JINÁ ZPRÁVA O KUBĚ: ZDRAVOTNICKÁ VELMOC ?

       Tak dlouho závisela Kuba na turismu, exportu cigaret a niklu, až? si v tichosti vybudovala působivý zdravotnický sektor, který by mohl transformovat její ekonomiku, píše agentura BBC. Turismus jako tahouna kubánského zahraničního obchodu zřejmě brzo vystřídají obory jako biotechnologie, export vakcín a poskytování zdravotnických služeb jiným zemím. Ostatně, řada úspěšných klinických testů v několika zemích již učinila z Kuby světového vůdce, pokud jde o výzkum a léčbu rakoviny. Loňský rok byl rozpočet Kuby na zdravotnictví posílen 300 miliony dolarů z biotechnologického exportu, plateb, které Kuba dostávala za zahraniční patenty a exportu jiných medicínských produktů, diagnostických zařízení a přístrojů. V roce 2005 byl rovněž otevřen joint venture podnik v Havaně na technologie léčby rakoviny - a letos se Kuba poohlíží směrem na západ.

      Německá biotechnologická společnost Oncoscience provádí klinické testy proti-rakovinového přípravku TheraCIM h_R3 s cílem zaregistrovat jej, zatímco kalifornská firma Cancervax se chystá testovat další kubánský lék proti rakovině poté, co Washington souhlasil s tím, aby jí byla udělena výjimka z embarga.

      "Pokud dostaneme přístup na západní trh, potom by se tento hi-tech sektor mohl stát lokomotivou celé kubánské ekonomiky," říká Rolando Perez, pracovník vědeckého Centra molekulární imunologie.

      Kubánský prezident Fidel Castro se rozhodl učinit z Kuby světovou zdravotnickou mocnost již při svém nástupu k moci v roce 1959, bylo to však až po kolapsu finančního podporovatele Kuby, Sovětského svazu, v roce 1991, kdy začal být tento sektor nahlížen jako potenciální zdroj příjmu.

     Během 90. let se stala Kuba první zemí, která vyvinula a začala obchodovat s vakcínou proti meningitidě B, poté následovaly exporty kubánské vakcíny proti hepatitidě B, kterou dnes odebírá na 30 zemí, včetně Číny, Indie, Ruska, Pákistánu a zemí Latinské Ameriky.

     Nyní země doufá, že právě zdravotnický sektor pomůže Kubě opustit pozici chudé rozvíjející se země, která naříká pod sankcemi uvalenými Spojenými státy a špatnou správou ekonomiky.

     Zatím kubánský rozvinutý vědecký a zdravotnický sektor koexistuje s rozpadajícími se budovami, častými výpadky energie a zanedbávanými obchody.

    Kubánský model rozvoje je nyní založen na spojení národního bohatství, co se týče lidského kapitálu a vědy, aby byla vytvořena ekonomika stojící na vědomostech, která bude zaměřena právě na zdravotnický sektor, uvedl 79letý prezident Castro.

     "Někdo by si mohl myslet, že směřujeme k bankrotu," uvedl nma nedávné tiskové konferenci, "ale ne. Zlepšujeme se. Lidský kapitál je mnohem hodnotnější než finanční."

      Castro začal investovat do biotechnologie během 80. let. O dvě desetiletí později vypadají perspektivy po-castrovské Kuby růžově, s expandujícím zdravotnickým sektorem a vědomostní ekonomikou v rozvoji.

     Tento příběh o úspěchu však vyvolává rovněž starosti. Co když se kubánští medicínští odborníci rozhodnou jít ve šlépějích několika kubánských sportovních hvězd - které odešly do Spojených států, oslněny finančními vyhlídkami?

     "Víme, že vědci v USA jsou dobře placeni. Já dostávám jen 665 pesos měsíčně (méně než 40 dolarů), poznamenává Perez. Dodává však, že "pracujeme ale v atmosféře naplnění a inovací", ukazuje na laboratoř plnou vědců a říká: "S kýmkoli můžete udělat rozhovor."

      "Jsme vysoce motivováni, ne penězi a obchodním ziskem, ale odhodláním zachraňovat životy. Nikoho jsme neztratili. Nikdo nepřeběhl do USA."

      To neznamená, že by kubánští specialisté nepracovali v zahraničí.

     Součástí různých humanitárních misí v 68 zemích je 25 tisíc kubánských lékařů a zdravotnické týmy pomáhaly při tsunami i zemětřesení v Pákistánu.

     Kromě toho loni na Kubě promovalo 1 800 doktorů ze 47 rozvojových zemí.

     Další zahraniční mise, jako je kubánská pomoc zdravotnímu sektoru v Jižní Africe, přináší ministerstvu zdravotnictví nemalé zisky - a Venezuela již rozhodla o tom, že za pomoc kubánských zdravotníků bude platit ropou. Kuba v rámci spolupráce vyslala do Venezuely 14 tisíc zdravotníků, kteří poskytují péči zdarma pro obyvatele slumů, kteří častokrát nikdy v životě neviděli lékaře. Kromě toho se venezuelským pacientům dostává zdarma léčby, včetně operačních zákroků, v kubánských nemocnicích. Venezuela za to dodává Kubě trpící nedostatkem hotovosti denně 90 tisíc barel ropy.

     Tento odtok lékařů však vyvolává na Kubě samotné, kde si lidé zvykli na bezplatný obsáhlý zdravotní systém, stížnosti a výtky.

     Podle Světové zdravotnické organizace má však Kuba stále na jednoho lékaře 170 obyvatel, zatímco ve Spojených státech to je 188.

     Nyní se však Kuba musí naučit vycházet s menším počtem lékařů a Kubánci někdy musí na zdravotní péči čekat ve frontách.

     Některé nemocenské pavilony a několik hotelů bylo navíc naprosto pohlceno počtem pacientů z Latinské Ameriky a Karibiku, které Kuba ošetřuje v rámci mohutného programu "Operace zázrak": v jeho rámci se má dostat pomoci 6 milionům chudých lidí z těchto regionů, kteří trpí očním zákalem a dalšími poruchami vidění.

     Podle Pereze to je hodnotná směna. "Chtěl bych, aby všichni kubánští obyvatelé postižení rakovinou dostali bezplatnou léčbu, takže potřebujeme peníze na financování našich zdravotních služeb a zlepšení našich životních podmínek. Naše věda je součástí ekonomiky," říká.