TRANSYLVÁNSKÉ MYSTÉRIUM, STÍNY PODZEMNÍCH SVATYŇ A TRHLINY V ČASE (11)

Během jednoho setkání s mým kontaktním zdrojem v Rumunsku se Cesar poměrně zajímavým způsobem rozpovídal:

"Všechno, co se děje, vše, co se v tomto Vesmíru odehrává, jakýkoliv akt, čin, myšlenka, emoce nebo pocit, je s vysokou přesností uloženo do všudypřítomného energetického média, které si můžeme představit jako předivo nebo pavučinu. Tím, že probíhá toto nahrávání dat, je možné, aby vyšší úrovně vědomí člověka, ale i jiných bytostí mohly kdykoliv porovnat kteroukoliv dvojici dat mezi sebou. Stejně tak je možné vstupovat do této matrice a tato data zcela nezávislým způsobem zkoumat. V opačném případě by nebylo možné zkoumat minulost, ani budoucnost."

Jenomže jak je možné získat jakoukoliv představu o budoucnosti, když budoucnost ještě ani nenastala? César se lehce usmál a odvětil:

"Zdá se, že vaše logika funguje velmi dobře. Ovšem je potřeba si neustále připomínat, že čas je sám o sobě iluzorní představa. Samozřejmě že čas disponuje určitou dávkou jemné energie, ale tato energie je modulována specifičností našeho vědomí nebo vnímání. Stejný časový interval, jakým je například jedna hodina, může být vnímán na subjektivní úrovni různými lidmi různě dlouho.

Někomu "čas plyne pomalu" a někomu zase "rychle". Přesto je daný časový interval stejný. Vědomí člověka je ovlivněno iluzí minulosti nebo budoucnosti v daném pořadí tím, že tyto pojmy jsou odvozeny od roztříštěného vnímání tzv. "času". A nyní si představte, že tato velmi jemná forma energie, které říkáme "čas", vypadá jako kontinuální pás nebo rozvinutý fotografický film."

Cezar pak vytvořil jednoduchý náčrtek na kus papíru tak, aby jeho vysvětlení mohlo mít pokud možno tu nejjasnější podobu. Faktem je, že mnoho lidí v Cesarově okolí bylo vděčných za jeho nezištně podávané informace a za možnost určitým způsobem se takto učit něčemu skutečně výjimečnému.

"Časová osa je spojitá, ale lidé mají rozdělené vnímání, které rozděluje tuto osu na minulost a budoucnost. V běžných podmínkách je současnost relativní, neboť přítom