V DOUPĚTI ZMIJÍ: "OKULTNÍ, ESOTERICKÁ MOC PENĚZ A JITRO ALCHYMISTŮ" (6)

Rozporuplná „morálka“ Hospodinova

Bruno svůj spis „The Expulsion of the Triumphant Beast“ (Vyhnání triumfující bestie) začíná tzv. „Vysvětlujícím listem/epištolou“. Zde se soustřeďuje na biblickou postavu Jahweho, přičemž se zaměřuje na jeho rozpolcenou povahu, která vykazuje velmi labilní, kolísavé rysy. V Brunově popisu je Jahwe vylíčen jako síla, která je doslova posedlá člověkem, fascinovaná lidskou brutalitou, bestiální prostopášností, lehkovážností a slabostí.

Podstata Jahweho prochází extrémně silnou mutací a vzhledem k tomu, že dle Brunových představ jsou lidské Duše energeticky spojeny s Jahweho principem, přechází ona kolísavost a labilita i na lidskou bytost, která dokáže projevit silnou míru Lásky, empatie a sounáležitosti, ale stejným způsobem celou plejádu vyloženě zlovolných kvalit.

Bruno se ptá, jak toto všechno může jít dohromady? Velmi dobře se zamýšlí nad touto pozoruhodnou anomálií, která je podle jeho názoru jednak ve Vesmíru ojedinělá, a jednak anomální. Odkazuje se na původní gnostické učení, které tuto bizarnost detailním způsobem rozebírá.⁴⁷

Jinými slovy řečeno, Jahwe je reprezentantem dvou tváří morálního charakteru, jednou benevolentní a laskavý, jindy násilný a nekompromisní. Bruno je přesvědčen o tom, že tento nejvyšší Bůh „Starého Zákona“ představuje každého jednoho z nás (člověk je obrazem Jahweho, který prostupuje hmotnou podstatu každého jednoho z nás).⁴⁸

Vzhledem k hermetickému pozadí, ze kterého Bruno čerpal, včetně hluboké znalosti alchymistických textů se nám Bruno snaží naznačit, že „Hospodin“ je v konečném důsledku konečnou realizací filozofického „Kamene Mudrců“. Tento jeho myšlenkový postoj nás však v chápání jeho vnitřního světa posouvá zase o kousek dopředu. Zdá se, že Giordano Bruno je typickým projevem jakéhosi „proto-Transhumanisty“.⁴⁹

Bruno si prostě ve svém vylíčení schizoidní rozporuplnosti biblického Boha (zdůrazňuji, že b