SOCHA SVOBODY ROKU 6015: NEVINNÁ ZEDNÁŘSKÁ SYMBOLIKA NEBO ŠELMA Z APOKALYPSY? PROČ JE HLAVNÍ MĚSTO SPOJENÝCH STÁTŮ PLNÉ LUCIFERIÁNSKÝCH SYMBOLŮ. TMA POD SVÍCNEM NENÍ SVĚTLEM SVĚTA

O roli svobodných zednářů v moderních dějinách světa již bylo sepsáno mnoho. Spousta informací je podložených, spousta nepodložených, avšak logicky zapadajících do poslání a cílů této temné organizace. Mnohdy se pochopitelně jedná též o informace zcela smyšlené. Jisté je, jakkoli to samotní zednáři popírají,  či se tomuto tvrzení ostentativně vysmívají (zatímco ti "níže zasvěcení" to třeba ani netuší, či si nepřipouštějí), že se jedná o hierarchii, na jejímž vrcholu nestojí nikdo menší než ďábel.

Zednářství má své vlastní náboženské doktríny, své vlastní rituály, své vlastní jedinečné modlitby, svá vlastní jména pro boha, své vlastní symboly boha, své vlastní symboly nebes, svou vlastní teologii, své vlastní pohřební rituály, své vlastní smlouvy. Má kaplana, má své oblečení, má místa schůzek nazývaná chrámy, má dosti zvrácené zasvěcovací rituály pro lóže, má svou hudbu, má své svátky, které jsou výsměchem křesťanství. Má svůj vlastní kalendář: zednáři nepoužívají výraz anno domini (Léta Páně), ale anno lucis, (rok světla = lucifera, satana). Přidávají 4000 let k našemu letopočtu, takže v zednářství je nyní rok 6015.

...zachytil vizi „nádherné bohyně“ zastiňující věž kostela Nejsvětější Trojice, v té době dominující pohledu na New York.

Jedním z mnoha dokladů přítomnosti zednářského kultu a jeho zásadního vlivu na kulturu a mentalitu Spojených států amerických je Socha svobody, plným názvem Liberty Enlightening the World (z francouzského La Liberté éclairant le monde čili "Svoboda přinášející světlo světu"). Tento kolos v newyorském přístavu byl projektován svobodnými zednáři, financován svobodnými zednáři, postavený svobodnými zednáři a instalován svobodnými zednáři. Od roku 1984 je tento zednářský "artefakt" zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.

 

Narozeniny matky všeho smilstva

Od 19. století je Socha Svobody jedním z hlavních symbolů Spojených států amerických. Ne náhodou někdejší imigranti, připlouvající do New Yorku lodí, uviděli jako první právě ji. Dílo vážící přes 200 tun věnovala Spojeným státům Francie k oslavě stého výročí Deklarace nezávislosti na Velké Británii a zároveň jako důkaz přátelství obou národů. Jejímu odhalení 28. října 1886 byl přítomen i tehdejší americký prezident Grover Cleveland.

Socha svobody měla tedy nedávno "narozeniny" ve stejný den jako naše republika - je jen o nějakých třicet roků starší. Ve smyslu "ideovém" to není zase taková náhoda. Ale o svobodu a samostatnost národních států v tomto příběhu vůbec nejde.

 

Dar francouzských zednářů

Praktickým provedením plánu na zcela nezastřený symbol Ameriky coby zednářské velmoci byl lóží Grand Orient pověřen jeden ze zasvěcenců, Édouard de Laboulaye, právník a profesor College de France, v roce 1865. Projekt v roce 1871 svěřil sochaři Frédériku Augustu Bartholdimu, jenž o osm let později požádal o pomoc při konstrukci vnitřní struktury sochy stavitele Eiffelovy věže Gustava Eiffela. Slavný inženýr vytvořil kovovou konstrukci, která podpírá měděné desky.

Bartholdi vytvořil první náčrt na lodi Pereire, kdy zachytil vizi "nádherné bohyně" zastiňující věž kostela Nejsvětější Trojice, v té době dominující pohledu na New York z palub připlouvajících lodí.

Socha byla dokončena v roce 1884 v Paříži. Mezitím se ve Spojených státech připravovala stavba podstavce, na kterém měla socha stát. Tento projekt trpěl nedostatkem financí, na poslední chvíli však přispěchal se svojí kampaní na pomoc Joseph Pulitzer, vlastník deníku New York World a pomohl sto tisíci dolary (v přepočtu na dnešní hodnotu dolaru by to bylo pěkných pár desítek miliónů). I stavbu podstavce provázely zednářské rituály, jak bylo v Americe v té době u veřejných budov ostatně obvyklé. Musíme si totiž uvědomit, že v té době, narozdíl od dneška, se svobodní zednáři svým vlivem na věci veřejné nikterak netajili.

Po celé řadě přehlídek, akcí a zednářských obřadů byla v Paříži socha demontována, rozdělena na 214 částí a přepravena 70 železničními vozy do přístavu. V červnu 1885 doplula do Ameriky, 15 měsíců trvalo její opětovné sestavení. Okamžik pečlivě připraveného obřadu byl v New Yorku vyhlášen dnem pracovního klidu. Ulicemi města šly průvody zednářských lóží. Hlavním řečníkem při odhalení byl svobodný zednář, senátor Ch. M. Depew.

„Svobodní zednáři by měli být hrdí na klíčovou roli, kterou sehráli při vybudování tohoto monumentu. Každý z nás by měl obnovit své sliby a závazky a dále šířit světlo svobody, pravdy, tolerance a spravedlnosti, které Socha svobody tak velkolepě symbolizuje.“

 

Šelma z Apokalypsy

Sochu Svobody, zná dnes v podstatě každý. Jen na její původ a ideový obsah se má zapomenout. Koruna na její hlavě má sedm hrotů, které symbolizují sedm kontinentů. Jejich počet ale odpovídá také sedmi světovým oceánům. Diadém odkazuje na ozdobu hlavy řeckého boha slunce Hélia. U nohou jí leží přetržený řetěz. V levé ruce drží desku se zákony tabula ansata opřenou o hruď, pravou ruku s hořící pochodní má zdviženou. Potud symbolika, jež se běžně uvádí. Jenže celé dílo má ve skutečnosti mnoho jiných významů, které Grand Orient, nejmocnější lóže světa, nechala do sochy vepsat - jako "vzkaz zasvěceným".

Znalci zednářské symboliky připomínají, že socha zobrazuje královnu Semiramis nebo babylónskou bohyni Ištar, jeden ze zednářských a luciferiánských symbolů. Připodobňována bývá také římské bohyni Libertas, později brané jako "matky všeho smilstva a všech ohavností na zemi".

Třístupňový podstavec znázorňuje tři stupně zednářského členství - učedník, tovaryš a mistr. A zatímco na tabulce, kterou drží socha na newyorském Liberty Island, je napsáno římskými číslicemi datum vyhlášení nezávislosti Spojených států, na její menší pařížské kopii bylo přidáno ještě datum francouzské revoluce 14. července 1789 - aby byla data dvou největších zednářských počinů moderní historie pěkně pospolu.

Podle některých znalců problematiky je Socha Svobody ve skutečnosti symbolem Šelmy z Janovy Apokalypsy. Je prý symbolem jedné z mocností, která přeroste v celosvětovou vládu Nového světového řádu, na který zednáři devatenáctého století mysleli stejně intenzivně jako jejich dnešní následovníci.

"Pak jsem spařil jinou šelmu: vystupovala ze země. Měla rohy jako beránek, ale mluvila jako drak. Ve službách té první šelmy vykonává všechnu její moc za ni, nutí zem i její obyvatele, aby se klaněli oné první šelmě, jejíž smrtelná rána se zase zahojila."

"A bylo jí dovoleno onu sochu šelmy oživit, takže ta socha šelmy promluvila, a způsobit, aby byli pobiti všichni, kdo se té soše neklanějí. Nutí také všechny, malé, velké i bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby si nechali udělat na pravou ruku nebo na čelo znamení, takže nikdo nic nemůže koupit a nebo prodat, kdo nemá znamení jména šelmy nebo číslo, které v součtu dává její jméno." (Zjevení 13,11-17)

 

Hlavní město zednářské velmoci

V Písmu jsou “šelmy” symboly pro světové velmoci. Podle tohoto výkladu popis šelmy ve Zjevení 13 je proroctvím o Spojených státech amerických. Socha svobody (šelma) povstává ze “země”. "Moře" a “vody” představují “lidi, davy, národy a jazyky”. (viz Zjevení 17,15) Šelma vystupující ze země tedy symbolizuje mocnost, která povstala z dříve většinou neobydlené země. Je jen jedna “supervelmoc", která na rozdíl od dalších vůdčích národů na současné světové scéně, povstala z málo obydleného kontinentu.

Socha svobody ovšem zdaleka není jediným symbolem připomínajícím zednářský původ a charakter Spojených států. Přesvědčivě o tom vypovídá i architektura v hlavním městě. Washington byl od začátku  jako zednářské město projektován. George Washington, první americký prezident a svobodný zednář 33. stupně, vybral dalšího zednáře Pierra Charlese L’Enfanta z Francie, aby navrhl plán hlavního města tak, aby obsahovalo skryté okultní symboly v ulicích, parcích i v rozmístění budov.

Bílý Dům, hlavní symbol americké moci, stojí přímo na vrcholu obráceného pentagramu, který vytváří mnoho diagonálních městských ulic. Kompas a úhelník, dlouhou dobu symboly svobodného zednářství, se rozprostírají od Bílého Domu až ke Capitolu. Pentagon, který byl postaven v pozdější době, jako sídlo vojenské síly USA, má tvar pětiúhelníku, který je středem satanského pentagramu.

 

Blouznění a paranoia?

Protizednářské literatury jsou dnes stohy. Z velké části vycházejí z bujné fantazie svých autorů a dělají kritickým hlasům medvědí službu. Proto jsou články podobné tomuto vždy šmahem odsunuty do škatulky takzvaných spikleneckých teorií. Již dávno se totiž ukázalo jako účinnější informaci nikoli zatajit, nýbrž dehonestovat a zesměšnit. Jestliže je dnes téměř veškerá diskuse o roli zednářstva na dějiny naší civilizace postavena do světla blouznění a paranoie, je protihlas odzbrojen lépe, než kdyby byl uzamčen v trezoru.

Nevyhnutelně jisté však je, že svobodní zednáři stáli za většinou společenskopolitických katastrof v posledních třech staletích. Můžeme jen spekulovat o míře jejich přičinění k hrozivé situaci současného světa. Pochopitelně se nejedná o členy provinčních lóží, kteří si v okresním městě ve jménu moudrosti a humanity hrají na Rychlé šípy, nýbrž o hru v úplně jiných patrech zednářského chrámu.

Svobodné zednářství není ničím menším, než válkou proti řádu, destrukcí přirozených hodnot, odmítnutím skutečného Stvořitele a Spasitele. Na těchto principech byla vybudována mocnost, na jejímž území se také nachází socha, která toto vše symbolizuje. Současně však na jejím území vždy také žila spousta odhodlaných lidí, kteří tomuto pojetí úspěšně vzdorovali.

Také v nich spočívá naděje, že skryté symboly Sochy Svobody se nakonec stanou připomínkou "plánu, který nevyšel".

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.