MYŠLENKY, PRO KTERÉ STOJÍ ŽÍT (2)

Osho: Člověk se rodí nekonečný

Když se dítě narodí, má neomezené možnosti. Jakmile však přijme názory společnosti a začne se vyvíjet jedním směrem, jeho možnosti ubývají. Dítě přichází na svět mnohorozměrné, ale dříve či později se začne rozhodovat, čím bude a my mu v tom pomůžeme, aby se stalo někým.

Jedno čínské rčení říká, že člověk se rodí nekonečný, ale pouze výjimeční lidé jako nekoneční i umírají. Když jste se narodili, byli jste čistou existencí. Až umřete, budete lékařem nebo inženýrem nebo profesorem. Celý život jste byli neúspěšní!

Když jste se narodili, měli jste nekonečné množství možností, všechny dveře vám byly otevřené – mohli jste se stát profesorem, mohli jste se stát vědcem, mohli jste se stát básníkem; měli jste miliony možností. pak jste se usadil a stal jste se profesorem – profesorem matematiky, odborníkem, specialistou. Váš život se stále zužoval a dnes jste jako úzký tunel, který se neustále zužuje. Narodili jste se otevření jako jasné nebe, ale brzy jste vstoupili do tunelu, ze kterého se už nikdy nedostanete. Tím tunelem je vaše ego, jež se ztotožňuje s vaší funkcí.

Je urážející, když si o někom myslíte, že je úředník. je velmi urážející, když si o sobě myslíte, že jste úředník; je to velice ponižující. Jste bohové a bohyně, nic míň. Možná jste více, ale určitě nejste méně. Když říkám, že jste bohové a bohyně, myslím tím, že máte neomezené možnosti, nekonečný potenciál.

Možná se nesnažíte svůj potenciál realizovat úplně – to však nemůže nikdo, protože je tak obrovský, že je to nemožné. Jste celý vesmír; svůj potenciál nemůžete vyčerpat ani v nekonečném čase. To mám na mysli, když říkám, že jste bohové – jste opravdu nevyčerpatelní.

Něco však realizovat budete. Naučíte se jazyk, stanete se velmi výřečnými a možná se stanete řečníky. Máte smysl pro slova, možná se stanete básníky. Máte dobrý sluch, máte rádi hudbu a možná se stanete hudebníky. To jsou však jen nepatrné možnosti. Nemyslete si, že to je všechno. Nemyslete si, že tím jste hotovi. Nikdo není nikdy s ničím hotov. Ať jste udělali sebevíc, není to vůbec nic ve srovnání s tím, co ještě udělat můžete. A cokoliv můžete udělat, není vůbec nic ve srovnání s tím, čím jste.

Ego znamená ztotožňovat se s funkcí. Guvernér má ego – je guvernérem a myslí si, že dosáhl svého cíle. Premiér má ego a myslí si, že dosáhl svého cíle. Co víc si mohou přát?

To je ovšem velmi hloupé, strašně hloupé. Život je tak obrovský, že jej nikdy nelze dokončit. To je nemožné! Čím víc žijete, tím víc možností se vám otevírá. Ano, můžete dosáhnout jednoho vrcholu – a najednou je před vámi druhý, život nikdy nekončí. Člověk se rodí v každém okamžiku, pokud je otevřený svému potenciálnímu bytí.

Pro ego je důležitá činnost, zatímco pro vědomí je důležité bytí. Zen je pro bytí, a všichni jsme pro činnost. Všichni trpíme, protože naše bytí je tak velké a my je nutíme do velmi úzkých tunelů. To nám způsobuje utrpení, to nás svazuje. Ztrácíme svobodu a všude narážíme jen na překážky. Máme pocit, že jsme omezováni ze všech stran. Za to však nikdo nemůže, je to naše vlastní vina.

Moudrý člověk může dělat tisíc a jednu věc, ale s žádnou se neztotožňuje. Když je v kanceláři, je guvernérem, jakmile z kanceláře odejde, přestane být guvernérem a je opět bohem. Když přijde domů, stane se otcem, neztotožňuje se s tím. Miluje svou ženu a je jejím manželem, ale neztotožňuje se s tím. Dělá tisíc a jednu věc, ale zůstává oproštěn od svých funkcí.

Je otcem, je manželem, je matkou, je bratrem, dítětem, učitelem, guvernérem, premiérem, prezidentem, metařem, zpěvákem a spoustou dalších věcí – ale s ničím se neztotožňuje. Zůstává transcendentní, je nade vším. Nic ho nemůže omezit. Pohybuje se všemi těmito místnostmi, ale žádná není jeho vězením. Čím více se pohybuje, tím je svobodnější.

Když jste v kanceláři, buďte úředníkem, buďte komisařem, buďte guvernérem – to je naprosto v pořádku – ale jakmile odejdete z kanceláře, nebuďte úředníkem, nebuďte komisařem, nebuďte guvernérem. Vaše funkce skončila. Proč ji tahat s sebou? Nechoďte po ulici, jako byste byli guvernérem – nejste jím.

Funkce guvernéra vás bude omezovat; nedovolí vám užívat si života. Ptáci budou zpívat na stromech, ale jak se toho může účastnit guvernér? Jak může guvernér zpívat s ptáky? A přišly deště a páv tančí – jak může stát guvernér v davu a dívat se? To je nemožné., guvernér musí být guvernérem. Guvernér jde svou cestou, nedívá se napravo ani nalevo, nedívá se na listí stromů, nedívá se na měsíc. Zůstává guvernérem.

Taková pevná totožnost vás zabíjí. Čím více jste s něčím ztotožněni, tím více jste mrtví. To si pamatujte. Nic z toho, co děláte, vás neomezuje. Vaše činnost nemá nic společného s vašim bytím. Z hlediska vašeho bytí je vaše činnost naprosto bezvýznamná.

A ještě něco: já neboli ego je ta část mé existence, která předstírá, že je celkem – je to podobné, jako kdyb moje ruka předstírala, že je celým mým tělem. To by byl problém. Jsme součástí nekonečného vesmíru a předstíráme, že jsme celek. Ego je druh šílenství, je to neuróza - megalománie. Ego je velmi šílené, hrozně šílené; budete-li ho chvíli poslouchat, uvědomíte si to šílenství.

Ego si myslí, že je všechno možné. Myslí si, že může ovládnout celý svět, že může ovládnout přírodu, že může ovládnout Boha. O ničem jiném nepřemýšlí. Myslí jen na agresi. Myslí, že je všechno možné, že je možné dělat všechno. A je stále agresivnější, stále šílenější.

Ego si myslí, že dokáže všechno. Žije ve falešné představě, že pouhá část je celek. Impotentní ego si myslí, že je všemohoucí. Ego, které vlastně ani neexistuje, si myslí, že je středem veškeré existence. A z toho vzniká veškeré utrpení.

Snažíme se dělat všechno možné, ale nic se nám nedaří, protože vycházíme z mylných předpokladů. Snažíme se být úspěšní, ale nikdy úspěchů nedosáhneme. Každý úspěch přináší zklamání. Nahromadili jsme spoustu peněz, spoustu technických vymožeností, děláme vědecké pokroky, ale naše utpení roste. Trpíme víc než kdy jindy v minulosti.

Tak by to však být nemělo. Naše století je vědecky nejpokročilejším stoletím. Nikdy ve své historii nebylo lidstvo tak bohaté, nikdy nemělo takové prostředky k využívání přírodních zdrojů – ale nikdy v historii nebyl člověk tak nešťastný. Co se stalo? Naše základní postuláty jsou mylné.

Pro člověka bez ega je možné všechno; pro ego není možné nic. Chcete-li ovládnout svět, budete poraženi. nechcete-li ovládat, zvítězíte. Vítězí ti, co se vzdají existenci. Vůle vás do ráje nedovede, do ráje vás dovede vzdání se.

Otcova slova synovi

Pokud mě jednoho dne uvidíš starého, pokud se zašpiním při jídle a nebudu se umět obléci, měj se mnou trpělivost, vzpomeň si na časy, kdy jsem to učil já tebe. Pokud budu mluvit a stále opakovat to samé, nepřerušuj mě, poslouchej! Když jsi byl malý, musel jsem ti každý večer vyprávět tu samou pohádku.

Když se nebudu chtít umýt, nezahanbuj mě, jen si vzpomeň, kolik důvodů jsem si musel vymyslet, abych dostal do koupelny tebe. Když budeš vidět mou nevědomost pro nové věci, dej mi čas a nedívej se na mě s ironickým úsměvem. Já jsem měl trpělivost, abych tě naučil abecedu.

Když budu mluvit a nebude to dávat smysl, dej mi čas, abych si vzpomněl, není důležité, co řeknu, ale potřeba být s tebou, mít tě. Když moje unavené nohy budou dělat mé kroky stále těžšími, přijď mi naproti a podej mi ruce – tak jak jsem to dělal já tobě, když jsi zkoušel své první krůčky. Když řeknu, že už chci zemřít, nezlob se, jednoho dne pochopíš, co mě nutí to vyslovit.

Časem pochopíš, že i přes mé chyby, jsem chtěl pro tebe vždy to nejlepší, že jsem se ti snažil vždy z cesty odstranit překážky. Dej mi trochu tvého času, dej mi trochu tvé trpělivosti, dej mi rameno, na které mohu položit svou hlavu stejně, jako jsem to dělal já pro tebe. Pomoz mi dokončit tuto cestu s láskou a klidem. Dám ti za to můj úsměv a nekonečnou lásku, jako vždy dosud…