Signály z vesmíru

       První vládou podporovaný projekt tohoto typu byl zahájen v šedesátých letech 20. století v tehdejším Sovětském svazu. Na rozdíl od Drakea používali všesměrové antény, přijímající signály ze všech stran.

      Americká vláda začala o podobném projektu uvažovat až začátkem 70. let. Byly zahájeny technické studie ve spolupráci NASA Ames Research Center a Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně (Kalifornie). NASA se soustředila na průzkum asi 1000 hvězd podobných Slunci. Jejich tzv. cílené hledání předpokládalo velmi citlivá zařízení k detekci velmi slabých nebo sporadických signálů. JPL naopak měla v úmyslu systematicky prohledávat oblohu ve všech směrech. Až po deseti letech studií v roce 1988 dala NASA projektu "zelenou" a v roce 1991 začal být oficiál-ně prohledáván vesmír ve snaze najít známky mimozemské inteligence. Jak již bylo řečeno, po roce ale vláda nečekaně přestala projekt financovat. Proč?

      Bývalý sovětský agent v USA, který po rozpadu SSSR přestal být komukoliv zodpovědný, hovořil zcela otevřeně o tom, že SETI bylo pouhou zástěrkou pro tajné vojenské výzkumy - technologie, vyvíjené oficiálně pro hledání slabých inteligentních signálů od mimozemských civilizací, byly ve skutečnosti připravovány pro tajné odposlouchávání nepřátelských vojenských komunikací přímo na Zemi.

      Pro prakticky smysluplný program SETI je zapotřebí systém, který umí s velkou rozlišovací schopností skenovat (prohledávat) obrovský rozsah kmitočtů (frekvencí) a musí být schopný rozeznat přítomnost inteligentního vysílání. Toho se dosahuje mocnými a složitými algoritmy, které využívají pravděpodobnostní počet k analýze přicházejících dat. Systém také musí umět rozeznat a analyzovat i velice slabé signály, ukryté hluboko v šumu pozadí. A tohle všechno by také měl umět perfektní odposlouchávací systém, který by pak mohl poskytnout své straně v případném konfliktu výrazné výhody.

      SETI tak byl perfektní zástěrkou a prostředkem k zainteresování nejlepších mozků - radiových inženýrů, matematiků a počítačových expertů. Byl prostředkem k získání podpory lidí, projektem, do kterého mohly volně a legálně plynout peníze. A vyvinuté technologie mohly být zatím nenápadně přesouvány do vojenské a diverzní sféry.

     Vše co vláda chtěla byla technologie - objev inteligence někde ve vesmíru by byl nepohodlný problém a tak přestal být projekt financován.

     Ale co dnes? Protože Sovětský svaz už neexistuje a svět žije relativně v míru, je pro takové technologie ve vojenské sféře ještě vůbec nějaké využití? Odpověď je ano, nyní my jsme ti nepřátelé. Je to naše komunikace, která je v součas-nosti sledována, využívajíc technologii, vyvinutou pro SETI.

Projekty SETI v současnosti

     Poté, co byl zastaven přísun státních financí, museli si vědci už pomoci sami, aby mohli v projektech pokračovat. Vytvořili SETI Institut, který převážně ze soukromých subvencí pokračuje v hledání inteligentního života ve vesmíru.

      Projekt Phoenix pokračuje ve strategii započaté v Ames Research Center a provádí zaměřené vyhledávání skenováním hvězd podobných našemu Slunci. Projekt SERENDIP (Search for Extraterrestrial Radio Emissions from Nearby Developed Intelligent Populations) byl zahájen už v době státem podporovaného SETI a udržel se dodnes díky přidružení ke standardnímu radioastronomickému výzkumu, hlavně na observatoři Arecibo (Portoriko).

     Jsou i projekty, zabývající se zcela jinou částí elektromagnetického spektra. OSETI (Optical Search for Extraterrestrial Intelligence) skenuje oblohu a hledá laserové paprsky signalizující z vesmíru, COSETI (Columbus Optical SETI) užívá desetipalcový telskop s citlivým optickým transduktorem k monitorování pulsních majáků i modulovaných elektromagnetických vln.

Největší radioteleskop světa - Arecibo v Portoriku - je také využíván k hledání mimozemské inteligence

      Vědci, zabývající se sledováním optického spektra, jsou přesvědčeni, že je to pravděpodobnější možnost, protože do laserového paprsku lze vyzářit mnohem větší výkon a je tak větší pravděpodobnost jeho zachycení.

      Jsou i skupiny, které se snaží do projektů SETI vtáhnout i veřejnost. Např. SETI@Home - každý může pomoci na svém počítači zpracovat určitou část dat, zachycených velkým radioteleskopem. Nemusíte nic zvláštního dělat - jen máte na počítači spuštěný speciální šetřič obrazovky, který v době, kdy váš počítač není využíván, zpracovává speciálním programem jednotlivé "porce" dat, které si stahuje z Internetu. Automaticky rovněž odesílá výsledky zpracování. Jiná skupina, SETI League, se zabývá technickými aspekty SETI.

      To jsou jen některé z aktivit, existuje ještě mnoho dalších projektů. Je to jistě záslužná činnost, případný úspěch může mít pro lidstvo obrovský význam a bude zajímat každého obyvatele Země. Je jen otázkou, jestli se naše hledání nezaměřuje technicky špatným směrem - co když se nás mimozemské civilizace snaží kontaktovat zcela odlišým způsobem? A co když již někdy v minulosti k takovým kontaktům došlo?

Základní problémy SETI

      Jsou dva hlavní směry, kterými se může hledání mimozemských inteligencí ubírat. První vychází z předpokladu, že technicky vyvinutá civilizace, podobná té naší, bude mít vyvinutý globální telekomunikační systém na bázi elektromagnetických vln (jako my). Prakticky všechny případné technicky vyvinuté civilizace v okruhu 70 světelných let mohou přijímat naše první televizní vysílání (zahájené zhruba před 70 lety, elektromagnetické vlny se šíří stejně rychle jako světlo). Proto předpokládáme, že to bude i obráceně a že taková civilizace by rovněž produkovala obrovské množství různých radiových signálů, které my bychom mohli zachytit.

      Druhý směr předpokládá, že někde ve vesmíru je civilizace mnohem vyspělejší než my, která trvale vysílá určitý signál, aby upoutala naši pozornost. Tento přístup je preferován, protože taková civilizace by vysílala silný signál naším směrem a zároveň by ho modulovala jednoduchou zprávou, které bychom snad mohli porozumět.

     Jedním z problémů je potřeba, aby mimozemská civilizace nebyla příliš daleko, aby případná obousměrná komunikace byla možná, tj. aby na druhé straně ještě někdo byl, až tam dorazí naše případná odpověď. Omezuje nás zde rychlost světla jako maximální rychlost, kterou mohou elektromagnetické vlny putovat. Tato rychlost je dostatečně velká pro jakékoliv naše globální telekomunikace, ale v nekonečnosti vesmíru i při této rychlosti to trvá proklatě dlouho, než vyslaný signál někam doletí. Např. výměna pozdravů s civilizací u nejbližší hvězdy Proxima Centauri by trvala asi 8 let. Pokud by nějaká pokročilejší civilizace objevila způsob, jak cokoliv vyslat rychlostí větší než je rychlost světla, výrazně by se zvýšila pravděpodobnost úspěšného navázání komunikace.

     Omezená rychlost světla má ještě další nevýhodu. Pokud komunikace přijde z velmi vzdáleného hvězdného systému, potom civilizace, která ji odeslala, již nemusí vůbec existovat. Elektromagnetické vlny udělaly z našeho světa poměrně malé místo, ale zároveň nám názorně ukazují, jak obrovský je - v prostoru i čase - celý vesmír.

    Další omezení tkví v samotné definici mimozemské inteligence. Hledání mikrovlnného vysílání prvočísel od hvězd podobných Slunci velice zužuje kritérium inteligence. Ne každý život musí být biologický, dokonce ani nemusí existovat ve fyzických dimenzích. I kdyby, předpoklad, že bude vysílat prvočísla znamená, že očekáváme psychologii velmi podobnou té naší. A kdo zaručí, že se jejich technický vývoj ubíral zrovna cestou elektromagnetických vln? Vypadá to spíš, že hledáme jiný lidský (tj. nám hodně podobný) život. A nic jsme zatím nenalezli možná právě proto, že jsme oblast hledání výrazně zúžili dříve, než jsme vůbec začali.

     Mezitím v Berkeley Radiation Laboratory nyní již známý kvantový fyzik David Bohm udělal překvapivý objev při výzkumu plasmy. Zjistil, že za určitých podmínek se elektrony a ionty, tvořící plasmu, začaly spontánně organizovat do samostatných "živých" jednotek. Jako určité améby (měňavky) byla vzniklá plasma schopná obklopit a zničit jakékoliv cizí těleso ve svém okolí. Bohm nazval tyto plasmové organismy "plasmony".

     Vzhledem k tomu, že plasma je nejrozšířenějším stavem hmoty ve vesmíru, zdálo by se logické z toho usoudit, že "plasmoni" a nikoliv na uhlovodících postavený život (jako ten náš) by mohli tvořit největší podíl života v kosmu.

Prvotní kontakty s jinými dimenzemi?

      První komunikační systém na bázi elektromagnetismu vyvinul Samuel Morse v třicátých letech 19. století a předvedl ho veřejně v roce 1844 - byl to drátový telegraf. V původním systému baterie a telegrafní klíč ve vysílací stanici ovládaly elektromechanický převodník v určité vzdálenosti na přijímací straně, se kterou byly propojeny vodičem (drátem). Nutností byl tzv. zpětný vodič, takže přijímací a vysílací strana musely být propojeny dvěma vodiči. Časem se zjistilo, že ten druhý, tzv. zpětný vodič lze vynechat a místo něj použít zem (uzemnění). Příslušné svorky vysílacího i přijímacího zařízení byly připojeny ke kovovému kolíku, zaraženému do země. V souvislosti s tím se ale začaly objevovat nezvykle silné elektrické výboje a operátoři si stěžovali na velké modré jiskry, přeskakující mezi kontakty telegrafního klíče. Nakonec se zjistilo, že lze vynechat i baterii a telegrafní sítě pracovaly s elektřinou "ze země".

     V roce 1849 vynalezl Alexander Bain první dobře známé elektrochemické záznamové zařízení, které umělo přijímat, zaznamenat a vytisknout příchozí komunikaci díky chemické reakci. Mnoho společností brzy nahradilo své původní elektromechanické přístroje těmito mnohem citlivějšími elektrochemickými. Měly menší spotřebu a tak ještě lépe fungovaly pouze ze "zemské energie". Když se operátoři ráno vraceli ke svým přístrojům, často nacházeli v přístrojích zaznamenané různé části vět a zvláštní geometrické obrazce. Co když to byl už tehdy kontakt s mimozemskou civilizací, nebo třeba s civilizací z jiných dimenzí (ne nutně mimozemských)?

Blízká setkání Nikoly Tesly

      Dr. Nikola Tesla, vynálezce střídavého elektrického proudu, věnoval mnoho času výzkumu vysokonapěťové vysokofrekvenční struktuře naší planety.

     Během těchto výzkumů na své výzkumné stanici v Colorado Springs si jednoho dne Tesla všiml, že jeho přístroje přijímaly nějaké nezvyklé signály. Do svého deníku si poznamenal:

     Nikdy nezapomenu na první pocity, které jsem měl, když jsem si začal uvědomovat, že pozoruji něco, co by mohlo mít nezměrné důsledky pro celé lidstvo. Připadal jsem si jako bych byl přítomen zrození nového poznání nebo objevení nové velké pravdy?

     Moje první pozorování mě až vyděsila, protože v nich bylo cosi mysterického, neřku-li nadpřirozeného, a já jsem byl sám v noci ve své laboratoři; v té době mě ale ještě nenapadlo, že by pozorované poruchy mohly být inteligentně ovládanými signály. Změny, které jsem zaznamenal, nastávaly periodicky a byly tak zřetelně podobné našim číslům a jejich uspořádanosti, že jsem je každopádně nemohl přiřadit k žádnému mě dosud známému případu.

     Byly mi samozřejmě důvěrně známy všechny typy elektrických poruch způsobovaných Sluncem, polární září a zemními proudy, a byl jsem si bez jakýchkoliv pochybností jist, že mnou pozorované změny nebyly způsobeny žádným z uvedených zdrojů. Podstata mých experimentů také vylučovala možnost změn, způsobených atmosférickými poruchami, což se mi mnozí snažili tvrdit.

     Nějakou dobu poté mě najednou napadlo, že poruchy, které jsem pozoroval, mohly být způsobeny záměrně, vlivem nějaké inteligence. Přestože jsem neuměl rozluštit jejich význam, nemohl jsem je považovat za žádných okolností za čistě náhodné. Neustále ve mně vzrůstal pocit, že jsem byl první kdo slyšel pozdrav z nějaké jiné planety? Byly to tyto signály?

    Tesla pracoval na radiovém přenosu velmi odlišném od toho, který používáme dnes. Naše současné radiové komunikace využívají příčné elektromagnetické vlny, které cestují vzduchem - stejnou technologii, kterou SETI používá ke skenování vesmíru a účelem nalezení známek mimozemské inteligence. Elektromagnetické vlny, používané v Teslových systémech, byly však podélné a cestovaly skrze Zemi a/nebo plasmovou vrstvou atmosféry (tj. ionosférou). A právě v tomto systému, nikoliv v tom využívaném dnes SETI, byly tehdy zachyceny signály neznámého původu.

-pokračování-