TAJEMSTVÍ ROBERTA MONROE A ASTRÁLNÍ CESTOVÁNÍ (3)

V Monroeově publikaci "Daleké cesty" se dozvíme, že jeden z výzkumníků navázal velmi blízký vztah se čtyřmi nebo pěti bytostmi, přičemž jedna z nich fungovala jako mluvčí a dovolila Monroeově skupině experimentovat s tím, že její tělo bylo použito jako jakýsi převodník dat mezi dimenzemi. V počátečních stádiích se dařilo přenášet informace jen na pouhých tři a půl minuty, ovšem s každou další seancí se čas přenosu prodlužoval.

A toto byl počátek procesu, během kterého se podařilo nashromáždit obrovské množství materiálů, a to nejen od výše uvedené skupiny entit, ale i od jiných bytostí, se kterými se později také podařilo navázat velmi dobře fungující kontakt. Když hovořím o materiálech z Monroeova výzkumu, nemám na mysli pouze jeho, ale desítky dalších spolupracovníků, kteří se dobrovolně a bez nároků na jakoukoliv odměnu pustili na dlouhou cestu výzkumu, aniž by tušili, co na ně na jejím konci čeká.

Během několika následujících let zapustily aktivity "Monroeova Centra" kořeny prakticky po celých Spojených státech. V mnohých motelech, konferenčních centrech, ale i v různých specializovaných zařízeních se realizovaly dílčí výzkumné a badatelské aktivity. Centrum samozřejmě fungovalo i nadále a poměrně úspěšně se rozvíjelo. Dodnes se nachází asi půlhodinu cesty jižně od města Charlottesville ve Virginii.

V "Centru" fungovaly pravidelné víkendové programy, během kterých se mohl každý zúčastnit "cesty" za hranice běžné formy vědomí. Jinými slovy řečeno, start začínal na úrovni "C1" a dotyčný se postupně přesouval do jiným či méně obvyklých, resp. exotických stavů vědomí. Je samozřejmé a svým způsobem i logické, že se během prvních pokusů takový "přesun" podařil spíše ve vzácných a výjimečných případech. Výsledný efekt vyžadoval čas, prostor na opakování a překonání toho, co Monroe nazýval "bariérou strachu".

Z praxe vyplynulo, že dříve či později se každému podaří tuto bariéru překonat, neboť vítězila obrovská síla individuální zvídavosti a snaha na vlastní kůži zažít osobní