NAJDĚME SI PROSTOR NA SETKÁNÍ SE SVÝM VNITŘNÍM "PÁNEM ČASU"

"Pán Času" se rozhodl zpřístupnit nám to, o čem víme, že dokážeme zvládnout, což je mnohem více, než si myslíme. Začínáme zde v nulovém bodu zření či chápání. Zrcadlo života je svým vlastním zrcadlem pochopení a bytí. Začínáme tuto cestu - dobrodružství zázraku Života, putování do přítomnosti neznámého, jako bychom nic nevěděli. Toto udělá náš život snadnějším; formulování nového počátku po ustrnulém věku nevědomosti. Podnikneme tento výlet beze strachu. Co se týče mne, Kosmos se pohybuje dosti pomalu a přece zároveň velmi rychle. Bolestně pomalé se to zdá být, jelikož se snažím vidět věci takové, jaké jsou.

Já sám nechci počítat oběžné doby planet, neboť tato přechodná období jsou pro mne pouhým vlněním navždy opakovaným ve věčném periodickém a téměř cyklickém proudění planetárních tanečníků. A přesto pod ústředním sluncem naší galaxie tato bohatá slavnost zvaná lidstvo nalezne svůj konec v určitém bodu v čase, tedy pokud se naprosto nemýlím. Mnoho světů a planet si přetrpělo četná traumata, zatímco putovaly věky, snášely nepopsatelné nesnáze, války a kataklyzmata; a přece je minulost minulostí a trauma je nyní skončeno. Nemá smysl připomínat a analyzovat kolektivní trauma. Polapit nás do pasti tak, jak by nás rády viděly regresivní síly. Nemáme na výběr, musíme ukončit utrpení teď. Vždyť je to tak jednoduché. Utrpení skončí pouze tehdy, až a pokud jej my, vy a já sami ukončíme. Rozhodnutí je vaše a moje.

Tato změna začíná na osobní úrovni od psychologického stavu k jasnovidnému, a pokračuje až k mezidimenzionálním úrovním. Nemá žádný význam rozebírat a přikrmovat psychologické trauma. Musíme ukončit minulost, a ne ji vyživovat skrze myšlení, což by znamenalo udržování traumatu při životě. Právě v tom spočívá slepá ulička. Stále se dívat na minulé události znova a znova od válek na Marsu, ke starým Mayům, ke Katharům a Keltům až po Tibet a dále až k posledním válkám dvacátého století... Skončete to!

Můžeme začít znovu, v kterémkoli momentě v čase. Pokud jde o mne, ten moment je teď. Musíme si uvědomit, že to můžeme dokázat. Léčení odkazu je myšlenkou, a zůstane myšlenkou, dokud ji zkrátka neuskutečníme. Jak jsem napsal, věci té nejmenší důležitosti musí jít z cesty věcem nejvyšší důležitosti. To, o čem zde hovořím, není nějakou záležitostí intelektuálního myšlenkového procesu a ani si nepřeji, abyste to promýšleli. Tato změna je skutečná, kosmická, planetární, individuální, okamžitá a kompletní tak, jak je. Lidé se hodně věnují přemýšlení a rádi promýšlejí věci znovu a znovu, místo aby rovnou konali bez rozmýšlení. Pro tuto chvíli vás zvu k nahlédnutí. Dovolte mi podělit se s vámi o tento úryvek z "Pána Prstenů", kde Galadriel říká:

"Zde je Galadrielovo zrcadlo. Vzal jsem vás sem, abyste se mohli podívat, pokud chcete."

"A co bychom měli hledat a co máme vidět?", zeptal se Frodo...

"Mnoho věcí může zrcadlo na můj pokyn odhalit", odpověděl Galadriel...

"A některým mohu ukázat to, co touží spatřit. Avšak Zrcadlo ukáže také věci neočekávané, a ty jsou často podivnější a mnohem užitečnější než věci, které si přejeme vidět. Co uvidíte, pokud necháte Zrcadlo volně pracovat, to vám nedokáži říct. Neboť ukazuje věci, které byly a věci, které jsou, nebo věci, které teprve mohou být. Ale která je ta, jež spatříš, ani nejmoudřejší nedokáže vždy říct."

Přejete si nahlédnout? Vzhledem k tomu, že držíte ve svých rukou tuto knihu, tak ano. Někteří z nás, lidských bytostí, (jasnovidci, šamani a mudrci mezi námi) mají přesné a znamenité vize o tom, jak by tento svět nejlépe vypadal a jaký by měl být, kdežto bytosti, které nás sledují, a duch, jehož nazývám silou, která pracuje s některými z nás, se na nás shovívavě usmívají.

Neustále sníme a vyjadřujeme se o báječných konceptech a strategiích ohledně toho, jak bychom mohli vylepšit tento svět, a doufáme, nebo si přejeme, že takto auto-magicky vytvoříme motivaci vedoucí k činům jistých jednotlivců a skupin. To všechno je skvělé a bylo vyzkoušeno již dříve ale... evidentně nevyprodukovalo žádoucí výsledek. Proč si myslíte, že tomu tak je?

Být jedincem již ze samotné podstaty a definice znamená, být celistvý a nedělitelný, a přesto - jsme jako jedinci celiství? Ne tak docela, pokud se na to chcete podívat opravdu pozorně. Oddělujeme duši od mysli a mysl od těla, lásku od práce a činnost od myšlení. Proto nejsme tak individuální, jak se domníváme, že jsme.

Nicméně několik z nás začíná s naprosto odlišným přístupem: činností bez rozmýšlení nebo tím, co je nazýváno přímou akcí, v níž jsou pojmy jako vzestup nebo žití bez ega postaveny stranou. Ke změně dochází pouze tehdy, alespoň podle mého názoru, když staré zemře. Pouze tehdy může hojení odkazu či dědictví minulosti a tvoření budoucnosti začít.

Co se pokouším sdělit, je toto: abychom se mohli stát tím, kým máme být, musíme ve skutečnosti zemřít v našem starém lidském pojetí sebe sama, pustit se a umožnit si transmutovat na to, čím lidské bytosti jsou ve své nejčistější formě.

Tento svět, planeta Země, je plná nepředstavitelného potenciálu a možností. Je to domov, do něhož jsme odesláni, když se oddělíme od svého původního zdroje, abychom na okamžik putovali v iluzi oddělení. Ovšem ve skutečnosti nejsme odděleni. Vymysleli jsme si všechny možné druhy konceptů a myšlenkových struktur, které nejsou ničím jiným než absurdními iluzemi a výmluvami sloužícími pouze k tomu, abychom nedělali to, kvůli čemu jsme doopravdy zde. Skutečnost, že tato země hostila takové množství konfliktů po tolik tisíciletí, nás vede k závěru, že zde již nic nemůže vyrůst. Tento závěr je však mylný.

Předpokládáme to proto, že jak se zdá, víme, že přijde více konfliktů, které budou odstraněny světlem; přitom světlo se ve skutečnosti stává den za dnem tak nesmírně jasným, že odděluje ty temné od jasných. Světlo, o němž hovořím - to, které mi bylo ukázáno Pánem Světla - vytěsňuje temnotu tohoto světa. Žádné manipulace počasí, žádné války jakéhokoli druhu, žádné triky pro ovládání, ani metody kontroly mysli používané těmi temnými nepřemohou to, co znám jako sílu.

Je možné, abychom vstoupili do nového světa, kde dokážeme vyřešit problémy způsobené lidstvem? Vskutku je možné, aby se kreativní dialog a společné myšlení odehrávaly dokonce mezi nejstaršími rivaly všech dimenzí, národů a skupin, jestliže tito usmrtí svá stará já a vytvoří svou vlastní novost. Světelné bytosti, které nás pozorují zvenčí, se usmívají, nebo alespoň kroutí hlavami, když vidí lidské bytosti trpět. Toto je také iluzorní myšlenkovou konstrukcí.

Svobodná vůle nad vlastní predestinací, jež nám byla dána, je mi známa jako přímá akce - nikoli proces volby se svou opozitní antivolbou. Je to svoboda čisté akce, jež je nám dána jako ambasadorům tvoření. Jestliže jsme vskutku měli být stvořeni k obrazu Božímu, a jestliže předpokládáme, že Bůh stvořil toto stvoření, pak bychom logicky došli k závěru, že my jsme zde tak pro to, abychom tvořili.

Kdo stvořil stvořitele? S/tvoření je přímou akcí. Je to činnost, která pracuje spolu se spolutvořícím elementem: Kosmem a jeho silami. Toto je to, co znám jako inteligentní kosmos nebo vesmír či prostor ve vás a okolo vás a okolo mě, jenž s námi neustále komunikuje. Informace, o které se s vámi dělím, se zákládají na pokračujícím rozhovoru, který vedu s inteligentním Kosmem skrze Mistra či Pána Světla. Ve formě poznání či vedení inteligentní kosmos využívá síly, s jejichž pomocí vede ty z nás, kteří jsou schopni vmísit se do této inteligentní kosmické síly okamžiku.

Dělá to tak, že nám posílá znamení skrze zvířata, lidské bytosti, události, situace, okolnosti. Události, které někteří nazývají vrozené štěstí, synchronismus, poznání nebo jakkoli to chcete nazývat.  Je to umění uskutečňovat věci, je to tvoření splynutím s Přítomností. To, co nazývám silou, nemá žádnou protisílu. Někteří mudrci ji nazývají Láska. Láska či síla je dokonalá inteligence a je samoorganizující se stejně jako Kosmos. Je tím, co hýbe Kosmem. Občas nám připomene, co nám na počátku bylo stvořením dáno. Tato síla je všetvořící a využívá vedení jako svého posla. Jakmile tuto sílu rozpoznáme a spřátelíme se s ní, můžeme se pohybovat uvnitř silového pole a splynout jako jeden.

V tom okamžiku jsme jedno se silou a všechny koncepty, myšlenky a strategie, jež si neseme, se stanou podružnými. Potom začíná skutečná, nikoli imaginární, ale opravdu skutečná kreativní činnost. A je to v tomto okamžiku, kdy se změna projeví v našich životech. Pak přímá činnost řídí cestu. Abychom došli k tomuto bodu poznání, někteří z nás musí projít velmi intenzivní pasáží, kdy zemřeme jako staré já a staneme se tak Kosmickými jako planeta, hora, oceán, moře či řeka.

Jestliže sledujete jakoukoli řeku k jejímu zdroji, zjistíte, že začíná malou kapkou vody vycházející z jeskyně či ledovce na vrcholu nějaké hory. Malá kapička odněkud zeshora v Himalájích se stane řekou Ganga. Podobná kapka z ledovce ve švýcarských Alpách se stane Ženevským jezerem nebo Rýnem končícím ve Středomoří. Během mého posledného kurzu jsem jednou o polední přestávce sledoval téci vodu v Lomňance, která protéká Horní Lomnou v malebném prostředí Slezských Beskyd a představoval jsem si, jak se každá jedná kapička snaží dostat k cíli své úžasné cesty v Baltském moři. Hrstka z nás; my, kteří jsme tomuto porozuměli, jsme první kapkou vody, a proto se staneme oceánem změny.

V den, kdy jsem se setkal s "Pánem Času", mi bylo silou sděleno: "Ty Jsi Hora!" A hora, kterou rád navštěvuji a jsem s ní, mi dala svým vlastním způsobem skrze sílu na vědomí, že alespoň pár z nás má být jako hory kráčející zemí. Nebo jako ten oceán či planeta s žádným já, ale se schopností vyvolat akci, která vyprovokuje změnu. Nebojme se projít "Bránou mystické smrti" směrem k znovuzrození. Stádnost horské kozy transformujme v eleganci Jednorožce.

Tato forma "smrti", jíž jsem byl svědkem, je mnohem drtivější než fyzická smrt, které se lidé obávají, jelikož vede k naprosto novému způsobu konání věcí. Jinými slovy pro mne drama a trauma již nejsou mým světem, takže co bude mým světem? Jednoduchá odpověď: Život uvnitř zrcadla zření, Galadrielovo Zrcadlo. Jak uvidíte, je snadnější zemřít a jít žít na nebesa, než radikálně změnit myšlení či postoj způsobem, jenž nám mudrci nabízejí již celou věčnost. Začít naši vlastní novost přímo v tomto životě hned teď, zatímco jsme stále naživu, je pokračujícím procesem, jenž nás nikdy neopustí. Je to, jak věřím, to, co Jiddu Krišnamurti jednou nazval "Cesta", která je cestou bez cesty.

Jestliže se lidé reinkarnují na zemi, pak by měli jistě touto dobou být již superchytří a všemoudří. Tak jak je tedy možné, že mnoho z nás zemřelo v jiných životech a přece se stále chováme stejně jako před mnoha eony? To je to, co mám na mysli. To je důvodem, proč je smrt ega v našem vlastním skutečném životě nyní mnohem důležitější než fyzická smrt, které se tolik z nás obává.

Těch pár jedinců, kteří spatřili sílu v sobě, se nyní učí, jak pracovat s touto silou a jak s ní zacházet konstruktivně a pro dobro lidstva. Víme, že volby, které činíme, jsou vrozeně řízeny naší inteligencí pracující společně se silou.

Skrze světelné bytosti vedené ETs a jisté lidské bytosti posílá síla na zem některé výjimečné jedince, aby pozvedli lidstvo na jeho pravou úroveň a naučili lidský druh, jak se vyléčit z traumatu zvaného být lidskou bytostí. Většina lidských bytostí se zjevně nedokáže spojit s touto silou z jiného světa. Mnoho mudrců a šamanů, učitelů a léčitelů bylo po tisíciletí vysíláno, aby pomohli člověku změnit se.

Pár lidí si vezme něco z tohoto dojmu, jenž spolu se mnou pán času sdílel. Pravda není nikdy to známé, vždy bude nová. Nemohu mluvit o novém - o této úžasné změně v procesu nyní - mrtvým jazykem starého mozku. Pouze těch pár, kteří jsou připraveni vstoupit do své vlastní síly - skrze přímou činnost - a pohybovat se se silou inteligentního kosmu, bude schopno dosáhnout změny. Tato změna bude uskutečněna využitím síly, jež je nám dána. To znamená, že my jsme činností, která přinese změnu, což znamená změnit se na činnost bez přemýšlení.

Jestliže jedna lidská bytost učiní správnou volbu, potom tato lidská bytost změní běh případné budoucnosti velmi významným způsobem. Žádná lidská bytost by se nikdy neměla cítit bezvýznamná či nedůležitá, protože jediná lidská bytost může změnit vědomí lidstva skrze impuls Kosmické Síly, která tvoří a formuje veškerý život. Jedna lidská myšlenka ovlivňuje jinou myšlenku, pak další a další, až nakonec tato původní lidská myšlenka zhmotní realitu ve všech částech Kosmického tvoření.

Je to ta stejná lidská myšlenka a ta stejná lidská životní síla, která způsobí, že celá skupina změní směr, protože skupina jedná jako celistvá mysl. Tato jednota transformuje fragmentovanou iluzi oddělení. Tak, jako planety kreslí své předepsané dráhy a formují nesčetná postavení jedna druhé, také my lidské bytosti projektujeme svůj vlastní osud použitím klidné a soustředěné energie za využitím záměru a bytí jednou Kosmickou myslí.

Někdy si možná myslíme, že jsme pouze jedinou lidskou bytostí a tedy neschopnou uskutečnění trvalé změny. Není tomu tak. Podívejte se na pár jmen, která jsem náhodně vybral, a která svědčí o těch, kteří přinesli radikální změnu mysli pouze svou jedinou myslí: Nikola Tesla, Mikuláš Koperník, Michel Montaigne, Galileo Galilei, Wilhelm Reich, Immanuel Velikovsky, Jiddu Krišnamurti atd.

Toto jsou lidé, kteří zkrátka nikdy nepřestali věřit své vizi. Kteří nikdy nepřestali žít svou vizi. Nikdy není příliš pozdě změnit způsob, jakým žijete a zároveň změnit svět, v němž žijeme.

Oživujme své nejušlechtilejší vize v každé vteřině našeho života..