Život po smrti? Začíná seriozní výzkum

       Jsou prožitky lidí, kteří se ocitli na pomezí života a smrti, vyvolány prací mozku, či jde o dotyk s jiným světem? Stoupenci obou teorií se poprvé sešli na velké konferenci. Setkání ve městě Martigues poblíž Marseille se účastní přes tisíc uznávaných lékařů, expertů, neurologů, psychologů i lidí, kteří tvrdí, že "zkušeností blízkou smrti" prošli. Mnoho z nich popisuje, že ve stadiu klinické smrti se například dívali seshora na své tělo, cestovali tunelem ke světlu, mluvili se zemřelými příbuznými. Část lékařů i veřejnosti je k podobným příběhům skeptická a existuje několik teorií pro jejich vysvětlení. Konference v Martigues zdůrazňuje, že jde o setkání seriózních vědců a lékařů, nikoliv senzacechtivých lovců záhad a šarlatánů.

      "Cílem není prokázat, že po smrti existuje život. Ale ukázat, co je za fenoménem zkušenosti blízké smrti," řekla agentuře AFP organizátorka summitu Sonia Barkallahová.

      Přední francouzský specialista a lékař na jednotce intenzivní péče Jean-Jacques Charbonnier tvrdí, že prožitky lidí z oblasti mezi životem a smrtí je nutné se zabývat, protože věda zatím umí v tomto směru vysvětlit jen velmi málo.

      "Lidé, kteří byli ve stavu klinické smrti, si přesně pamatují, co se dělo kolem nich. Nelze mluvit o nějakých halucinacích, protože mnohé z toho, o čem hovoří, se stalo," uvedl Charbonnier, který se mnoho let zabývá svědectvím lidí, kteří se přiblížili smrti a "vrátili se zpět."

 

      Moody: Bádejme bez předsudků 

     Konference se účastní i propagátor tématu a autor známé knihy Život po životě, americký psychiatr Raymond Moody. Jeho kniha Život po životě, která vyšla i v češtině, se často setkává s posměchem a pochybami, ale Moody úsilí o šíření svých závěrů nevzdává.

    V předvečer konference připojil svůj podpis k otevřenému dopisu, kterým signatáři vyzvali všechny vědce a lékaře, aby se zkušeností blízké smrti zabývali "bez jakýchkoliv předsudků".

     Svědectí lidí, kteří byli na hranici mezi životem a smrtí, často obsahují nevysvětlitelné záhady. Jedna z žen například viděla v tomto stavu botu na okapu pod střechou nemocnice. Když tam později zaměstnanci vylezli, botu skutečně nalezli.

      Další pacientka si zase přesně pamatovala slova, která pronesli její příbuzní, přestože byli v té době na úplně jiném místě.

     Přes pokračující pochybnosti se těmito jevy v posledních letech zabývají i nejprestižnější odborné časopisy, jako jsou Nature nebo The Lancet.

 

      Vysvětlení se hledá v mozku

      Především neurologové ale odmítají tezi, že by se jednalo o zkušenost s nějakou existencí po smrti nebo s "druhým břehem". Podle nich jde o výsledky chemické reakce mozku a změn v jeho fungování. Pocit, že člověk projíždí tunelem, může být způsoben tlakem na oční nerv.

      Lékař Karl Jansen podpořil tuto verzi výzkumem lidí, kteří přišli do styku s ketaminem. Toto anestetikum dostávali američtí vojáci ve Vietnamu. Jeho užívání u nich vyvolávalo stejný stav jako u lidí, kteří stáli na prahu smrti.

     Mnozí vojáci také tvrdili, že viděli seshora své tělo, blížili se k jasnému světlu a hovořili s dávno mrtvými lidmi.

     "Spory o to, co ti lidé ve stadiu klinické smrti vidí a proč to vidí, nejsou momentálně řešitelné. Neexistuje žádná metoda ani přístroj, jak to spolehlivě ověřit. Jasné a podložené stanovisko není v současné době nikdo schopen vyslovit," uvedl pro Aktuálně.cz neurolog Jiří Neumann z pražské Thomayerovy nemocnice.

---

Převzato: Aktuálně.cz