POLOVIČNÍ SPÁNEK DELFÍNŮ

      Delfíni nikdy neusínají. Alespoň ne úplně. Jedna polovina mozku zůstává stále aktivní a zajišťuje kontrolu nad životními funkcemi. Obě mozkové hemisféry se pravidelně po 20 minutách střídají. Z jednoho dne o 24 hodinách delfín prospí maximálně třetinu, přesněji 5 až 8 hodin. Spánek však není nikdy souvislý, jednotlivé úseky trvají od několika málo minut po 2 hodiny. Pozoruhodný mechanismus je ovlivněn skutečností, že delfíni nedýchají reflexivně jako lidé ale vědomě. Specifický průběh delfíního spánku prokázaly laboratorní výzkumy. Odpočívající polovina mozku vydávala vždy pomalejší vlny než druhá polovina, která byla aktivní.  "U delfínů je dýchání volní a ne reflexivní jako u lidí. Ztráta vědomí v otevřeném moři by byla osudná. Pokud nedýchá, umírá," vysvětlil pečovatel zvířat Jon Kershaw v parku Marineland ve městě Antibes na francouzském Azurovém pobřeží. Poloviční spánek není typický jen pro delfíny, zvládají ho například i ptáci.

      U delfínů se během spánku zpomaluje metabolismus. Spící zvířata leží na hladině s vysunutou ploutví a jedním okem otevřeným. "Vlastně nikdy nevíme přesně, zda spí nebo jen klidně leží, protože jak se objevíme, ihned zpozorní. Není to jako u lachtanů, kteří se vynořují obtížněji," dodal Kershaw.

      Spící delfín se většinou pomalu pohybuje v kruhu. Pečovatelé v Marinelandu se při svých nočních službách stávají svědky zajímavých výjevů, když se samička s mládětem vynořuje z vody. "Pozorujeme, jak se pomalu vynořují na hladinu bazénu, hlavně mezi druhou a pátou ráno," řekl Kershaw.

      Minulý rok zveřejnili američtí vědci z Kalifornské univerzity studii, v níž předložili důkazy o tom, že delfíní mláďata zůstávají v prvních týdnech života vzhůru 24 hodin denně. Bez spánku se musejí obejít i matky novorozenců, protože na své potomky dohlížejí. Byla tím zpochybněna dosavadní představa o nezbytnosti spánku.

     Studie amerických vědců z Kalifornské univerzity prokázala, že novorozená mláďata delfínů skákavých (Tursiops truncates) a kosatek dravých (Orcinus orca) první měsíc po narození neusínají. Bez spánku se musejí obejít i matky novorozenců, protože na své potomky vždy alespoň jedním okem dohlížejí. Za normálních okolností delfíni i velryby spí denně 5 až 8 hodin.

      Důvodem nepřetržitého bdění je potřeba mláďat každé 3 až 30 sekund vyplouvat k hladině pro vzduch. Jak potvrdila měření stresových hormonů (kortizolu), absence spánku nezpůsobuje u těchto druhů stresové reakce. Odbornící se domnívají, že nepřetržitý bdělý stav zvyšuje pravděpodobnost, že se mladí delfíni nestanou obětí jiných predátorů. Je tím rovněž udržována stabilní tělesná teplota, čímž je v prvním období jejich života nahrazována funkce izolační tukové vrstvy. Po uplynutí jednoho měsíce se intervaly odpočinku postupně prodlužují až nakonec dosáhnou režimu obvyklého v dospělé populaci.

     Vědci tento fakt nedokážou uspokojivě vysvětlit. U ostatních druhů mláďat byla zpravidla pozorována vysoká potřeba spánku nutná pro zdravý růst a vývoj. Ani dospělí jedinci se bez spánku neobejdou. Proto je zjištění amerických vědců považováno za velmi překvapivé. "Myšlenka, že spánek je nezbytný pro vývoj mozku a těla je bezpochyby nabourána," uvedl Jerome Siegel, pod jehož vedením výzkum probíhal. Informace o studii poskytl časopis Nature.

     Nejméně času k spánku stačí žirafám a slonům - 1 hodina. Nejvíce ze života naopak prospí velké šelmy. Lvi spí denně 20 hodin. Také lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus) prospí každý den kolem 20 hodin.