MYSTERIUM TUNGUZSKÉ KATASTROFY (4)

        Zhruba za dva roky, 30. června 2008 budeme slavit 100 let od okamžiku zrodu jedné z nejtajemnějších katastrof, která se kdy v moderní historii lidstva stala. Při této příležitosti podle informací, které mám k dispozici se chystá "Akademie Bezpečnosti Ruské republiky" oficiální cestou zveřejnit komplexní materiál výzkumu tohoto jevu se všemi podstatnými závěry odhalující pravou skutečnost této záležitosti. V tomto seriálu, který svým příznivcům přináší exkluzivně nezávislý internetový deník Matrix-2001.cz se již nyní může čtenář se vším podstatným seznámit a to díky referátu vědce a vedoucího pracovníka výše jmenované Akademie Bezpečnosti Ruské republiky panem profesorem Valeri Uvarovem. Po delší doby tak, můžeme navázat na skutečnosti již sdělené a posunout se zase o kus dál ve zkoumání tohoto jevu. Více v následující reportáži.

      Jak již víme, k záhadné explozi došlo v prostoru nedaleko řeky "Podkamenaja Tunguzska" na Sibiři. Představme si, že celková síla exploze tohoto jevu překonala spojený výkon atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki více jak 2000x !!! Mimo toho tunguzská exploze způsobila:

-          neobvyklý žár, jež účinky byly sledovatelné ještě několik dní po explozi

-          Celých deset dní před katastrofou tedy asi od 20. 6. 1908 byly po celé planetě sledovány v noci ohromné stříbřitě fosforeskující mračna, které vytvořily efekt tzv. "Bílé noci"

-          Bylo znamenáno povrchové chvění země po celé planetě

-          Rázová zvuková vlno celkem 2x obletěla celou planetu Zemi

-          Došlo k systematickému pokácení stromů na ploše přes 2000 kilometrů čtverečních

-          Byly zaznamenány a zadokumentovány stopy slabé radioaktivity ve vzorcích stromů a polárních ledových vrstvách datovaných k roku 1908

-          Byly zaznamenány neobvyklé vlastnosti půdy a nerostů v rozsahu ničivých účinků tunguzského výbuchu

-          Byl zaznamenán neobvyklý růst vegetace v epicentru tunguzské exploze

-          V následujících několika letech byl klimatology zaznamenán celosvětový pokles teploty (ochlazení zemského klimatu)

     Bohužel i když tato událost samozřejmě nemohla zůstat nepovšimnuta, první pokusy přijít věci na kloub co se vlastně na dálné Sibiři seběhlo padly až na rok 1927 (Kulikovova expedice). Od té doby tucty různých vědeckých výprav navšívily inkriminovanou oblast, bylo napsáno několik set referátů a několik stovek hypotéz o příčinách tohoto neobvyklého spatřilo světlo světa. Na první pohled jsme jakoby narazili na něco co se nachází vně hranic našeho obvyklého chápání světa. Naší vojenské vědecké instituci se podařilo po několika letech intenzivního výzkumu prolomit bariéru nevědomosti o příčinách a mechanismech tunguzské exploze. Se základními závěry vás nyní seznamuji. Toto odhalení je šokující povahy a nutí nás trvale změnit úhel pohledu hned na celou řadu otázek týkající se základních fundamentálních faktorů života, planety Země a Vesmíru vůbec.

     Náš úspěch by nebyl vůbec možný bez poctivého vědeckého přístupu generacemi vědců před námi, kteří ustanovili velmi bohatý sklad faktů a vědeckého materiálu, který nám tak postupně umožnil jednou pro vždy odhalit pravé příčiny a fenomény, které stály za událostí před 100 lety. V následujícím pasážích tohoto dokumentu se nebude soustřeďovat na záležitosti, kterou jsou již dnes každému zasvěcenému dobře známy a jsou k dispozici v běžné dostupné literatuře. Naopak soustředíme se na fakta, která jsou nová a která vedla k odhalení.

     Na samém začátku  našeho detailnějšího zkoumání problematiky "Tunguzského meteoritu" se soustředíme na okolnosti a události, které jsou s tímto fenoménem spojené, ale povrchním přístupem by mohly zůstat přehlédnuté. Možná se budeme muset ve svém pátrání vrátit o stovky roků dozadu, abychom dokázali identifikovat všechny potřebné souvislosti. Speciální pozornost budeme věnovat popisům událostí od očitých svědků jelikož jejich hodnota je nedocenitelná.  V podstatě jde o tisíce výpovědí. Vezměte si fakt, že ještě na konci šedesátých let 20. stol. se podařilo ustanovit na 3000 osob, jež byli očitými svědky daného jevu.

      Tak jak byla ustanovena fakta, jež dokázala zřetelnějším způsobem odhalit pravou skutečnost tunguzské exploze zjistilo se, že komplexní svědectví mnoha tisíců svědků vztahující se k této události v sobě obsahuje v syntetické podobě Jakutský epos "Olonkho". Ve skutečnosti jde o rekonstruovanou podobu chronologických událostí. Možná, že nyní předběhnu sled informací, ale mám za to, že právě na tomto místě by to mělo zaznít. Všechna dosavadní vyšetřování jednoznačně dokazují zcela neuvěřitelnou až fantastickou skutečnost: v prostředí neobývaného území severozápadního Jakutska se s největší pravděpodobností nachází vysoce sofistikované podzemní pravěké technické zařízení neznámého původu a složení.

     Jsem vědec a je mi jasné, že i u prostého čtenáře, který není zatížen vědeckými domaty musí výše uvedené tvrzení být velmi náročného charakteru pro přijetí. Proto se v následujících pasážích tohoto dokumentu budu snažit předložit taková fakta, která by mnou vyslovenou tezi podpořit. U nás v Akademii jsme prostě pochopili a přijali závěry vyšetřování. Ty hovoří o tom, že v prostoru známém jako "Údolí smrti" existuje komplex, který s největší pravděpodobností chrání Zemi i v současné době proti ohrožení ze strany meteoritů a asteroidů. V tomto smělém tvrzení půjdu ještě dál. Zjistili jsme, že stáří této technické instalace se pohybuje kolem 680 000 let. Plně automatizované neznámé zařízení, které v hluboké planetární symbióze je schopné po mnoho set tisíc let samostatně fungovat zcela nezávisle na jakékoliv aktivitě lidské bytosti.  Zcela fantastické tvrzení. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé informační artefakty podrobněji.

Místní legendy a upozornění šamanů

      V rodových vzpomínkách místního obyvatelstva je po tisíciletí předávaná jakási velmi zvláštní starověká epická báseň. Nazývá se "Olonkho". Obsahová struktura této básně hovoří o tom, že kdysi v pradávných dobách byla země zahalena do neproniknutelné tmy a okolí bylo postižené ohlušujícím řevem. Hurikán ohromné síly povstal a země se otřásala pod mocnými ranami.

     Když se vše uklidnilo a tma se rozptýlila neuvěřitelný pohled se naskytl domorodým lidem. Uprostřed spálené země spatřili ohromnou a vysokou na slunci se třpytící vertikální strukturu, která byla viditelná i ze vzdálenosti mnoho dní cesty. Po velmi dlouhou dobu struktura vydávala velmi nepříjemné zvuky přičemž se na výšku postupně zmenšovala až zcela zmizela pod zemí. Na místě dříve stojící velmi vysoké vertikální struktury se nacházel velký do země svislý nekonečně hluboký otvor. Je velmi zajímavé, že celá řada jiných ústně předávaných tradic hovoří prakticky o té samé události. Obsahová shoda je zcela ohromující.

      Pojďme se nyní podívat na rekonstrukci mozaiky událostí, které tvoří základní obraz toho co předcházelo samotné katastrofě v roce 1908.

      Je velmi zvláštní, že první kdo se dozvěděl o blížící se katastrofě byli šamani místních domorodých kmenů obývající inkriminované území. Již dva měsíce před explozí se mezi domorodými kmeny počaly šířit zvěsti o blížícím se konci světa. V průběhu měsíce května můžeme sledovat velkou migrační vlnu domorodých kmenů, které se doslova hrnuly k Podkamenaje Tunguzsce, Nižnije Tunguzsce a řece Leně. Tento exodus národa Evenků nastal bezprostředně po tzv. "suglanu" (shromáždění) všech kočovných klanů, které se v průběhu měsíce "Teliat" (Květen) pohybovaly v bezprostřední blízkosti epicentra výbuchu do kterého v této chvíli zbývaly ještě více jak dva měsíce času. Tajná konference starších rozhodla, že je potřeba s okamžitou platností opustit nebezpečná místa.

     V této situaci se na rozum vtírá zcela logická, ale poměrně ožehavá otázka. Odkud se místní šamani dozvěděli, že nastane kritická událost? Pokusíme se tedy nyní nejdříve odpovědět na tuto záhadu. Akademie Bezpečnosti věnovala také této nesrovnalosti poměrně velký prostor. Na mysl přicházely všemožné hypotézy. Dokonce se jednu chvíli uvažovalo o tom, že existuje nějaké zvláštní mentální a nebo psychické spojení mezi domorodými kmeny a tajemný zařízením. V podstatě generativně vytvořená symbióza tohoto typu by nebyla nic vyjimečného. Dodnes bylo popsáno hned několik podobných případů.

      V našem případě, ale tomu tak nebylo. Přírodní národy jsou extrémně vnímavým společenstvím a to neplatí pouze pro Evenky, ale v podstatě pro všechny podobné civilizační uskupení na světě. Podařilo se prokázat, že moudří tohoto národa si již několik měsíců všímali nepatrných, ale velmi podstatných změn v chování zvěře a lokálního klimatu. Již jsme dříve naznačili, že tyto změny byly velmi úzce spojené s nárůstem elektromagnetického pole v dané lokalitě. Také jsme naznačili, že tito přírodní lidé si velmi čistým a přesným způsobem uchovávali mnohdy i prastaré poznatky a zkušenosti svých předků. Nebylo tedy nic vyjimečného když porovnali aktuální změny s historickými fakty, které se v ústní podobě předávaly z generaci na generaci. Výslednicí těchto aktivit bylo samozřejmě zjištění, že se bude opakovat cosi co se v historii již několikrát stalo s jasnými důsledky. Ti lidé tím pádem velmi dobře věděli co mají činit. Prostě to co učinili jejich předchůdci - vzdálit se z nebezpečné oblasti. Nedělali nic jiného než, že praktickým způsobem aplikovali těžce nabité zkušenosti svých předků.

      Konečně stejným způsobem se zachovala i zvířata, která vedená jakousi vnitřní intuicí začala prchat před nebezpečím. Ptáci opustili svá hnízdiště, labutě odešli z jezer a dokonce je zjištěno, že i ryby se stáhli v řekách z nebezpečné zóny. Nastala velmi zvláštní situace. Ohromná plocha tajgy o rozloze několika desítek tisíc kilometrů čtverečních zůstala bez fauny. (Takové chování zvířat není vůbec neobvyklé. Vzpomeňme si jen na nedávnou větrnou smršť, která se přehnala nad Vysokými Tatrami přičemž zde zanechala zcela nevídanou spoušť ze které se bude tento region vzpamatovávat několik desítek let. Je evidentně nezávisle na sobě prokázáno, že zvířata zde začala hromadně opouštět "zónu smrti" již několik dní před příchodem katastrofálního větru. Pozn. J.Ch.).

Tajemné zařízení jako generátor neznámé energie

      Náš vědecký tým zjistil, že několik minut před tím než bylo kosmické těleso zničeno provedlo "sibiřské zařízení"  vychýlení daného objektu z původní trajektorie letu tak, aby se dostalo nad největší území světa s nejnižší hustotou obyvatelstva - centrální Sibiř. Opakovanými výpočty bylo zjištěno, že kdyby "vetřelec" pokračoval v letu v původním režimu dopadl do velmi kritického místa - do prostředí severní Itálie.

      Odchýlení a zničení takového objektu jakým byl "Tunguzský meteorit" kdy bylo použito vysoce účinného silového pole v koncentrované podobě a snad nějaký druh elektromagnetické energie, která se v samém důsledku všem pozorovatelům jevila jako ohnivá koule vyžaduje neuvěřitelný zdroj energie. Svědkům se skutečně finální fáze projevu této energie jevila jako kulový blesk. Podařilo se nám nakonec vypočítat průměr plazmatické koule, která se v jisté chvíli objevila na obloze v místě spojení osmi nezávislých světelných ohnivých sloupů, které vyzařovali ze země. Tento zářící kulový plazmatický náboj dosáhl průměrného rozpětí neuvěřitelných 60 metrů !!!

      Pakliže je v pořádku lokalizace "sibiřského zařízení" pak je evidentní, že nějakým způsobem souvisí se známou planetární magnetickou anomálií, která je dlouhodobě sledovaná ve stejné lokalitě. To nás přivádí k myšlence, že ona cizí technologie zřejmě bude na nějaké nám doposud neznámé energetické bázi spojena se zemským jádrem, které by mohlo svým způsobem toto zařízení energeticky dotovat přičemž popsaná magnetická anomálie je důsledkem tohoto možného propojení.

      Po analýze mnoha tisíců nashromážděných svědeckých výpovědí a po systémové analýze mnohých dalších okolností tohoto případu lze říci, že "sibiřské zařízení" započalo s přípravou na akci již minimálně dva měsíce před kritickým 30. červnem 1908. Zhruba 10 dní před akcí se "zařízení" v "Údolí smrti" dostalo do aktivní fáze. Prudký nárůst jímání energie a další přípravné kroky se odrazily nejen v místním životním prostředí, ale zanechalo stopy i na globální úrovni. Tato přípravná aktivita se stala zřejmě hlavním důvodem výskytu podivných stříbřitých oblak a dalších atmosférických anomálií jakožto důsledek vzestupu napětí v zemském elektromagnetickém poli.

      Účinky "sibiřského zařízení" byly deset dní před explozí tak silné, že stříbřité mraky, které pokrývaly prakticky celou planetu se táhly od východů na západ přičemž bylo patrné, že se formují přesně podél silových čar planety (tak jako se například formují kovové piliny podél pólů magnetu). Tomuto fenoménu se velmi intenzivně věnoval známý vědec E. Krinov a právě podle něho byl tento jev pojmenován jako "Krinovův efekt".

      O mnoho let později vědci z Univerzity v Tomsku narazili na již zapomenutou publikaci německého profesora Webera, který silnou geomagnetickou poruchu pozoroval v laboratoři na Univerzitě v německém Kielu tři dny před tím než gigantický bolid explodoval nad centrální sibiřskou plošinou.

- pokračování-

(c) Valery Uvarov

(c) 2005 Matrix-2001