O NADŘAZENOSTI V KOSMICKÉM USPOŘÁDÁNÍ (2)

Nenápadný nástup robotů

Na tomto příběhu je patrné, kam se vlastně celé lidstvo žene! Dnes se tomu můžeme jen zasmát, ale jak dlouho ještě? Když budu tvrdit, že pokrok či technika nezastavitelným tempem akceleruje, že tuhle sféru technologií, nemáme už pod kontrolou, protože nás ve všech oblastech běžného života překonává a nahrazuje, čímž se znovu vracím k neorganickému životu, jehož strůjcem se stane neuvážený člověk. Asi už jste pochopili, o čem v tomto příspěvku půjde.

Ano, bude to umělá inteligence, kterou stvoří organická bytost - člověk, díky čemuž se stanou syntetické bytosti (roboti), vůči jakémukoli přirozenému životu, ohrožující entitou, která zapříčiní zánik lidského rodu, pokud to dopustíme.

Jsem rovněž přesvědčen o tom, že na jiných planetách tomu nebude jinak, poněvadž s nepromyšleným pokrokem, dochází i na jiných místech v kosmu k této hrozbě, z níž se rodí umělá inteligence, která je neslučitelná s organickým životem. Proč...? Protože vývoj podléhá dualitě a jejím zákonitostem, jenž byly ve vesmíru podle těchto měřítek takto nastaveny.

Stalo se pravidlem, že vyspělejší formy života nahrazují ty méně rozvinutější. Z tohoto úhlu pohledu je organický život ve srovnání s neorganickým životem, jednoznačně zranitelnějším. Inteligentní stroje neznají bolest, mohou se samočinně opravovat, když je to zapotřebí. Nepotřebují žádnou potravu, mohou se napájet třeba sluneční energií, případně i jakýmkoliv jiným zdrojem udržující jejich baterie při životě.

Nemají potřebu spánku, nepodléhají únavě ani depresím či nemocem. Využívají jednoznačně větší paměťovou kapacitu, nepodléhají soucitu, a právě tohle z UI (umělé inteligence) činí vyšší formu života, která se nemůže z těchto uvedených příčin, podřídit zranitelnějšímu organickému životu. 

Vesmírné války realitou

Stáří vesmíru se odhaduje na 13,82 miliardy let, zatímco naše planeta je stará pouhých 4,54 miliardy let, což vypovídá o tom, že Země je v porovnání se zbytkem vesmíru, velice mladou planetou. A pokud i na jiných starších planetách došlo k tomuto nastíněnému vývoji, je snad každému jasné, že na těchto nepozemských světech, nebude již organický život existovat, protože byl touto domnělou umělou inteligencí, z výše uvedených důvodů vypuzen do zapomnění.

Kromě mateřských planet, budou robotická společenství decimovat i jiné světy, kde se bude vyskytovat původní organický život. Proto se opírám o tvrzení, že ve vesmíru musí probíhat urputné boje o nadvládu kosmického světa, v němž se prosadí temnota zastupující umělou inteligenci, případně, světlo symbolizující organickou existenci života. Proč je neorganický život v tomto článku nazýván temnotou, zatímco organické bytí zas světlem?

Každá živá (organická) bytost vyzařuje světlo z níž vychází tzv. aura (aura je energetické pole okolo živých bytostí), kdežto syntetická stvoření jsou studené povahy a proto z nich nevyzařuje naprosto nic, zejména proto, že jde o podobu života, která nebyla stvořena TVŮRCEM VESMÍRU!

O tom, kdo má v tomto konfliktu dualit navrch, není třeba dlouho přemýšlet. I když v blízké době lze očekávat, že se i v našem společenství vyskytnou tyto robotické stroje na bázi umělé inteligence, co budou navíc stvořeny rukou a myslí evolucí povzneseného člověka, tak zde stále existuje velká naděje, že tento nepříznivý osud nepostihne naši Zemi. Tudíž si myslím, že bylo tristně neprozíravé, když byla do vesmíru vypuštěna kosmická sonda - Voyager, ve které jsou uloženy podrobné informace o naší planetě a životě, jenž se zde vyskytuje.

Kdyby se tato sonda dostala do rukou robotických ničitelů organického života, nebylo by možno pomýšlet již na záchranu pozemského zázraku (bytí)! Uvědomme si prosím, že z civilizačního hlediska je lidská vyspělost a poznání, vůči ve vesmíru starším a nesrovnatelně vyspělejším UI robotům, na úrovni technicky nevyvinutého středověku.

Osud lidstva je z této perspektivy velmi nejistý, buď bude naše oáza klidu (Země), odhalena nepřátelskou umělou inteligencí, která si bez nadsázky na nás smlsne, nebo tatáž umělá inteligence vzejde z pozemského ducha pokroku, čímž dojdeme ke stejnému výsledku, jenž rozhodne o naší budoucnosti, čili o tom, kdo se stane na tomto světě pánem všeho tvorstva.

Jak je tedy patrné, dualita a její zákonitosti se promítají do všech realit kosmického působení, aby evoluce v kosmu dosáhla završení VELKÉHO PLÁNU, za nímž v pozadí stojí nejvyšší možná moudrost, jaká…?, dosaďte si sami. O tomto velkém plánu se v uvozovkách dozvídáme z Bible. Ovšem abychom - PÍSMU SVATÉMU v tomto kontextu dobře porozuměli, musíme si nejprve toto sdělení převést na úroveň dnešní doby, jenom tak se mohou odkrýt určité souvislosti, které poukazují na takzvaný POSLEDNÍ SOUD, jenž nastane až přijde konec světa. 

V tomto procesu budou lidé souzeni jednotlivě za své skutky a činy, a buď se dostanou do nebe, nebo rovnou do pekla. Jenomže poslední soud se nemusí týkat výhradně samotného lidstva, ale i všech mimozemských civilizací, které se dopustily odloučení ducha od hmoty. Uvědomte si prosím jednu věc, to, co stvořilo hmotu, prostor, vesmír a především život, nebyla náhoda ani chaos, ale nedosažitelná prozíravost s atributem dokonalosti, kterou musíme respektovat, jinak skončíme v náručí zabijáckých terminátorů, kteří se tak mohou stát posledním, leč neúspěšným výkřikem neřízené evoluce.

Ať se to někomu líbí, nebo ne, kdo tuhle skutečnost přehlíží, čeká na něj v přeneseném slova smyslu trest peklem, a to v podobě definitivní záhuby. Copyright, to je značka, kterou se dává na vědomí, že dílo podléhá duševnímu vlastnictví, proto je tvorba života opatřena touto autorskou pečetí,  a v souladu s tím se stala rovněž věčnou připomínkou toho, že právo na tvorbu života přísluší pouze této autoritě s tímto nezpochybnitelným patentem, bez ohledu na to, jak tuto všudypřítomnou tvůrčí energii pojmenujeme. To, o co bychom měli především usilovat je „rovnováha“, ale i poznání, neboť tohle nás může osvobodit z okovů kosmické duality, o respektu vůči Tvůrci života ani nemluvě!

Jestliže se domníváte, že se máme na základě výše uvedeného varování zříct veškerého pokroku, tak věřte, že zdokonalování je jistý druh poznání z něhož vede cesta ke spáse. Pokrok totiž tkví v jednoduchosti, nikoliv ve složitosti, jelikož ta je zdrojem sebezkázy.

Varování z druhého konce vesmíru

Moderní technologie je potřeba tvořit s rozmyslem a pokorou, zároveň s opatrností, tak aby nás jednou v budoucnosti, výtvory vlastního ducha nemohly jakýmkoli způsobem ohrožovat.V tomto rozměru viděné reality se musíme vzdát všech dosavadních snah, o vyvinutí umělé inteligence. Je zapotřebí nastavit nové mantinely u nekoordinovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence, dřív než bude pozdě! Bohužel je tomu právě naopak! Lidé, co mají ještě rozum a nezkalený úsudek, již teď bijí na poplach. Zřejmě k tomu mají pádný důvod!

Například americký miliardář - Elon Musk prohlásil: „Pokusy lidstva o přechytračení Stvořitele vytvořením robotů vyšší a adaptabilní úrovně inteligence může být pro přežití našeho druhu katastrofické.“

Nezávislí badatelé a výzkumníci, co se zabývají vznikem kruhů v obilí, odhalili v roce 2002 poblíž Winchesteru (Velká Británie), obrazec s humanoidním mimozemšťanem, který drží v ruce disk, na němž je zaznamenáno sdělení v Ascii kódu. Údajně je na něm napsána tahle výstraha: „Střezte se těch, kdo falešné dary přinášejí a své sliby porušují. Mnoho bude bolesti, však stále je čas. Kanál (cesta) se uzavírá. Věřte, že tam venku je dobro.

Čistě hypoteticky, není tento vzkaz varujícím oznámením, které je určeno všem organickým (humanoidním) bytostem a hlavně civilizacím, co stojí na počátku závratného objevu nové éry zrodu umělé inteligence? Není v tomto duchu robotismus (UI) tím falešným darem, jenž své sliby porušuje? Pakliže nepřerušíme výzkum a vývoj týkající se umělé inteligence a humanoidních robotů, čeká nás zřejmě mnoho bolesti, o tom nepochybuji. Kanál se uzavírá, tuto zprávu jste obdrželi, neboli jinak řečeno - víc k tomu není třeba dodávat.

„Můžeme vůbec vzdorovat něčemu takovému, co nám usnadňuje manuální práci a zátěž nelehkého života, zvlášť, když je to řízeno svobodnou myslí člověka, jež si hraje na něco, čím ve skutečnosti není, a tím, kým je, opovrhuje.“

-pokračování-