PARAZIT (2)

A pozdější akce velmi rychle následovala tato slova. V prvé řadě, aby bylo možné pochopit příčiny tak náhlé krize, byla založena "Národní měnová komise" (tzv. "The Aldrich-Vreeland Act" z 30. května 1908). Její úloha spočívala v detailním prozkoumání stavu věci uvnitř bankovního systému a doporučení do Kongresu. Samozřejmě, jak jinak, výbor byl personálně složen z přátel "zachránce" pana Morgana. Předsedou výboru byl jmenován nám již dobře známý senátor Nelson Aldridge.

Komise se samozřejmě ihned pustila do práce – a je snadné odhadnout, že jejím hlavním záměrem byla „snaha“ o potřebě vytvořit struktury, jejichž cílem by byla regulace finančního systému, a tak zabránit dalším krizím. To nakonec vedlo k onomu tajemnému setkání bankéřů na „Jekyll Island“, kde se dohodli na tom, že přišel čas pro zřízení „FEDu“.

„Federální reservní systém“ byl prezentován jako všelék na všechny finanční neduhy. Nová instituce byla vytvořena údajně jen pro regulaci obchodních bank, tak aby nedošlo ke komplikacím na akciovém trhu. A aby regulace probíhala efektivně, regulátor musel být nezávislý.

V prosinci roku 1913 nám již velmi dobře známý Nelson Aldridge přišel na půdu „Senátu“ s návrhem zákona o „Federálním rezervním systému“. Aniž bychom zbytečně zabředávali do nudné statistiky hlasování, je třeba poznamenat, že pouze jeden kongresman se vyslovil proti návrhu zákona. Tento veskrze hodně odvážný senátor se jmenoval Gilbert M. Hitchcock. On ve své podstatě souhlasil s potřebou regulovat finanční služby, ale nečekaně navrhl novelu zákona, která byla však sama o sobě pro bankéře obrovským problémem.

Tento člověk totiž navrhl, aby „Federální reservní systém“ spravovala, místo soukromého monopolu, veřejnost. A dále pak navrhoval, aby tvorba peněz byla opět v rukách výhradně ministerstva financí. Nicméně z dodnes neznámých důvodů byly všechny pozměňovací návrhy senátora Hitchcocka zamítnuty a původní