ČELJABINSKÝ METEORIT - PŘICHÁZÍ DALŠÍ VELMI ZAJÍMAVÉ INFORMACE (23)

Neproniknutelná opona záhadné hory Jamantau

V jisté části předchozího textu jsem se zmínil o prohlášení kontroverzního lídra ruské "Liberálně demokratické strany" - Vladimíra Žirinovského, které učinil ve stejný den, kdy došlo k pozoruhodné události v Čeljabinsku - 15. února 2013. V tomto prohlášení, jak si asi pamatujete, uvedený člověk veřejně uvedl, že za to, k čemu došlo v regionu Čeljabinsku, není zodpovědný nikdo jiný než Spojené státy, které testovaly nový typ kosmické zbraně.

Pokud bychom vzali ono pozoruhodné prohlášení Žirinovského alespoň trochu vážně, pak si zároveň musíme položit otázku, proč si Spojené státy pro testování nového exotického druhu zbraně vybraly zrovna jižní oblast Uralu v Rusku? Víme, že Žirinovského úvahy se ubíraly zhruba tímto směrem:

"Proč se USA rozhodly zrovna pro Ural? Vždyť existuje obrovské množství různých důležitých vojenských zařízení, továren, chemiček a elektráren, na kterých by si mohly svou novou vojenskou technologii vyzkoušet a zároveň způsobit minimální materiální a morální škody?"

To všechno je naprostá pravda. Člověk nemusí být nijakým zvláštním přeborníkem v zeměpise, aby si uvědomil, že čeljabinský region je v současnosti jedním z nejprůmyslovějších center Ruska. Jenomže navíc se zde nachází jistá velmi speciální vojenská instalace, která již dlouho přitahuje obrovskou pozornost zvědavých výzkumníků, a to jak v samotném Rusku, tak i v zahraničí. Sami Rusové jí nazývají "Tajné podzemní Putinovo město" s tím, že její existence je lokalizována hluboko pod horou Jamantau v Baškirské republice. Toto místo není zas až tak daleko od epicentra událostí v Čeljabinsku (jedná se o nějakých 160 kilometrů jihovýchodně).

V následující části tohoto materiálu budete mít možnost vidět nejen exkluzivní fotografie, které se přímo vztahují k tomuto našemu dílčímu tématu, ale zároveň se pokusíme zodpovědět otázku, zda toto podzemní město skutečně existuje a jaký plní účel. Bude toho poměrně hodně, takže se s tím budeme muset nějakým způsobem vypořádat.


Hora Jamantau - jihozápadní svah

Ve veřejných médiích se první informace o existenci tajemného komplexu pod horou Jamantau začaly objevovat v první polovině roku 1990. Jako obvykle mnohem větší zájem o tento objekt existoval v zahraničí, a to zejména (jak jinak) v USA. V současné době, pokud si do nějakého lepšího vyhledávače zadáte termín "Jamantau", můžete velmi snadno odhalit značný počet odkazů na internetové stránky, které se tajemstvím této hory zabývají. Samozřejmě že kvalita dat je velmi různorodá, a navíc tak trochu paradoxně zjistíme, že podstatně více materiálu máme k dispozici v angličtině než v ruštině.

Jak jsem již ale uvedl, je třeba velmi pečlivě rozlišovat mezi polopravdami, vyloženými nesmysly a skutečnými fakty. Jako odstrašující příklad mohu uvést malý dokument, který se nachází na "YouTube" pod názvem "Underground City Putin - Yamantau". Objevil se někdy v první polovině roku 2010 a do současné doby ho shlédlo několik set tisíc diváků. No jo, co je to ale platné, když je jeho obsah složen z kontinuální řady nesmyslů připomínajících spíše slavný film Ronalda Emericha - "2012". Tristní dojem nezachrání ani hudební kulisa, která byla převzata z produkce německé skupiny "Ramstein".

Tímto bych chtěl jaksi předeslat, že my se v našem materiálu tímto směrem rozhodně ubírat nebudeme. O naznačené problematice lze diskutovat z mnoha různých stran, ale nás bude zajímat jen a pouze spojení podzemní vojenské instalace s podivnostmi, které se kupí kolem tzv. "čeljabinského meteoritu". Pojďme se nejdříve podívat na samotnou horu. Z geologicky morfologického hlediska jde o poměrně zajímavý a velmi masivní útvar.

Masiv hory směřuje od jihovýchodu k severozápadu o délce asi 5 kilometrů s šířkou 3 kilometry. Dva nejvyšší body se nazývají Velký a Malý Jamantau. Vrchol "Velkého Jamantau" dosahuje 1640 metrů (jde o druhou nejvyšší horu jižního Uralu se zeměpisnou polohou: 54 st. 15 min. 19 vt. s.š. a 58 st. 06 min. 11 vt. v.d.). Malý Jamantau dosahuje výšky 1510 metrů. Masiv se nachází na území Baškirské republiky v těsném sousedství s čeljabinským regionem.

Ve Wikipedii se můžeme dočíst, že celá oblast jmenovaného masivu byla pro veřejnost/civilisty uzavřena v roce 1979, a to na základě usnesení tehdejšího "UV KSSS" a "Rady ministrů SSSR" ze dne 19. června 1978. Souběžně s tímto rozhodnutím byla ke dni 1. června 1979 ustanovena přírodní rezervace "Jižní Ural" o celkové ploše 252 800 hektarů.

Oficiálně bylo veřejnosti předkládáno, že výše uvedený krok byl diktován potřebou chránit a studovat ekosystém horské tajgy jižního Uralu. Samozřejmě že šlo jen a pouze o zastírací manévr, jehož skutečným cílem bylo zabránit obyčejným lidem v přístupu k vysoce citlivým objektům, které se v dotyčné lokalitě měly nacházet.

Výzkumníci, kteří se dlouhodobě problematikou podzemní instalace Jamantau zabývají, jsou přesvědčeni o tom, že skutečný cíl spočíval v zahájení výstavby gigantického přísně utajovaného podzemního zařízení s dislokací v místě, které neslo kódové označení "Beloresk-15". Předpokládá se, že výstavba byla motivována úsilím o vojensko-politickou konfrontaci mezi tehdejším SSSR a Spojenými státy. Stavební práce vedla společnost, která se nazývala: "Řízení stavebních prací č. 30". Je zajímavé, že tato firma přežila do dnešních dnů a v podstatě ani nijak zvlášť nezměnila svůj název. Vnitřní struktura společnosti se skládá ze "Skupiny pro správu a kontrolu" a z dalších celkem osmi výrobních oddělení.

Při pátrání po dalších informacích o historii této firmy se mi podařilo zjistit, že byla založena v lednu roku 1979, a to přímo na základě příkazu tehdejšího ministra dopravy SSSR v souladu s již uvedeným rozhodnutím "ÚV KSSS" a "Rady ministrů SSSR" z 19. června 1978, jež je vedeno pod zkratkou "№ 487 - 152". Všechny tyto, ale mnohé další údaje lze nalézt na internetových stránkách společnosti (http://www.us30.ssrb.info/).

Osobně jsem přesvědčen o tom, že tato firma je v současné době jednou z největších přísně specializovaných agentur na území Ruska. Jistě ne náhodou je její doménou výstavba rozsáhlých podzemních objektů (realizace podzemní infrastruktury včetně metra v Moskvě, Kazani, Čeljabinsku, Jekatěrinburgu, rozsáhlé dopravní tunely v Soči nebo výstavba podzemních mrazírenských komplexů v Samaře).

A pozor. Mimo jiné se také dozvíme, že se podílela na rozsáhlé "těžební" infrastruktuře v oblasti Jižního Uralu. Je také všeobecně známo, že současná výrobní základna této společnosti, se nachází ve městě Межгорье v Baškirské republice. Asi nikoho nepřekvapí, že jde o tzv. "uzavřený model města" (pro vstup a výstup z města je zapotřebí speciálního dekretu), které bylo založeno samostatným dekretem bývalého prezidenta "Ruské federace" - Borisem Jelcinem z 8. července 1995. Později se k tomuto záhadnému městu připojilo ještě několik dalších vesnic, které měly původně jiný název.

V současné době se město Межгорье skládá ze dvou velkých částí, které jsou od sebe vzdáleny zhruba 25 kilometrů. První městská část se nazývá "Centrální Межгорье" s dodatečně připojenou vesnicí, která se původně nazývala Kuzelga (nyní Beloresk-16). Druhá městská část se nazývá "Jihozápadní Межгорье" s dodatečně připojenou vesnicí "Tatly" (nyní Beloresk-15). Od ruských kolegů se mi podařilo zjistit, že tzv. "Beloresk-16" se nachází nejblíže k hoře a je mnohem tajemnějšího charakteru.

Netřeba dodávat, že během výstavby měl do vnitřní oblasti přístup pouze omezený počet osob, přičemž všichni, kteří byli nějakým způsobem zainteresováni do výstavby podzemního objektu, museli projít velmi náročným sítem prověrek, speciálních testů a zkoušek. Existoval dokonce další velmi specifický výnos tehdejšího "ÚV KSSS", který nařizoval, že všichni pracovně zainteresovaní jedinci mohli dostávat mzdu, která dosahovala 1,7 násobku mzdy dané profese na území tehdejšího SSSR.

Ovšem, jak se dozvíme později, daň za tuto výhodu, byla velmi dramatického charakteru.

-pokračování-
Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly