Neříkám, že bychom měli ignorovat to, o čem nás informují naše smysly. Říkám, že to, to nám říkají naše smysly, není úplná pravda. Vesmír je Boží bytostí a Bůh nikdy nevytvořil nic, co by nebylo v souladu s jeho přirozeností. Zlo samo o sobě je lží a neexistuje, i když staří kabalisté nás varují, abychom nepopírali existenci zla. Po dlouhý čas jsem měl problém se s tímto zjevným paradoxem vyrovnat.

     Nejlepší vysvětlení, se kterým mohu přijít, je příklad 2 + 2 = 3. Každý ví, že toto tvrzení je lež. Přesto ji můžeme vidět a přejíždět prsty přes tištěnou formu tohoto výrazu. V tomto ohledu je hmotný svět světem iluzí a lží. Na této úrovni to, co není, věří samo o sobě, že existuje, bude se vás to dožadovat, abyste uznali jeho existenci. Doopravdy to však není, protože nemá žádné zákonité opodstatnění nebo základ v archetypálních, tvořivých a formativních slovech, protože to není pravdivé -  je to lež, nikdy to nebylo.

     Jeden z mých učitelů mi řekl, že Kristus byl schopen léčit nemocné a  zmrzačené lidi ne proto, že by opravoval něco, co bylo pokažené, ale protože viděl a potvrzoval pravdu, která je za formou, opravdovou přirozenost našich bytostí. Což jednoduše znamená totéž, že vesmír je božského původu, a to, co my nazýváme hmotou, je vytvářeno a udržováno mentálními představami Boha.

     Říká se, že když alchymista dosáhne adeptství, jeho vůle je sjednocena s Jedinou Vůlí. Potom je schopen ovládat proudy životní síly a potlačit jakékoli projevy disharmonie, s nimiž se setká. Dokud však tohoto stavu nedosáhl, měl by dbát na radu starých kabalistů, jinak, řečeno nesmrtelnými slovy Rolling Stones na konci písničky "Midnight Rambler" "Zarazím ti svůj nůž hluboko do krku  bejby a to bolí!".

      RH: Používáš při své práci kabalu prakticky nebo používáš kabalu, abys získal lepší teoretické zázemí?

     JR: Když praktikuješ alchymii, děláš Kabalu a žiješ Kabalou. Tvá práce nachází výraz skrze tvůj život. Kabalistický diagram ti dovolí rozlišit význam nebo ducha za formami, kterými se projevuje život. Čím víc něčemu rozumíš, tím více jsi pochopitelně schopen to využít.

      Kabala neukazuje jenom jevy, ale také jejich příčiny. Takto v životě člověka časem vznikne přesvědčivé vnímání vlivů. Myslím, že tohle nás vede zpátky k frázi, kterou jsem před chvílí použil o "vědomém záměru." Výchozí předpoklad toho všeho je jednoduchý a můžu ho vyjádřit asi takhle:  U všech matérií ve třech říších přírody, které nejsou na stejné úrovni vědomí jako je sebe-vědomí zažívané člověkem, předpokládáme, že se nacházejí v doméně podvědomí. Podvědomí samo o sobě používá deduktivní způsob uvažování a je přístupné sugesci (kontrole) normálního sebe-vědomí.

      Umění Spagyrika se nespokojuje pouze s  chytáním slunce do lahví, jeho pravým cílem je vyvolat ve vědomé mysli člověka úsvit uvědomění o jeho pravé přirozenosti. Znovu musím zdůraznit, že to není pouhé intelektuální cvičení, jeho základem je změna vnímání reality.

      Tato změna vnímání pramení z toho, že alchymista podrobuje velmi pečlivému pozorování všechny své běžné denní činnosti a způsoby uvažování. Když je toto hotovo, mnozí hledající si začnou uvědomovat, že jejich každodenní zkušenost je ve skutečnosti plná událostí, které přejímají určité zabarvení nebo nádech, odvozený z jejich navyklých způsobů uvažování. Opravdu budou ohromeni, když zjistí, jak mnoho zkušeností ve jejich životě se rodí z jejich nejvíce živých mentálních představ a jak  znepokojivě se podobají přesným kopiím těchto navyklých představ.

      Na konec toto cvičení vyvine důvěru a zasadí semínko myšlenek, které je základem zásadní změny ve vnímání, o které mluvím. Myslím, že toto je zvláště působivé, když člověk nepoužíval správným způsobem svou vrozenou schopnost vytvářet pomocí mentální energie vnější jevy a když život, který před sebou vidí, je živoucím peklem. Říkám to proto, že když si člověk vědomě uvědomí korelaci mezi myšlenkami a skutečností, jeho podvědomí jednoduše dedukuje následující: Jestliže můj navyklý negativní způsob myšlení vytvořil mé současné nepřijatelné okolní podmínky, potom navyklé pozitivní způsoby myšlení vytvoří podmínky žádoucí.

     Když se toto stane, alchymista vstoupí do nového světa, naplněného možnostmi, o kterých se nikdy předtím ani neodvažoval snít. Takto se vytváří životní postoj, který je téměř v každém ohledu protikladný k postoji, jaký měl původní člověk. Vědomý záměr nyní nabývá mnohem hlubšího významu. K tomuto přidejte použití zvuku a barvy podle učení Kabaly a vstoupíte na práh vědy, která tvrdí, že jsou chemické reakce, které může uskutečnit pouze vědomá trénovaná mysl.

       RH: Johne, opět jsem četl ve tvé knize kapitolu věnovanou alkahestu. Připadá mi fascinující. Jedna z věcí, kterými mě tvoje práce okamžitě zaujala, je vliv vinného octa na minerální aspekt rostlin, který otevírá mnoho možností, které by jinak nebyly myslitelné. Tvůj alkahest je něco víc než "pouhý alkohol", a přesto je v něm alkohol obsažen. Můžeš nás provést tímto procesem a vysvětlit jednotlivé kroky?

      JR: Ano, jistě. Alkohol se destiluje z červeného vína. Je nutné, aby tento alkohol byl tak čistý, jak je to jen možné, o čistotě někde kolem 96 až 99%. (190 proof etylalkohol). Ujistěte se, že jste uschovali flegma po rektifikacích a také barevnou tinkturu z první destilace.

      Ocet z červeného vína se koncentruje zmrazením, potom obrátíte nádobu dnem vzhůru,  necháte zmrzlou masu uvnitř částečně roztát, a odkapat do jiné nádoby. Tato dolní nádoba bude obsahovat koncentrovaný ocet červeného vína, ve vrchní zbyde zátka z barevného ledu. Tuto proceduru opakujte nejméně sedmkrát. Zabarvenou vodu z ledových zátek uschovejte. S koncentrovaným octem proveďte destilaci. Na jejím konci obdržíte v recipientu čirý koncentrovaný ocet a v destilační láhvi zbyde barevná tinktura.

     Ve své knize separuji destilát na základě teploty do dvou frakcí. To předpokládá použití některých komplikovaných destilačních technik a přitom to není nutné.

      Nalijte vodu z ledu na tinkturu zbylou po destilaci. Vařte tuto kapalinu a tinkturu z vína až nabyde medovité konzistence. Abyste dosáhli úplného vysušení použijte tepelnou lampu, matérie bude mít vzhled tvrdého dehtu. Poté ji rozmělněte na prášek. Prášek po lžících vložte do horkého kelímku v pícce. Proveďte kalcinaci tohoto prášku, dokud nebude sněhově bílý.

      Flegmatu zbylého po destilaci vína použijte pro extrakci vodou rozpustných solí. Použijte opakovaně techniku solve et coagula, abyste zajistili jejich čistotu. Tyto soli potom můžete energizovat tím, že je opakovaně necháte necháte venku během jara vstřebat vzdušnou vlhkost.

     Vezměte alkohol a kohobujte jej s jeho dvojitým tělem; přes noc jej nechte cirkulovat. Opatrně jej exhalujte (parní destilací). Nechte vše zchladnout a proces opakujte. Toto vše byste měli udělat sedmkrát. Recipient s alkoholem zazátkujte. K solím přidejte právě tolik flegmatu zbylého po destilaci alkoholu, aby se úplně rozpustily. Lakmusový test nyní ukáže, že tento roztok je zásaditý. Přidejte právě tolik octa, abyste roztok neutralizovali. Odpařte veškerou kapalinu, abyste získali soli.

     Sestavte destilační kolonu. Do recipientu dejte trochu rektifikovaného alkoholu. Konec trubice musí ústit pod hladinu alkoholu, jinak ztratíte svého ducha, až bude vycházet. Do retorty vložte neutrální látku. Destilační láhev ohřejte v pískové lázni. Asi po hodině se duch pozvedne nad tělo a sjednotí se s duchem vína. Jakmile ukončíte destilaci, okamžitě zazátkujte recipient. Reziduum v destilační láhvi byste měli opět kalcinovat, extrahovat soli, neutralizovat jejich roztok a opakovat celý proces. Pokračujte, dokud se všechno vaše tělo nebo jeho většina nesjednotí s duchem vína.

     Náš duch vína a spiritualizované tělo jsou rytmicky cirkulované v láhvi v inkubátoru nastaveném na tělesnou teplotu. Prostě je nechte ve dne zahřívat, v noci chladnout. Toto provádějte 14 dní. Když budete hotovi, budete mít produkt, který ve velmi krátkém čase extrahuje síru z rostlin nebo krystalů.

      RH: Byl tento proces výroba alkahestu ovlivněn tvou četbou některých moderních nebo klasických autorů?

     JR: Ano. Praktická příručka rostlinné alchymie Manfreda Juniua and Triumphal vůz antimonu Basila Valentina.

     RH: Co myslíš že je cílem alchymické cesty?

     JR: Uvědomění. Tím míním rozvinutí, ke kterému dojde ve vědomí alchymisty, když dělá svoji práci. Pomalu si začíná uvědomovat pravou přirozenost své bytosti. Když se toto stane, alchymista si uvědomí, že to, co dříve považoval za svá "osobní" rozhodnutí, je ve skutečnosti výrazový prostředek, skrze nějž působí Jediná Vůle, aby se projevila.

      RH: Díky Johne, že sis udělal čas na to, aby ses podělil s našimi čtenáři. Těšíme se na tvůj workshop na nadcházejícím semináři.