EPIDEMIE ENERGETICKÝCH VAMPÝRŮ V ČECHÁCH - ZACHRAŇ SE KDO MŮŽEŠ! (2)

Poté co jsme si řekli, kdo je to upír doopravdy a že se s ním můžeme v praktickém životě setkat velmi často, chci ještě upozornit na několik podrobností o tom, co se ve vztazích mezi upírem a jeho obětmi děje. Například na prostý fakt, že ten kdo je léta energetickým upírem zneužíván, se sám energetickým upírem pravděpodobně stane…

Závislost toho, kdo nám vysává energii, na této stahované energii narůstá — stejně jako u každé závislosti.

Stále častěji na nás a své okolí útočí a to ve stále kratších intervalech a dává svým obětem stále méně možností na regeneraci jejich vlastních sil, až nakonec i oni ve svém zoufalství mají tak málo energie, že si najdou ve svém okolí nějakou slabou na sobě závislou bytost a začnou odebírat životní energii této bytosti.

Zvláště tragické bývá, když se obětí zneužívaného manžela stanou jeho vlastní děti — kruh je tím uzavřen.

Jak se můžeme před energetickým upírem chránit? Jak jsem již dříve napsal, česnek a naostřený kůl ze dřeva jsou k ničemu…

Pokud identifikujeme svého partnera nebo jiného blízkého člověka ze svého okolí jako energetického upíra, musíme si uvědomit, že nemá cenu (třeba s vytištěnými stránkami tohoto povídání) mu dělat přednášku o škodlivosti či nevhodnosti energetického upírství.

Každý energetický upír je jako narkoman, který je zvyklý na svůj příděl vašich energií a ty jsou pro něj drogou. Třeba by i slíbil změnu svého chování, ale nikdy svůj slib nedodrží.

Jediná cesta, jak ho léčit, je jako u každého narkomana: vzít mu jeho drogu, nedopustit, aby se dostala do jeho dosahu.

Základní zákon lidské psychiky: Změňme sami sebe!

To ovšem znamená, že mu nesmíme dát šanci se k naší energii dostat. Tudíž se musíme začít chovat jinak než dosud. Proto platí pravidlo, které má váhu jednoho ze základních zákonů lidské psychiky: k zastavení energetického upíra či k jeho vyléčení nemůžeme nikdy změnit jeho. To je nereálné. Musíme změnit sebe a svůj přístup k němu. Pak je šance, že se změní i on.

Prosím pěkně, jedna věc je na tomto místě velmi důležitá! Stále vás přesvědčuji o tom, že spolu s církevní falší rozhodně není vhodné vyřazovat ze svých životů univerzální pravdy ukryté v (dosud těmi grázly v sutanách) nedeformovaných výrocích Ježíše Krista. Pamatujte proto i zde na Kristova slova o lásce k bližnímu svému. Při snaze pomoci vám blízkému „upírkovi“ je nutné, abyste se nechali vést láskou a nikoli touhou po odplatě či odsouzením. Pokud jste už na tom tak špatně, že začínáte svého drahého energetického upíra ve své blízkosti nenávidět, je to zlé. Neradil nakonec Kristus milovat i nepřítele svého? Uvědomte si, že je to jako každý narkoman nešťastný člověk, který si sám neumí pomoci!

Poznámka: Tento web je (mimo jiné) s láskou a úctou věnován rehabilitaci Krista a jeho skutečného necenzurovaného učení. Pro všechny, kdo chtějí pochopit gigantický rozsah církevní cenzury a objevit Ježíšovo pravé a církví utajené učení, srdečně doporučujeme paralelní seriál na tomto webu: http://www.ragauian.cz/vznik-krestanstvi-skutecny-jezis-a-vira-aneb-buh-neporusuje-sve-prirodni-zakony/

Kdo není naplněn láskou k tomuto svému bližnímu, je slabý a nedokáže upíra zastavit. A pak platí, že za těchto podmínek, chce-li ještě někdy normálně žít, musí se dostat z jeho dosahu. Protože pouze láska vám dá sílu vytrvat. Člověk bez lásky v sobě se pouze pokouší oplatit svému upíru podobné podobným a sám směřuje k tomu stát se upírem. Je to pak jen o tom, kdo s koho. Upíra zastaví a vyléčí jen ten, kdo s ním dokáže poté, kdy zjistí pravý stav věci, jednat s pochopením a láskou. Jen ten má pak šanci mu drogu ze svých zdrojů odepřít.

Když říkám „mějte ho rádi“, nechci po vás, abyste snášeli to, co vám činí. Chci jen, abyste si ve svém nitru si uvědomili, že je to prostě strašlivě nešťastný člověk, který energeticky strádá a neumí si sám pomoci. Je nemocný, je závislák na tom, aby nás rozhazoval a těžil energeticky z našeho rozhození.

Místo, aby čerpal energii podobně jako vy z legitimních zdrojů, touží po vaší energii a je to prostě pro něj v podstatě otázka života a smrti. A k tomu vás potřebuje ranit, trefit, praštit slovem, gestem, urážkou, výčitkou, čímkoli — abyste začali ronit ze své aury tu pro něj nesmírně cennou nízkovibrační energii uraženosti a lítosti, protiútoku a vzteku.

Mentální sebeobrana

Proto s vědomím, že toho, kdo nás právě teď a často hrozně trápí, máme vlastně rádi, protože je takový, jaký je a neví, co činí, zůstaňme v klidu. Nereagujme na jeho výpady a nevšímejme si sílících útoků. Jakmile zjistíme, že to už zase začíná, vložíme veškerou svoji pozornost do mentální představy o tom, že se nás nemůže nic z toho bláta, co on na nás háže, dotknout. A to proto, že svou myšlenkou a svou vnitřní silou lásky k němu (případně přáním a modlitbou) projektujeme kolem sebe zdánlivě pomyslnou — ale na určité energetické hladině naprosto reálnou — stěnu jakoby z tlustého plexiskla, skrze kterou špína, šípy výpadů a urážek ze strany našeho drahého upíra v žádném případě neproniknou. Protože ta stěna z plexiskla, tak jak ji projektujeme, je naprosto neprostupná a nemá v sobě jedinou skulinu.

A my jsme uvnitř této bariéry absolutně chráněni a v pohodě. V pohodě, s láskou k tomu, kdo nám chce ublížit a s vírou, že jedině tohle je cesta, jak se před ním ochránit a jak ho podobné chování případně odnaučit. Navenek reagujeme na výpady klidně a uvnitř se jednoduše usmíváme. Za touto bariérou to po určitém cviku dokážeme. Protože kdo ví a zná mechanismus tohoto děje, nebývá překvapen a zaskočen. Protože to prostě funguje. Mohu to potvrdit svým vlastním prožíváním v mnoha případech, jakož i případy těch, jimž jsem radou a energeticky byl nápomocen.

Jakmile se nám daří stabilizovat ochranu kolem sebe, začínáme chráněni touto bariérou pozorovat dění za ní. A vidíme, jak bláto a špína, kterou náš milovaný energetický upír na nás háže, pleská o tuto průhlednou stěnu a stéká po ní v souladu se zákony zemské tíže k zemi. A vidíme, kterak loužičky temných energií za bariérou na zemi ožívají a stávají se z nich takové černé pohybující se chobotničky. Vidíme, kterak hledají skulinku v naší bariéře a jsme si naprosto jisti, že ji nenajdou, protože tam žádná není. A tak se brzy stáváme svědky toho, kterak tyto chobotničky (plné negativních energií určených původně nám) vyrážejí rozčileně ke svému původci, k tomu, kdo je směrem k nám odhodil. Rozladěny neúspěchem a vynaloženým úsilím skočí na něj zpátky a zesíleny rozčilením ze zbytečné námahy mu svoji nevoli dají pěkně tvrdě znát. Prostě podle hesla „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“ dostane zhruba dvojnásobek negativity, kterou chtěl dát nám.

Zákon „magického odrazu“

Mágům je odjakživa tento děj znám jako zákon „magického odrazu“. Náš upír se cítí v tu chvíli přesně podle přísloví „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Šílí a snaží se házet stále víc špíny naším směrem. Chce za každou cenu dosáhnout svého cíle, prorazit naši bariéru. Strhává proto ze sebe i ty své chobotničky, které se už vracejí zpět, ale to vše jen do času. Protože i ty se stále a znova vracejí k němu, ve svém rozčilení z takového zacházení již nejméně několikráte silnější ve své negativitě než tomu bylo tehdy, kdy byly k vám vyslány.

A vy sledujete, jak milovaný upír zahlcen a zavalen vlastní špínou a bahnem ztrácí sílu útočit, umlká a stahuje se do ústraní. Ovšem zmocní-li se vás v této chvíli lítost a vy vyjdete zpoza své bariéry, abyste mu dali najevo účast s jeho utrpením, jste prostě marný.

Změna, kterou potřebujete

Tenhle postoj za bariérou je přesně tou změnou, kterou se musíte naučit vy sami. Je to přesně ta změna, kterou potřebujete, abyste změnili pravidla hry, která zatím hrála pro vašeho milovaného upírka. Zatím tomu bylo tak, že když vás upír zasáhl bahnem a špínou, tak jste si bláto a špínu ve snaze ho ze sebe setřít ještě dále po svém těle rozmazávali a zamotávali se do té hrůzy. Plačtivě jste obrazně řečeno naříkali: Hele, co děláš, jen se podívej, jak vypadám! Podívej se, jak je mi! A upír dál řval, ječel, vrčel, zákeřně bodal, píchal, tlačil na naše rány a bolavá místa a my (ve snaze ho uchlácholit) jsme nevěděli nic lepšího, než všechnu tu špínu přijímat a vršit na sebe jeden neúspěšný pokus o usmíření na druhý.

Řeknu to ještě jinak: Když je venku nečas a bouře, bijí blesky a padají kroupy, taky sedíme v teple domova a jen zpoza skla pozorujeme, co se děje. Nenapadlo by nás vybíhat z baráku a nechat se mlátit kroupami, smáčet deštěm, šlehat větrem a případně bouchnout bleskem. To má logiku, nemám pravdu? Ale jaká je logika v tom nezalézt v nepohodě propuknuvší třeba domácí bouře za onu bariéru do klidu a míru a nechat na sebe dobrovolně dštít špínu, kroupy bláta, blesky hněvu a ještě se divit, jak to, že vůbec tohle je možné? Proč nechat do sebe bušit vichřici a vystavovat se padajícím taškám ze střech stržených větrem?

Proč nezůstat v závětří bariéry z onoho myšlenkového „plexiskla“ a jen tu bouři pozorovat? Samozřejmě, že to našeho upíra rozzuří, když zůstaneme v klidu. On sice neví, že jsme si udělali proti jeho řádění bariéru — ale cítí ji podvědomě a začíná ještě více útočit, aby ji rozbil. On se přece potřebuje zbavit bahna, které se v něm (obvykle jeho vlastní vinou) nastřádalo a hodit ho na nás — jelikož jsme nejblíže a dosud jsme se nikdy nebránili. Cítí to jako své svaté právo a basta!

Ale my se už jen díváme, kterak to bahno naráží na „plexisklo“ bariéry, stéká dolů a dál už to známe. A jeho výpady slábnou, nutně slábnou, až přestanou. Upír odchází nenasycen. Marně natahoval svá neviditelná chapadla. Jednak se přes bariéru nedostal, jednak my žádnou drogu pro něj neroníme. Prostě jsme změnili své vnitřní nastavení, takže žádoucí energie pro něj není na skladě a bouře utichá a my můžeme zpoza své bariéry vidět, jak se upír trápí ve svém energeticky podmíněném auťáku.

Dodržet uvedený postup se nám jistě nepodaří ze dne na den. Ale nemluvíme o čase v řádu týdnů a měsíců, ale jen několika málo dnů. Dejme tomu dvou, tří dnů, kdy zaregistrujete naprosto zřetelné výsledky. Je nutno této metodě věřit a pracovat postupně na sobě při její realizaci. Je-li důsledně dodržována ze strany energeticky vydíraného partnera, její přínos je pak nezanedbatelný a osobně neznám žádnou jinou metodu, jak energetického upíra úplně vyléčit. Nedá se přesně stanovit, jak dlouho to potrvá, než si upír odvykne svoji oběť napadat. Občas se o to bude pokoušet ještě nějakou dobu.

Pozn.: Prosím pěkně, vy všichni — kteří máváte nad uvedenou možností ochrany rukou s odůvodněním, že jste už něco podobného zkoušeli a nefungovalo to — děláte velkou chybu… z neznalosti technologie a vedeni nekvalifikovanými falešnými proroky jste si zřejmě chtěli pořídit provozuschopné auto z bláta a písku… ale takhle to nefunguje… přesný návod ode mne můžete mít kdykoli na počkání…

Bariéra pouze proti negativním energiím

Podotýkám, že uvedená bariéra se staví pouze proti negativním energiím. Je tedy možné prožívat společně s okolím všechny pozitivní energie, které si jen přejete.

Tedy i s tím (třeba i vám blízkým) „vampýrem“ v okamžicích, kdy neútočí a mezi vámi vládne energetické příměří. Naše informovanost o způsobu myšlení a konání vampýra i existence bariéry nám pomůže v klidu přestát jeho sebesilnější — třeba i náhlý, nečekaný útok, pokud se o něj v záchvatu svého „hladu“ po cizích energiích pokusí. Postupně — poté, když našemu upírovi pokaždé předvedeme tutéž připravenost odrazit a nechat mu „sežrat jeho vlastní špínu“ — si začne odvykat tuto špínu na vás odhazovat. Když pokaždé jeho výpady skončí tím, že mu bude špatně z vlastní špíny, začne se konečně starat, aby ho to nezabilo. A nebude se tomu všemu kolem sebe tak poddávat, začne se otevírat z nezbytí opět oněm jemným energiím.

A je zde předpoklad, že zahájí opět přijímání energie z okolí ze Slunce, přírody a z hvězd a je na nejlepší cestě k normalizaci své psychiky. Recidivy budou hrozit ještě dlouho, ale mezitím si perfektně osvojíme metodu žití za bariérou z „plexiskla“ a — budeme-li to důsledně uplatňovat — bude to fungovat stále lépe.

Upír jednoduše bude donucen přejít na jinou, přirozenou stravu. Upír ale může na vaši změnu reagovat také tím, že si ve svém okolí vybere ke svému řádění někoho jiného. Tahle možnost tady vždy je — ale copak tím neřešíte svůj problém, své přežití? A copak tomu druhému, který to schytává po vás, nemůžete poradit svoji metodu? Jde-li třeba o vlastní dítě, prostě ho vědomě zahrňte pod svou bariéru. Funguje to!

Nemoc se kterou si současná lékařská „věda“ neví rady

V tomto textu vám nabízím pohled na něco, co je tak běžným jevem, že si nikdo nedovolí to nazvat nemocí. Přesto to nemoc je. Nabízím pohled na něco, co je tak běžným jevem, že tomu tzv. lékařská „věda“ prakticky nevěnuje pozornost. Čímž jen prohlubuje svou neschopnost se o vás postarat. Toto téma je prostě tabu, ostatně jako vše, co je v rozporu s vládnoucím náboženstvím materialismu.

Pokud je energetický vampyrismus váš problém, zapomeňte na nevědoucí „vědu“ a jednoduše problém vyřešte! Je to neuvěřitelně prosté…

Uveďme si na konkrétním vzorovém případu princip fungování ochrany před energetickým vampýrem. Třináctiletá dívka se ve škole stane obětí šikany ze strany spolužáka. Prostě se mu líbí a on nevěda, jak jí to dát najevo, sáhne k náhradnímu řešení, jak její pozornost získat: Donese si z domu dětskou bambitku a naláduje do ní černou pryžovou kuličku. A když si ona dívka otočená k němu zády povídá se spolužačkami, vystřelí a zasáhne ji někam do oněch půvabných míst, kde její záda přestávají mít slušný název a kde to hezky zabolí.

Dívka se k němu v šoku otočí a s výčitkou v hlase říká: Au, proč to prosím tě děláš? Je z jeho chování rozhozena a energie jí bezpečně uniká. A onen spolužák si mne ruce radostí nad zdarem svého počínání a jeho radost je z nevědomé roviny způsobována právě přijímáním dívkou ztracené energie.

Divíte se, že své pokusy bude opakovat, kdykoli pocítí energetický hlad po pozornosti té dívky? Jakou má ta dívka možnost se chránit?

Ta dívka by si mohla pořídit si velkou pokličku na nádobí a mít ji neustále při sobě. Když ji kamarádky upozorní, že se onen uličník opět chystá k výstřelu, rychle se otočí a nastaví onu pokličku. Kulička se odrazí a trefí útočníka do nosu. Když se to útočníkovi stane i podruhé nebo potřetí, jak dlouho ještě bude mít chuť za cenu vlastního zranění svůj čin opakovat?

Vy tu pokličku mít nemusíte.

Výše doporučená ochrana zachytí útok již na mentální rovině. Ze své dřívější praxe vím, že energetický vampýrismus je problémem nejméně každého druhého manželství. Ženy kradou energii mužům, muži ženám v nekonečném klání při mnoha pokusech o optimalizaci manželského soužití a výsledky jsou často katastrofální. A přitom řešení je tak jednoduché…