ZÁHADA KULTU "KU" a "PROJEKT GALILEO" (1)

Anonym

Anonym

autor

14.12.2016 Magie

Čínský magický kult Ku

Osmnáctý hexagram I-ťingu, Ku, je překládán jako Zkaženost.

Osmnáctý hexagram - "KU"

Následování a přizpůsobivost se snadno zvrhnou v cosi velmi nekalého. Taková je negativní spojitost tohoto hexagramu s hexagramem předchozím. Kdo se k někomu přidává a radostně jej podporuje, ten pro něj pracuje a slouží mu. Mluví-li se o zkaženém, pak jde o práci na zkaženém. Čínské jméno hexagramu vyjadřuje znak představující mísu plnou červů, symbol něčeho zkaženého, nepoživatelného. Sklad dolního a horního trigramu kombinuje měkkou ústupnost až apatii spodního trigramu s tvrdou vytrvalostí až umanutostí trigramu horního. Je to něco, co se nesrovnává, co je ve své podstatě zvrácené a volá po nápravě. Jsou jisté vhodné a nevhodné časy obětí, kterých je třeba, aby se dílo zdařilo a jeho plody zůstaly zdravé.1

V srdci kultu Ku spočívá systém analogický mystériím vúdú, které se týkají 256 jedů Bohyně, čili kal. Ku je černá magie, jako je Wu magií „bílou“. Má jistou příbuznost s egyptským slovem Khu, a proto i odkazuje na ženskou povahu jejího zdroje. Khu je magická síla par excellence. Je zpodobňována cípkem nebo ocáskem femininního komplexu, v němž se vytvářejí kaly.

Když Kenneth Grant, žák slavného anglického mága Aleistera Crowleyho, vykládá ve své knize Hecate’s Fountain jeho slavný magický manifest o Novém Æonu, Knihu Zákona2, popisuje kaly neboli barvy Hadita v jeho tajné manifestaci v tomto pořadí:

modrá

zlatá

rudá

purpurová

zelená.

Hadit je nekonečně malý nebo atomický bod (bindu). Skrytý bůh, který jest jedno s Adadem, Daat (hebrejská sefira Poznání nebo Rozumu) a Thothem (egyptským bohem moudrosti, a také strážcem tarotu), jejichž spojení (yog) vytváří Yog-Sothotha.3

Pojem Yog-Sothoth pochází z Necronomiconu a znamená doslova „věk" (yug) nebo aeon Set-Thotha.“ V metafysickém smyslu je Yog-Sothoth symbolem ducha Choronzona, velikého démona Chaosu, který dlí v srdci hmoty nebo v materiálním universu. Jeho tajemství je možné odkrýt pouze projitím Brány Daatu (tj. Thothovy) do pouště Setovy, Set-Thotha, či Sothotha.

Jde o tyto verše:

50. Modrý jsem a zlatý ve světle své nevěsty: však v očích červený lesk mám; & mé ozdoby purpurové & zelené jsou.

51. Purpur nad všechen purpur: to je světlo větší než světlo pohledu.

52. Je tu závoj: onen závoj je černý.

Aleister Crowley: AL, II:50-52.

Jde (podle kabaly) o barvy Chesedu, Tiferetu, Gebury, Jesodu, Neca. Všimněme si, že je vynechán Hod; ‚racionální‘ prvek chybí. Na jiné, mnohem tajnější barevné škále je modří azur kosmu; zlato je solárním proudem; rudá krví nebo energií Šarlatové ženy (Babalon); purpurová je Zóna lila, zvaná jinak také Karmínovou prázdnotou, Abysem, Velkým zálivem, Chaosem, Pouští Setovou, Rovinou Leng atd. Jedná se o onu podivnou barvu, kterou Lovecraft popsal ve výjimečné povídce Barva z kosmu. Jejím místem na Stromu života je Daat, Místo střetu, které svým astroglyfem připomíná znamení drukpu, trojitý ohnivý jazyk a trojzubce Chozzara a Šivy.

Barva lila je jednou z barev připisovaných ‚falešné‘ sefiře Daat. Při jejím vylévání v podobě kala, v rituálu s podtóny nekrofilství, se ukázalo, že je možno proniknout do lovercraftovské gnose se zvláštním odkazem na mystéria „hrůzné roviny Leng“. Díky němu lze nahlédnout do magické funkce tří velkých nočních fantomů: vlkodlaka, který transformuje kaly dne na kaly noci (čtrnáct jasných a čtrnáct temných dnů); vampýra, který kaly pije; a ghoula, který pojídá éterické substance těchto kal během toho, jak se po svém způsobu vtělují, tedy brání plnému zhmotnění za bílého dne. Je možné, že tyto kaly jsou ejakulací cizích entit a byly přeneseny na Zemi prostřednictvím kněžky, která je v magickém spánku schopna usměrňovat tok semene tam vocaď. Jeden alchymista se po tomto rituálu vyjádřil, že na chvíli spatřil zakuklenou postavu, která se nad ním vznášela, aby vypustila do jeho srdce jed, který jí vytékal z očí při výronu lila.

Kala (ze sanskrtu) je čas a rovněž lunární číslice jakožto znak čtrnácti jasných a čtrnácti temných dnů. Existuje 16 kal neboli lunárních proudů, jak je zná pozemská věda, a u člověka se nacházejí v organismu ženského pohlaví; odtud Kálí jako bohyně času a kal. Naše slovo kalendář (ale i koleso) se od tohoto slova odvozuje. Čas je zdrojem energie, která pohání kosmické lodě. Promění-li se v energii, jeví se kala jako síla, která je pohání a umožňuje jim překonávat nekonečné vzdálenosti mrknutím oka.

Hieroglyf Ku odkazuje na magický princip, který uvolňují prostopášní, princip, který dává moc nad duchy těch, kteří zemřeli násilnou smrtí nebo morálně upadli nezřízenou smyslností. V některých ohledech jde o čínský ekvivalent mystérií zombieismu.4

Magickým nástrojem je zde mísa, pohár, nádoba na vodu a zoomorfními totemy tohoto kultu je hmyz, červ, had, žába, stonožka atd.

A o tom mluví komentář c’Chuana: „Nádoba a červi zplozují ku, odpovědnost padá na prostopášné. Ti, kdož zemřeli násilnou smrtí, jsou také ku“.

Batrachophrenoboocosmomachia

Komentář, který k tomuto hexagramu připojil Legge a další komentátoři I-ťingu, je obskurní, ale dva základní trigramy, z nichž se skládá hexagram, představuje trigram země a vzduchu, a proto v souladu s významem Ku pak způsobují ztrátu duše nebo dechu. Dobře to ladí se starodávnými čínskými texty, kde se Ku ztotožňuje se zlovolnými atmosférickými poruchami, které jako takové vytvářejí na fyzické úrovni močály a morové podzemní regiony, či na psychické úrovni miasmatické výpary hnijících lidských kostí. Ku rovněž naznačuje přítomnost zlých duchů a nezdravé aury umělých entit stvořených černou magií.

Co ovšem zde vyvolává obzvláštní zájem, je fakt, že podle některých výjimečně starých textů létá Ku kolem půlnoci a vypadá „jako meteor“. Jeho světelnost se zvyšuje a vrhá stíny lidského tvaru; ty jsou pak známy jako ťiao-šeng-ku. Takový stín může nabýt jistého stupně hustoty, který mu umožňuje kopulovat s ženami a v tomto stádiu je nazýván čin-can-ku. Může se potom přemístit, kam chce a také šířit hrůzu po celé zemi. Lidová víra si Ku představuje jako zlého lovce z temnot, který lapá duše mrtvých.

Tyto pověry byly důvodem vzniku různých podání o klidných nocích tísněných těžkými mračny, z nichž probleskují nepopsatelné objekty a zanechávají za sebou nad střechami světelné čáry jako meteory, když odlétávají do vesmíru. Taková světla byla připisována Ku a Ku mají v povaze pohlcovat noční výrony mozků dětí. Unášejí také lidské duchy. V těch rodinách čarodějů, kteří si „vydržovali Ku“, bývaly ženy těmito duchy vždy zneužívány.

Meteor byl ztotožňován s létajícím Ku nebo hadem Ku, což je nepřímá narážka na hadí sílu (kundalíní), o níž staří zasvěcenci věděli, že do zemské atmosféry vstupuje tam vocaď. Ofiolatrie není v Evropě neznámá. V gnostickém učení se vyskytovala sekta Ófitů, kteří rovněž vyznávali Velikého hada. Kruh čarodějů, který slouží tomuto „jedovatému“ duchu, bohatne (Tento duch je vehikulem hadích jedů čili kal.).

Tato víra je reminiscencí svého vúdúistického ekvivalentu, který obnáší hadí bohyni Ayida Oeddo, o níž se říká toto: „Má hadí bohyně, když přicházíš, jsi jako blesk“. Duchem Ayida Oeddo je „veliký had, který se zjevuje jen tehdy, když se chce napít. Tehdy klade svůj ocas na zem a noří se tlamou do vody. Říká se, že prý ‚ten, kdo najde výkaly tohoto hada, bude bohatý až do smrti’“.

Ze skutečnosti, že dívky a ženy rodinného kruhu (čarodějů) jsou prý zneužívány hadem, je zřejmé, že hadí síla manifestuje své jedy prostřednictvím ženských kal. Had mizí za noci „jako meteor“. Když se blíží k řídce obydleným místům, sestupuje a „pojídá lidské mozky“. Z takto kanibalismem zkoušených smrtelníků se stávají zombie; „mozek“ představuje inteligenci, která naopak je symbolem životního principu.

-pokračování-

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly