MEZONY ODHALÍ TAJEMSTVÍ MEXICKÉ PYRAMIDY

       Vesmírné částice, které neustále zaplavují svět, pomáhají rozluštit tajemství 2000 let staré mexické pyramidy, v níž by mohli ležet pohřbení vládci záhadné civilizace, píše agentura Reuters. Hluboko pod ohromnou pyramidou Slunce severně od mexického hlavního města instalují fyzikové zařízení zjišťující mezony - elementární částice, které tu zůstávají, když sluneční paprsky zasáhnou Zemi. Tyto částice procházejí pevnými objekty a nechávají za sebou miniaturní stopy. Ty bude jako rentgen měřit detektor, s jehož pomocí tak vědci budou pátrat po pohřebních síních uvnitř pyramidy. Vzhledem k tomu, že ve volném prostoru je méně mezonů než v kameni či v půdě, budou vědci schopni zaznamenat jakékoli díry uprostřed této stavby, jež byla posvátným místem města Teotihuacán, které povstalo a zaniklo zhruba ve stejné době jako dávný Řím. "Pokud zaznamenáme místo, kde je menší hustota (mezonových částic), než bychom čekali, naznačí nám to, že by tam mohl být volný prostor," říká Arturo Menchaca z ústavu fyziky mexické národní univerzity. V tom případě by archeologové nejspíš vyhloubili do pyramidy tunel v naději, že najdou pohřební síň, a vyřeší tak hádanku, kdo vlastně vládl Teotihuacánu, v němž stojí také menší pyramida Měsíce a rozlehlý chrám božstva Opeřeného hada.

      Vliv města, které na vrcholku rozmachu obývalo 150 000 lidí, sahal stovky mil daleko až na území dnešní Guatemaly. Ale nikdo nezná jeho skutečné jméno, ani kdo byli jeho zakladatelé. Název Teotihuacán (místo, kde se z mužů stávají bozi) mu dali v bázni Aztékové, kteří tuto oblast osídlili 700 let poté, co bylo město kolem roku 600 našeho letopočtu opuštěno.

      Nositel Nobelovy ceny Luis Alvarez z Kalifornské univerzity využil mezonové technologie k prozkoumání Chefrenovy (Rachefovy) pyramidy v Egyptě v 60. letech minulého století. "Alvarez dokázal, že v této prostřední pyramidě v Gíze nejsou žádné ukryté místnosti a nyní je to ve vědecké literatuře," říká Menchaca v jeskyni přímo pod sluneční pyramidou.

      Jeho tým postavil mezonový detektor za půl milionu dolarů v laboratořích univerzity a během následujících měsíců ho chce nainstalovat v jeskyni pod patou 63 metrů vysoké pyramidy. Do této temné, vlhké jeskyně, která byla před pár tisíci let využívána k náboženským ceremoniím, vede jen úzký tunel, jímž projde jen jeden člověk.

     Prototyp detektoru umístěný v jeskyni už v pyramidě nad sebou našel první mezony. To je ale jen kapka v moři - fyzikové doufají, že za rok testů, až bude zařízení nainstalováno, se jim podaří detekovat kolem sta milionů částic. A pak jim snad ukáže, jestli je pyramida Slunce místem posledního odpočinku krále, anebo možná hned několika panovníků dávného města.

     Archeoložka Linda Manzanillaová, hlavní mexická odbornice na Teotihuacán, soudí, že v počátcích mohlo být město řízeno koalicí čtyř vládců, a ne jen jedním králem jako mayská či aztécká civilizace v dávném Mexiku. "Pokud je to tak, pak ti, kdo začali tento čtyřstranný systém, ta první čtyřka, jsou ti, kdo by měl být uvnitř pyramidy," říká.

     Číslo čtyři je ve městě rozděleném do čtyř čtvrtí všudypřítomné. Na nádobách z Teotihuacánu jsou čtyři postavy, které vypadají jako spoluvládci města, kolem boha hromu.

     "Teotihuacán byl spolu s dávným Římem jedním z největších měst světa preindustriální doby. Žádné z čínských měst nemělo podobné rozměry a Egypt dokonce ani města neměl," říká Manzanillaová.

     Pyramida Slunce byla pravděpodobně postavena kolem roku 80 našeho letopočtu jako symbol plodnosti. Nikdo ovšem netuší, kdo ji vlastně postavil, kdo město obýval a jakým jazykem tito lidé mluvili, protože po sobě nezanechali žádné písemné památky. "Přála bych si, abychom dokázali sestrojit tunel času a slyšet je mluvit," říká Manzanillová. "K jaké etnické skupině mohli patřit?"

---

Převzato: Tiscali.cz