KUDY TO CHODIL MARCO POLO? (1)

Jistě ze školních lavic pamatujete příběh benátského kupce Marca Pola (1254 - 1324), který na svých cestách po Asii obšírně popsal život v "Číně", kde pobýval v "Pekingu" řadu let na dvoře "mongolského" chána Chubilaje"; a jak po návratu - jsa "negramotný" - diktoval ve vězení své vzpomínky zapisovateli Rustichellu z Pisy, a tak vznikla jeho slavná Kniha o zázracích světa, kratčeji zvaná Milion...

Proč ty uvozovky?

Stejně jako skoro všude jinde i v této historické kauze to trochu skřípe: chán možná nebyl mongolský, Marco negramotný a s největší pravděpodobností vůbec v Číně nebyl. Myslíte, že to jsou příliš odvážná tvrzení? Tak se na to podívejme podrobněji.

A začněme Chubilaj-chánem.

Chubilaj-chán přijímá dary apoštola římského (= papeže),
ilustrace z cestopisu Marca Pola

Představovali jste si takhle nějak "Mongolo-Tatara" Chubilaje? Marko Polo - očitý svědek, který na jeho dvoře pobýval řadu let - ho popisuje takto:

Kapitola LXXXII
Zde se popisuje, jak vypadá veliký chán.
Veliký vládce král Chubilaj-chán vypadá takto: dobrého růstu; přiměřeně silný a dobře stavěný; líce bílé a tváře jako růže ruměné; oči má černé přívětivé i nos pěkný, jak má být...

Tedy žádná snědá pleť, ani šikmé oči. (A všimli jste si, co to má v ruce? Velmi to připomíná trojlístek Merovingů! Rodinná pečeť králů-zakladatelů všech královských rodin Evropy a prezidentů Ameriky. Předpokládá se, že prvním vládcem "lilie" byl král John, kterého někteří bezdůvodně pokládají za mýtického Karla Velikého. Ale to by byl jiný příběh.)

Obrázků chána je v Marcově cestopisu několik, ale vždy je to tvář člověka evropského typu. Proč se o něm tedy mluví jako o Mongolovi, když je to očividně běloch?

Ostatně před časem jsme zde už zmínili jiného význačného příslušníka téhož rodu - Tamerlána. Jeho hrob byl na počátku 40. let minulého století otevřen a podle lebky vytvořil forenzní sochař N. Gerasimov pravděpodobný Tamerlánův portrét. Myslím, že se mnou budete souhlasit, že pokud si odmyslíme mongolské atributy v oblečení, nic mongolského tam nezbude. (Nicméně ten trojlístek na přílbě je určitě zajímavý...)

Takže uvozovky u slova "mongolský" můžeme nechat.

A co sám autor cestopisu Marko Polo? V kapitole XVI "Knihy" se o něm dozvídáme:

"Marco, syn Nikolaje, pozorně sledoval tartarské obyčeje a naučil se jejich jazyku a písmu. Říkám vám čistou pravdu, naučil se jejich řeč a čtyřem abecedám i písmu a čtení ve velmi krátké době, brzy po příchodu ke dvoru velkého chána. Byl chytrý a bystrý. Pro všechno dobré v něm a pro jeho schopnosti veliký chán byl k němu milostiv."

 Tak přece! Nikoli negramotný lhář, který svá líčení dalekých krajů posbíral od námořníků v benátském přístavu, jak se jej někteří snaží malovat, ale talentovaný mládenec, který si osvojil jazyky a... ČTYŘI abecedy tartarské! Vy jste o tom někdy něco slyšeli? Tvrdí se přece, že to byli Cyril a Metoděj, kdo divoké, tupé Slovany gramotě naučili,... tedy podle oficiální verze...

Jsou tu však otázky i jiného druhu. Ozvala se již řada odborníků, kteří také vyjádřili dost zásadní pochybnosti o tom, zda Marco Polo vůbec byl v Číně. Tak například vedoucí sekce Číny Britské knihovny Francis Woodová napsala o tom celou knihu s názvem "Byl Marco Polo v Číně?", v níž tato badatelka sbírá doklady o tom, že benátský cestovatel zřejmě osobně Čínu a dalších země Dálného východu vůbec nenavštívil. Nikde se totiž nezmiňuje o známých věcech, které si s Čínou spojujeme, jako je třeba čajový obřad nebo Velká čínská zeď.

I jeden z našich nejvýznamnějších znalců Číny, profesor Josef Kolmaš, jenž zkoumal věrohodnost cestopisu Milión - který byl mimochodem přeložen z latiny do češtiny jako do jednoho z prvních národních jazyků (!) už kolem roku 1400 - uvádí několik zásadních argumentů:

  • - Čínští kronikáři neuvádějí o Marcovi ani slovo.

  • - Marco se mnohokrát zmínil o své činnosti vysokého úředníka na dvoře Kublajchánově, ale nikdy neuvedl přesně svůj titul.

  • - Nepřivezl z Číny jediný písemný doklad své úřednické činnosti.

  • - Hovoří o lvech a jiných podivných zvířatech v Číně, zatímco žádní lvi se tam nikdy nevyskytovali.

  • - Nepodal žádné zprávy o tom, nač žádný cizinec nemohl tehdy nenarazit – nemá například ani zmínku o znakovém písmu, jídelních hůlkách či Velké čínské zdi.

Možná se budete divit, ale já s nimi souhlasím. A povím vám proč.

Oficiálně se uvádí, že Marco spolu se svým otcem a strýcem pobývali na chánově dvoře v Khambalyku, což má být původní název Pekingu. Sám Marco Polo podává srozumitelný popis měst, ve kterých s otcem a strýcem pobývali, ale žádné město Khambalyk mezi nimi není. Naopak hlavní město velkého chána Chubilaje nazývá Kambalu a země, v níž stojí, je podle něj Kataj. Několikrát zmiňuje i nepříliš vzdálené město Xandu. A nyní trochu jazykovědy: Kataj zní jistě velmi podobně jako Kitaj, což je, jak jistě mnozí vědí, rusky Čína. A jsme u toho, proč s velkou pravděpodobností oficiální historie neochvějně tvrdí, že Velký chán sídlil v čínském Pekingu.

A abychom jen neteoretizovali, nahlédněme do nějaké staré mapy. Výborně nám k tomu účelu poslouží například tato, která na svou dobu zachycuje Asii dost přesně, a zaměřme se na severovýchodní část kontinentu, kde dnes nalezneme Čukotku, Kamčatku a Magadanskou oblast:

Mapa Daniela Cellaria Ferimontana, 1590, výřez

Co tu jasně vidíme? Zemi Cataio a v ní města Cambalu a Xandu. Přesně, jak psal Marco Polo! Ale pro jistotu to ještě zkontrolujme na jiné mapě:

Mapa Jodocuse Hindia, 1606, výřez

Mapa Jodocuse Hindia, 1606, výřezSami bez problému všechny tyto názvy najdete. (Jen si ještě kvůli orientaci všimněte v pravém dolním rohu tohoto výřezu, kde až se nachází Velká čínská zeď.) A když si nyní do třetice rozklikneme ještě tuto mapu a prohlédneme si ji celou, bude nám jasné, kam patřila země Cataio (= Katajo) se sídelním městem Cambalu (Kambalu) a kde podle jasně viditelné Velké čínské zdi byla Čína a Pekin.

Mapa Antique Map Jollain, Tartaria

Takže Marco Polo s největší pravděpodobností skutečně nepobýval 24 let v Číně, ale v Tartárii! Kolik trapných omylů by si historici ušetřili, kdyby našli odvahu přiznat, že Tartárie není nějaká chiméra, ale historická skutečnost!
(Jen malá rekapitulace: 

Jak staré mapy dokazují, Tartárie spojovala několik velkých provincií. Jmenujme alespoň některé z nich: na západě to byla Moskevská Tartárie / Moskovie / Russie. Na jih od ní, na území dnešní jižní Ukrajiny a Krymu byla Malá Tartárie. Uprostřed asijského kontinentu na mapách nalezneme centrální Velkou Tartárii končící na severu až u břehů Tartarského / Hyperborejského moře (Severního ledového oceánu) a na východ od Kaspického moře zhruba na území dnešního Turkmenistánu Nezávislou Tartárii. Od Velké čínské zdi na sever se táhla Čínská Tartárie a dále pak Tartárie Mogulská.)

- pokračování -

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly