PÝCHA PŘEDCHÁZÍ PÁD

Tobiáš Milan

Tobiáš Milan

autor

04.01.2006 Různé

      Když pak budete kralovat po mně, ozdobení korunou královskou, pomněte, že i já jsem kraloval před vámi a že jsem obrácen v prach a v hlínu červů. Podobně i vy upadnete v nic, přecházejíce jako stín a květ polní. Co je platna urozenost aneb hojnost věcí, není li přidáno čisté svědomí s pravou vírou a s nadějí na nové vzkříšení. (císař Karel IV.)

      Lidská pýcha je nejčastější příčinou problémů ve společnosti. Pýcha nás staví na první místo v žebříčku hodnot. Vede nás k prosazování sebe sama, bez ohledu na jiné. Definice svobody končící tam, kde začíná svoboda druhého, také vychází z pýchy a je zrůdná. Díky ní, vidíme v ostatních ty, kdo omezují naši svobodu. Společnost pak není jeden celek, složený z nejrůznějších originálních lidí, ale souhrn protichůdných více či méně si cizích až nepřátelských osob. V ostatních vidíme své rivaly, ne li přímo protivníky.

     Těžko někdo dokáže fungovat nezávisle na ostatních. Přesto si díky tomu mnohý nalhává, že ostatní nepotřebuje. Je tu přece proto, aby se staral sám o sebe a sobecky prožíval své dny na tomto světě.

     Každému je třeba zejména pokory. Pyšní lidé nejsou citově zralí a duševně naplnění, utápějí se v vlastní nicotě. Chybějící citové a duševní bohatství se snaží nahradit bohatstvím fyzickým. Povětšinou nemaje žádného ukotvení, své názory a postoje odvozují od vlastních momentálních pozic, tedy ze své pýchy. Nenutno dodávat, že diskuse s nimi je neobohacující a spolupráce obtížná. Obecné blaho, nějaký společný zájem podporují, jen je li současně zájmem jich samých.

     Nepřekvapí, pokud kandiduje právě pyšný člověk. Jak však ostatní povede? Místo spolupracovníků vidí jen své živé nástroje a názor jeho, coby hlavního představitel bude považovat za nejlepší.

     Skutečný vůdce je člověk, který ostatní nemusí převyšovat intelektem, penězi ani společenským postavením, nýbrž energií a svými činy. V svém konání musí být příkladný a zásadový. Vise, víra, vůle a vytrvalost jsou hlavní. Pyšný šéf názory jiných nebere plnohodnotně, ale snižuje a označuje za nereálné. Naopak příkladný vedoucí ví, jak je lze uskutečňovat, neboť vše vidí právě v činnosti.

     Každý raději podporuje toho, kdo dokáže něco dělat, než toho, kdo aktivismus druhých shazuje, přičemž jeho vlastní činností jsou pózy.

     Co se říká a píše, to se i snadno zapomíná. Co se vykoná přetrvá věky. Jak dokazuje i dílo největšího Čecha Karla IV.


(c) Milan Tobiáš

www.mtobias.czechian.net