Beran   28.3.2017   Soňa



CO SI O NÁS MOHOU MYSLET ZVÍŘATA?

06.02.17   Josef Čáp
Josef Čáp

Věřte mi, že medvědí sténání s tímto utrpením nelze přeslechnout! Medvědi v bolestivé agonii narážejí hlavou do mříží, žvýkají si vlastní tlapy, kvůli okusování klecí mají zlomené zuby, drápy zarostlé do tkáně, degenerované svalstvo a deformovaný hrudní koš. Medvědi ušatí se ve volné přírodě dožívají cca 25 let, zatímco v zajetí kvůli odběru žluče, se „chovaný“ medvěd dožívá maximálně 10 let! Bohužel, tímto vším děsivé utrpení medvědů nekončí! Jakmile medvěd přestane produkovat žluč, popřípadě je nemocný, jsou mu většinou uříznuty tlapy, což je v Jihovýchodní Asii vyhledávaná pochoutka, která těmto nemilosrdným farmářům zajišťuje další zdroj příjmu.


Už od malička je nám doslova vtloukáno do hlavy, že jsme pány tvorstva, tedy přesněji řečeno, že člověk je pánem veškerého tvorstva. Co to ale přesně znamená? Kdyby tohle tvrzení bylo pravdivé, jak by potom s tímto citátem mohlo rezonovat lidové rčení o tom, že nejlepším přítelem člověka je pes? Promiňte, ale pokud se někdo domnívá, že jeho nejlepší přítel je méně cenou bytostí, která mu navíc musí být podřízena, pak nejde o přátelství, ale o pokrytectví! Tyto dva zcela odlišné pohledy dokazují, že je naše společnost rozdělena na dva rozdílné myšlenkové tábory.

Čili na milovníky přírody, kteří mají zvířata opravdu v lásce (nikoliv na talíři), a bohužel i na takové jedince, jejichž vzedmuté ego jim nedovoluje v přírodních krásách a energiích, nalézt klid a mír, o vytracené harmonii ani nemluvě, poněvadž ta se odráží v krutých srdcích nepřátelsky vůči všemu, co Matka příroda člověku poskytuje. Nenávist k zvířatům je tudíž následkem nabubřelého ega, o němž už byla právě řeč.

Kromě zmiňované osobnosti, nepochybně za veškerou zlobou u lidí stojí nedostatek empatie, neboť ta je pomyslným klíčem k evolučnímu vzestupu a civilizačnímu osvícení. Co je příčinou chybějícího vcítění (empatie), která souvisí s přemírou vyzařujícího zla u lidské bytosti? Čím to je, že v myšlenkových procesech není soucítění dostatečně zastoupeno? Odpovědi na tyto otázky se vám pokusí zprostředkovat tento článek.

 

Až přestaneme ubližovat zvířatům dospějeme...

Jestliže si myslíte, že je náš svět v pořádku, tak nejspíš spíte, proto je zapotřebí, aby vás někdo z tohoto hlubokého spánku probudil! Argument, že ani dříve v minulosti to lepší nebylo, je absolutně zcestný názor, který nelze v žádném případě a to zvlášť v této době uplatnit. V dobách minulých nemělo lidstvo znečištěný vzduch, jenž musíme nyní dýchat. Jakmile se nám nebude dostávat čisté vody a vzduchu, pak budeme všichni churavět, rovněž duševně strádat, a právě tohle jednoznačně přispívá k destruktivnímu myšlení, jemuž jsme nuceni stále častěji čelit.

Skutečně je tomu tak, akorát si to nechce nikdo připustit! Kupříkladu Moravskoslezský kraj je postižen nevídanou inverzí a překročenými limity polétavého prachu, který vytváří srovnatelné podmínky s písečnou či prašnou bouří. Co všechno písečná bouře může napáchat, nemusím snad příliš rozvádět, protože když k ní dojde, tak kvůli znečištěnému vzduchu umírají lidé, ale i zvířata.

Člověk na rozdíl od zvířat se může alespoň ukrýt do svých izolovaných příbytků, ve kterých lze snáze přečkat tuto životu nebezpečnou pohromu. Tím, že chceme pořád víc, máme stále míň. Ovšem díky tomu, jak neustále kvůli zisku odlesňujeme a také odtravňujeme tuto planetu, tak příbývá pouští a naopak ubývá vody, též kyslíku, což se promítá do všech nepříznivých klimatických fenomenů dneška. Tím jak znečišťujeme přírodu, ubližujeme nejvíce zvířatům, jež nejsou odpovědná za naši mentální nevyzrálost, která je bohužel zabíjí.Čím dříve dospějeme, tím je větší šance na přežití, a to se netýká jen postižených zvířat, ale také této lidské populace.

 

Kdo necítí nad bolestí zvířat zármutek, je nemocen!

O tom, jak je náš svět děsivě krvelačný, můžete se snadno přesvědčit sami. Předem vás však musím upozornit, že následující text by neměli číst citlivý jedinci, zejména pak děti! Utrpení zvířat kvůli lidské chamtivosti nemá konce! V asijských zemích (Čína, Vietnam) byl objeven velmi účinný lék na přírodní bázi, který navíc nevykazuje vedlejších účinků, než jaké jsou většinou popisovány u syntetických farmak.

Tento lék prý dokáže snížit horečku, vyléčit játra a nebezpečné záněty, odstranit žlučníkové kameny nebo zlepšit zrak. Nelze se proto divit, že poptávka po tomto léku je takřka neukojitelná. Jistě si říkáte, co je vlastně na přírodním léčivu tak špatného?

Kéž bych mohl odpovědět, že je vše v naprostém pořádku, ale bohužel není tomu tak! Tento preparát se vyrábí z medvědí žluče, a ta se získává obzvlášť zavrženíhodným - trýznivým způsobem. Živému zvířeti (medvědu ušatému) se při plném vědomí a bez anestézie (lokálního umrtvení), odebírá žluč, což je mimořádně otřesné a kruté. Získávání žluče z medvědů je neuvěřitelně bolestivé, takovéto utrpení si nikdo nedokáže ani představit! Přesto tuhle nesmírnou bolest způsobuje moudrý člověk - „PÁN TVORSTVA“.

Jak probíhá odběr žluče… Znovu musím připomenout, že se vše děje při plném vědomí! Vyděšenému a hlavně bezmocnému zvířeti, se do žlučníku vyřízne otvor, a to bez jakéhokoliv umrtvení! Do tohoto otvoru „živé rány“ se vloží buď katedra, často také úplně obyčejná železná - zrezivělá trubice, která pak umožňuje nepřetržitý průtok žluče z těla zvířete do připravené nádoby.

Věřte mi, že medvědí sténání s tímto utrpením nelze přeslechnout! Medvědi v bolestivé agonii narážejí hlavou do mříží, žvýkají si vlastní tlapy, kvůli okusování klecí mají zlomené zuby, drápy zarostlé do tkáně, degenerované svalstvo a deformovaný hrudní koš. Medvědi ušatí se ve volné přírodě dožívají cca 25 let, zatímco v zajetí kvůli odběru žluče, se „chovaný“ medvěd dožívá maximálně 10 let! Bohužel, tímto vším děsivé utrpení medvědů nekončí! Jakmile medvěd přestane produkovat žluč, popřípadě je nemocný, jsou mu většinou uříznuty tlapy, což je v Jihovýchodní Asii vyhledávaná pochoutka, která těmto nemilosrdným farmářům zajišťuje další zdroj příjmu.

Nejvíce mě však znepokojuje přístup samotných zaměstnanců k těmto trpícím živým bytostem - medvědům, jimž se děje nepopsatelná bolest a příkoří. Na internetových serverech pro sdílení videosouborů jsem viděl zajímavý dokument, ve kterém nelze přehlédnout zjevný sadismus pracovníků medvědích farem, kteří měli z žalu plačtivých chlupáčů, nepochopitelné potěšení.

Dočetl jsem se, že jen ve Vietnamu podle odhadů ochránců zvířat, bylo takhle získáno kolem sedmi tun medvědí žluče. Z tohoto množství se vyrobí zhruba 500 kilogramů léků a kosmetických přípravků. 

 

Za veškerým zlem stojí absolutní nedostatek empatie

Takže jediná možná omluva, že chudí asiaté nemají na výběr si zvolit jiné perspektivní zaměstnání, nemůže kvůli výše popisovanému přístupu obyčejných zaměstnanců k medvědům, z tohoto úhlu pohledu nikdy obstát! Tím však nechci říct, že všichni Asiaté jsou krutí a bezcitní lidé, neboť 80 procent Číňanů takovéto kruté zacházení se zvířaty odmítá.

V tomto směru jsme udeřili hřebíček na hlavičku, poněvadž lidem s negativním vztahem k fauně, prokazatelně chybí důležitá empatie, a to je kámen úrazu, taktéž odpověď, proč se ve společnosti vyskytuje tolik psychopatů, kteří mají potěšení z toho, když mohou ubližovat jakémukoliv životu, ať už jde o lidskou či zvířecí existenci.

Proto se domnívám, že je náš živočišný druh „ČLOVĚK“ z mentálního hlediska rozdělen na dvě skupiny vzájemně se nesnášejících komunit. Co mají však zvířata s tímto předešlým tvrzením společného? Především to, že tito živočichové - zvířata, dokáží bravurně tyto dvě domnělé skupiny mezi sebou rozpoznat. Ti, co uvnitř sebe sama nalézají lásku k zvířatům, objevují u zvířecích druhů pozitivní odezvu. To se v praxi projevuje například tak, že k vám přilne úplně cizí kočka nebo pes, zatímco různí majitelé domácích zvířat, nemusí zjevnou náklonnost od svých vlastních domácích mazlíčků nikterak pociťovat.

Lidé s intenzivnějším empatickým projevem, jsou z tohoto úhlu pohledu evolučně vyspělejší humanoidní bytosti, než jsou lidé, kterým takovéto vcítění prokazatelně chybí. Tudíž lze předpokládat, že zaměstnanci žlučových farem, postrádají jakoukoliv dávku potřebné empatie, čímž lze vysvětlit jejich trestuhodné chování vůči sténajícím medvídkům, kterým někdo s radostí takto moc ubližuje.

 

Přivykání je vytvořený program k poslušnosti

Naši předkové měli daleko větší úctu ke zvířatům, než máme my dnes, o tom není pochyb! V současnosti dochází k markantnímu odklonu člověka od přírody. Co je toho příčinou? Tento posun započal již na počátku dvacátého století, a to díky průmyslové revoluci, která lidem přinesla do života mnoho nových technologických prvků (výdobytků), jenž dokázaly s úspěchem nahradit nejen hospodářská zvířata v každodenním životě.

Tudíž koňská síla byla vykompenzována traktory a vozidly s benzínovým či dieselovým pohonem. Elektrifikace měst a obcí znamenala větší bezpečnost pro celou společnost, takže hlídací plemena psů nebylo nutné chovat v takových počtech, jak tomu bylo před průmyslovou revolucí. Například - TELEGRAF (telekomunikační metoda umožňující přenést obsah textových zpráv na velkou vzdálenost), ukončil tradiční využívání poštovních holubů při doručování zpráv. A tak bych mohl pokračovat dále a dále.

Myslím si, že následky a příčiny odcizování se od přírodních hodnot a myšlení, jsou na výše popisovaných příkladech víc než zřetelné. V tomto kontextu mne zaujal případ manželů VČ, kteří provozují v Praze penzion. V tisku jsem se dočetl, že své hosty předem informují o tom, že si v jejich ubytovacím zařízení budou připadat jako na venkově. O co šlo? Od rána do večera k nim totiž doléhalo kokrhání kohouta ze sousedčiny zahrady. Majitelé tvrdili, že sousedka jim znesnadňuje podnikání tím, když v pravidelných intervalech začíná o půl sedmé ráno, kohout hlasitě kokrhat.

Podle jejich názoru, hosté se v jejich penzionu nemohou vyspat. Za vším prý stojí obyčejná sousedská závist, protože na stížnosti pana VČ, zareagovala chovatelka drůbeže vždycky stejně, odbyla ho s tím, že slepice chová kvůli vajíčkům. Proto jí tedy majitel penzionu nabídl, že jí bude vejce domů kupovat, jen když se zbaví kohouta. Na to prý odpověděla, že její domácí vajíčka jsou nejlepší.

Na tomto sporu je patrné, jaký vztah má současný člověk k přírodě a jejím zvyklostem. Uznávám, že hostům penzionu může být vskutku kokrhání nepříjemné, poněvadž tento kdysi běžný budíček (kohoutí kokrhání), představuje dnes skutečnou raritu, které bychom si měli vážit, než ji odsuzovat, neboť tato kuriozita nám neustále připomíná, že jsme nevzešli ze zkumavky, ale z přírodního vývoje, který je s námi pupeční šňůrou v trvalém spojení.

Kdyby se tyhle nitky nadobro s naší existencí přetrhaly, tak by člověk zahynul! To není vskutku náhoda, že jsme obklopeni zvířaty! Zvířata jsou tady, aby nám poskytovala to nejcennější, tedy empatii k veškerému životu, tudíž léčí duchovní stránku nemocného člověka, jemuž mohou poskytnout léčivo v podobě energetické rovnováhy, což je světlo pronikající do středu zatemněného lidského srdce.

Co z toho všeho vyplývá? Čím méně bude zvířat, tím více duchem nemocných obyvatel bude na tomto světě přibývat. Nebo si snad myslíte, že zvířatům mohou ubližovat zcela zdraví lidé? Manželé VČ si tak mohou o sousedce myslet leccos, třebaže tahle paní chová slepice jenom kvůli tomu, že jim závidí jejich úspěšné podnikání, aniž by přitom dokázali pochopit to, že v 21. století mohou žít ještě lidé, kteří mají kladný vztah a porozumění k přírodě, v tomto případě tedy ke slepicím.

Jde o to, že někoho může vytočit kohoutí kokrhání a jiného hlasitý zpěv ptáků, případně bzučení včel, zatímco škodlivý hluk z továren, nebo automobilové dopravy či letadel, vesměs nikoho neobtěžuje, protože jsme si postupně zvykli vstřebávat všechny zvuky produkované touto civilizací, tudíž je nám hluk tichem, a ticho hlukem.Díky tomuto postupnému přivykání se naše vědomí podřídilo něčemu, čemu zjevně chybí láska a empatie, a tohle jednání člověka se stalo příčinou utrpení zvířat, kterému jsou němé tváře dnes a denně vystaveni.

Připusťme si, když už v masovém měřítku hynou zvířata po celé zemi, tak mohou za nějakou dobu ve stejných bolestech a beznaději, umírat i samotní lidé, a to hromadně, asi tak nějak, jako ptačí chřipkou postižení ptáci. Proto je nutné, abychom krůček po krůčku si zvykli na takový obraz zkázy, tedy že existují napuštěné kontejnery s oxidem uhličitým, kam se humánně posílá (vkládá) vše, co je infikované ptačí chřipkou, přičemž zítra tohle opatření už může postihnout veškerý skot, který bude nakažen třeba nemocí šílených krav, až s nadsázkou nakonec dojde na samotné zaměstnance, co tyto kontejnery se smrtí a oxidem uhličitým v dobré víře vyrábějí.

Koneckonců vůbec první masové vyvražďování s plynem neproběhlo na zvířatech, ale bohužel na lidech! Jak dobře víme, historie se opakuje, tudíž bychom měli kvůli historickým zkušenostem, vůči jakémukoliv hromadnému usmrcování zůstat vždy obezřetní. Ještě bych k tomu dodal, že pozemský svět v němž nebude zvířat, není a nemůže být světem (lidí) člověka, jenž o sobě prohlašuje, že je pánem tvorstva!!

Víte, do jaké skupiny lidí patříte? Do té, co se cítí být pánem tvorstva, anebo do té, která nepopírá své kořeny, jež pocházejí z přírody a vyšších sfér. V tomto smyslu bych tento příspěvek ukončil tímto citátem: „POZNEJ SÁM SEBE.“


(c)2017 Josef Čáp

Zdroj: odrazy-tajemna.wz.cz/CO-SI-O-NAS-MOHOU-MYSLET-ZVIRATA.html

oblíbenost článku   hlasování   nejhorší 1 slabý 2 slabý 3 podprůměrný 4 průměrný 5 průměrný 6 nadprůměrný 7 velmi dobrý 8 velmi dobrý 9 nejlepší 10 10 (4 hodnocení) zobrazeno: 1138x (dnes: 1x)

Související články



přednášky, kurzy a školení Jaroslava Chvátala

Kalendář akcí

Březen
2017
Po Út St Čt So Ne
    01 02 03 04 05
06 07 08 09 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

přednášky
kurzy a semináře
letní týdenní semináře
speciální akce
více akcí v jeden den

přijímané platební karty
statistika TopList


odebírat RSS RSS 2.0

"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu". (Listina základních práv a svobod České republiky)

Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce. Přebírání písemného či obrazového materiálu je možné pouze se souhlasem vydavatele. Platí pro materiály podléhající čtenářskému poplatku. © Matrix-2001.cz, Jaroslav Chvátal
webdesign Vendys graphics