Teplota na Zemi je nejvyšší za posledních 12000 let !!!
Teplota na Zemi je nejvyšší za posledních 12 tisíc let. Pouze jeden stupeň Celsia nás dělí od rekordní hodnoty za uplynulých 1 milion roků. Mezi lety 1975 až 2005 stoupala rtuť v teploměrech v průměru o 0,2 stupně za desetiletí. Tento trend odpovídá prognózám klimatického vývoje z počátku 80. let, kdy byly do simulací započítány emise skleníkových plynů. Rostliny, zvířata a hmyz na oteplování reagují migrací do vyšších zeměpisných šířek. Pokud bude oteplování pokračovat, ocitneme se brzy za kritickou hranicí, což by pro život na této planetě mělo nedozírné následky. Tak zní ve stručnosti stěžejní poselství studie otištěné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Dokument vypracovala šestice amerických vědců pod vedením Dr. Jamese Hansena z Goddardova institutu pro vesmírná studia (Goddard Institute for Space Studies, GISS) při Národním úřadu pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration, NASA).
Údaje o teplotě ve vzdálené minulosti vycházejí mimo jiné z rozborů obsahu hořčíku ve schránkách mikroskopických mořských organismů. Díky nim odborníci zjistili, že povrchová teplota moře v západní rovníkové části Tichého oceánu a v Indickém oceánu je nyní na maximální úrovni od konce poslední doby ledové. Tyto regiony jsou velmi dobrým indikátorem stavu globálního podnebí. Lze z nich odvodit průměrnou teplotu na celé planetě. Východní Pacifik se ohřívé méně, protože je u pobřeží Jižní Ameriky ochlazován studeným prouděním. Ve velkých hloubkách se oteplování zatím příliš neprojevilo. Výraznější rozdíl teplot mezi východní a západní částí oceánu zvyšuje pravděpodobnost extrémních klimatických anomálií El Niňo.
Na jižní polokouli, kde převládají oceány, je rychlost oteplování pomalejší. Nejrychleji se ohřívají lokality na severní polokouli ve vyšších zeměpisných šířkách. Plocha země pokrytá ledem a sněhem se zmenšuje, zatímco plocha s tmavším povrchem je rok od roku větší a absorbuje více sluneční energie.
"Globální oteplení o další 1 stupeň Celsia (oproti stavu v roce 2000) bude znamenat dosažení kritické úrovně. Pokud bude oteplení menší, důsledky mohou být relativně zvládnutelné. Ovšem jestliže dojde k dalšímu oteplování o 2 nebo 3 stupně Celsia, pravděpodobně budeme svědky změn, které ze Země udělají jinou planetu, než jak ji známe," prohlásil Hansen. "Naposledy panovaly tak teplé podmínky ve středním pliocénu asi před 3 miliony let, kdy byla hladina moří podle odhadů o 25 (až 35 metrů) výše než dnes."
Prudce se oteplující klima má na přírodu velký vliv. Zvířata a rostliny se stěhují do chladnějších oblastí. V roce 2003 byla v časopise Nature zveřejněna studie o migraci 1700 druhů rostlin, zvířat a hmyzu. Ve druhé polovině 20. století se sledované druhy přesunuly směrem k pólům v průměru o 6,5 kilometru za 10 let. Migrace však není dostatečně rychlá. Teplotní zóny se v letech 1975 až 2005 na severní polokouli posunovaly během jediného desetiletí o 40 kilometrů. "Rychlý posun podnebných pásů bude pro volně žijící zvířata dalším stresem. Ten se přidá ke stresu ze ztráty přirozeného prostředí kvůli lidskému rozvoji. Pokud nesnížíme tempo globálního oteplování, mnoho druhů pravděpodobně vyhyne. Prakticky je vyháníme z této planety," dodal Hansen. Odhaduje se, že po oteplení o 3 stupně vyhyne asi 60 procent všech druhů.
Překvapivě rychlý průběh má tání pevninského ledového příkrovu v Grónsku a Antarktidě. Zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) z roku 2001 ústup ledovců v polárních regionech hrubě podcenila. Autoři studie nepovažují předpovědi IPCC za udržitelné. Růst teploty o 2 až 3 stupně bude podle nich provázet masivní rozpouštění grónského i západoantarktického ledového štítu. Úplné zmizení ledové krusty je otázka nanejvýš několika staletí.
Dr. Hansen zdůraznil, že hlavním hnacím motorem současných klimatických změn jsou skleníkové plyny. O našem osudu proto rozhodnou politici a jejich ochota realizovat plány na redukci emisí.
(c)2006 Libor Kukliš
Převzato: Gnosis9