ŠEPOT ZAPOMENUTÉ MINULOSTI (3)

        V našem seriálu jsme se pustili do aktuálního rozboru událostí spojených s aktivitou německého vědce Rudolfa Gantenbrinka, který sestrojil speciální robotický stroj Upuaut určený pro výzkum vnitřních prostor Velké Pyramidy v Gize. A tak pomalu zjišťujeme, že zdaleka ne všechno co bylo oficiálně prezentováno nevědomé společnosti mělo shodný základ ve skutečných událostech. Vzhledem k tomu, že jde o velmi poučný konsensus, který  může pozornému čtenáři odhalit celou řadu velmi zásadních okolností jež symbolizují skutečné pozadí sil manipulujících s výzkumem v Egyptě. Chování egyptských úřadů v souvislosti s činností Upuata je skutečně více jak podivné. Anglické "Egyptian Gazette" dokonce skoro celý měsíc po akci tohoto robota dne 20. dubna 1993 napsaly, že toto zařízení se nikdy do nitra pyramidy nedostalo. Zajímavé je také náhlé vyhození ředitele Národní památníku v Gize dr. Zahi Hawasse (ačkoliv byl později rehabilitován) ve chvíli kdy se snažil do věci vložit. Zajímavé je také zrušení plánovaného setkání Gantenbrinka s egyptským ministrem kultury. K němu již nikdy nemělo dojít.

       O dva měsíce později byl vyhozen dokonce i dr. Mohammed Ibrahim Bakr, člověk odpovědný za vyhození Hawasse. Sám pak vyhlašoval dost záhadné tvrzení že byl svrhnut jakýmsi tajemným úředníkem "mafie" jejichž cílem bylo zdržovat archeologické práce pro jejich vlastní účely.

       Kdokoliv se snažil v prostředí egyptské administrace zjistit nějaké bližší informace týkající se podivuhodných dveří uvnitř Velké Pyramidy měl prostě smůlu a odešel s nepořízenou. Časem musel i sám Gantenbrink neochotně přiznat, že není schopen ve věci pokročit dál a snažil se nalézt nějaké řešení. Nakonec navrhl, že by robot Upuaut mohl být k dispozici egyptským úřadům, tak aby se na něm mohli trénovat (zaškolovat) operátoři, kteří by mohli být v budoucnosti využiti pro řízení robota v případě, že bude výzkum obnoven. V listopadu 1994 dostal Gantenbrink neuvěřitelnou odpověď. Psal mu generální sekretář nejvyššího rady pro výzkum starověku, dr. Abdul Nour El - Din. Mimo jiné napsal: "Díky za Vaší nabídku školit egyptské techniky?.. bohužel jsme v tomto čase velmi zaneprázdněni a proto jsme nuceni vaší žádost odložit."

      Jak vidno, opět se egyptské úřady zcela nepochopitelně vzdaly možnostem, které se jim nabízely. Ale proč? Odpověď je velmi jednoduchá. V podstatě existují dva důvody, které přichází v potaz, a tyto důvody se vzájemně kombinují. První z nich se týká dlouhodobě systémově vedeného neoficiálního výzkumu amerických Illuminátů, kteří zneužili portfolio Cayceho informací. Výkonným aparátem kterého používají pro své nekalé praktiky je zpravodajská "SRI" využívající nejnovějších  objevů v oblasti mentální kybernetiky a dalších odvětví mentálního inženýrství. Je pochopitelné, že jakýkoliv strategický objev ze strany nezainteresované prostoduché vědy nemůže být tolerován. Druhým, prostším důvodem pak je snaha zabránit šíření informací, které dokazují, že by sfinga a pyramidy mohly předcházet egyptskou civilizaci s teoriemi koketujícími s existencí Atlantidy.

      Doposud nebylo ve strukturách plošiny v Gize nalezeno nic (alespoň na oficiální úrovni) co by vrhalo nějaké světlo na "chybějící civilizaci", která postavila Sfingu?.., kromě nálezu plukovníka britské armády pana Howarda Vyse. K události došlo v roce 1837.

      Howard Vyse typickým britským stylem diplomacie dělového člunu svého času odstartoval svůj výzkum Velké Pyramidy. Soustředil se na oblast nad "královskou komorou". Zde měl objevit čtyři zapečetěné komory kde údajně nalezl  množství hieroglyfů zvěčněných červenou barvou na zdech .Jedna skupina uváděla jméno Chefren. A toto je jedna jediná styčná asociace, která uvádí nějaký vztah mezi Chefrenem a Velkou Pyramidou, potažmo Sfingou.

       Nicméně výzkumník Graham Hancock je k výskytu údajných hieroglyfů velmi skeptický (a já se mu vůbec nedivím). Situace je totiž taková, že znaky uvádějící do nějakého vztahu Velkou Pyramidu a Chefrena se v jiných částech objektu již nevyskytují a je silně podezřelé, že by byly k dispozici pouze na jednom jediném místě a to ještě takovém do kterého měl přístup pouze Vyse. Dokonce se dodatečně zjistilo, že několik hieroglyfů bylo namalováno obráceně a u jiných zase byla použita špatná gramatika. To vše přinutilo Hancocka k tvrzení, že autorem hieroglyfů je sám Vyse, ktgerý potřeboval nutně nějak odůvodnit vysoké náklady na svou expedici.

       Je s podivem, že oficiální egyptologie "objev" pana Viseho přes všechny nesrovnalosti nikdy nepřestala akceptovat. To už se ale zdaleka nedá říci o teorii pana Hancocka a jeho badatelského partnera pana Roberta Bouvala, kteří jsou přesvědčeni o tom, že neexistuje žádné opodstatnění spojovat Velkou Pyramidu s Chefrenem. Přičemž se na vlastních teoriích snaží doložit, že původní plánovaná struktura této stavby byla koncipována o mnoho dřív, celým 8000 tisíc let před narozením Chefrena.

        Tato teoretická koncepce má velmi zajímavé pozadí. Zrodila se z událostí ke kterým došlo v listopadu roku 1983 kdy pobýval Robert Bauval společně se svou manželkou a dcerou na dovolené v Saudké Arábii u svých přátel. Jednou asi kolem jedné hodiny v noci se Bauval probudil  a hleděl na hvězdy. Bylo to poté co mu jeden z jeho přátel večer vysvětloval jak použít coby orientačního bodu pásu Orionu k nalezení hvězdy Sirius. Přitom Bauvalovi sdělil, že ony tři hvězdy v "pásu" nejsou dokonale seřazené a jedna z nich je jakoby mimo osu víc směrem k východu. A tak jak Bauval hleděl na noční oblohu jako blesk mu proletěla myšlenka na egyptské pyramidy. Vždyť jedna z nich je také jakoby mimo osu!! A tak vznikla známá "Bauvalova srovnávací metoda Giza - Orion".

       Jenže nezůstalo pouze u pyramid. Vlastně šlo o poměrně rozsáhlou oblast, která zahrnovala i řeku Nil, která na nebeském panteonu svým umístěním přesně korespondovala s mléčnou dráhou. Bylo to velmi vzrušující. Po počátečním nadšení Bauval s Hancockem ale velmi rychle zjistili, že úhel Orionova neodpovídá přesně rozložení pyramid v Gize. Napadlo je provést pomocí počítače časovou rekonstrukci. A tak se postupně posouvali v čase do stále hlubší minulosti. Přitom neustále porovnávali shodu v úhlové kompozici mezi pásem Orionu a pyramidami. Nakonec našli jediný možný časový rámec, který přísnému požadavku odpovídal - období 10.500 let př.n.l.

       Pokud by se toto datum mělo dotýkat nějaké izolovaného artefaktu, tedy bez možnosti opakovatelného prokázání bylo by zřejmě odmítnuto jako čirá fantazie. Jenže jiný vědecký důkaz potvrdil, že Sfinga byla s největší pravděpodobností vybudována o tisíce let dříve než je oficiálně tvrzeno. A světě div se i zde jde o období 10.500 let př.n.l. To již nelze jen tak smést ze stolu.

       Podobnou situace již Hancock zažil v Kambodži v souvislosti s chrámem Angkor Wat. Ten je lokalizován v severní části země přičemž sloužil jako chrámový palácový komplex starověké Khmerské říše. Podle ortodoxních pramenů byl vybudován v průběhu 9. stol. n.l. králem Jayavarmanem II.  Nicméně město dosáhlo svého vrcholu ve 12. století za vlády krále Suryavarmana II. a Jayavarmana VII. Nejnádhernější památník komplexu Anghor Wat se nachází asi jeden kilometr za městem Angkor, které bylo založené králem Jayavarmanem VII. Král Suryavarman II., jenž vládl v letech 1131 až 1150 zasvětil chrám Angkor Wat Hindskému bohu Višnovi. Komplex byl budován celých 30 let a představuje jeden z nejkrásnějších ukázek Khmerského a Hindského umění.

       Rozkládá se na ploše asi 81 hektarů přičemž se skládá z pěti monstrózních věží, které se v současnosti nachází i jako symbol na státní vlajce Kambodžské lidově demokratické republiky. Existuje pověst, která říká, že těchto pět věží představuje pět vrcholků hory Meru, která je centrem hindského pojetí Vesmíru. Komplex Angor Wat se také může pochlubit nejdelším nepřerušeným  basreliéfem na světě, který se táhne podél zdí galerií a který vypráví příběh z hindského bájesloví. S úpadkem starověké Khmerské říše se Angor Wat změnil na budhistický chrám přičemž byl nepřetržitě udržován. V roce 1992 deklarovala UNESCO tento monument za památník světového dědictví a s ním i celé město Angor. Osobně jsem přesvědčen, že je tomu jedině dobře.

      Pojďme ale zpět k Hancockovi. Ten dokazuje, že matematika, která byla při výstavbě použita a zakomponovala se do struktury chrámu se odkazuje a prvky jarní rovnodennosti. Dokazuje také, že blízké chrámy, které pokud se spojí jednotnou linií jsou shodné se souhvězdím Draco (Draka). Takto to co je platné v Gize u pyramid v souvislosti s pásem Orionu, platí u Angor Wat v souvislosti se souhvězdím Draka.

       Nicméně, když se Hancock pokusil porovnat chrámovou sestavu  Angkor se strukturou Draka na obloze v době kdy byl chrám postaven, tedy v období kolem roku 1150 n. l. a zjistil, že struktura souhvězdí Draka na obloze neodpovídá rozložení komplexu Angkor Wat.

      Ale tím, že provedl časovou rekonstrukci a tak se postupně vracel v čase zpět do minulosti byl schopen zjistit časové období kdy do sebe struktury na zemi a na nebi zapadly. I zde šlo o období kolem roku 10.500 př. n.l., tedy stejně jako u Gizy.

       I když je Hanockovo tvrzení stále poměrně sporné a našlo se spoustou dalších otazníků a bílých míst v jeho teorii je chvályhodné, že se nespoléhá pouze na oficiální prezentaci.

       V poslední době se tato zajímavá teorie jež byla uplatněna v Gize a u Angkor Wat potvrdila například i v souvislosti se stavbou Stonehenge v Britanii. Na své pouti za odhalováním tajemných míst minulosti se s ní ještě setkáme.


(c) Jaroslav Chvátal

Další díly