PARAZIT (17)

Samotný začátek I. světové války byl neobvyklý. Až do té doby kdokoliv vyhlásil válku, začal s útočnými akcemi. Nicméně v r. 1914, po vyhlášení války Rusku, Německo okamžitě přešlo do defenzivy. Akce Berlína jsou opravdu překvapivé, ale ještě překvapivější jsou akce Rakušanů. Po zahájení války proti Srbsku si, zdá se, nevšimli, že rusko-německý konflikt vznikl kvůli nim. Ve Vídni zase neslyšeli německé vyhlášení války Francii. Ani nereagovali na vstup Británie do války. Vyhlásili válku Rusku 6. srpna (!), tedy 6 dní po Německu. Skutečné boje na rusko-rakouské frontové linii začaly až 12. srpna a na rusko-německé frontě dokonce ještě později, a to 13. srpna 1914.

Brzy bylo jasné, že němečtí generálové nemají separátní plán na zničení Ruska. Německý generální štáb měl plány pro případ války s Francií, kterou by Rusko podpořilo, ovšem ne proti Rusku! Německá armáda čelila závažným problémům, když se pokoušela zastavit velkou sílu ruské armády, která se pokoušela proklestit si cestu do srdce Německa. Byla nucena improvizovat za pochodu, vytahovat nové vojenské jednotky stylem ber kde ber. Zdá se, že Německo nebylo na válku s Ruskem připraveno.

A ruské armádní a politické vedení to velmi dobře vědělo, což je důvod, proč vyhlášení války německým císařem bylo v Petrohradu obrovským překvapením pro všechny. Jak císařovi, tak ruští vojáci byli ohromeni. Dokonce i car Nikolaj II byl ochromen úžasem. V jeho telegramu anglickému králi Georgi V, odeslaném den po německé demarši a ospravedlnění mobilizace, dal car Nikolaj II průchod svým pocitům: „Mohu oprávněně jednat, neboť mám náhlou Německou deklaraci války, která přišla jako naprosté překvapení, jelikož jsem císaři Wilhelmovi dal to nejkategoričtější ujištění, že mé ozbrojené síly se nepohnou, dokud budou probíhat zprostředkovatelské rozhovory.“

Světová válka začala. Na západě, po dokončení expanze své armády, uštědřili Němci zničující ránu Francii, a to přes území Belgie. Ruská fronta byla však stále klidná.