GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ ZVYŠUJE POČET ZEMĚTŘESENÍ V GRONSKU

       Oteplování v Grónsku nabývá v posledních letech na intenzitě. Ledový příkrov je stále více narušován vodou, která odtává na povrchu, proniká trhlinami a dostává se až ke skalnatému podloží. Pod mohutným příkrovem tak vzniká kluzká vrstva, po níž se ledovce snáze pohybují. Posuny ledovců doprovázejí seizmické otřesy, jejichž intenzita může dosahovat i pěti stupňů Richterovy škály. V nové studii na to upozornil Göran Ekström, profesor geologie a geofyziky na Harvardově univerzitě. Na vypracování zprávy se podílel i Victor C. Tsai z téže univerzity a Meredith Nettles z Kolumbijské univerzity. Informace o výzkumu zveřejnily koncem března časopisy Science a New Scientist.

       Vědci si neobvyklých seizmických projevů všimli poprvé před třemi lety. Při zpětném prověřování naměřených údajů zjistili, že počet otřesů se začal prudce zvyšovat počátkem tohoto století. V letech 1993 až 2002 docházelo v Grónsku ročně k 6 až 15 ledovcovým zemětřesením a to zejména v letních měsících. Jako zlomový se ukázal rok 2003, kdy bylo detekováno 20 otřesů. V roce 2004 se záchvěvy země objevily 23 krát. V prvních 10 měsících roku 2005 seizmologové napočítali 32 zemětřesení. Od ledna 1993 do října 2005 bylo na grónském území zaznamenáno 182 záchvěvů půdy. Z tohoto počtu trojice expertů analyzovala 136 nejlépe zdokumentovaných událostí o magnitudě 4,6 až 5,1. Více než třetina případů se objevila v červenci nebo srpnu, kdy je tání ledovců nejrychlejší. O akceleraci tání svědčí i fakt, že na severozápadě Grónska byl v období let 1993 až 1999 zachycen pouze jeden glaciální otřes, zatímco mezi lety 2000 a 2005 došlo ve stejné oblasti k více než dvěma tuctům zemětřesení.

       "Lidé si o ledovcích často myslí, že jsou nehybné a těžko přemístitelné, ale ve skutečnosti se mohou také pohybovat dost rychle," vysvětlil profesor Ekström. "Některé grónské ledovce, objemné jako Manhattan a vysoké jako Empire State Building, se mohou posunout o 10 metrů za necelou minutu. A způsobené otřesy jsou dost velké na to, aby vznikli mírné seizmické vlny." Zemětřesení může mít sílu až 5,1 stupně podle momentové škály, která je blízká Richterově stupnici.

      Rostoucí počet zemětřesení v Grónsku přesně kopíruje teplotní vývoj v celé Arktidě. Göran Ekström považuje svou studii za další důkaz zrychlujícího se tání ledového příkrovu. Podobné seizmické jevy byly v menší míře pozorovány také na Aljašce a v Antarktidě. Antarktický ledový štít není zatím tak citlivý na oteplování vzduchu jako grónský příkrov.

     "Grónské ledovce odvádějí velké množství sladké vody do oceánů, takže důsledky pro změnu podnebí jsou vážné," obává se Meredith Nettles, spoluautor studie. Arktida je vzestupem teplot ovlivňována mnohem výrazněji, než vědci ještě před pár lety předpokládali. "Pokud se teploty v Grónsku zvýší o dva nebo o tři stupně, (ledový příkrov) se začne rozpadat," řekl v rozhovoru pro New Scientist Ian Joughin z Washingtonské univerzity.