Na světě je nová fascinující teorie - "Řeky času" (1)
V současné době existuje ohromné množství různých více či méně esoterických teorií, které rozvíjí a nebo jinak doplňují stávající alternativně duchovní světonázor. Moderní alternativní filozofické disciplíny´se v současné době velmi bouřlivě rozvíjí. Výzkum probíhá prakticky na všech frontách a to klade na každého badatele, který chce alespoň trochu držet trend s moderním výzkumem vysoké nároky. Před nedávnem jsem se v průběhu jednoho uzavřeného sekání světových esoteriků a jiných badatelů seznámil se zcela novou a veskrze podivuhodnou hypotézou. Přiznám se, že jsem měl původně v úmyslu zveřejnit její obsah až někdy v únoru a nebo březnu roku 2007, ale co čert nechtěl jakoby shodou okolností mne nezávisle před několika dny na toto téma upozornil jeden z čtenářů mých stránek. A tak jsem se rozhodl nečekat a jít na věc rovnou teď a nyní. V následujícím seriálu o třech částech Vás seznámím s fascinující teorií, která v současné době nenechává nikoho ze zasvěcených vůbec klidným. Dovolte mi prosím, abych nyní předal slovo přímo jejímu autorovi Goro Adachimu. (J.CH.)
Je to šílené, ale podle všech dostupných výsledků bádání zřejmě možné. Dokážeme si představit, že na této planetě existují tři vodní toky - řeky, jejichž morfické pole říčního koryta není dílem přírody, není náhodilé, nýbrž je výsledkem precizní činnosti jakési inteligence, které byla schopná tímto způsobem vytvořit unikátní kalendářní systém. Velmi mnoho let jsem se věnoval intensivnímu bádání, abych byl schopen vyvrátit a nebo potvrdit tuto teorii. Výsledkem mé práce je spis, který se jmenuje - "The Time Rivers". V následujících řádcích a odstavcích se budu snažit pozornému čtenáři odhalit alespoň některé aspekty mé práce. K dispozici si vezmeme nejdelší řeku světa - Nil.
Má časová říční teorie primárně zahrnuje tři (v podstatě dva) říční systémy: Nil v Africe a Tigris - Eufrat v mstě bývalé Mesopotámie. Budu se snažit doložit základní faktor této teorie, který spočívá v tvrzení, že důležité řeky naší planety byly inteligentním způsobem navržené a poté realizované, alespoň co se týče jejich říčního koryta. Ve hře je neobvyklá kombinace zásadních skutečností na prvních pohled jakýchsi nemožností, které se však záhy pozornému a vnímavému čtenáři vyjeví ve své unikátně skryté logičnosti. Chápu, že může znít zcela směšně tvrzení, které se snaží doložit, že jisté řeky planety Země ve své struktuře skrývají ohromující množství zakódovaných zpráv a informací. Budu velmi rád, pakliže tuto teorii podstoupíte vážné, ale upřimné a fundované kritice. Pojďme se ale nyní věnovat jednomu jedinému. Pojďme se věnovat teorii, která se snaží dokázat, že u jistých řek naší planety máme co dočinění se zcela inteligentně navrženým desigenem jejich koryta.
Níže na mapě vidíte průběh řeky Nil v Africe - nejdelší řeky světa. Tato starověká řeka od samého začátku sdílela osud Staroegyptské civilizace. Po tisíce let.
Nyní Vám představím důležité záchytné body, které tvoří páteřní systém indicií jež směřují ke zjištění inteligentního geografického rozvržení řeky.


Podíváme-li se tedy na výše uvedený návrh zjistíme následující fakta:
1) Nil je řeka jejíž koryto má výrazně vertikální průběh. A prosím pozor. Je to v podstatě jediná velká řeka, která teče od rovníku směrem k severu. Jiné řeky mají buď více či méně horizontální průběh a nebo tečou od severu k rovníku tedy směrem "dolů".
2) Nil pramení u rovníku a je zakončen deltou prakticky přesně na 30 stupni severní šířky v místě významného historického města Kahíry (Cairo) se skupinou pyramid a dosud tajemné Sfingy.
3) Zhruba na 19,5 stupních severní šířky vytváří dramatický morfický marker v desigenu svého koryta. Zatačí totiž prudce k jihu s výrazným vrcholkovým hrotem.
V této souvislosti je třeba připomenout, že matematická konstanta 19,5 stupňů je velmi výrazným prvkem tzv "posvátné geometrie" a úzce souvisí s geometrickou a energetickou projekcí čtyřstěnu uvnitř koule. (Je třeba dodat, že jsem se problematice této konstanty na stránkách nezávislého internetového deníku Matrix-2001 mnohokrát věnoval. V současné době i klasická věda věnuje této konstantě vrcholnou pozornost. Její význam může být viděn prakticky na všech planetách naší Sluneční soustavy. V tomto úhlovém pásmu dochází totiž v planetárním environmentálním systému k pozoruhodným jevům, které mnohdy naše věda není schopna definovat a natož pochopit, pozn. J.CH.).
Ve své badatelské činnosti se výše uvedené konstantě velmi významně věnoval známý badatel Richard Hoagland a to v souvislosti s hyperdimenzionálními aspekty fyziky v prostředí podivuhodných starověkým artefaktů na povrchu planety Mars. Podle všeho tento úhel nějakým nám doposud neznámým způsobem souvisí s možnou existencí hyperdimenzionální brány. Tento hypotetický útvar je konec konců v podmínkách Starého Egypta nazýván "Bránou Rostau".

Skutečnost, že geografický vrchol již zmíněného ohybu řeky se nachází přesně na 33 stupních východní délky je zcela fascinující. Máme tak k dispozici v křížovém provedení dvě nesmírně zásadní konstanty, které byly vždy důležitým prvkem nejen starověké esoteriky, ale i soudobých "tajných společenství" a nezůstává pouze u toto. Vezmeme si k ruce znovu materiály Richarda Hoaglanda a jeho týmu. Pouze pro dokreslení je třeba uvést, že tento vědec a badatel působil mnoho let v prostředí NASA s poměrně významnou funkcí. Hoagland totiž zjistil, že výše uvedené rituální konstanty se velmi podezřelým způsobem objevují v organizačním prostředí celé řady kosmických výprav.
Tak například družice Pathfinder v roce 1997 přistála na povrchu Marsu téměř na chlup přesně v místě, které je charakterizováno výše uvedenými koordináty. Tedy 19.5 stupňů N a 33 stupňů W. V daném případě nejde o shodu okolností a náhod. Předmětné místo bylo velmi pečlivě naplánováno. Tento názor později potvrdil i jiný badatel a Hoaglandův spolupracovník Mike Bara.
Kdybychom měli dostatek času bylo by možné vyjmenovat celou řadu kosmických misí, kde předmětné konstanty hrají velkou až ohromující organizační roli. Pojďme se ale vrátit k naší vlastní problematice, která naznačuje, že řeka Nil je ve skutečnosti fascinujícím "památníkem", který v sobě nese extrémně důležité poselství. Na jedné straně spekulace, by někdo řekl a na straně druhé významný badatel a výzkumník Peter Tompkins, autor světového bestseleru "Secrets of the Great Pyramid" (Tajemství Velké Pyramidy) kde se na jednom místě praví:
"Egypt byl vždy velmi hrdý na to, že jejich země obsahuje zcela jedinečné a velmi specifické zeměpisné vlastnosti, které by mohly být vyjádřeny ve zcela jemných geometrických nuancích. Oni věděli, že tyto geometrické prvky jistým způsobem souvisí s vesmírem. Právě z tohoto důvodu se snažili přenést důležité kosmické faktory do geografického prostředí své země. Přesně v duchu tajemné věty Herma Trismegista: "Jak nahoře, tak dole". Mimo to Egypt vždy dával velký důraz na zeměpisné vlastnosti Nilu."


Takže znovu vystupuje na povrch otázka: "Jsou ony specifické zvláštnosti Nilu výsledkem nějakého úmyslného desigenu, který má v sobě zakomponované jisté velmi důležité informace pro naše lidstvo? Víme o tom, že mnohé starověké civilizace o celém světe byly doslova chronicky posedlí ukládáním informací do mnohých artefaktů. Klasickým příkladem mohou být právě pyramidy a nebo Sfinga. Jenže ve srovnáním s tak gigantickým záměrem jakým je řeka Nil i ten sebevětší artefakt prostě bledne. A pakliže alespoň náznakem přijmeme ono tvrzení o umělém desigenu Nilu, je otázkou zda se vůbec jedná o lidské dílo. Řeka Nil má jednu velmi důležitou vlastnost. Je viditelná z kosmického prostoru.

Pojďme se tedy podívat blíže na možné skryté informační indicie, které je nám schopné koryta řeky předložit. Tak především délka Nilu je shodná s 30 stupni planetární šířky. Je zajímavé, že číslo 30 je velmi úzce spojeno s faktorem času:
1) Saturn, který je tradičním způsobem velmi často mytologicky spojován s časem má oběžnou dráhu kolem Slunce 30 let
2) Jedna orbita Měsíce kolem Země trvá přibližně 30 dní (ve starověkém Egyptě měsíc trval přesně 30 dní)
3) Sluneční ekliptika je rozdělena do dvanácti oddělení (zodiakálních znamení), přičemž úhlová délka vymezena pro každé znamení odpovídá 30 stupňům (Babyloňané, Čiňané atd. jeden den nerozdělovali na 24 hodin, ale pouze na 12 hodin a tak jedno pododdělení dne obsahovalo geometrických 30 stupňů (360:12=30)
4) Jeden z velmi zajímavých festivalů ve Starém Egyptě se jmenoval "seb" a slavil se z nám již dnes neznámých důvodů každých 30 let
Je možné tedy uvažovat na Nilem jako nad "Řekou času"? Náš výklad může být posílen velmi zajímavou informací od proslulého řeckého spisovatele a autora mnoha životopisů - Plutarcha. Tento filozof se dotýká Saturnu v souvislosti s časem skrze starého řeckého boha, který se nazývá Chronos. Plutarch píše:
"Existují jisté oslavné písně, které se přímo dotýkají Chronose. Pochází z prastarých doba egyptské kultury a možná ještě starší. V těchto písních s praví, že každé zrození probíhá vlevo a smrt přichází zprava. Egypťané věřili, že jsou obličejem celého světa. Byli přesvědčeni, že výhodní geografické prostory našeho světa jsou obličej a sever je pravice, kdežto jih levice. Nil si proto razí cestu z jihu, aby splynul (byl pohlcen mořem) na severu."
Ve svém pojednání se Plutarch nedotýká pouze podstaty Chronose/Času, ale zcela přímo uvádí do souvislosti časová pojítka s řekou Nil. Tato souvztažnost ovšem nemůže být náhodná.
-pokračování-