TEMNÝ ODKAZ MRTVÉHO VELVYSLANCE: HILLARY BUDE ZASE LHÁT.VSTOUPÍ SOUD DO VOLEBNÍ KAMPANĚ? DONALD TRUMP ŽÁDÁ PRO CLINTONOVU ŽENU TVRDÝ TREST. TOHLE TU JEŠTĚ NEBYLO.

Mařenka Jan

Mařenka Jan

autor

23.08.2016 Společnost

Dlouho očekávaný rozsudek je tu. Federální soud USA rozhodl, že se kandidátka na prezidentku Hillary Clintonová nevyhne výpovědi kvůli svému skandálu s e-maily a bude muset čelit otázkám týkajícím se ohrožení bezpečnosti Ameriky. Za tento trestný čin jí hrozí až 20 let vězení.

Představme si scénář, kdy se kanditát(ka) na prezidenta Spojených států zodpovídá pár týdnů před volbami z podezření, že způsobila(a) znásilnění, mučení, zavraždění a následné vláčení mrtvého těla velvyslance USA a tří dalších Američanů po ulicích...

Může být již v srpnu toto oním tradičně očekávaným „Říjnovým překvapením", které rozhoduje výsledek voleb na následující čtyři roky - děj se co děj?

Znásilněný Christopher Stevens vláčený ulicemi Benghází
Velvyslanec Christopher Stevens před cestou do Libye

Skandál s „krvavými“ e-maily Hillary Clintonové vypukl vloni, když vyšlo najevo, že ve funkci ministryně zahraničních věcí (2009 - 13) zcela nezodpovědně používala opakovaně svůj soukromý server pro posílání a přijímání zpráv klasifikovaných jako „přísně tajné“.

 

Vítejte na clintonemail.com

Clintonové server (ve sklepě její rezidence v Chappaqua u New Yorku) měl jen běžnou chatrnou obranu. Tu snadno prolomil rumunský hacker s přezdívkou Guccifer, vlastním jménem Marcel Lazăr Lehel, a obsah následně zveřejnil (již dva roky za to pyká v rumunském vězení - pustí ho, pokud přežije, zřejmě až v roce 2021).

V roce 2012 zaútočily v libyjském městě Benghází na americký konzulát stovky vzbouřenců. Při útoku zahynuli potupnou smrtí čtyři Američané, mezi nimi i velvyslanec USA, právník a kariérní diplomat Christopher Stevens, kterého vzbouřenci opakovaně znásilnili, mučili a jeho mrtvé tělo vítězně vláčeli po ulicích.

Matka kariérního vevyslance Mary Stevensová

Tato událost je dávána do souvislosti s uniklým obsahem e-mailů, které posílala Clintonová z domény clintonemail.com. Pozůstalí amerických obětí z Benghází proto vcelku logicky viní Clintonovou z přímé odpovědnosti za smrt svých blízkých.

Libyjské město Benghází, původně centrum odporu proti režimu Muammara Kaddáfího, bylo jednou z bašt mnoha barevných revoluci tzv. Arabského jara, které vyvolaly a přiživovaly Spojené státy. Stevense poslala do Libye právě Clintonová – když zcela podcenila místní situaci. Kariérní diplomat byl zabit jen pár týdnů po svém příjezdu do Benghází.

Název Benghází nachází nečekanou konotaci s výrazem Beng-house, což je v angličtině slangové označení domu, kterému by se měli slušní lidé (v čele s velvyslancem jakéhokoli státu) vyhnout obloukem. Obraz ambasadora „demokracie“, vláčeného rozzuřeným davem po ulicích, ukončil nejednu „demokratickou“ misi Spojených států.

 

Už ji měli dávno zavřít

Donald Trump, prezidentský protikandidát, označil jednání Clintonové za trestný čin a podivil se, proč už tahle paní není dávno ve vězení. Státní zastupitelství pod kontrolou jejího stranického kolegy - prezidenta Obamy - se odmítlo případem zabývat a podobně se k tomu postavila i FBI.

Nejčastějším vysvětlením úřadů na otázku proč nechají kauzu ladem bylo, že: „Vždyť paní Clintonová už přece všechno řekla v médiích a proto není třeba, aby šla před soud.“ Ano, v těch médiích, která jsou prokazatelně kontrolována a propojena s Demokratickou stranou, jako je např. New York Times, Washington Times, Fox, NBS, ale i britský Guardian, Daily Mail a další.

Donald Trump si však nemyslí, že by byl přístup těchto médií objektivní: „Ona (Clintonová) lže. Soudy musí svůj přístup přehodnotit. To bude jeden z prvních úkolů nového nejvyššího státního zástupce.“

Clintonová se snažila celou záležitost bagatelizovat. Mnohokrát mlžila - a byla přistižena při lži, kterou následně opět zamlžila. Její poslední vysvětlení je, že prý používala soukromé servery, protože jí to prý poradil generál Collin Powell (republikán!). Co na to říká tento první černoch ve funkci ministra zahraničních věcí, zatím není známo.

K útoku na ambasádu v Benghází došlo podle Clintonové z úplně jiného důvodu, než byla její trestuhodná nedbalost a neschopnost. Prý to byl důsledek propagandistického filmu Nevinnost muslimů zveřejněného na Youtube ZDE. Toto vysvětlení dala Clintonová paní Stevensové, matce po zavražděném velvyslanci, která vystoupila na nominačním sjezdu Donalda Trumpa.

 

Matka hrdiny pláče nad hrobem

Matka znásilněného a zavražděného velvyslance USA v revoluční Lybii vysvětlení Hillary Clintonové nevěří. Zármutku jí nezbavily ani snímky utýraného libyjského vůdce Muhammara Kaddáfího, vytaženého z díry během barevné revoluce v Libyi. Mary Stevensová je přesvědčena, že za smrt jejího syna nese plnou odpovědnost Hilary Clintonová - a pokud se stane prezidentkou, přibudou další mrtví.

Muammar Kaddáfí

Rozhodnutí federálního soudu, že Clintonová v souvislosti s kauzou „krvavých“ mailů nakonec bude předvolána k odpovědnosti, bylo očekáváno s velkým napětím - především pro to, že tato záležitost má potenciál rozhodnout volby ve prospěch establishmentem a médii nenáviděného Donalda Trumpa. Clintonová zjevně hraje oblíbenou hru Buď navždy prezident, anebo navždy v base.

Jak vysoký trest může Clintonovou čekat, není jasné. Tedy jen pro představu: V roce 2014 dostala v USA za ohrožení bezpečnosti státu tři roky vězení jeptiška Riceová za to, že se prostříhala ploty u atomové elektrárny (a následně bloudila v řadách mezi nimi se dvěma zmatenými důchodci - aktivisty po boku). Tři roky - to je v případě Hillary Clintonové dolní hranice trestní sazby. Za její zločin, bude-li jí prokázán, je sazba až 20 let, ačkoli samotný Obama za v podstatě totéž nedávno navrhoval i trest smrti.

Rozhodnutí Federálního soudu Spojených států je však uspokojivé jen částečně - byť i zde zůstává velký potenciál. Hillary Clintonová bude vypovídat sice pod přísahou, nicméně nestane se to, v co doufali ti, kteří věří, že po zločinu by měl následovat trest. Clintonová se nemusí dostavit k soudu osobně, ale může odpovědět písemně – prý stačí e-mailem. Navíc není jasné, do kdy.

 

Pán času

„Rozhodnutí federálního soudu USA přijímáme s potěšením. Je důkazem, že ani Hillary Clintonová není nad zákonem,“ napsal ve svém nadějně vyznívajícím stanovisku Tom Fitton, ředitel organizace Judicial Watch, která pořadavek vznesla.

Ano, klíčové bude načasování. A právě to v tuto chvíli pečlivě luští právníci obou stran. Soud určil organizaci Judicial Watch termín pro předání otázek Clintonové „...nejpozději (...no later, than...) do 14. října s tím, že má Clintonová 30 dní na odpověď.“

Tom Fitton, aktivista, Judicial Watch

Prezidentské volby v USA jsou ovšem už 7. listopadu. Tedy: Pokud budou otázky předány Clintonové 14. října, mohou přijít (a tedy i přijdou) její odpovědi až týden po volbách. Což by znamenalo, jako by žádné nepřišly. Clintonová, v případě zvolení prezidentkou v právní imunitě, vyvázne bez trestu a vrchní státní zástupce i šéf FBI zůstanou, kde jsou.

Šéf Judicial Watch Fitton ve svém stanovisku zdůraznil, že otázky k tématu „krvavé e-maily“ předá Clintonové „co nejdříve (...we will move quickly...)“, ale neřekl přesně, kdy. Což tedy může být už zítra, nebo pozítří - nebo až 14. října...

Kdo ví, možná je to celé jen past, falešný balónek na odlákání pozornosti. Stejně tak ale může jít o zásadní událost nejdůležitější americké prezidentské volební kampaně za celá desetiletí. Nesrovnatelně významnější, než je ta, které se věnovala oficiální média: Pouhý den před rozsudkem federálního soudu o Clintonové odstoupil na vlastní žádost šéf Trumpovy kampaně lobbista Paul Manafort, kvůli údajnému napojení na Putina.

Ten Manafort, který údajně pracoval na Ukrajině na stejné zakázce jako jiný lobbista John Podesta, který je pro změnu šéfem kampaně Hillary Clintonové a jehož bratr Tony Podesta lobbuje ve Washingtonu za firmy jako je Lockheed Martin (zbraně), Wallmart, Nestlé, British Petroleum, Bank of America, kasína Cherokee Nations a mnoho dalších).

Volební kampaň v USA tedy vstupuje do rozhodující fáze. V září a v říjnu proběhnou tři televizní dabaty, z nichž dvě ovšem (jaká náhoda!) kolidují se zápasy amerického fotbalu. Tento stav, kdy bude pozornost voličů roztříštěna (televize prý nemohly najít vhodnější termín), vyhovuje pochopitelně Hillary Clintonové, která v přímém souboji s Donaldem Trumpem téměř jistě prohraje.

Clintové odpovědi pro soud o její roli v uniklých e-mailech budou zcela jistě zamlžené - a bude třeba jejich doplnění - čímž se vše natáhne a rozmělní. Toto téma však bude zcela jistě žhavou náplní televizních debat - a kdo ví, třeba jim dají voliči přednost před fotbalem.

Už pro to, že vše nasvědčuje tomu, že účast v letošních prezidentských volbách bude rekordní.

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.