LIDSKÁ DNA, HYPERDIMENZIONÁLNÍ BRÁNY A MECHANIKA VZESTUPU (3)

Již v letech 1984 - 1985 učinila vědecká skupina dr. Garjajeva velmi překvapivý objev. Zjistilo se,  že "in vitro" vzorek DNA, jež se nacházel ve zkumavce, měl schopnost přitahovat a využívat koherentní laserové světlo. To bylo doslova přinuceno, se šířit po spirále podél šroubovice DNA. To samo o sobě bylo neočekávané.

Ve skutečnosti to bylo doslova ohromující, evidentně to totiž posunulo tehdejší paradigma chápání problematiky DNA o notný kus cesty dopředu. Ale to nebylo ještě všechno. Poté, co byl odstraněn vzorek DNA, došlo k odinstalování přístroje, ale fotony i nadále pokračovaly ve svém spirálovém pohybu, přesně tak, jako když se na místě DNA ještě nacházela.

Celý tento proces byl označen výrazem "Fantomový efekt DNA". Ve skutečnosti to znamenalo, že nějaké zatím neznámé, resp. "nové" pole o charakteristice skalární/torzní ovlivňovalo éterické médium, což umožnilo unášet kvanta světla i v nepřítomnosti vzorku DNA.

Velmi brzy bylo zjištěno, že tento efekt byl aktivní až jeden měsíc po oficiálním ukončení experimentu. To bylo samo o sobě dalším překvapením, neboť to naznačovalo, že toto "nové" energetické pole vykazovalo pozoruhodnou vytrvalost a stabilitu. Dokonce, i když došlo k eliminaci "fantomového efektu", se tento jev během pěti až osmi minut vrátil do původního stavu. O torzním poli, je v současné době známo, že je stabilní a trvalé povahy.

Garjajev ve svých memoárech mimo jiné poznamenává, že zvukové vlny vyzařované molekulami DNA byly ve všech těchto experimentech registrovány, což ukazuje, že DNA nejen absorbuje, ale i emituje světlo, stejně jako radiové kmitočty včetně fononů (nejde o překlep, podobně jako v kontextu se světlem hovoříme o fotonech, v kontextu se zvukem hovoříme o fononech).

Je velmi zajímavé, že naše DNA umí spojovat světelnou a zvukovou rezonanci během svých aktivit, přičemž používá tyto elementy k otevření časoprostorového okna. Celý tento proces lze popsat ještě jiným způsobem a to takto:

V tk