A ZASE TEN KOKOS...

Čáp Josef

Čáp Josef

autor

21.02.2017 Zdraví

Poměrně často se setkáváme s tím, že jsme ze všech stran vybízeni k tomu, abychom se zdravě vyživovali, přesněji řečeno, více jedli ovoce a zeleninu, rovněž dostatečně pili. Takže pokud mluvíme o potravinách, tak bychom si měli uvědomit, že je tedy v zájmu každého, aby se zajímal o to, co bude nebo nebude jíst. Ale i kdybychom se drželi těchto doporučení, tak to ještě neznamená, že děláme to nejlepší pro své zdraví, protože v tomto 21. století se může poměrně zdravá potravina proměnit v cosi, co obsahuje nepřirozené látky (chemii), které sice nikoho okamžitě neusmrtí, ale mohou člověka natolik poškodit, že jeho imunitní systém selhává, což vede k tomu, že jsme permanentně nemocní. 

Místo toho, abychom žili, tak jenom přežíváme, musíme se od narození až do konce svého života neustále z něčeho uzdravovat, čili doživotně léčit! Tento stav není pro lidskou bytost nikterak ideální, neboť tohle není osud člověka. Bohužel, ale takový je obraz dnešního světa! Takže se nabízí otázka, co jíst a pít (?), když je téměř vše znečištěné chemií, kterou z nějakého důvodu lidstvo produkuje. Dokáže se civilizace obejít bez chemie, zvlášť když jsou stopy chemikálií již nějakou dobu součástí našeho jídelníčku? O tom, co je nám vydáváno za zdravou výživu, popřípadě jaká prospěšná strava je před námi záměrně tajena, jako první se o tom můžete dozvědět právě zde. 

 

Dokonalý jed zabíjí jistě, ale dlouho!

Podle žebříčku nejzdravějších a nejdůležitějších potravin na světě, patří jahody k těm nejprospěšnějším poživatinám, které se vyplatí zařadit do jídelníčku. Mimochodem jahody v této tabulce skončily na druhé pozici, a to za první čistou vodou, které není na tomto světě mnoho, protože tato civilizace si přestala nesmyslně vážit vody, a to jako symbolu věčného života, který chrání Matku živitelku před smrtí a nehostinnou pouští. Jahody se staly nejoblíbenějším ovocem na světě, a navíc jsou velice zdravé, neboť obsahují poměrně mnoho manganu, a díky tomuto stopovému prvku podporují funkci enzymů a látkovou výměnu.

Draslík v jahodách přispívá k čištění organismu. Jahody jsou zdrojem organického železa, proto podporují krvetvorbu. Červené barvivo v jahodách (antokyany a karoten) chrání pleť před volnými radikály a ultrafialovým zářením. Antokyany snižují syntézu cholesterolu v játrech, tudíž působí jako silné antioxidanty. Jahody zvyšují produkci moči, tím podporují vylučování kyseliny močové, která je hlavní příčinou kloubního onemocnění - dny a dnové artritidy. Kvůli těmto prokazatelným účinkům, se jahody dostaly až na samý vrchol indexu nejzdravějších potravin, jenž byl sestaven americkými vědci.

Ovšem musíme si uvědomit jedno: není jahoda jako jahoda! Pakliže se tyto úžasně sladké plody ocitly na tomto seznamu nejzdravějších potravin, tak šlo nepochybně o vypěstované BIO jahody, které nebyly ošetřeny postřikovou chemií. Co tím chci říct? Pokud nemáte přístup k jahodám, jenž pocházejí z vlastní zahrádky, pak nelze tyto plody považovat za zdravé a prospívající ovoce, protože v tomto případě je tomu naopak! Než si kupované jahody vložíte do úst, měli byste o nich vědět, že jsou ošetřené různými chemickými postřiky „jedy“ kterým je lépe se vyhnout, pokud je vám život drahý! Na velkých plantážích jahody totiž trpí plísní šedou, ta dokáže zničit jejich veškerou úrodu. Z tohoto důvodu se musí ošetřovat různými chemickými přípravky, čímž jsou převážně pesticidy.

Jahody se musí rovněž přepravovat, tudíž absolvují dlouhé cesty do skladu a do obchodu, proto se musí ještě ochraňovat stabilizačními postřiky, které zabraňují jejich rychlému kažení, než se dostanou na pult k prodejcům. A tak spotřebitel obdrží dokonale červené, ba přímo výstavní jahůdky, vypadající čerstvě jako po sklizni. Jenomže tyto jahody se k nám dopravují z velkých vzdáleností, třeba z Jihoafrické republiky, takže musíte uznat, že musí něco vydržet, když si chcete na nich v zimním období pochutnat. Přesně takhle nějak se z těchto nejzdravějších plodů (jahod) stává cosi, co bychom mohli s mírnou nadsázkou označit za: Muchomůrku červenou!

Tato jedovatá houba taktéž nádherně vypadá, přesto by ji nikdo dobrovolně nepozřel, že!? Z těchto jednoznačných příčin nedoporučuji konzumovat importované jahody, které mohou v tom lepším případě vyvolat jen silnou potravinovou alergii. Obávám se toho, že jiné plodiny ze seznamu nejzdravějších a nejdůležitějších potravin na světě, na tom nebudou o nic lépe, poněvadž všudypřítomným chemikáliím se nelze nikde na světě vyhnout.

Pokud obsah nepřekročí maximální limit, je to zdravé!

Jistě si položíte logickou otázku, jak je možné, že státní zemědělská a potravinářská inspekce něco takového povolí, zvlášť když jsou tyto plodiny (kvůli chemickým postřikům!) nevhodné ke konzumaci? Tady v tomto případě se musím ale našich kontrolních orgánů zastat. Stále si dostatečně neuvědomujeme, že je naše civilizace na pesticidech a chemii vůbec, životně závislá! Kdyby se tyto jedy přestaly náhle v zemědělství používat, nepochybně by na tomto přelidněném světě zavládl hladomor, umocněný nestabilitou a bezvládím, poněvadž ekologické zemědělství nedokáže v tuto chvíli naši civilizaci nasytit.

Tím však nechci tvrdit, že to není možné! Z tohoto důvodu naše strava podléhá různým mezinárodním vyhláškám a úmluvám o reziduích a pesticidech v potravinách, dokonce i v krmivech, jenž našemu státu striktně nařizují akceptovat tyto chemické látky v jídle.

Jakmile podle těchto vyhlášek a směrnic o potravinách, nejsou limity u pesticidů a jiných chemikálií překročeny, nemohou naše státní instituce proti dovozu takovýchto potravin nic zásadního podniknout. Dokud nejsou pesticidy podle těchto mezinárodních kritérií porušeny, nehledě na to, že jsou dle selského rozumu všechny „jedy“ v pokrmech škodlivé, je z pohledu zákona takováto strava zcela v pořádku. Littera scripta manet - co je psáno, to je dáno!

Ve středověku bylo olovo nejčastější příčinou otrav, dokonce se uvádí, že olověná vodovodní potrubí se podílela na pádu říše Římské. Až jednou přijde jiná doba, tak budou lidé v budoucnosti šokováni tím, co všechno mohly potraviny v 21. století obsahovat, respektive jaké chemikálie se do jídla našich prapředků dostaly, což se nepříznivě projevilo na duchovním růstu této generace, která se tak otrávila vlastní nadutostí.

 

Proč biopotraviny v minulosti nikdo neznal?

Zamysleme se nyní nad biopotravinami, neboť to nám umožní si vytvořit představu o tom, co ve skutečnosti jíme. Tyto produkty podléhají taktéž nějakým směrnicím a nařízením, ovšem musím poznamenat - daleko přísnějším kritériím, než je tomu u běžně prodávaných potravin.

Co znamená slovo - BIO? Význam tohoto slova se vztahuje k životu: z řeckého bios = život. Potraviny se štítkem či označením - BIO, podávají spotřebiteli informaci o tom, že si kupuje produkt čistě živoucího charakteru. Už Hippokrates kdysi prohlásil: „Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem.“

Domnívám se, že z tohoto úhlu pohledu, pakliže má být lidský život před všemi možnými jedy, co nejlépe ochráněn, měly by veškeré potraviny splňovat nároky výše uvedených biopotravin, tak jako tomu bylo kdysi, než se začalo jídlo šidit a kontaminovat různými přídatnými látky (éčky), aby se posléze mohly přirozené potraviny s nálepkou BIO, prodávat za trojnásobné ceny oproti minulosti.

Tím pádem, to co není bio, je ve své podstatě (ne)bio záležitost, takže (ne)bio potraviny lze vnímat i tak, že jde o potravu neprodlužující délku lidského života. Snad budete souhlasit se známou tezí, že potraviny jsou živiny určené výhradně k životu, neboť představují energetické palivo, bez něhož by člověk existovat nemohl. Z této perspektivy lze docela snadno vyvodit, že běžně prodávané potraviny jsou neživou hmotou, která organismus lidské bytosti okrádá o délku života, neboli o naději dožití.

Jakmile něco nepodporuje život, pak to lze s nadsázkou považovat za jed, jehož úlohou je usmrcování života. Jestliže se potraviny dneška staly jakýmsi jedem, nikoliv lékem, není potom divu, že ročně umírá 40 milionů lidí po celém světě na civilizační nemoci, kterých bude ke všemu ještě přibývat.

V mnohých svých článcích o potravinách jsem vždy upozorňoval na to, že v příštích letech bude kvalitní stravy zjevný nedostatek, zejména kvůli moderním trendům prosazujících se v zemědělství, jenž vykořisťují zemědělskou půdu na úkor budoucnosti. Orná půda je přechemizovaná, postrádá dostatek humusu a minerálních látek, není dostatečně odpočatá, a tím se oslabuje. (Pozn. Zemědělci nechávali dříve pole po několika sklizních takzvaně ladem.)

Z těchto vyjmenovaných příčin jsou sklizně zemědělských plodin, každý rok méně výnosnější, následkem toho se musí využívat ještě více chemie, nebo se geneticky modifikují plodiny, aby se tím předešlo předpokládanému hladovění, když jsme to dotáhli tak daleko, že už nás Země živitelka, nedokáže bez použití syntetických hnojiv nasytit.

V Evropě a jiných západních státech se stále můžeme těšit z přebytku a pestrosti nabízených potravin, ale jak dlouho tento stav vydrží? První varovné příznaky o tom, že jídlo není samozřejmostí našeho pokroku, dokazuje v současné době skokové zdražování zeleniny a ovoce. Přičemž jiné potravinové komodity, například drůbeží maso a vejce, díky ptačí chřipce a vybíjení drůbežích farem, mohou také nečekaně podražit, a to není dobrá zpráva pro nikoho z nás, protože dejme si ruku na srdce, kolik lidí v naší společnosti a hlavně na úkor vlastního zdraví, nejvíc šetří na potravinách? Co všechno mohou vyšší ceny na potravinovém trhu způsobit? Dozvíte se v tomto souvisejícím článku - http://odrazy-tajemna.wz.cz/Zdechliny.html

 

Bílý zázrak

Nyní se věnujme tomu, co lze bezpečně jíst, aniž bychom se museli obávat toho, že jsou vědeckými výzkumy doporučované potraviny pro lidské zdraví zatěžující (viz. jahody výše). Pohlédneme-li na uvedený žebříček nejzdravějších potravin, zjistíme, že se v něm nenachází kokosový ořech, který je podle mého badatelského názoru nejméně zatížen všudypřítomnou a kontaminující chemií. Nebojím se tvrdit, že kokosový ořech je v současnosti nejčistější a zároveň nejzdravější potravinou, která měla v pořadí nejdůležitějších potravin skončit na druhém místě, místo výše uvedených jahod.

Co stojí za tím, že se kokosový ořech nedostal mezi tyto nejzdravější potraviny, to vůbec netuším! Jedno vím ale jistě, kokosový ořech, tedy jeho dužina, je studnicí mnoha prospěšných vitaminů, stopových prvků a látek s blahodárným vlivem na naše zdraví. Původ kokosové palmy lze jen stěží vypátrat, ale předpokládá se, že jejím domovem byla jihovýchodní Asie. Využití kokosové palmy je vskutku všestranné, protože nám poskytuje mnoho produktů, jež jsou u spotřebitelů v oblibě.

Z nektaru květů cukrové palmy se produkuje kokosový cukr, ten je zdrojem minerálů a mnohých živin, taktéž velkého množství zinku či železa a antioxidantů. Z cukrové palmy se vyrábí pálenka - ARAK, která je svým aróma podobná tuzemskému rumu. Z vláken kokosu se zase dělají lana, rohože, koberce, obaly, atd. Kokosová smetana, mléko či voda, to jsou další výrobky, jimž vděčíme kokosovému ořechu za jejich existenci.

Z kořenů kokosovníku ořechoplodého se vyrábí barviva, ústní voda či lék proti úplavici. Kmeny a listy palem slouží k výrobě sandálů, nebo jsou využívány jako stavební materiál. Ve starověkém jazyce sanskrtu, byl kokosovník nazýván - KALPA VRIKSHA, což lze přeložit jako strom, který poskytuje životu vše potřebné. Tento název je opravdu výstižný, poněvadž kokosový ořech obsahuje tekutinu (kokosovou vodu) k uhašení žízně, dužinu bohatou na vlákninu, minerály a vitamíny.

Kokosová voda obsahuje dostatečné množství hořčíku, jeden litr poskytuje cca 300 mg magnesia, tj. doporučená denní dávka pro dospělého. O hořčíku bychom měli určitě vědět, že třetina Čechů trpí nedostatkem tohoto důležitého minerálu. Nedostatek hořčíku se nejčastěji projevuje svalovými křečemi, urputnými migrénami a častou únavou. Na kokosové vodě je zvlášť pozoruhodné, že její složení je téměř identické s krevní plazmou, tudíž se v Pacifiku během druhé světové války, často využívala jako transfúze a zdroj plazmy pro zraněné vojáky. Kromě toho ochlazuje lidské tělo a posiluje metabolismus, čímž se zlepšuje krevní oběh.

Získaná voda z nedozrálého kokosového plodu obsahuje proteiny, karbohydráty, nasycené tuky, vápník, křemík, fosfor, hořčík, chlór, draslík, síru, vitaminy - B1, B2, B6, B3 a C. Lidé trpící alergií na laktózu či mléčné proteiny, mohou bezpečně kokosovým mlékem nahradit jakékoliv živočišné mléko.

Kokos je z tohoto úhlu pohledu superpotravina, ale i nedoceněný lék, s nímž lze léčit mnoho zdravotních neduhů: záněty, astma, plešatost, bronchitidu, popáleniny, nachlazení, zácpu, kašel, ledvinové kameny, podvýživu, nepravidelnou či bolestivou menstruaci, bolesti zubů, žaludeční problémy, a jiné choroby...

 

Tím však výčet pozitiv nekončí, protože kokos pomáhá i při  těchto zdravotních problémech:

trávicí a žaludeční problémy

prevence před nemocemi srdce, snižuje krevní tlak

udržuje správnou hladinu cukru v krvi

prevence před rakovinou prostaty, prsu, ale i střev

vhodný při ledvinových kamenech, chorobách jater, žlučníku, chronické pankreatitidě

podporuje lepší obranyschopnost organismu a zvyšuje imunitu

udržuje vlhkost v pokožce, tvoří její ochranu podobně jako lidský maz

je účinný proti virům, bakteriím, plísním, kvasinkám a jiným mikrobům

udržuje kostru těla zdravou, tvoří prevenci před zánětem kloubů

je vhodný při anémii (chudokrevnosti)

důležitý je také pro zdraví prostaty

má antivirální a antibakteriální efekt (MCT)

silně potlačuje kvasinky, plísně, kandidu (candida albicans)

stimuluje metabolismus, pomáhá při diabetu, nadváze, poruchách štítné žlázy 

používá se při léčbě podvýživy

Mějme na paměti, že tohle nenápadné ovoce skrývá pod nedostupnou skořápkou - skutečný zázrak, který v těchto přechemizovaných časech poskytuje svým konzumentům nejvyšší možnou kvalitu a čistotu, kterou u jiných plodin garantovat nelze. Především kvůli tomu, že je kokosový ořech obdařen touto  nepropustnou skořápkou, do níž nemohou proniknout látky otravující vzduch či vodu, a díky tomuto přírodnímu obalu, je kokosová dužina dokonale chráněna před kontaminací této doby jedové!

Na kokosových plantážích se nepoužívá žádných chemických postřiků, protože kokosové palmy jsou třicet metrů vysoké a hlavně vůči různým nemocem odolné stromy, jenž nepotřebují zvláštní péči. Kokosové palmy jsou odolné nejen proti škůdcům a nemocem, ale i proti cyklónům, silnému větru a dešti. Jejich kořeny sahají až do osmimetrových hloubek, vyvrácení palmy je tak z tohoto pohledu velice vzácným úkazem!

 

Strouhaný kokos - na co si dát pozor při jeho nákupu?

Je pravdou, že do strouhaného kokosu mohou mnozí zpracovatelé (výrobci) přidávat konzervanty a barviva, které degradují veškeré účinky bílého zázraku – kokosu. Nicméně, není nezbytně nutné vždy kupovat strouhaný kokos v bio kvalitě - který je dražší, ale je zapotřebí věnovat pozornost převážně tomu, co je napsáno na obalu toho či onoho produktu. Jakmile je na takovém výrobku uvedeno; produkt obsahuje oxid siřičitý a siřičitany, tak jej nekupujte!

Asi nejlepším možným doporučením je nákup celého kokosového ořechu, neboť pod tvrdou skořápkou nalezneme chemií nedotčenou dužinu, kterou si lze snadno nastrouhat. Myslím si, že nikdo neprohloupí, když investuje do svého zdraví a do něčeho, co je zcela přírodní aniž by se toho dotkla chemie.

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.