Ruská FSB: Islámský stát je projektem Obamovo tajné bezpečnostní protiteroristické komise, která se prezidentovi vymkla z kontroly!

Šéf ruské FSB Alexandr Bortnikov uvedl v rozhovoru pro moskevské rádio Echo Moskvy šokující informaci, která však zcela dokresluje současnou katastrofální situaci v Iráku a části Sýrie. Podle údajů, které mají k dispozici ruské bezpečnostní služby, stojí za vznikem ISIL a následně Islámského státu nejužší kruh bezpečnostních poradců Baracka Obamy, tzv. skupina „Magnum 12″, tedy dvanáct nejmocnějších poradců, kteří de facto drží v rukách veškeré oficiální i neoficiální (black ops) operace amerických tajných služeb ve světě. Bortnikov ve zkratce posluchačům vysvětlil souvislosti událostí posledních týdnů v Iráku a v Sýrii.

 Šéf ruské FSB, Alexander Bortnikov

Podle Bortnikova zdědil Obama po předchozím prezidentovi G. W. Bushovi národní bezpečnostní tým pro „clandestine“ (utajené) operace, který se schází za zavřenými dveřmi a veřejnost nemá o jeho členech a jejich jménech žádné informace. Obama sice má navenek své veřejné poradce, ti jsou ale pouze de facto kulisou pro média. O zásadních operacích rozhoduje jiný poradní tým: Sbor pověřenců prezidenta ve věcech národní bezpečnosti. Toto už nejsou poradci. Členové týmu, které FSB označuje jako „Magnum 12″, nejsou voleni a nejsou dokonce ani jmenování prezidentem. Jsou totiž delegováni z poloviny Pentagonem (6), z poloviny CIA (6) a jeden sekretář (který není stálým členem) je tam navíc, který funguje jako styčný důstojník pro komunikaci se sekretariátem prezidenta USA a do pozice jej umisťuje obvykle Národní Bezpečnostní Úřad (NSA).

Skupina poradců ve skutečnosti nemá poradenskou funkci, ale funkci výkonnou, exekutivní, a to doslova. Tato skupina rozhoduje o veškerých nelegálních a utajených operacích ve věcech zájmů „národní bezpečnosti“. Rozhoduje o popravách a atentátech nepohodlných politiků ve světe, rozhoduje o politických likvidacích a předávaní kompromitujících materiálů médiím s cílem zničit nepohodlné politiky ve vybraných státech, koordinuje povstání a nepokoje v cizích zemích skrze tamní neziskové organizace, orchestruje státní převraty a především, koordinuje činnost řízených teroristických skupin po celém světě.

Al Kajda na výplatní listině CIA v boji proti SSSR v Afghánistánu 80. let

Podle Bortnikova vznikla organizace Al Kajda v 80. letech jako přímý projekt CIA na koordinování činnosti afghánského odboje vůči Sovětům během afghánské války. CIA se nemohla kvůli americkým zákonům zapojit do bojů proti Sovětům přímo. V Kongresu v USA v té době, po katastrofálním fiasku ve Vietnamu, nebyla vůle politiků k financování povstaleckých skupin ve světě v podobě přímé vojenské podpory. To skončilo s Vietnamem. CIA tak hledala cesty, jak alespoň vyzbrojit „mudžahedíny“ v Afghánistánu americkými zbraněmi. Kongres požadoval totiž bezpečnostní záruky, že se v budoucnu zbraně neobrátí proti Američanům.

CIA tak přišla s myšlenkou přímého financování a koordinování jedné z povstaleckých skupin v Afghánistánu, konkrétně Al Kajdy. Později slavná Al Kajda na počátku 80. let nebyla ničím výjimečná a vůbec nebyla teroristickou organizací. Američané ji označovali za „skupinu hnutí lidového odporu“. Co se s Al Kajdou stalo později, je výsledkem amerického talentu znepřátelovat si své spojence. Američané totiž slíbili Al Kajdě v Afghánistánu vznik Islámského státu, s právem Šaríja a slíbili jim politické mezinárodní uznání. Nešlo o nic jiného, než o íránský model vzniku duchovního státu.

Rok 1983, Ronald Reagan přijal v Bílém domě zástupce Talibanu kvůli koordinaci bojů v Afghánistánu

Zpravodajci CIA bojovníkům Al Kajdy proti Sovětům naslibovali hory doly, ale v okamžiku, kdy Sověti z Afghánistánu odešli, CIA se z Afghánistánu stáhla a nic ze slibů nesplnila, neboť k tomu ani neměla žádný mandát a šlo o nereáné sliby. Žádný americký politik ve Washingtonu, prolezlém pro-izraelskou lobby skrz naskrz, by ani ve snu nepodpořil vznik, vedle Íránu, dalšího islámského státu. Po odchodu Sovětů z Afghánistánu nastala v zemi bída, která počátkem 90. let přerostla krátce i v hladomor. Američané namísto humanitární pomocí Afghánistánu raději uvalili na zemi sankce kvůli distribuci opia a po státním převratu a převzetí moci Tálibánem, zařadili navíc zemi na seznam států podporujících terorismus. Sankce vyplývaly hlavně z toho titulu, že Tálibán neumožnil v zemi průběh transformace k demokracii. Jenže Al Kajda, za podpory CIA a jejich řízení, nikdy nebojovala za ideály demokracie, ale za vznik islámského státu. Za Šaríju.

Za zády Obamy slib povstalcům v Sýrii, že dostanou od USA svůj Islámský stát

A šéf FSB Bortnikov k tomu dodal: „Naše zpravodajské informace dokazují, že Američané se dopustili stejného triku i na povstalcích proti Bašáru Asadovi v Sýrii. Povstalcům z Free Syrian Army slíbil někdo z okruhu poradců Baracka Obamy, na což máme důkazy, vznik islámského státu v Sýrii po pádu sekulárního režimu Bašára Assada. Problémem je, že toto rozhodnutí nepocházelo ze CIA, ale právě z týmu Magnum 12, tedy od tajných bezpečnostních poradců Baracka Obamy. A zřejmě bez jeho vědomí. Jsme velmi znepokojeni tím, že Barack Obama začíná ztrácet kontrolu nad svými lidmi v Bílém domě. Máme indicie, že část zahraniční politiky USA, minimálně od konce minulého roku, už se odvíjí bez Obamova souhlasu, bez jeho vědomí, proti jeho vůli. Tato situace může vést i ke světové válce. Protože americkým voličům by se určitě nelíbilo, že za jejich peníze dodává americká vláda povstalcům v Sýrii zbraně a vybavení a přitom cílem těchto povstalců, od samotného začátku, nebylo nic jiného, než vznik Islámského státu a genocida křesťanské menšiny v Sýrii…“.

A k tomu ředitel FSB ještě uvedl: „Díky politice našeho prezidenta (pozn. redakce: Putina) se podařilo zabránit USA v přímé vojenské intervenci v Sýrii, která by s velkou pravděpodobností vedla k porážce Asadova režimu a k pozdějšímu nainstalování nefunkční pro-americké pseudo-demokratické vlády, která by selhala stejně, jako selhaly labilní loutkové vlády v Iráku, v Egyptě či v Libyi. Free Syrian Army už v Sýrii de facto neexistuje. Svobodná syrská armáda, složená převážně ze žoldáků ze zahraničí a arabských radikálů, neměla mnoho společného s národně-osvobozeneckým hnutím místních Syřanů, protože ti, až na výjimky, dodnes stojí na straně Bašára Assada, což je jediný garant sekulárního zřízení Sýrie. Podívejte se, kolik syrských křesťanů šlo do demonstrací proti Assadovi. Ani jeden! Do jednoho stojí za vládou Bašára Assada, a to ne kvůli tomu, že by k němu měli nějaké osobní sympatie, ale zcela z pragmatického hlediska, že je jediný, kdo jim dokáže v zemi zaručit ochranu před genocidou ze strany militantních islámistů.“

Syrští křesťané nedají na Bašára Assada dopustit, jeho fotky vedle biblických ikon…

Nejzajímavější v rozhovoru byl tento postřeh: „Vznik Islámského státu v části Iráku a Sýrie je naplněním falešných a nikdy nesplněných slibů, které teroristům dali američtí zpravodajci během posledních více než 3 dekád. Slibovali jim vznik islámského státu v Afghánistánu, ale nesplnili to. Slibovali jim islámský stát v Sýrii, nedošlo k tomu. Logicky si tak militantní islamisté vzali od Američanu to, co jim neustále slibovali. Že vznikl Islámský stát zrovna tam, kde je teď, to není nějakým dlouhodobým plánem. Islamisté si vzali to území, kde měli největší šanci na nejmenší odpor.

Jednoho času měl islámský stát vzniknout i u nás, v Čečensku, jistě si pamatujete. Assad nemá dlouhodobý zájem o severovýchod své vlastní země, nevyplatí se mu toto území dobývat a poté jej hlídat proti nájezdníkům ze sousedního, a nutno dodat Američany rozvráceného, Iráku. Assad ukázal islamistům, tady jsou moje hranice, tady nemáte co pohledávat, a tady moje hranice končí, za nimi si dělejte, co chcete. I proto nechala syrská armáda volně odejít militantní islamisty z obklíčených syrských měst na západě a na jihu země, což bylo velké překvapení, vlastně i pro nás, zpravodajce“, dodal Bortnikov.

S americkými zbraněmi v boji za Islám

„Islámský stát disponuje americkou obrněnou technikou, ukořistěnou od irácké armády. Už několikrát jsme upozorňovali naše americké partnery, že jejich styl odcházení ze zemí, kde válčili, představuje velké riziko. Abych objasnil posluchačům, o co jde: Američané, když odcházejí z nějakého válečného angažmá, tak za sebou nechávají většinu své těžké bojové techniky. Není to z dobročinnosti, ale z důvodu, že na transport do USA už zkrátka nejsou a nezbyly peníze, jako byly na začátku války. Oficiálně se to deklaruje tak, že jde o výbavu pro novou demokratickou vládu, o dar.

V Iráku zanechali Američané po svém stažení na 400 tanků Abrams, přes 2,000 obrněných transportních vozidel a naše informace nyní říkají, že Islámský stát disponuje už téměř třetinou všech těchto počtů. Když k tomu připočtěte zoufalý výcvik a morálku irácké armády, musí vám být jasné, co stojí za tak rychlým postupem Islámského státu v tažení na Bagdád a jiná irácká města.

Američane vidí, že když něco neudělají, když nepošlou nad Irák opět své bombardovací svazy, že můžou zcela reálně o Irák, a tím myslím celý Irák, úplně přijít. V řádu několika měsíců, možná i týdnů. Osobně nevěřím, že Islámský stát v této fázi jde zastavit letecky. Na to je už pozdě. Ani my jsme neporazili teroristy v Čečně z letadel, a to disponovali jen zlomkem techniky v porovnání s výzbrojí Islámského státu. Američané budou muset zpátky do Iráku s pozemními jednotkami, nejpozději do 6 měsíců. Jinak o Irák přijdou, a to by mohlo srazit vaz americkému prezidentovi, nemusel by ani dokončit svůj mandát.

Ovšem informace máme i takové, že Bílý dům počítá i s jinou cestou, že Američané islamistům Irák nechají a pokusí se jej posléze využit k destabilizaci Íránu. Obětování Iráku pro americké proti-íránské zájmy by byla katastrofa pro region, především pro Izrael, ale pro USA by převzetí moci v Iráku islamisty mohlo být cestou k rozpoutání konfliktu s Íránem, tedy cestou ke druhé Irácko-Íránské válce, bez účasti Američanů. A obávám se, že přesně o toto jde Obamovo poradcům z jeho poradního výboru“, uzavřel komentář Bortnikov.