JSME MY LIDÉ NEVYLÉČITELNĚ DUŠEVNĚ NEMOCNÍ, NEBO SE JENOM PROBOUZÍME? (2)

Wetiko

Autor a environmentální aktivista Derrick Jensen píše ve své předmluvě ke knize “Columbus and Other Cannibals” od amerického učence indiánského původu Jacka Forbese, že to je nejdůležitější kniha, co kdy byla napsána na jedno z nejdůležitějších témat, kterým kdy lidské bytosti čelili. Autor předmluvy se ptá: Proč je dominantní kultura tak nesnesitelně, neúnavně, šíleně, genocidně, ekocidně a sebevražedně destruktivní?

Často to nejdůležitější při hledání řešení je umět položit tu správnou otázku. Jensenova otázka se zdá být tou správnou. Je to otázka, která si vyloženě žádá odpověd. Forbesova kniha krásně objasňuje ideu amerických indiánů tzv. “wetiko psychózy”, která může být přirovnána k mýšlenkovému viru, který nakazil lidskou duši (neboli psyché, jak Jung hovoří o souboru vědomých a nevědomých psychických procesů).

Jung neúnavně poukazuje, že největší nebezpečí, které ohrožuje lidskou společnost, pochází z duše.

Je velmi reálnou možností, že během našeho života miliony, možná dokonce miliardy, z nás můžou společně upadnout do nevědomí a tím posílit šílenství každého z nás takovým způsobem, že se budeme nevědomky spoluúčastnit na našem sebezničení. Vnitřní nemoc duše, wetiko, otupuje naše vnímání lstí a úskoky tak, že jedná skrze nás a přitom zůstává skryta před našimi zraky.

Onemocnění, jež postihuje samotnou duši, wetiko, termín označující ducha zla, je psychospritituální nemoc duše, porucha vědomí spočívající hluboko v kolektivním nevědomí lidstva, která se manifestuje ve velkém dle určitého scénáře na světové úrovni. Ti kteří jsou pod nadvládou wetika, také nazývaného nemocí kanibalů, pojídají jako lidojedi životní sílu druhých ať už lidí či nelidí a využívají ji pro svůj zisk nebo osobní prospěch bez toho, aniž by vraceli zpět jakoukoliv reálnou hodnotu.

Myšlenka wetika může být nesmírně užitečná při vytváření širších souvislostí, které nám pomáhají k ovládnutí masového šílenství odehrávajícího se v našem světe. Wetiko, “kolektivní p