BUSH NEMĚL POVOLENÍ NA ODPOSLECHY
Reklama
Prezident USA povolil po teroristických útocích z 11. září 2001 špionážní Národní bezpečnostní agentuře, aby odposlouchávala Američany i cizince na území Spojených států. George Bush tak podle listu The New York Times učinil bez souhlasu soudu, který k tomu potřeboval. Výnos, který Bush podepsal v roce 2002, umožňoval agentuře sledovat mezinárodní telefonické hovory a elektronickou poštu stovek lidí v USA ve snaze nalézt důkazy o teroristické činnosti. Podle listu toto Bushovo doposud nezveřejněné rozhodnutí umožňující odposlech bez souhlasu soudu znamená velkou změnu ve způsobu získávání zpravodajských informací. Národní bezpečnostní agentura (NSA) má oprávnění sledovat nejrůznější způsoby komunikace v zahraničí. V USA se monitorování omezuje obvykle na velvyslanectví a mise cizích zemí a NSA k tomu má povolení soudu.
Newyorský list napsal, že o celé věci bylo ochotno hovořit asi deset bývalých i nynějších představitelů administrativy, kteří měli obavu o legálnost celé operace a o způsob její kontroly. Podle těchto představitelů pochyby o nových pravomocech agentury vedly loni administrativu k dočasnému zastavení operace a k zavedení větších restrikcí.
The New York Times také napsaly, že je Bílý dům žádal, aby článek o tomto programu nepublikovaly s tím, že by to mohlo ohrozit probíhající vyšetřování a upozornit potenciální teroristy, že jsou sledováni. List uvedl, že zdržel zveřejnění článku o rok a vynechal některé informace, které by podle vlády mohly být teroristům užitečné.
Podle představitelů obeznámených s programem odposlouchávala agentura v USA bez souhlasu soudu až 500 lidí v kteroukoli denní dobu, napsal newyorský list. V zahraničí sleduje NSA najednou komunikace 5000 až 7000 lidí podezřelých z vazeb na teroristy.
Bushova administrativa se domnívala, že takový program potřebuje, aby NSA mohla rychleji začít monitorovat elektronické komunikace, které by mohly odhalit bezpečnostní hrozby. Program prý také vedl k odhalení několika teroristických spiknutí, například případu Iymana Farise, který se v roce 2003 přiznal, že chtěl vyhodit do povětří Brooklynský most v New Yorku.
O programu prý věděla jen malá skupina lidí včetně vedení Kongresu, několika ministrů a představitelů NSA, Ústřední zpravodajské služby (CIA) a ministerstva spravedlnosti.
Činnost špionážních agentur na americkém území se naposledy dostala do středu pozornosti v 70. letech, kdy se ukázalo, že Pentagon v době vietnamské války špehoval protiválečné skupiny a organizace na ochranu občanských práv. Tehdy aféra vedla k zavedení striktních omezení na získávání zpravodajských informací na území USA.
Převzato: Lidovky
Newyorský list napsal, že o celé věci bylo ochotno hovořit asi deset bývalých i nynějších představitelů administrativy, kteří měli obavu o legálnost celé operace a o způsob její kontroly. Podle těchto představitelů pochyby o nových pravomocech agentury vedly loni administrativu k dočasnému zastavení operace a k zavedení větších restrikcí.
The New York Times také napsaly, že je Bílý dům žádal, aby článek o tomto programu nepublikovaly s tím, že by to mohlo ohrozit probíhající vyšetřování a upozornit potenciální teroristy, že jsou sledováni. List uvedl, že zdržel zveřejnění článku o rok a vynechal některé informace, které by podle vlády mohly být teroristům užitečné.
Podle představitelů obeznámených s programem odposlouchávala agentura v USA bez souhlasu soudu až 500 lidí v kteroukoli denní dobu, napsal newyorský list. V zahraničí sleduje NSA najednou komunikace 5000 až 7000 lidí podezřelých z vazeb na teroristy.
Bushova administrativa se domnívala, že takový program potřebuje, aby NSA mohla rychleji začít monitorovat elektronické komunikace, které by mohly odhalit bezpečnostní hrozby. Program prý také vedl k odhalení několika teroristických spiknutí, například případu Iymana Farise, který se v roce 2003 přiznal, že chtěl vyhodit do povětří Brooklynský most v New Yorku.
O programu prý věděla jen malá skupina lidí včetně vedení Kongresu, několika ministrů a představitelů NSA, Ústřední zpravodajské služby (CIA) a ministerstva spravedlnosti.
Činnost špionážních agentur na americkém území se naposledy dostala do středu pozornosti v 70. letech, kdy se ukázalo, že Pentagon v době vietnamské války špehoval protiválečné skupiny a organizace na ochranu občanských práv. Tehdy aféra vedla k zavedení striktních omezení na získávání zpravodajských informací na území USA.
Převzato: Lidovky
Reklama
partner Matrix 2001
0 komentářů
Připojte se mezi předplatitele a začněte diskutovat s ostatními