!!!! SVĚTOVÉ UDÁLOSTI BEZ CENZURY - 9.3. 2006 !!!!

      V posledních měsících se věnuje hodně pozornosti různým ne-li hned katastrofickým, tak rozhodně kritickým scénářům změn klimatu v environmentálním prostředí naší planety. Hovoří se o tání ledovců v Antarktidě, které postupuje nebývalým tempem jež zaskočilo mnoho vědeckých odborníků a specializovaných skupin, které se intenzivně věnují tomuto problému. Aby toho nebylo málo přidružili se velmi objektivní problémy s Golfským proudem, který prostě slábne. Jisté studie dnes hovoří o tom, že síla tohoto velmi důležitého (alespoň pro oblast Evropy a Severní Ameriky) proudu teplých vod v Atlantiku zeslábla o 75%. Jenže neočekávané jevy nás začaly atakovat i z kosmického prostředí. Jak jsme již několikrát interpretovali je vědecký svět vzrušen výskytem nebývalých energetických kosmických anomálií (výbuchů nepředstavitelné intenzity). Jde o to, že rázové vlny tohoto jevu zasahují i naší sluneční soustavu včetně planety Země. Rázová (šoková) vlna, která zasála naší planety v měsíci lednu tohoto roku dokázala na přechodnou dobu zdeformovat vrchní vrstvu atmosféry Země. Tato vlna přitom patřila gigantickému výbuchu ve vzdálenosti neuvěřitelných 50 000 světelných let. V nedávné době šel na toto téma v české televizi dokonce i dokumentární pořad. Vědci přiznávají, že zatím neznají příčiny těchto vesmírných úkazů a nedokáží předpokládat jejich dopady do budoucnosti.

       V podobném duchu informuje i physorg.com s tím, že nedávná pozorování v infračerveném spektru, která prováděla NASA pomocí Spitzer kosmického teleskopu odhalila přítomnost obrovské intergalaktické rázové vlny uprostřed tzv. "Stephanova galaktického kvinteta". V podstatě jde o ohromné galaktické kataklyzma. Když vědci spatřili tento jev na panteonu kosmického prostoru zůstali zcela šokováni.

       Je evidentní, že podobná událost v bližším prostředí by způsobila chaos v klimatickém systému naší planety a vůbec v prostředí Sluneční soustavy. Američtí i ruští vědci zůstávají proto velmi znepokojeni nad tím, jak by se zachoval energetický systém naší planety v tomto případě. Registrované "výbuchy" v kosmickém prostoru jsou podstatně silnější než doposud jakýkoliv známý projev výbuchu supernovy. Vědci NASA z "Goddardova výzkumného centra" hovoří v tom smyslu, že tyto projevy jsou totálně neočekávané a zatím prakticky nepředvídatelné.

      Západní vědci se zatím nedokáží dohodnout se svými ruskými protějšky v tom, do jaké míry mohou tyto jevy stát již dnes za velmi neadekvátními projevy klimatického systému naší planety. Jak jsem již naznačil v úvodu, jde především o extrémně dramatické tání ledovců v jižní hemisféře Země. Ledové pláty Antarktidy jsou v podstatě největším jezerem sladké vody. Vědci z Univerzity v Coloradu zjistili, že mezi rokem 2002 až 2005 v Antarktidě ubylo celých 36 kubických mil ledu. Toto množství by dokázalo zásobovat pitnou vodou po dobu bezmála 30-ti let například Los Angeles.

       Na velmi nepříjemné doprovodné jevy onoho tání v oblasti Antarktidy upozorňuje i význačný australský vědec Tim Flannery ve svém článku "Globální časovaná bomba". Upozorňuje především na rychlé hynutí planktonu, který se udržuje právě pod mořským ledem. To pochopitelně způsobí nedostatek potravy pro taková zvířata jakými jsou například kýtovci jež jsou mnohdy zcela závislé na tomto druhu potravy.

      Od věci není ani upozornit na stále vzrůstající počet extrémních požárů po celém světě. V epicentrech těchto jevů dochází k tomu, že nehoří pouze stromy, ale i ze země se uvolňuje ohromné množství uhlíku do atmosféry. Pacifické korálové útesy pomalu ale jistě hynou v důsledku chronické nedostatečnosti světla. To je způsobeno stále častějším výskytem mračen jedovatého smogu z průmyslových oblastí Asie.

      To, že se s ekosystémem naší planety děje něco co je evidentně nenormální resp. nepřirozené povahy ukazuje i dlouhodobý úhyn velryb. Tato zvířata jsou extrémně citlivá na jakoukoliv disharmonii v ekosystému. Tak například v sedmdesátých letech minulého století bylo v "Cookově zátoce" napočítáno 1300 kusů velryb. V loňském roce jich bylo pouhých 278. Co se děje, ptají se vědci, ale zatím odpověď nedostávají. Možná s tím bude mít souvislost zjištění, že rázové vlny záhadných kosmických výbuchů zasahují ve svém důsledku především jižní polokouli naší planety a na o reagují organismy, které slouží jako potrava právě těmto tvorů. Můžeme tedy hovořit o zhroucení potravního řetězce v této oblasti?

      Námořní biologové již několik let se zatajeným dechem sledují nezvratné změny v oblasti podél Pacifického pobřeží - vyšší teplota vody, klesající odchyt ryb, ohromné množství mrtvých ptáků na plážích, ale co je nejvíce znepokojující, je hrozivě nízký výskyt planktonu. Ten je zásadním zdrojem potravy pro malé mořské organismy, které zase slouží za potravu větším rybám a mořskému ptactvu. Jde o nějaké "šílené" přechodné období a nebo o vrcholek "ledovce" dlouhodobých neadekvátních změn.

       Stále méně a méně vědců je ochotné vnímat za globálním oteplováním emisní přítomnost dioxidu uhlíku v atmosféře Země. Jistě, má to svůj vliv, ale rozhodně tato skutečnost nemůže stát za takto intenzivním globálním jevem. Zoolog Jane Lubchenco a expert na změny klimatu ze Univerzity v Oregonu říká:

      "Dějí se velmi podivné věci. Sledujeme to, ale nejsme schopni to zatím všechno poskládat dohromady. Nerozumíme mnohému z toho. Unikají nám příčinné činitelé. Nemůžeme zatím určit zda jde o nějakou globální jednorázovou anomálii a nebo něčeho co se týká vážnějších záležitostí."

       Speciálně američtí seizmologové se stále stoupajícím znepokojením sledují rostoucí nestálost kontinentálních tektonických talířů. Hluboko pod zemí to začíná pořádně vřít. V této souvislosti se hovoří především o oblasti "Yellowstonského národního parku". Celá řada indicií naznačuje, že by se právě v této lokalitě mohla vzedmout zřejmě největší a nejmohutnější sopka na světě. Nikdy, ale nedokáže určit kdy by k tomu mohlo dojt. V oblasti "Noris Geyser Basin" dochází v poslední době k výskytu enormního množství tzv. "fumarol" - děr, které ventilují kouř a plyn z nitra země. Podle vědeckých stuií k poslednímu sopečnému výbuchu v této oblasti došlo zhruba před 640 000 roky, kdy bylo do ovzduší Země vychrleno 240 kubických mil materiálu. Odborníci, ale i přes novou poměrně silnou vlnu seizmické aktivity v této oblasti neočekávají, že k podobně extrémnímu výbuchu došlo v brzké době.

      Možnost probuzení velké sopky v oblasti Yellowstone zřejmě souvisí s podobnými aktivitami v oblasti pacifického pobřeží a v oblasti tektonického zlomu "New Madrid". Vědci na internetových stránkách "Physorg.com" hovoří o tom, že v oblasti centrálního Oregonu studují velkou vzedmutou "bouli" země s tím, že mají za to, že se tu začíná tvořit nová sopka. Skupina z amerického geologického průzkumu studuje tuto anomálii. Její velikost dosahuje plochy shodné s dvěmi třetinami Portlandu v Oregonu.

       Mnohé indicie naznačují, že se některé složky v USA skutečně připravují na katastrofické zemětřesení v oblasti zlomu "New Madrid". "Tato záležitost je naší jednoznačnou prioritou", sdělil vedoucí pracovník FEMA Michael Pawlovski na zasedání parlamentního výboru této organizace. FEMA monitoruje jisté náznaky v tom smyslu, že by v této lokalitě mohlo dojít k velmi silnému zemětřesení, která by se svým potenciálem mohlo přiblížit katastrofálnímu zemětřesení v oblasti Mississippi  let 1811 - 1812 a pak z roku 1895.

       Je evidentní, že skrze všechny tyto události k nám planeta Země jednoznačným způsobem promlouvá. Je zřejmé, že záměry lidské civilizace v posledních několika desetiletích jsou v rozporu s principy a zájmy planety. Důsledek toho všeho si pomalu, ale jistě začíná uvědomovat každý z nás.