PLANINA NAZCA - STATICKÁ ELEKTŘINA

Nesčetné množství literatury, hypotéz, odkazů na internetu, uvádí planinu Nazca různými teoriemi jako cosi záhadného, co nelze ničím prokázat. Postačuje ale nový poznatek, že v kavkazských horách jsou do stavby zabudovány tří tisíci tunové celistvé horniny, které byly opracovány, transportovány a vyzdviženy do výšky čtyřiceti metrů, a vše se rázem změní. Manipulovat s horninou o hmotnosti tři tisíce tun, lze pouze antigravitací, která je pro nás dosud neznámým pojmem.

Uvědomíme si, že naše historické informace neodpovídají skutečnostem, že nebude snadné dosáhnout technické úrovně dávné civilizace, která nás v poznání přírodních zákonů v mnohém předstihla, že bude nutné opravit dějiny, přepsat učebnice, respektovat poznatky, které vyplynuly z nově poznaných vlastností statické elektřiny a mnohé jiné. Planinu Nazca nelze hodnotit jako samostatnou stavbu, jde o vrcholnou součást celosvětové kompozice megalitických struktur.

Zóny nesčetných nábojů statické elektřiny tvoří na Zemi trojrozměrný rastr, který se nachází v neustálém pohybu, ovlivňován průtokem vodních toků, pohybem mraků, a mnoha dalšími náboji. Rovné linie, vyznačené na planině Nazca, mohou být zóny nábojů mořských proudů s největšími energetickými hodnotami. Manipulovat s jejich propojením lze snadno protékající vodou v podzemních kanálech. Tímto způsobem lze manipulovat s energetickým rastrem po celé Zemi. Planina Nazca je památníkem neocenitelné hodnoty, který by měl být pro další generace zachován a nepoškozen. Nikde jinde na světě nejsou zaznamenány energetické složky v té nejčistší přírodní formě, jež byla ve své době optimální pro veškerý život na Zemi.

V průběhu experimentů s kondenzátory jsem čirou náhodou zaznamenal neznámé energetické reakce, které mne stimulovaly k dalšímu výzkumu. Výsledkem byl poznatek, že každá hmota má náboj statické elektřiny a další dvě energetické složky, které jsem nazval Zóny a Interzóny. Na http://www.miroslavprovod.com  v článku 3 – Diagrams, jsou podrobně popsány a graficky znázorněny. Po „Kavkazské antigravitaci“ jsem zaznamenal o výzkum zvýšený zájem. Výzkumníci si uvědomili, že postrádají reálné informace o přírodních zákonech, které znali lidé již před mnoha tisíci lety. Čtyři dosud neznámé představy o statické elektřině, otevírají pro výzkum nový rozměr.

První poznatek naznačuje, že každá hmota má náboj statické elektřiny, který pojímá auru, zóny a interzóny. Zóny jsou elektricky vodivé a vytvářejí po celé Zemi mohutný trojrozměrný rastr. Druhý poznatek naznačuje, že kontaktem aury dvou, nebo více nábojů, splynou náboje v jeden společný, se společnými zónami a interzónami. Třetí poznatek naznačuje, že splynutím nábojů dochází k pozvolnému vyrovnání jejich elektrických potenciálů. Čtvrtý poznatek naznačuje, že v průběhu vyrovnání energetických potenciálů, probíhá současně mezi náboji přesun chemických vlastností.

Statickou elektřinu a její tři energetické složky využívají lidé již tisíce let. Aristoteles svými teoriemi se snažil objasnit neznámou energii a nazval ji Éterem, který je nevažitelný, pružný a nezničitelný. V průběhu dějin se o éteru vedly nesčetné diskuse, až do doby, kdy Einstein existenci éteru svou neochvějnou logikou zavrhl a popřel. Éter nepodléhá gravitaci, je nehmotný – éter je „nic.“ Není vidět, nelze jej změřit ani zvážit. Vypočítat jej neumíme, „NIC“ tedy nemůže existovat. Logika, a znalosti současné fyziky, nedovolují vědcům proti Einsteinovu vetu protestovat a existenci éteru znovu přijmout.

Současná fyzika prostě není schopna na základě svých poznatků existenci éteru akceptovat, proto ji musí odmítat. Pokud ale nahradíme slovo ÉTER, slovem ZÓNA, lze o tom dále diskutovat. Vlastnosti obou fenoménů jsou shodné, až na výjimku - existenci zón lze snadno prokázat. Prostřednictvím zón lze Morse abecedou vyslat a přijmout zprávu, zóny lze také zviditelnit, zejména pod rozvody vysokého napětí (článek 3, Diagrams). Zóny v průběhu dějin mají nezastupitelnou roli v mnoha oborech od pravěku, až po současnou dobu.

Nelze přehlédnout, že pouze zóny statické elektřiny mohou poskytnout vysvětlení megalitické kultury, a mnoha dalších činností člověka. „Kavkazská antigravitace“ nám naznačuje, že je nutné zaměřit výzkum na další dosud neznámé vlastnosti statické elektřiny, zóny jsou pro další výzkum velkou nápovědou. Sakrální stavby všech dob byly situovány do energetických míst, z toho lze odvodit, že jejich budovatelé znali atributy statické elektřiny. Tato informace metastázuje do více směrů, od kterých lze předpokládat nové znalosti, zejména z oblastí medicíny, architektury, urbanismu, životního prostředí a dalších oborů.