POTOPA SVĚTA - NEPOZEMSKÁ APOKALYPSA Z DRUHÉHO KONCE VESMÍRU

O tom, že existuje něco takového jako je kolektivní paměť lidstva, nás může docela snadno přesvědčit mýtický příběh o velké potopě, který se stal inspirativním vzorem největších náboženských systémů, tj. křesťanství a islámu, ale i jiných duchovních směrů. Zmínky o celosvětové povodni, lze i dnes vypátrat v mnohých kulturách po celém světě, jde především o různé dochované báje a pověsti, legendy týkající se jednoho a toho samého námětu, tedy zániku starobylého světa, který skonal pod masou vzedmutých vod. K této události se rovněž váže pověst o záchraně veškerých živočichů, včetně samotného člověka. 

 

Vodou vše začalo...

Jak vidno, hlavní otázkou pořád zůstává, zdali se v dávné minulosti mohla odehrát takto zničující  potopa, když i po tak dlouhé době v dnešním světě narážíme na různé indicie, ba i důkazy, o tomto starověkém neštěstí. Kdo a proč zachránil lidské plémě před jistým vymřením, když se odpoutáme od náboženských doktrín, to zůstává doposavad nevyjasněnou hádankou? Nicméně strach z této apokalypsy pořád visí ve vzduchu, ani během věků neodezněl do ztracena, což vyvolává nepříjemnou otázku; nemůže se něco obdobného v budoucnu přihodit? A pokud ano, můžeme se nějakým způsobem vypořádat s takto nepříznivým osudem? Voda je život, zrovna tak jako nebezpečný živel, nelze ji ovládat, věděly již generace před námi. Jak často si ale tuhle pravdu uvědomujeme?

Pokud se k vodě budeme chovat s úctou a náležitým respektem, neznečistíme s nadsázkou slaným pláčem její přirozenou čistotu, potom vždy upokojí naši žízeň, poskytne každému vláhu a zprostí zemi úmorného sucha. Jakmile však podlehneme zlu, přestaneme si vážit jeden druhého, zbůhdarma budeme prolévat lidskou krev, pak nám ukáže svou druhou tvář nebezpečného živlu. O předpotopní civilizaci se dočteme ledacos, prý to byla morálně rozvrácená společnost, která byla posedlá násilím, krutostí a bezohledností, kde lidský život neměl žádnou cenu.

Podle legend údajně přišel člověk o své lidství, proto se z něj stalo prostoduché zvíře - hyena! To byla jedna z velkých pohnutek, proč sám Stvořitel zasáhl proti zlovůli lidí, aby zjevnou zkaženost spláchl z povrchu zemského rovnou na dno oceánu. Pouze ve spravedlivém Noemovi našel Bůh zalíbení a přikázal mu postavit archu, ve které Noe společně se svou rodinou, to bylo celkem 8 osob s vybranými živočišnými druhy (od každého jeden pár), mohl  bezpečně přečkat největší živelnou katastrofu v dějinách lidstva, jež zaplavila předešlý svět. Když se dnes podíváme do novinových titulků, může kdekoho napadnout tatáž myšlenka, nejsme v leckterých aspektech blíže tomuto skomírajícímu biblickému světu, který utonul pod vodou čtyřicetidenního deště? 

Tohle snad ani nepotřebuje žádný komentář:

„Sedm mužů, jedna žena a útočník - sebevrah. V restauraci zemřelo devět lidí; Masakr na jihu Polska: V jednom domě našli čtyři zastřelené; V domě v Jižní Karolíně našli šest zastřelených, mezi nimi dvě děti; Nemocnice v USA každý rok evidují 500 zastřelených dětí; Školy v USA po masakru ovládá strach, neprůstřelné aktovky jdou na dračku.“ Zdroj:Novinky.cz 
 

V tomto kontextu lze považovat nárůst celosvětových povodní, všech bouří typu Katrina a jiných přírodních pohrom, za předzvěst či varování mocných vod, jenž nestrpí současné znečišťování chemií, jehož se člověk vůči vodě dopouští. I když se to nezdá, tak právě tohle může zapříčinit další globální pohromu! 

 
 

Historie se neustále opakuje, co je toho příčinou?

Jestli biblickou potopu mají na svědomí nadpřirozené síly, o nichž se mluví jako o vyšších sférách, pak nabudeme přesvědčení, že tato takzvaná „Vyšší moc“ nám smrtelníkům ve skrytu mysli, ponechala záměrně živý obraz o této celosvětové zkáze, abychom se v budoucích časech nedopustili stejných prohřešků a chyb vůči životu, jak se nešťastně přihodilo postiženým prapředkům. Z předchozího jasně plyne, že s nebeskou Mocí si není radno zahrávat.

Čím to asi bude, že dlouhotrvající déšť u lidí vyvolává téměř vždy špatnou náladu, nebo ještě hůře deprese? Jsme snad s Noemovou érou nevědomě propojeni? Co se ve skutečnosti přihodilo předpotopní civilizaci, že skončila v propadlišti dějin? Odpovědi na tyto otázky hledejme v naší neomezené fantazii, kde lze získat pojítko k odhalení mnoha souvislostí. Podle Bible si potopu na sebe přivodil sám člověk, protože porušil pradávnou rovnováhu mezi hmotným a nehmotným světem, přestal naslouchat živé přírodě, její tvory vystavil utrpení, nevážil si vlastního života, propadl sebeklamu a zalíbilo se mu vraždění, o vytraceném respektu k duchovním hodnotám nebudu raději ani mluvit.

Lidé v těchto časech přehlíželi klimatické změny doprovázené nestabilním počasím! (pozn. Bible uvádí, že nic nenasvědčovalo tomu, že po tak dlouho trvajícím suchu, bude pak celých 40 dní a nocí bez přestání pršet) V samotném součtu všechno tohle mohlo přispět k zániku této starobylé kultury, která se nezapomenutelně zapsala do Písma svatého.

Jak je tomu dnes, jsme snad na rozdíl od našich předků pozornější vůči počasí, nevyhýbáme se až příliš záhadným fenoménům jako je UFO, kruhy v obilí či spiritualitě, jenom kvůli tomu, že nedokážeme porozumět základním principům nadpřirozena, které je součástí našeho života. A pokud nedovedeme něco uspokojivě (exaktně) vysvětlit, chováme se tak, jakoby to ani neexistovalo, že! Jestliže se povahové rysy u člověka po tisíciletí nezlepšily, nelze pak očekávat od nebeských mocností, co řídí odpradávna jednotlivé kroky člověka, že budou k soudobému pokolení daleko víc vstřícnější, než tomu bylo za časů Noeho! Říká se, že chybami se člověk učí, leč z dějinného pohledu jsme se kupředu neposunuli ani o píď, což je příčinou opakující se historie.

 

Každý může být zachráněn

Kdo v předpotopní éře považoval nebeské úkazy za cosi nadpřirozeného, nepochybně správně usoudil, že mohou přijít velké (nepříznivé) změny. Každý vnímavý člověk, jenž nepodléhal materiálnímu opojení a využíval zdravého rozumu, dokázal zavčas vyhledat ochranu v podobě archy, která představovala onu nebeskou spásu.

Kolik lidí dokázalo v oněch převratných časech přežít, pakliže se nebudeme odvolávat jen na biblické údaje, zůstává nezodpovězenou otázkou. Osobně se však domnívám, že před velkou potopou mohlo být zachráněno maximálně 1000 lidí, protože jen málokdo vyslyšel nebo vycítil vybídnutí k nástupu do archy, u které se shromažďovaly vhodné zdroje pro výstavbu nového světa. Kdo vyslyšel volání archy, směl vstoupit na její palubu!

Vraťme se ale ještě jednou k biblickým záznamům, kde se dočítáme o osmi přeživších lidech, kterých muselo být ve skutečnosti daleko víc, jinak by se tato katastrofa nevštípila do mnohonárodního povědomí. Dokonce i indiánské národy, včetně těch nejprimitivnějších kmenů, mají své příběhy o zaplavení světa vzedmutou vodou, a to je velice významné zjištění, neboť to podporuje teorii o kolektivním vědomí, jakési knihovně lidstva, kde se nachází pravda o tragédii s puncem konce světa.

 

Ve všech kulturách nalezneme zmínku o potopě

Ještě než ve stručnosti uvedu některé nebiblické příběhy o celosvětové potopě, předem musím podotknout, že mnozí vědci vůbec nezpochybňují tuto hypotézu o epochální bouři, jež přivedla dávnověký svět k záhubě. Černé moře údajně poskytuje důkazy o této smrtící potopě. Z dnešního pohledu jde však o neproniknutelnou věčnost, tudíž se jen stěží vědeckou cestou cokoliv dokazuje, proto se musíme spolehnout výhradně na geologický výzkum, víru a písemné pozůstalosti, případně na vzpomínky z minulých životů.

Všeobecně to není moc známo, ale existují ještě starší předlohy o této potopě, jenž vycházejí z konceptu babylónského Eposu o Gilgamešovi (datován do 12. stol př. n.l.), ten se dochoval na mezopotámských klínopisných tabulkách. Proslulá je také asyrská verze z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive (datována do 7. stol. př. n. l.), ta je téměř totožná se starozákonnou variantou biblického textu.

Za zmínku stojí rovněž pověst o Atrachasísovi (kolem r. 1630  př. n. l.), kterého chtěl bůh Enki uchránit před všeobecnou zkázou, a tak ho upozornil prostřednictvím rákosové stěny, že lidstvo bude potrestáno velkou potopou, protože tropí hluk a ruší bohy. Atrachasís měl vystavět velkou loď, ve které se po sléze zachránil. Na evropské pevnině se zas setkáváme s řeckou bájí o Deukaliónu, kterého chtěl společně s jeho ženou Pyrrhou zachránit, jeho otec z Olympu - božský Prométheus. Zavčas je varoval a poradil jim, jak si mají zbudovat velkou loď, na které lze přežít potopu světa. A skutečně se tak stalo, po devíti dnech bouře jejich loď doplula k jedné hoře v Thessálii.

Staří Mayové se domnívali, že první lidé byli stvořeni z hlíny, ale rozpustil je liják. Bohové proto museli stvořit novou generaci humanoidních bytostí ze dřeva, ti ale odmítali pracovat. Z této příčiny bohové seslali na toto lidstvo velkou potopu, která většinu obyvatel zahubila, zatímco zbylou část odplavila do lesů, kde se z nich poté staly opice. Do třetice všeho dobrého, podařilo se stvořit dnešní lidi, kteří ctí bohy a staví pro ně chrámy.

 

Co mají tyto události společného s velkou potopou?

Jak v biblickém pojednání o celosvětové potopě, tak i v jiných mýtech o tomto konci světa, odhalíme tři společné znaky, kterých si nelze nevšimnout. V prvé řadě bych upozornil na záchranu lidské bytosti, která byla pod ochrannou rukou Vyšší Vůle. V Noemově příběhu figuruje kromě jiného také spásná loď archa, ta byla na svou dobu zcela výjimečným plavidlem, neboť byla postavena velice sofistikovaným způsobem, aby dokázala čelit síle nárazových vln, a mohla ochránit její pasažéry před jistou smrtí. Vznikla z ní plovoucí pevnost a ústřední motiv, jenž se vyskytuje skoro ve všech mýtech a bájích o potopě. Podle mého názoru je nejpodstatnější pomoc z oněch vyšších sfér, kterou obdrželi všichni lidé po celé zemi, ale jen nejcitlivější jedinci byli sto pochopit, co mohou pro svou spásu udělat. Co z toho všeho vyplývá?

Určitě bychom měli být pozorní vůči všem nevysvětlitelným úkazům, v žádném případě bychom se neměli vysmívat lidem, co o sobě tvrdí, že jsou v kontaktu s mimozemskými civilizacemi, i když se mnohdy chovají jako podivíni. Biblický Noe byl též v předpotopních časech považován za blázna, aspoň do té doby, než se spustil nečekaný lijavec, jenž se záhy proměnil v nevídanou potopu.

Z tohoto úhlu pohledu lze bibli považovat za ucelený archív, s upřeným pohledem do budoucích časů, abychom lépe porozuměli nadcházející epoše a připravili jsme se na další apokalypsu, která byla věhlasnými proroky v minulosti předpovězena. Ano, má prý znovu nastat v časově přesně neurčené době celosvětová zkáza, která má protentokrát zpustošit celou zem ohněm!

 

Odehrála se potopa světa na této planetě?

V knize Genesis se dočítáme o vodě a obloze, obklopující zemi. V tomto díle je vykreslen svět, který se podnebnými vlastnostmi nikterak nepodobá současnému klimatu ani životnímu prostředí, přinejmenším to lze vyčíst a pochopit z jednotlivých kapitol této knihy. V tomto směru se můžeme opřít pouze o mýty a historická fakta, což je příliš málo na to, abychom si dokázali určitým způsobem vyobrazit vytracenou dobu, která se stala té dnešní jakousi výstrahou.

Přesto někteří badatelé dospěli k pozoruhodnému závěru. Život před potopou údajně ovlivňoval skleníkový efekt, jenž ochraňoval předešlý svět před kosmickým zářením, které nyní k povrchu Země dopadá! Tento pomyslný vodní obal kolem tehdejší planety, poskytoval dávnému lidstvu ideální podmínky k životu. Porovnáme-li maximální délku existence u člověka před potopou a po potopě, okamžitě zjistíme, jak výrazně se po této běsnící katastrofě snížila délka lidského života.

Zavrhneme-li ovšem tu možnost, že se tento hypotetický vodní obal podél naší planety vylil na zem, dojdeme potom až k ohromujícímu odhalení, které už teď může přepsat celé dějiny lidstva. Následující citát s tímto předchozím názorem silně rezonuje: „Dokud člověk nepřijme minulost, nemá budoucnost“. Za časů Noeho se vůbec nesetkáváme se sněhem nebo mrazy, v tomto věku jsou výlučně popisovány tropická zvířata a rostliny, člověk této doby se dožíval vysokého věku (cca 500 let), což nasvědčuje tomu!, že se  biblická potopa odehrála na jiné planetě, třeba kdesi na druhém konci galaxie. 

Dokonce i samotná archa mohla být v tomto smyslu určitou mystifikací, jakéhosi mezihvězdného korábu. Nedá se takřka vyloučit, a to v čistě teoretické rovině, že před dávnou dobou v jiném čase a na jiném místě, kupříkladu na planetě „X“, mohla nastat přírodní nebo kosmická pohroma apokalyptického charakteru, jež přinutila její obyvatelstvo k zoufalému úprku do všech stran vesmírného prostoru. Každá vyspělá civilizace dokáže v krátkém časovém období, postavit obří kosmická plavidla typu archy, která se v inkriminovaném momentu ihned rozletěla do vesmíru, aby přistála na planetách s přibližně shodnými klimatickými podmínkami k životu, jak tomu bylo na předchozí domovské planetě.

Tyto potřebné ukazatele splňovala taktéž modrá planeta, čili tahle ZEMĚKOULE! Ta vykazovala nejpříznivější podmínky k životu, což byl zřejmě důvod k jejímu trvalému osídlení. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že bible i jiné dochované spisy neposkytují pravdu o své době, ale k částečným obměnám v textu během věků mohlo dojít, to nelze vyloučit. Téměř všechno lze zkreslit do jiné podoby, tudíž si dovedu představit, jak se mohla po tisíciletí vesmírná loď, postupným vyprávěním měnit v mořské plavidlo, planeta X zas v tuto Zemi, atd.

Je evidentní, že archa nebyla jen záchranou vesmírnou lodí, kromě jiného fungovala jako úschovna genetického materiálu, který byl později promyšleně využit při tvorbě tohoto nového světa. Třeba podle mayské mytologie vznikla kukuřice v souhvězdí Orionu, této představě docela dobře nahrává i ta skutečnost, že bez pomoci člověka se nemůže kukuřice samovolně rozmnožovat. Pokud není zbavena zakrývajících listů, tak zrno pod tímto závojem vždy uhnije! Z toho lze lehce odvodit, že tato plodina je nepozemského původu, byla sem zavlečena z mimozemského prostředí.

Kdybychom se dnes rozhodli opustit tuto nádhernou oběžnici (planetu), odletem kupříkladu na Mars, a byla by nám dána k dispozici meziplanetární loď s rozsáhlými skladovými prostory, tak bychom si s sebou vzali všechny druhy pozemských rostlin, včetně veškerých živočichů, abychom nezapomněli na svou dřívější existenci. A přesně o tom je Noemův příběh, ve kterém se dozvídáme o historicky první evakuaci a vesmírném exodu, na jehož konci započala nová éra mimozemského lidstva!

Není těžké si představit, že stávající působiště bylo touto mimozemskou rasou klimaticky transformováno, do ztělesňující podoby jejich dřívějšího domova. Systematicky realizovaná asimilace pozemského prostředí, patrně vyhubila prehistorické dinosaury, poněvadž tato živočišná  monstra omezovala kolonizovat tuto planetu.  Aby bylo možné provádět zásahy do planetárního prostředí, tak muselo být použito těch nejpokrokovějších technologií, které něco takového umožňují.

Archeologové dnes odkrývají po celé zemi různá - technicky vyspělá zařízení, jež nezapadají do obrazu našich vizí o minulosti. V krátkosti zde uvedu nejpozoruhodnější objevy, které souvisejí s touto domnělou vesmírnou kolonizací této planety. Podle genetických studií první zástupci člověka rozumného vznikli před 280 000 lety, nicméně nálezy ze západního Transvaalu (Jižní Afrika), kde byly odkryty ve vrstvě předkambrických sedimentů, kovové koule s rýhováním po odvodu, potvrzují onu realitu, že musely být vyrobeny něčí rukou a zároveň dokazují naši mylnou představu o dávnověku, neboť jejich stáří se odhaduje na 2-3 miliardy let!

Tyto předměty jsou tak neuvěřitelně tvrdé, že nelze do nich rýpnout ocelovým hrotem! Těchto koulí bylo nalezeno hned několik, některé byly namodralé s bílými skvrnami, jiné bez barvy. V Rusku byl nalezen ještě pozoruhodnější fragment, šlo o 250 miliónů let starý úlomek čehosi, co připomíná dnešní mikročip. Že by to byl pozůstatek zařízení z bájné archy?

 

Návrat domů

Tyhle archeologické zvláštnosti lze vysvětlit jakýmkoli způsobem, zejména proto bychom neměli zapomenout na Noemovu migrující civilizaci, která tady na Zemi zanechala nesčetné otisky po své existenci, s tím možná souvisejí výše popisované nálezy. Pokud jsme tedy došli v této úvaze až sem do tohoto bodu, tak by nebylo na škodu opět v hypotetické rovině, pokusit se odhalit náš předminulý planetární domov. Není náhoda, že se v životě často setkáváme s magickým číslem tři! Každému určitě bude povědomá Svatá Trojice, Tři králové či pravoúhlý trojúhelník se třemi stranami.

V egyptské Gíze stojí tři velkolepé pyramidy vzhlížející k hvězdnému světu. Mnozí badatelé se domnívají, že tyto tři pyramidy představují Orionův pás na zemi. Tohle souhvězdí je tvořeno třemi slunci, takže asi chápete, kam v této chvíli směřuji. Noe i vesmírná loď archa nejspíš pocházela z Orionova pásu, poněvadž z této vesmírné oblasti pochází vše; v prvé řadě náš původní domov, též lidské stvoření, ale i příběh o potopě, staroegyptské či atlantské vědomosti, taktéž informace o magické trojce, neboť ta je zásadním klíčem k osudovému návratu. A pokud je pravdou, že naše planeta bude někdy v budoucnu zničena ohněm, tak právě trojka představuje významné sdělení vedoucí ke spáse lidského rodu.

Ať to bude znít jakkoliv šíleně, tak si myslím, že archa je s námi stále přítomna, před zraky lidí je spolehlivě ukryta, přičemž palubní počítače odpočítávají její čas opětovného spuštění, kdy započne druhá fáze přemístění (záchrany) člověka. K tomuto účelu byla nakonec našimi mimozemskými prapředky zhotovena. 

Kdo bude moci vstoupit a vystoupit na palubu tohoto vesmírného korábu, pakliže není tento článek čirou fikcí, to již bylo zodpovězeno.

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.