KLIMATICKÉ ZMĚNY ODSTARTOVALY HROMADNÉ VYMÍRÁNÍ DRUHU

       Klimatické změny ohrožují biologickou rozmanitost planety Země. V důsledku globálního oteplování vyhynou do roku 2050 desítky tisíc zvířat a rostlin. Podle konzervativních odhadů by mohla zmizet celá čtvrtina druhů. K alarmujícím závěrům dospěli vědci při výzkumu 25 z 34 biologicky nejcennějších lokalit v různých částech světa. Přestože biodiverzitní "horká místa" zabírají pouhé jedno procento z rozlohy zemského povrchu, žije v nich 35 procent druhů rostlin a 44 procent druhů obratlovců. Obsah mezinárodní vědecké studie zveřejnil 11. dubna 2006 časopis Conservation Biology. Na výzkumu se podíleli vědci z univerzity v Torontu (University of Toronto), univerzity v Nové Anglii (University of New England), Lesní správy Ministerstva zemědělství USA (USDA Forest Service), Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF) a Mezinárodní ochrany přírody (Conservation International, CI). Studii finančně podpořily například WWF a Nadace Davida Suzukiho (David Suzuki Foundation).

       "Změna podnebí se rychle stává nejvážnější hrozbou pro planetární biodiverzitu," prohlásil hlavní autor zprávy Dr. Jay Malcolm z lesnické fakulty univerzity v Torontu. "Tato studie poskytuje ještě pádnější vědecké důkazy o tom, že globální oteplování bude mít za následek katastrofální vymírání druhů na celé planetě."

      Studie konstatovala, že "globální oteplování patří mezi nejvážnější hrozby pro biologickou rozmanitost Země a podle některých scénářů by mohlo soupeřit nebo dokonce předčit ohrožení, jaké představuje odlesnění."

      Mezi oblasti obvzláště citlivé na klimatické podmínky patří tropická část And, jižní Afrika, jihozápadní Austrálie a Atlantský deštný prales, jehož zbytky se nacházejí na území Brazílie, Paraguaye a Argentiny.

     Změny podnebí jsou osudovou výzvou především pro endemické druhy. "'To nejsou jen lední medvědi nebo tučňáci, o něž bychom si měli dělat starosti. 'Horká místa' studovaná v tomto dokumentu jsou v podstatě uprchlickými tábory pro mnohé z našich světově nejunikátnějších rostlinných a živočišných druhů," řekl Dr. Lee Hannah z CI. "Jestliže tyto oblasti přestanou být kvůli globálnímu oteplování obyvatelné, pak fakticky a doslova zničíme poslední útočiště mnoha druhů."

     V Kanadě patří mezi nejvážněji ohrožené oblasti Skalisté hory, Ostrovy Královny Alžběty a Daleký sever. "I když Kanada není zahrnuta do studie, výsledky jsou varováním před dopady klimatických změn na druhy v naší divočině," uvedl Dr. Faisal Moola z Nadace Davida Suzukiho. "Jelikož se tyto druhy nevyskytují nikde jinde na planetě, má Kanada celkovou odpovědnost, aby zabránila jejich zmizení kvůli klimatickým změnám. Kanadské parky a chráněné oblasti nebudou moci ochránit naši biodiverzitu, pokud nebudeme mít národní strategii pro řešení problému klimatických změn," dodal kanadský expert.

     Nadace Davida Suzukiho a Světový fond na ochranu přírody vyzvaly předsedu kanadské vlády Stephena Harpera, aby přistoupil k realizaci Kjótského protokolu a začal se zabývat konkrétními návrhy na snižování emisí skleníkových plynů. "Vlády, průmysl a všichni lidé musí začít omezovat znečištění fosilními palivy, jako by na tom závisely naše životy. Ono opravdu přežití desítek tisíc druhů závisí na postupu směřujícímu k odvrácení nebezpečí klimatických změn," zdůraznila Julia Langerová, vedoucí kanadské pobočky WWF pro globální hrozby.