NANOTECHNOLOGIE STARÁ 300 000 LET? PRÝ ANO!!!

Existuje fascinující množství pravěkých nálezů, nad kterými zůstává rozum stát. V našem případě jde především o fragmenty artefaktů, které ať již si to chceme, nebo nechceme připustit, jsou velmi reálnými reprezentanty vysoce pokročilé technologie. Pokud tedy připustíme, že věříme vlastním smyslům, pak samovolně vstupuje do ohromného paradoxu, neboť naše zkušenost se dostává do přímého rozporu s mnoha vědeckými paradigmaty toho "Darwinovského nevyjímaje".

Faktem je, že tato podivuhodná kategorie předmětů je každým rokem obohacována o nové a nové přírůstky z různých míst a končin našeho světa. Na jedné straně konvenční vědci upadají do neřízené frustrace a na straně druhé je toto všechno velmi výživnou vodou na mlýn alternativním výzkumníků a vědcům tzv. "nového paradigmatu".

Před nedávnem jsem měl možnost několik dní zkoumat kompilaci ze studií, které byly realizovány k nálezu z roku 1991. V podstatě šlo o skupinu velmi malých artefaktů, které ze všeho nejvíce svým tvarem připomínaly malinké cívky. Nález byl uskutečněn v oblasti pohoří Ural nedaleko soutoku řek Košim, Narada a Balbanija. Ve skutečnosti ani dnes nejsou studie těchto artefaktů (jež probíhaly na půdě hned několika ruských Univerzit), ještě ani zdaleka u konce. (Autor měl k dispozici kompilaci pouze jedné z několika fází výzkumu).

Je všeobecně známo, že ruská oficiální věda není ani zdaleka tak konzervativní jako ta západní, a z tohoto důvodu zjevně příslušné vědecké skupině nečinilo vůbec žádný problém na konci jedné ze studií zdůraznit, že stáří nálezu se pohybuje mezi 300 000 až 350 000 lety a že prakticky všechny dílčí artefakty vykazují jednoznačné stopy po použití nanotechnologie. Chápu, že stáří nějakých 300 000 let a aplikace nanotechnologie jaksi současnému vzorovému způsobu myšlení nejde dohromady.

Ale co se dá dělat? Prostě fakta jsou fakta, a pakliže se je někdo nebojí zveřejnit, pak je to jedině dobře.

Podařilo se mi zjistit, že nález byl uskutečněn během geologického průzkumu, kte