Exaktní věda je založená na přesných výpočtech, co nejpřesnějším měřením a přísně testovaných hypotéz. Doplněna zásadou skeptiků - „Nelze posuzovat nové myšlenky, které nejsou v souladu se známými skutečnostmi“, vytváří dokonalý filtr, kterým mohou procházet pouze známé skutečnosti. Nepotřebujeme žádné filtry, právě naopak, budeme zkoumat každou novou myšlenku tak, jak prohlásil D. Mendělejev, že lepší je i taková hypotéza, která se později ukáže jako nepravdivá, než žádná hypotéza. Je třeba zbourat klasické zakořeněné představy. Albert Einstein o vzniku vynálezů ironicky prohlásil, že všichni si myslí, že to není možné, s výjimkou jednoho hlupáka, který to neví a udělá vynález. Tolik úvodem, dále několik příkladů, které neprošly dokonalým filtrem a unikly pozornosti vědy.
Dne 24. července 1956 v patnáct hodin, v ulicích hlavního města Nairobi nastal podivný jev. Asi dvě stovky mužů a žen tančilo na hlavní nairobské ulici. Tančící měli v obličeji žalostný výraz, jako by se dali do tance z něčího donucení. Nebylo možno s nimi komunikovat a nevnímali nikoho, kdo jim položil nějakou otázku. O hodinu později tančilo již dvacet tisíc mužů, žen a dětí. Do tance se postupně zapojilo asi padesát tisíc lidí v přesně vymezeném kruhu, jehož průměr činil tři a půl kilometru. Zdálo se, že nic nevnímají, ale udržovali mezi sebou asi metrové rozestupy a do nikoho nevráželi. Je zajímavé, že i starší lidé vydrželi taneční maratón celých pět hodin bez viditelné únavy. Pozdější výpovědi účastníků prokázaly, že se vůbec na nic nepamatují, jejich smysly byly zcela ochromeny, nefungovala jim paměť ani myšlení. Je pozoruhodné, že k tanci nehrála hudba, přesto všichni tanečníci drželi stejný rytmus.
Tanci v onom magickém kruhu však nepodlehli všichni, ale jen lidé, kteří měli v kapsách mince, nebo jiné kovové předměty. Později si účastníci vybavovali pocit, že jejich tělo přijímá energii právě z kovových předmětů. Ve dvacet hodin vše skončilo, jako když utne, nikdo nebyl zraněn, nikdo nezemřel. Jde o velmi vzácný jev, který s některými odlišnými příznaky byl zaznamenán také o jarním slunovratu v Porýní roku 1374. Roku 1871 – 1878 v Savojsku vypukla epidemie posedlosti, měnící se v ďábelské třeštění v ženských klášterech. Nikdo dosud nezjistil, co bylo skutečnou příčinou těchto událostí. Zajímavé nápovědy lze získat z historické literatury.
Mahabharáta líčí s hrůzou zbraň, schopnou usmrtit všechny válečníky, kteří nesou na těle kov. Dozví-li se včas, že této zbraně má být použito, strhají z těla vše kovové, vskočí do řeky a důkladně omyjí sebe i vše, čeho se dotkli. Text Mahabharáty dále pokračuje: " Zdálo se, jako by živly byly vypuštěny z řetězu. Slunce kroužilo. Svět ožehlý plamenem strašlivé zbraně se potácel v horečce. Sloni, popáleni žárem, divoce pobíhali sem a tam, aby nalezli ochranu před hroznou silou. Voda vřela, zvěř umírala, nepřítel byl skosen a planoucí stromy se jeden za druhým kácely jako při lesním ohni. Sloni příšerně řvali a tu a tam klesli mrtví k zemi. Koně a válečné vozy, vše hořelo společně – vše vypadalo jako po požáru. Tisíce vozů bylo zničeno, pak se sneslo nad moře veliké ticho. Větry počaly znovu dout a nad zemí se rozsvětlilo. Objevil se strašný pohled. Mrtvoly padlých byly ohněm tak znetvořeny, že se již nepodobaly lidem. Nikdy dříve jsme tak strašlivou zbraň neviděli a nikdy dříve jsme o tak strašné zbrani ani neslyšeli." (Podle překladu C. Roye, Drona Parva 1889.)
Tuto informaci znám několik desítek let a nikdy jsem ji nebral vážně, připadalo mi to jako nesmysl, ale pouze do doby než jsem zjistil, že dávné kultury budovaly mohutné energetické zdroje a používaly pro nás neznámou energii. Případ žáby, která nepřežije pobyt ve Faradayově kleci, kterou může být také klec na kanáry, dokazuje, že ve 21. století budeme poznávat další vlastnosti kovů. Stejnou záhadou je, proč včely nedávají med v kovových úlech a hynou. Někteří lidé se cítí špatně v budovách s železnou konstrukcí, které mají navíc klimatizaci. Ztěžují si na únavu, na bolesti hlavy nebo na to, že se jim špatně dýchá.
Neznámou energií dávných civilizací je největší přírodní síla, statická elektřina, která je zdrojem nejrůznějších přírodních i civilizačních nábojů. Zóny nábojů vytvářejí vodivý trojrozměrný energetický rastr, který v neustálém pohybu energeticky ovlivňuje veškeré náboje. Tímto krátkým výkladem se snažím pouze naznačit směr dalšího výzkumu. Více informací lze získat z http://www.miroslavprovod.com , článek č. 3 – Grafy i z následných článků. Chápu, že každý výzkumník nemůže věnovat potřebný čas na prostudování šedesáti článků, ve kterých se prolíná více oborů, ale informace, které jsem získal z dlouhodobého empirického výzkumu, mohou další bádání urychlit.
Z posledního článku „Antigravitace“ nesporně vyplynulo, že dávné civilizace využívaly dosud neobjevené vlastnosti statické elektřiny. Čtyři dosud neznámé vlastnosti, které popisuji na webových stránkách, jsou výraznou nápovědou, zejména vlastnost třetí („Kontaktem nábojů dochází k pozvolnému vyrovnání jejich energetických potenciálů“). Pokus dvou nábojů v laboratoři bude mít následující průběh: jedním nábojem je asistent, (buněčné membrány 80 mV). Druhým nábojem je skupina kondenzátorů. Manipulací s napětím na svorkách kondenzátorů lze regulovat čas přesunu energie a ovlivnění buněk. Pobyt ve volné krajině má jiný průběh. Zóny energetického rastru jsou vodivé a stále mění elektrické hodnoty. Nikdo neví, v jaké zóně se právě nachází a zda náboj jeho těla energii získává nebo ztrácí. Nepohyblivé zóny produkují rozvody vysokého napětí, toho lze využít jako etalon pro další výzkum.
Vysvětlení fenoménu posedlosti tancem, i podobných jevů je pravděpodobně skryto v napětí buněčných membrán. Domnívám se, že sériemi experimentů se zvyšováním napětí pod dohledem specialistů lze dospět k nedozírným kladným i záporným poznatkům. Za kladný následek lze považovat skutečnost, že starší lidé vydrželi taneční maratón celých pět hodin bez viditelné únavy. To je zajímavá informace pro doplnění energie, nejen pro starší občany a sportovce, ale především v medicíně, kde lze očekávat změny. Naproti tomu není snadné domyslet následky, když mozkové buňky na zvýšené napětí budou reagovat lhostejností. Mohou se projevit ve vojenství, u pilotů, řidičů a v nesčetných dalších případech. Je snadné experimentem prokázat, že energetickým přepětím lze také v elektronice znehodnotit kondenzátory. Zónová bariéra se zvýšeným napětím - o tom lze napsat knihu.
partner Matrix 2001
