Záhadný "Kříž Lorraine"

        Následující informace patří do kategorie "esoterní historie". Ve vztahu k současnému manipulativnímu globálnímu systému, který vládne na této planetě již nějaký ten tisíc let vlastně půjde o kacířské informace. Vím to velmi dobře, jelikož v očích a myslích těch jež stojí za programováním lidského vědomí neštítící se manipulace toho nehrubšího zrna - jsem kacíř a vždy jím zůstanu. Je to role, kterou hraji, která má svůj smysl a význam. Tento článek a následující informace a konečně i další reportáže tohoto typu - tedy ty, které mají za úkol rehabilitovat lidskou a planetární historii budu prezentovat v seriálu "Ukřižovaná historie". Půjde o velmi zásadní a stěžejní skutečnosti necenzurovaného charakteru, které jak doufám pomohou čtenářům mých stránek se lépe orientovat v pozadí událostí současné doby. Vždy totiž platilo pravidlo, že pochopení současnosti vede skrze přijetí čisté pravdy historických událostí. Mám velmi dobré učitele a tak se budu ze všech sil snažit předat Vám návštěvníkům Matrixu v maximálně čisté a kvalitní podobě to co jsem se sám naučil. Mým osobním učitelem historie oproštěné od deformující balastu oficiálních dějin je "Princ Labhran d´St. Germaine", kterému děkuji za přijetí do učení.

 


       Určitě jste ho již viděli - "Kříž Lorraine". Říká se o něm, že patří k nejvíce energetickým křížovým ikonografickým strukturám. V různých obměnách se s ním můžeme setkat na různých místech Evropy. Jaká je ale jeho historie? A jaké poslání? V následujících řádcích se Vám budu snažit v souvislosti s tímto interesující artefaktem přiblížit některé důležité skutečnosti.

       Když se různí členové "Rodu Anjou" spikli, aby svrhli dynastii Valois ve Francii, stal se symbol těchto spiklenců "kříž Lorrainy". Jde o heraldický emblém Reného d´Anjou a podle slov Charlese Peguy reprezentuje "ramena Krista" a "ramena Satana", ale zvláště krev obou dvou. René byl Angevinský monarcha, který ve své vlastní době bezmocně přihlížel evropskému úpadku hermetických věd. Byl to René d´Anjou, který osobně přesvědčil Cosima de Medici k překladu mnohých starověkých spisů jako byl např. "Corpus Hermeticum" do celé řady tehdejších evropských jazyků.

       Přesto byl "Corpus Hermeticum" nejprve vydán ve Francii s věnováním Marii de Guise, manželce Jamese Stuarta V., matce Marii královny Skotské a potomkovi Renému jenž přijal kříž Lorrainy jako osobní symbol.

       Tento symbol kříže ztělesňuje hermetický ideál a je obestřen velkým tajemstvím. Jak jsem naznačil na začátku tohoto pojednání patří tzv. "křížová ikonografie" k jedné z nejzajímavějších pasáží a starověkých symbolech, přičemž právě tento typ kříže je mezi výzkumníky a badateli stále ještě velké pole neorané. Jeho vnitřní morfický vztah k hermetismu je dnes zcela prokázán. A právě tato jeho charakteristická vlastnost stále přitahuje velkou pozornost.

       Vnímavý čtenář, který je zároveň obeznámen s klasickou hermetikou musí u kříže Lorrain rozpoznat zvláštní podobnost se "sigilou Bafometa" jenž byla velmi často používaná britským hermetikem Aleisterem Crowleyem. Vzájemná podobnost je tak výrazná, že je doslova synonymní. Bafomet je předposlední hermetický symbol, který zvýraznil Crowley ve formě kříže. Jiný mistr hermetismu Eliphas Levi znázornil znázorňuje Bafometa v podobě kozy s prvky hermafrodita.

      Sigila používaná Crowleyem byla stejně tak používaná starověkými alchymisty pro druhy látek, jejichž kvalita splňovala atribut - "velmi jedovaté"? V současné době můžeme tento symbol vidět v podobě symbolu, který se, alespoň v rámci EU používané jako etiketa na kontejnerech s toxickými látkami. V této chvíli bych se ještě pro lepší pochopení vrátil k alchymii a alchymistům. Je jisté, že tento symbol měl více významů včetně daleko hlubší esoterické anotace. Jde o to, že jed sám o sobě z pohledu esoterického představoval agenta transformace, prostředek k usmíření párů protikladů atp. Mýtus o jedu hovoří jednoznačně. Jde o látku, která je pro drtivou většinu lidské bytosti extrémně smrtelným faktorem, přičemž sama o sobě je bránou k mistrovství a absolutní moci (na tomto místě důrazně varuji čtenáře jakýmkoliv způsobem experimentovat s jedy!!!!!! Předchozí informace musí být nejdříve náležitě pochopena a uchopena jelikož je alegorické povahy a nelze jí brát v žádným případě doslovně!!!!).

 

        Pro lepší příklad bych vzal analogickou situaci v přírodě. Jedno z nejvyšších pravidel Řádu sděluje tyto postuláty:

 

1). "Energie je Život a Život je Energie"

2.) Energie je tedy projev Života

3.) Je jedna Energie, která se podle vibračního prostředí diverzifikuje do mnohých forem

4.) Je Jeden Život, který  podle vibračního uspořádání prostředí a podmínek růstu používá nekonečné množství forem projevu

5.) Energii nelze zničit - lze ji transformovat v jiné projevy

6.) Život ve své podstatě nelze zničit, ale přechází z jedné formy projevu do druhé

7.) Energie čili Život má schopnost: cítit, pamatovat si, komunikovat, absorbovat, vyzařovat a replikovat se

8.) Energie čili Život produkuje tyto základní polaritní počitkové stavy: potěšení a bolest

9.) Je-li Energie - Život potěšená má tendenci dotovat zdroj potěšení, syntézovat a zušlechťovat

10.) Je-li Energie - Život v bolesti má tendenci separovat se, uzavírat do sebe a utíkat od zdroje bolesti

 

       Těchto Pravidel je samozřejmě podstatně více, ale pro naše potřeby výše uvedené desatero snad postačuje. Je důležité je nejen znát, ale hlavně podle nich prakticky Žít (to se například učí studenti projektu Modré Světlo).

       Vraťme se ovšem k podstatě našeho tématu, chtěl jsem uvést analogický příklad v přírodě v kontextu k výše uvedeným esoterickým informacím ohledně jedů. Univerzální pojetí života se ve globální evoluci rozděluje do několika dílčích oblastí vývoje. Jsou to např. minerály, rostliny a zvířata. V těchto oblastech pak takový Život podle dosaženého stupně vývoje používá ke svému projevu různé "standardizované formy projevu, které mu jsou schopné zabezpečit aktuálně nejlepší kvalitu počitkových zkušeností. Na základě tohoto zjištění rozdělujeme vývojová stádia Života např. v minerální říši takto:

       Amorfní horniny, kovy, ušlechtilé kovy, krystaly, zlato (má vlastní vyjimečné postavení) a radioaktivní látky (uran, plutonium, stroncium atd.). Všimnete si, že látky které o své vlastní přirozenosti jsou velmi radikální dosahují v oblasti minerálů nejvyšší vývojové evoluční úrovně.

      Ozvěny esoterické koncepce jmenovaného kříže se vracejí jako motiv v různých obměnách legendy o sv. Grálu. Ukazuje se, že alchymisté tomuto symbolu přisuzovali prakticky stejné kvality jako Crowley a nebo dokonce Rene d´Anjou. V těchto intencích by se slušelo upozornit i na to, že "Kříž Lorraine" byl také svého času úředním emblémem Templářských rytířů. I když oficiálně se zdá, že byli Templáři spojeni s klasickým rovnostranným červeným křížem, skutečnost je zase ještě trochu jiná. Mnozí z Templářů, kteří čekali na smrt onoho pověstného 13. října a dny následující kreslily na zdi svých cel právě "Kříž Lorraine". Vztah této ikony k templářské společnosti je předmětem i soudobého bádání.

      Jak jsem již naznačil před chvíli "křížová ikonografie" je jednou z nejzajímavějších oblastí této prastaré řeči (ikonografické sdělování informací je pochopitelně podstatně staršího data než písmo, nehledě na to, že skryté informace se vždy předávaly tímto způsobem). V tom nejjednodušším vyjádření základní struktura každého kříže symbolizuje tzv. páry protikladů tvořivých sil našeho fyzického světa. V podstatě symbolizuje i rovinu mužského a ženského tvořivého aspektu včetně vyjádření vzájemných vztahu mezi časem a prostorem, jakožto základních eliminujících sil našeho světa.

      Kříž Lorraine je mnohem více explicitní ve svém ikonografickém vyjádření. Jeho vnitřní korespondence jednoznačně tíhne k dominantnímu vyjádření rovnováhy protichůdných sil 3D. A t včetně známého Hermova vyjádření: "Jak nahoře, tak dole". Tři segmenty do kterých je kříž formálně vložen pak vyjadřují základní koncepci "Trinity" ve vztahu k pravěkým tvořivým a destruktivním silám přičemž rovnováhu mezi těmito silami zabezpečuje právě ona skrytá síla třetí.

       Praktická a vědomá schopnost realizace těchto sil bylo vždy považováno za "Královské umění" a je dodnes předmětem výuky skutečných tajných skupin a společenství. Jde o prazvláštní vědu, který prý podle klasické tradice byla lidstvu předána v pravěkých dobách jako nástroj Vědění, který by měl lidstvo znovu přivést do míst odkud kdysi v dnes již nezjistitelné době sešlo z přirozené vývojové cesty svého vlastního Osudu. Morfické pojetí kříže jako takového je unikátní studijní látkou vedoucí k pochopení základních konstrukčních a koncepčních evolučních sil našeho světa.

       Jsem hluboce přesvědčen o tom, že "Kříž Lorraine" všem hledajícím přinese ještě mnohá překvapení. Osobně se již několik let věnuji mnoho času hlubšímu studiu této ikony která by neměla ujít pozornosti nikomu z těch, kteří v historii vnímají klíč k pochopení současnosti. Již nyní mohu poznamenat, že ke "Kříži Lorraine" se v blízké budoucnosti vrátím v hlubším (tedy ne již základním) pojednání.


(c)2006 Jaroslav Chvátal