ÚZKOST JE SPOJENÁ S EMPATIÍ A VYŠŠÍ INTELIGENCÍ

Bancarz Steven

Bancarz Steven

autor

21.07.2016 Zajímavosti

Před několika lety byly publikovány výsledky série studií, které se pokoušely odhalit pravdu o lidech praktikujících spiritualitu. Tyto studie shledaly, že lidé, kteří chápou život duchovním způsobem, mohou mít sklony k psychickým potížím, návykům a úzkostným poruchám.

Pasivně agresivní článek zpravodajství Daily Mail s názvem „Duchovně založení lidé mají vyšší pravděpodobnost, že onemocní mentální poruchou (ale aspoň si myslí, že život má vyšší smysl)“ byl ranou do zad spirituálním lidem. Je to jako by říkal „Jsou sice šílení, ale aspoň si myslí, že život je pro ně důležitější.“

Článek Telegraphu popisuje stejnou událost a prohlašuje, že duchovně založení lidé jsou psychicky nevyrovnaní. Je však možné, že by duchovně založení lidé měli více psychických a úzkostných poruch proto, že jsou více napojeni na dění ve světě a ne proto, že jsou blázni?

Co když si více uvědomují společenská pochybení a jsou více napojeni na utrpení světa? Co když je úzkostná mysl hledající a napojenou myslí? Před několika lety byla zveřejněna důležitá studie, která spojuje sociální úzkost se zvýšenou schopností empatie. Lidé, kteří popisují společenskou úzkost, mají zvýšenou schopnost cítit a interpretovat emoce a psychické stavy lidí ze svého okolí. Závěr studie uvádí:

Výsledky potvrzují hypotézu, že silně sociálně úzkostliví lidé mohou vykazovat unikátní sociálně-kognitivní profil schopností se sklony ke zvýšené kognitivní empatii a vysoké přesnosti v přisuzování emočních psychických stavů.

Jinými slovy lidé se sociální úzkostí cítí emoce ostatních ve svém okolí mnohem zřetelněji. Mnoho lidí, jež se považuje za „vědomé“ nebo „duchovní“ také popisuje, že pociťuje sociální úzkost a zažívá deprese a jiné psychické poruchy. Ale jak se ukazuje, lidé trpící úzkostí mohou být také inteligentnější.

 

Studie spojují úzkost s inteligencí

Nedávná studie Lakehead University zjistila, že lidé, kteří se označili za sociálně úzkostlivé, měli shodou okolností také lepší výsledky psychologických testů verbální inteligence. Lidé, kteří uvedli, že trpí obecnou úzkostnou poruchou a depresí, měli lepší výsledky verbálně-lingvistických testů než lidé, kteří úzkostí netrpěli.

Další studie publikovaná v European Journal of Psychology zjistila, že silně úzkostliví účastníci byli schopni dříve než ostatní odhalit hrozící nebezpečí a také na ně rychleji reagovat. Závěr studie uvádí:

Teorie sociální ochrany (Ein-Dor a kol., 2010) předpokládá, že lidé se sklonem k úzkosti ve stavech ohrožení rychleji zjistí přítomnost hrozby a informují o nebezpečí a nutnosti ochrany ostatní členy skupiny. V souladu s tímto předpokladem jsme zjistili, že účastníci se sklonem k úzkosti byli méně ochotní otálet s doručením varování.

Jedním z vysvětlení by mohlo být, že úzkostliví jedinci bývají také více altruističtí. Zvířata, která jsou v přírodě schopna rozpoznat hrozby a reagovat na ně nejrychleji, mají vyšší pravděpodobnost přežití. Některé druhy zvířecí říše dokonce spoléhají na úzkostlivé jedince ze stáda, kteří vycítí ohrožení dříve než ostatní. Je tedy možné, že úzkost je vlastně evoluční výhodou? Může být úzkost biologickou superschopností, která nám pomáhá řešit problémy, vyhnout se hrozbám a vycítit nebezpečí?

Studie SUNY Downstate Medical Center v New Yorku ukázala, že účastníci trpící vážným stavy úzkosti měli lepší výsledky v testech inteligence než ti, kteří nebyli až tak úzkostliví. Jinými slovy šlo o přímou korelaci mezi stupněm úzkosti a stupněm inteligence. Není to zase až takové překvapení, protože úzkostliví lidé neustále analyzují, vyhodnocují, formulují myšlenky, zrcadlí a zpracovávají informace.

A jak říká o své studii Dr. Jeremy Coplan: „Zatímco přehnané obavy jsou obvykle považovány za negativní vlastnost a vysoká inteligence za pozitivní, obavy mohou pomoci našemu druhu vyhnout se nebezpečným situací bez ohledu na to, jak vzdálená je taková možnost.“ Takže opět zde máme důkaz, že lidé s „psychickými poruchami“ jsou vlastně v průměru inteligentnější.

 

Co to znamená?

Ano, duchovně založení lidé častěji trpí úzkostí a depresí. Ale je to proto, že mají oči otevřené světu, který potřebuje nápravu. Mají zvýšenou schopnost doslova cítit emoce lidí ve svém okolí.

Navíc tito lidé, jež jsou považováni za blázny proto, že jsou sociálně úzkostliví a trpí dalšími psychickými poruchami, vykazují lepší výsledky v testech určitých schopností, v testech inteligence a mají evoluční výhodu v tom, že umí odhalit nebezpečí dříve než ostatní.

Opravte mě, pokud se pletu. ale neříká se snad lidem, kteří umí přesně vycítit, interpretovat a představit si myšlenky a emoce ostatních a vycítí hrozby dříve než ostatní, „senzibilové“ nebo „jasnovidci“? Je možné, že sociální nebo obecná úzkost není ve skutečnosti porucha, ale výsledek silnější intuice, přesnější interpretace lidských stavů a citlivého energetického pole a zvýšené schopnosti vycítit nebezpečí?

Tyto vědecké studie vrhají zcela nové světlo na spiritualitu a sociální úzkost. Nebojte se svých pocitů a nedovolte, aby vás kvůli nim nazývali blázny. Protože to, čemu dnes říkáme porucha, může být ve skutečnosti dar.

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.