JSME MY LIDÉ NEVYLÉČITELNĚ DUŠEVNĚ NEMOCNÍ, NEBO SE JENOM PROBOUZÍME? (3)

Očarován vlastními projekcemi, jako když hypnotizuje sám sebe, propadne autoimunitní systém duše pod kontrolou wetika, své vlastní vytvořené iluzi a v tomto stavu zmatení a traumatu, je podvodně naveden k vytvoření přesně toho problému, jenž se snaží vyřešit. Jeden do očí bijící příklad toho, jak se tento vnitřní proces projevuje navenek: způsob, jakým bojujeme proti terorismu vytváří stále více teroristů, stejně jako kdybychom při hašení požáru přilévali benzín do ohně.

Jakmile se virus wetiko zakoření v našich myslích a začleňí se do světa, začne "řídit naše vnímání" tím, že formuje podmínky našeho vnitřního a vnějšího dialogu prostřednictvím stanovení metafor, které ovládají přijatý příběh z minulosti, čímž ovládne parametry naší konverzace a diskuse.

Konsensuálně dohodnuté myšlenkové formy a víry působí jako vnitřní zabudovaný kontrolní systém, který definuje meze toho, co si můžeme představit, že jsou naše možnosti jako jednotlivců, národu a druhu. Když se nebudeme vědomě napojovat na a využívat schopnosti naší tvůrčí fantazie, jiní, zejména "stát", to bude dělat nadšeně za nás. Stejně jako upíři, mají plně vyvynutá wetika  žízeň po té jediné věci, kterou postrádají - mystickou podstatu života - to znamená, “krev" naší duše. Wetiko je podvodný duch, který jako opice napodobuje a imituje skutečnou věc - tzv. Antimimon pneuma (doslovně, "padělatelský duch") v Apokryfu Jana (Apokr. Jan III, 36:17).

Zosobňuje nás, když se ztotožníme s wetikovou falešnou verzí nás samých. Tehdy jsme se identifikovali s tím, kdož nejsme a zároveň se odpojili od a vzdali se toho, kdo ve skutečnosti jsme.

Stáváme se pak duplikátem, kopií nás samých a ztrácíme kontakt s originálem.

Wetiko je odborníkem na imitace, ale sám o sobě neoplývá žádnou kreativitou Jakmile si nás "oblékne" tj. nás naláká k nákupu jeho verze nás samých, pak se napojí a využívá potenciál naší přirozené tvořivosti, kooptuje naši tvůrčí představivost pro službu jeho zlovolného záměru. Když propadneme wetikov