LÁSKA A PŘÍDOMKY

Ocelotka

Ocelotka

autor

17.01.2017 Různé

Když jsem posledně rozjímala nad „skladbou“ slova láska, přišla mi myšlenka, jestli když používáme slova, jejichž součástí je ono Ka nebo La, nepracují ta slova a jejich vibrační frekvence nějakým způsobem s naším duchem/duší Ka a nevytvářejí určitý druh spojení s něčím, když tam je „la"? A v případě lásky, bych řekla, že určitě ano.

Když člověk vysloví samotné slovo láska, jak na něj působí? Jak naše tělo na toto slovo reaguje? Reaguje tím, že se stáhne nebo otevře, směrem ven nebo dovnitř? Zkoušela jsem to a cítila, že když jsem vyslovila slovo láska, byť i jen v duchu/mysli, tak se má srdeční čakra otevřela a začala „nasávat“, vtahovat do sebe, naplňovat se a stejně tak i mé energetické tělo/světelné tělo. Takže ano, slovo láska je podle mne pro nás vibračně velmi přínosné.

Ale co je to vlastně ta láska? Ví to někdo? Všichni toto slovo používají, někdo více, jiný méně a troufám si tvrdit, že každý toto slovo ve svém slovníku alespoň jednou v životě použil. I klasická psychologie s tímto slovem pracuje. Pamatuji si, jak jsme se ve škole učili o podmíněné a nepodmíněné lásce. Rozdíl asi není třeba vysvětlovat, ale proč máme potřebu lásku nějak popsat, definovat, vymezit? Proč nám nestačí, že něco takového jednoduše existuje, je?

Není to třeba proto, že ve skutečnosti někde nechápeme, o čem láska opravdu je anebo proto, že se jí někde hluboko v sobě bojíme cítit, otevřít se pocitům s ní spojeným a přijmout je, i ji, někde hluboko uvnitř sebe? Proč říkáme, že láska bolí? Opravdu bolí láska nebo jsou to jen naše programy ega, které jsou v situacích spojených s láskou zraněny? Nebolí nás spíš naše vnitřní přesvědčení, ať už převzatá nebo námi vytvořená, o tom, jak by věci měly probíhat, jak bychom se měli v určitých situacích cítit, jak by se všechno mělo dít apod.?

Podle mne je láska jednoduše o vnitřním klidu, stabilitě a radosti. Láska je ve své podstatě neutrální, otevřená, něco, co proudí naším životem, ať chceme nebo nechceme, ať si to vědomě uvědomujeme nebo ne. Láska je životní energie, vše okolo nás. Není ani kladná, ani záporná, je neutrální. Je to pocit klidu, otevřenosti a nadhledu v člověku. Je to volnost, neutrální, otevřený přístup ke všemu a ke všem.

Není o vášni, euforii nebo zamilovanosti, je o jednolitém vlnícím se klidu uvnitř člověka všemi směry. Je i o pochopení, že nic není ve skutečnosti dobré nebo špatné, ale že vše záleží na naší volbě, na tom, jaký úhel pohledu se rozhodneme zaujmout. Vše je o naší volbě a o tom, jestli jsme ochotni se na věci, situace, pocity, na všechno, podívat i z jiného úhlu pohledu, než jsme běžně zvyklí nebo naučení. A také, že ten úhel pohledu nemusí být nevyhnutelně o pohledu z opačného úhlu 180°. Také se na té pomyslné spojnici polarit plus a mínus, dobra a zla, můžeme postavit doprostřed, do neutrality. Není to dobré ani špatné, prostě to tak je. Postavit se doprostřed houpačky, kde se nemusíme kinklat nahoru nebo dolů, doprava nebo doleva, ale kde můžeme v klidu a stabilně stát.

Nicméně, jak už jsem zmiňovala na začátku, z nějakého důvodu máme potřebu k samotnému pojmu láska přidávat nějaký ten přídomek, abychom si ji nějak přiblížili/definovali. A tak, abychom si uvědomili, že můžeme přijmout věci takové, jaké jsou a být v klidu a v harmonii, neutralitě i s tím, co se nám někde nelíbí, co s námi nesouzní, objevily se termíny nepodmíněná, bezpodmínečná, bezvýhradná láska apod. A všechny tyto pojmy / přídomky v afirmacích často skloňujeme, abychom v sobě s jejich pomocí ukotvili onen vytoužený pocit vnitřního klidu a neutrality. Ale jsou to opravdu ty nejlepší přídomky k lásce, které nám s tím pomohou? Řekla bych, že by se daly najít i lepší.

Už základem každého z výše uvedených slov je protiklad, vymezení toho, co nechceme a nikoliv toho, co si přejeme dosáhnout. Nezapomínejme, že tvoříme slovem. Tvoříme pojmy, které používáme ve svých slovnících a na které reagují naše vědomé i nevědomé části / těla/ úrovně nás samých a celý vesmír. Takže co vyjadřujeme/tvoříme slovem bezpodmínečná? Nezadáváme/ nevytváříme už jen použitím tohoto slova určitý druh podmínky / podmínění, i když si před tu podmínku dáme slovo „bez“. Jistě, v našem chápání je to o tom, že tím eliminujeme jakékoliv podmínky/ omezení této lásky, ale víme jistě, že to tak chápe i naše podvědomí a úrovně, kterých si nejsme vědomě vědomi a že tím stoprocentně vytváříme podmínekprosté věci? Slova nepodmíněná a bezvýhradná si už rozeberte sami. J

Tak teď jsme si to všechno rozložili a zjistili jsme, že o to, co jsme až doposud používali, jsme právě přišli, anebo ne, ale to už záleží na každém. Ale čím to nahradit, abychom svou potřebu vymezování a popisování uspokojili. Přiznám se, že tímto „problémem“ jsem se zabývala velmi, velmi dlouho, prakticky už od samého začátku, kdy jsme začala používat afirmace při mentálním programování a stále jsem na vhodné pojmy nemohla přijít. Nějak ke mně nechtěly. Až nedávno, když jsem se v sobě „hrabala“ na úrovni ega/osobnosti, mi přišly. Koukala jsem na ně jako zjara a nestačila se divit, jak to najednou bylo jednoduché.

A ty nové přídomky k lásce, které by se daly použít, byly všepřijímající, všemilující, všeobsahující , všeobsažná, všezahrnující láska. Pravda, každý z pojmů má v sobě určitý aspekt, ale jedno mají společné. A to, že někde v sobě obsahují směr dovnitř, dohromady, spolu a nikoliv ven, od sebe. Schválně si to zkuste. Vyslovte si pro sebe spojení bezpodmínečná láska a sledujte, jaká je odezva vašeho fyzického i energetického těla. Jaké drobné záchvěvy nebo pocity cítíte? A teď to samé zkuste se spojením všemilující láska? Cítíte rozdíl?

Já ano. Při vyslovení slova bezpodmínečná vnímám pohyb „něčeho“ (energie, gravitace, síly) směrem ven. Jako by už samo vyslovení toho slova vytvářelo odtlačování čehosi, určitý druh „hradby“, síly, tahu od sebe. Zatímco když vyslovím slovo všemilující, cítím pohyb dovnitř, naplňování se, otevření a následné proudění čehosi do všech směrů. Nejedná se, samozřejmě, o nějaké silné pohyby/hnutí, které by vás shodily ze židle, ale spíše o jemnohmotné, jemňoulilinké záchvěvy v energetickém poli. Ale i odtud, z této úrovně, přicházejí informace, kterým se můžeme naučit rozumět, když je přijmeme a budeme ochotni jim naslouchat. Protože, co my po pravdě víme, co jsme ve skutečnosti zač a z čeho skládáme, že!

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.