V DOUPĚTI ZMIJÍ: "OKULTNÍ, ESOTERICKÁ MOC PENĚZ A JITRO ALCHYMISTŮ" (5)

I z této velmi krátké ukázky je patrné, že Weishauptův „Illuminismus“ je zaplaven hermetickými představami, které jsou v konečném důsledku téměř totožné s Brunovou doktrínou. Pokud byl Bruno skutečně úspěšný v ustanovení organizace „Giordanistů“ v Německu, pak jeho vliv mohl být velmi silným impulsem, jež později inicioval vznik „Rosikrucianismu“ a „Illuminismu“ v této zemi. O této možnosti jsem v současné době hluboce přesvědčen.

Když jsem si prošel některé další materiály, jež se vztahují k ideologickému odkazu Giordana Bruna, zjistil jsem, že tento člověk neodmítal antropomorfismus do všech důsledků. Myslím si, že se zde Arthur D. Imerti mýlí, nebo přinejmenším jeho vyjádření v tomto směru není zcela přesné. Brunovo pojetí antropomorfismu je zahaleno hávem symboliky vztahující se jednak k fyzikálním naukám, magii, ale i starým gnostickým praktikám stimulujícím lidskou mysl včetně paměťových schopností.³⁹

Brunova ideologická pozice vůči katolické církvi nemusí být na první pohled zcela jasná, ale to jen do té doby, dokud si člověk neuvědomí, že Bruno byl stejně jako mnoho jiných hermetiků vrcholné renesance přesvědčen o tom, že všechna velká náboženství té doby pocházela z egyptské hermetické ideologie (na toto téma existují velmi interesantní materiály z dílny autorky, která publikuje pod pseudonymem Stan Acharya).

Sám jsem byl překvapen, když jsem se z důvěryhodných pramenů dozvěděl, že třeba i základní a původní koncepce buddhismu pochází z původního gnostického systému nauk, který byl ve starověkých dobách rozšířen především na území dnešní Etiopie.

Každopádně Brunova osobitá interpretace „Starého Zákona“ se prudce střetává s klasickým křesťanským a židovským učením. Existuje jakýsi základní axiomatický koncept symbologie a metaforické reprezentace, který byl používán při tvorbě cíleně nastavených příběhů a bajek, jež přecházely z egyptského panteonu k Babylonu a odtud k židovské kultuře.

Giord